Ochorenia srdca a mozgové porážky sa stali najväčším zabijakom  
Celosvetový počet úmrtí na neinfekčné choroby "bohatých krajín" (ako sú chorenia srdca a mozgové porážky) dosiahol v roku 2010 počet 34,5 milióna. Tým predbehol počet najväčších globálnych príčin úmrtia spred dvoch desaťročí: infekčných chorôb, podvýživy a popôrodnej úmrtnosti. Toto je jedna z hlavných správ, ktorú podáva rozsiahla mnohonárodná štúdia GBD (Global Burden of Disease) vo zvláštnom čísle časopisu Lancet. Na tejto štúdii sa zúčastnilo 486 autorov z vyše 300 inštitúcii z 50 krajín.

Neinfekčné choroby boli v roku 1990 zodpovedné za polovicu všetkých úmrtí, ale v roku 2010 už za dve tretiny. Ischemická choroba srdca a mozgová porážka boli v roku 2010 s počtom 13 miliónov obetí zodpovedné za každé štvrté úmrtie, zatiaľ čo v roku 1990 len za každé piate. Počet úmrtí na nádory sa zvýšil o 38% na 8 miliónov obetí a tiež počet úmrtí na cukrovku sa zdvojnásobil (1,3 milióna v roku 2010).


Najvýznamnejšími zdravotnými rizikovými faktormi sa v roku 2010 stali vysoký krvný tlak a fajčenie tabaku. V roku 1990 zaujímali 3. a 4. miesto, za podváhou detí a znečistením vzduchu v bydlisku. Odhaduje sa, že vysoký krvný bol zodpovedný za 9,4 milióna úmrtí a cukrovka za 6,3 milióna,


Zatiaľ čo podváha detí sa prepadla na ôsme miesto v poradí, vysoký index telesnej hmotnosti (teda nadváha a tučnota) sa dostal z desiateho  na šieste miesto. Takže (s istým zjednodušením) už nielen v "bohatých krajinách", ale aj v celosvetovom priemere platí, že viac ľudí je ohrozených smrťou z prejedania, ako od hladu.


Napriek zlým správam, očakávaná dĺžka života stúpla za dve desaťročia približne o 20% pre obe pohlavia, čo znamená očakávané predĺženie života o 11,1 roka pre mužov a 12,1 roka pre ženy. Je to odrazom poklesu úmrtnosti na podvýživu a infekčné choroby detí a mladých ľudí. Neprekvapuje, že očakávaná dĺžka života rástla hlavne v rozvojovom svete.


To, že očakávané dožitie sa za dvadsať rokov predĺžilo o viac, ako desať rokov, je iste dobrá správa. K zlepšeniu určite neprispelo len zlepšenie starostlivosti o zdravie. Svoje vykonalo aj zlepšenie ekonomických a sociálnych podmienok pre veľké skupiny obyvateľstva. Napriek chmúrnym prognózam a všetkým pohromám, či už spôsobeným ľuďmi alebo prírodou, Zem sa opäť stala o niečo lepším miestom pre život. Čo však zďaleka, naozaj zďaleka neznamená, že už nie to zlepšovať.

 

 
Zvětšit obrázek

Tabuľka piatich najčastejších ochorení a piatich vedúcich rizikových faktorov z časopisu The Lancet
 

Najčastejšie ochorenia 1990:
Infekcie dolných dýchacích ciest, hnačky, komplikácie predčasného pôrodu, ischemická choroba srdca, mozgová porážka.


Najčastejšie ochorenia 2010:
Ischemická choroba srdca, infekcie dolných dýchacích ciest, mozgová porážka, hnačky, HIV/AIDS

 

Vedúce rizikové faktory 1990:
Podváha detí, znečistenie vzduchu v bydlisku splodinami pevných palív, fajčenie tabaku (mimo pasívneho), vysoký krvný tlak, suboptimálne kojenie.


Vedúce rizikové faktory 2010:
Vysoký krvný tlak, fajčenie tabaku (mimo pasívneho), požívanie alkoholu, znečistenie vzduchu v bydlisku splodinami pevných palív, strava chudobná na ovocie.

 

(DALYs- disability-adjusted life years: ťažko doslovne preložiteľné označenie: roky života pripočítané chorobe)

 


V niektorých smeroch však začínajú byť možnosti zlepšovania limitované. Na jednej strane, na ťažkú, život ohrozujúcu  podvýživu trpí stále menšie percento populácie. Často sú to obyvatelia vojnou postihnutých oblastí, kde sa pomoc dostáva len ťažko. Na druhej strane, klesá úmrtnosť na choroby, ktoré sa dajú pomerne ľahko a lacno liečiť, alebo sa im dá predchádzať jednoduchými opatreniami. Liečba a prevencia vzdorujúcich starých a šíriacich sa nových infekčných ochorení (ako AIDS) je pomerne zložitá, nákladná a výsledky sú skromnejšie; podobne pomaly a s veľkými nákladmi sa zlepšuje liečba nádorov. Dnes vedúce srdcovocievne ochorenia sú u mnohých ľudí len bezprostrednou príčinou smrti organizmu, opotrebovaného vysokým vekom a s takýmito úmrtiami sa ani v budúcnosti nebude dať nič podstatného urobiť. Je možné, že napriek ďalej sa zlepšujúcim podmienkam pre život a pokrokom vedy tá ďalšia štatistika o dvadsať rokov už nebude tak oslnivá. Uvidíme. (niektorí, ja už možno už nie...)

Autor: Matej Čiernik
Datum: 06.02.2013 11:17
Tisk článku

Infarkt CZ -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 533 Kč
Infarkt CZ

Související články:

Desítky let starým lékem lze snížit rozsah infarktu a už se ví jak     Autor: Josef Pazdera (19.04.2017)
Kedy je potrebné znižovať množstvo cholesterolu v krvi?     Autor: Matej Čiernik (11.01.2017)
Liečba porúch srdcového rytmu: od medikamentov k technike     Autor: Matej Čiernik (07.12.2016)
Alkohol a mrtvice?     Autor: Marek Lapka (01.12.2016)
To, jak léčíme infarkt, bude nejspíš špatně     Autor: Josef Pazdera (15.11.2016)



Diskuze:

Je možné

Marek Hrabčák,2013-02-06 18:59:39

ešte dnes zomrieť "na starobu" ?
(v češtine prekrásny výraz - sešlosť věkem.)
Alebo musíme byť každý najprv "pacientom"
- t.j. lekár nám diagnostikuje nejaku chorobu a ta sa potom zapíše do úmrtného listu ?

Pekný pohľad na závislosť dĺžky dožitia od HDP:
http://www.gapminder.org/GapminderMedia/wp-uploads/Gapminder-World-2012.pdf

Odpovědět


Na starobu?:-)

Vendula Faiferová,2013-02-06 19:10:47

Třeba ve 102 letech možná, jako nedávno tchán mé kolegyně. Oficiálně byl tzv. "zravý", ovšem - podrobně ho nikdo přirozeně nezkoumal.:-o)

Odpovědět

priciny smrti

Alexandra Zahradnikova,2013-02-06 14:12:16

Nemam rada tieto percentualne zastupenia jednotlivych pricin umrti. V konecnom dosledku je totiz mortalita vzdy 100% a teda nejaka pricina smrti musi viest. Dokonca aj v starobe je to vacsinou konkretny system ktoreho zlyhanie napokon sposoby smrt v danom momente. Tento clanok aspon obsahuje udaj o zvysenom veku dozitia.

Relevantnejsie by podla mojho nazoru bolo udavat spolu s pricinou smrti aj vek, v ktorom k nej doslo.

Odpovědět


Nehledě na to

Vendula Faiferová,2013-02-06 18:37:18

že vysoký krevní tlak, cévní příhody, ap. jsou pouhé symptomy, resp. důsledky jinak neodhalených příčin. Typicky bývají svalovány na stravu, stres, životní styl obecně, což jsou ale jen planá tvzrení zakrývající to, že se prakticky nic neví. Je až nepochopitelné, že se tak děje víceméně i ze strany lékařů, tj. odborníků, kt. by měli důsledně respektovat vědecký přístup a mít veškerá tvrzení o dějích v organismu důsledně biologicky podložená (dokázaná). A pokud příčiny na současné úrovni nelze odhalit, mít tuto skutečnost stále na vědomí a nebrat nějaký symptom jako hotovou "danou věc". Např. můj strýc se několik let "léčil" na vysoký krevní tlak. Nevalné výsledky byly řešeny pouze změnou léků nebo zvyšováním jejich dávek. Nedávno byl čistě náhodou v jiných souvislostech odhalen nezhoubný nádor na ledvině, při operaci zjištěn v lednině i určitý zánět, ledvina tedy celkově "vyčištěna". Mmj. už před několika lety byl na operaci s ledvinovými kameny, takže to vypadá, že je dispozičně náchylný k patologiím ledvinové tkáně. Pro úplnost - běžně absolvovaná rutinní vyšetření při preventivních prohlídkách byla vyjma krevního tlaku v pořádku. (Osobně to považuju u spousty chronických oneocnění za typiké). No a po současné operaci ledvinového nádoru má "najednou" krevní tlak v normě. A to je jen jeden příklad, proto bych se snad i vsadila, že za všemi tzv. "civilizačními chorobami" jsou "pouze" neodhalené patologické procesy v organismu, typicky zánětlivého charakteru, v pricipu tedy nabouraný imunitní systém (pravděpodobně subklinicky probíhající infekcí).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni