Otevření a reklasifikace celé evakuované zóny okolo Fukušimy I  
V letních měsících dochází k otevření posledních dvou doposud uzavřených evakuovaných oblastí v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I. V červnu se otevřela Futaba, na jejichž územích postižená elektrárna leží. Zároveň došlo k výraznému snížení radioaktivity na všech územích a zmenšení rozsahu silně zasažených oblastí. Zpráva UNSCEAR také ukazuje, že zdravotní rizika plynoucí pro obyvatelstvo i pracovníky elektrárny z radiace z havárie jsou velmi nízké. V samotné elektrárně se dokončuje příprava na vyklizení paliva z bazénu čtvrtého bloku a připravuje se vyklizení bazénů i u dalších zničených bloků.

 

Předchozí článek  z cyklu zaměřeného na dění ve  Fukušimě, vyšel na Oslovi začátkem března, kdy od cunami a havárie tamní elektrárny, uplynuly dva roky. Kratší a populárnější přehled událostí   vyšel v iDnes. Podívejme se, co nového se v elektrárně a jejím okolí událo za poslední tři měsíce, které od zmíněných přehledů uplynuly.

 

Zvětšit obrázek
Ocelová konstrukce nové horní části budovy čtvrtého reaktoru byla ke konci května dokončena (zdroj TEPCO).

Situace v areálu elektrárny

Velmi znatelný pokrok je v oblasti přípravy vyklizení bazénů s vyhořelým palivem, které jsou u čtyř zničených reaktorů. U čtvrtého bloku je dokončena instalace ocelové konstrukce, která ponese novou horní část budovy tohoto reaktoru. V minulých týdnech se na ní pomocí jeřábů  připevnily lehké panely, čímž vzniknul 54 m vysoký hermeticky uzavřený kryt. Dovnitř něho se instaluje jeřáb a další zařízení na manipulaci s palivovými články a v listopadu by se už mělo začít s vyklízením tohoto bazénu. Práce na jeho vyprázdnění potrvají zhruba rok.


U třetího bloku se postavily základy okolo budovy, které nesou těžkou mechanizaci odklízející trosky původní horní části budovy a poslouží také při stavbě nové horní části. Podařilo se odklidit trosky z okolí bazénu a přímo nad ním zhotovili kryt, aby do něj   nepadaly trosky. Při odklízecích pracích se našly i velmi aktivní trosky s dávkovým příkonem 540 mSv/hod. Ty odstranily automaty řízené na dálku. Po dokončení odklízení trosek a stavby nové horní části budovy by se i u tohoto bloku mohlo začít s vyprazdňováním bazénu. Na to si ale ještě nějakou dobu počkáme.

 

Zvětšit obrázek
Jiný pohled na čtvrtý blok s novou horní částí budovy, která umožní vyklizení bazénu vyhořelého paliva (zdroj TEPCO).

Dalším blokem, u kterého se rozhodlo o postupu při vyklízení bazénu s vyhořelým palivem, je první blok. Zde se kvůli snížení úniků radioaktivity do okolí před tím, než se mohl vyhlásit stav studeného odstavení reaktorů a odvolat stav ohrožení, musel postavit kryt budovy. Ten rychle a radikálně úniky radioaktivity snížil. Nyní je však situace prvního reaktoru uvnitř krytu diametrálně jiná a úniky radioaktivity tak nemohou zhoršit situaci v okolí a to bez ohledu na kryt. Protože kryt už není potřeba, rozebere se a trosky horní části budovy se tak zpřístupní těžké technice a jeřábům. Ještě před tím se však provede částečná dekontaminace některých prostor. Trosky se následně odstraní a vyčistí se tak patro s bazénem pro vyhořelé palivo. Pak se instaluje zařízení pro manipulaci s palivovými soubory a opět se postaví kryt. Následovat pak může vyklizení vyhořelých palivových článků. Celá operace začne koncem roku a bude trvat několik let.


Před začátkem přepravy palivových článků z bazénů s vyhořelým palivem jednotlivých bloků do velkého společného bazénu je třeba ho připravit a uvolnit v něm místo. Z toho důvodu se připravilo přechodné suché uložiště pro kontejnery s palivovými články. První přeprava naplněného kontejneru ze společného bazénu do suchého úložiště se uskutečnila začátkem dubna. Existují dva druhy kontejnerů. Střední, který byl přepravován v tomto případě, pojme 37 palivových kazet a celkově váží 96 tun. Velký pojme 52 kazet a váží 115 tun. V uložišti je zasunut do betonového krytu, který jej chrání před povětrnostními vlivy a jsou na něj připevněná čidla, která sledují teplotu a tlak v něm.

 

Zvětšit obrázek
Schéma prací na třetím bloku při odklízení trosek z okolí bazénu s vyhořelým palivem (zdroj TEPCO).

Znalosti o situaci uvnitř tří zničených reaktorů jsou stále velmi omezené. Takže i rozvrh budoucích likvidačních prací je nejasný. Je snaha likvidaci zničených aktivních zón urychlit. Vláda předložila začátkem června nový plán. V  ideálním případě by se proces likvidace zbytků roztavených palivových článků z prvního a druhého reaktoru mohl zahájit nejdříve v první polovině fiskálního roku 2020. U třetího reaktoru by nejdříve mohly tyto práce začít v druhé polovině roku 2021. Definitivní plán by měl být stanoven koncem června po diskuzi s místními zastupiteli obyvatel z okolí elektrárny. Je však třeba zdůraznit, že splnění těchto plánu je velmi nejisté. Nejjednodušší cesta k likvidaci zničených aktivních zón je vyplnění kontejnmentů vodou, která odstíní radiaci ze zbytků paliva. K tomu je však třeba zjistit přesně, kde se zbytky aktivních zón nacházejí a hlavně přesný stav kontejnmentu. Případná poškození kontejnmentů je třeba opravit a je nutné zaručit jejich hermetičnost. Musí být také zajištěna jejich statika tak, aby i po naplnění vodou byly odolné proti velkému zemětřesení. K tomu je potřeba provést intenzivní dekontaminaci vnitřních prostor reaktorových budov, k čemuž bude potřeba velice efektivní a flexibilní speciální automaty. Zatím se alespoň přesně mapuje kontaminace v různých částech elektrárny a uvnitř všech budov.


Koncem března byla zveřejněna velká série podrobných map rozložení radioaktivity v areálu i budovách. Ve většině míst elektrárny je dávkový příkon pod hodnotou 0,01  mSv/hod, silně aktivní místa jsou mezi 3. a 4. blokem, kde dávkový příkon dosahuje až 1,5 mSv/hod. Stejné mapování ukazovalo před rokem v těchto místech až 300 mSv/hod. Díky tomu se dosahuje toho, že dominantní část pracovníků, kteří se na likvidací zničených bloků podílejí, má nyní dávky pod 1 mSv. Přímo v budovách bloků jsou však i nyní místa, kde dávkový příkon přesahuje stovky milisievertů za hodinu. Pochopitelně, že týmy, které musí pracovat přímo v budovách, tak obdrží dávky vyšší. Ale díky pečlivému plánování prací jde i v tomto případě pouze o jednotky milisievertů, což jsou standardní hodnoty povolené pro pracovníky se zářením a nepředstavují zdravotní riziko. Například v lednu pouze 2 % pracovníků obdržela více než 5 mSv a nejvyšší hodnota, která se objevila pouze u jediného pracovníka, byla 12,7 mSv.

 

Zvětšit obrázek
Pohled shora na čtvrtý blok, dobře je vidět nový kryt bazénu s vyhořelým palivem v pravé horní části (zdroj TEPCO).

Jak se psalo už v předchozích přehledech, podařilo se nainstalovat přístroje, které umožnily nahlédnout dovnitř primárních kontejnmentů. Endoskop umožnil obhlédnout části jejich vnitřních prostor a podařilo se změřit teploty i radiaci. Přibližné hodnoty teploty zjištěné začátkem tohoto roku jsou u jednotlivých bloků postupně (teplota v kontejnmentu a teplota dolní části tlakové nádoby): první blok (28 a 27oC), druhý blok (40 a 40oC) a třetí blok (38 a 40oC). Podařilo se odebrat vzorky vody a obnovit kontrola atmosféry uvnitř kontejnmentů. Analýzou filtrů, které jsou v systému kontroly složení plynů uvnitř primárních kontejnmentů, se pak daří určovat přesné složení radionuklidů v něm. To umožňuje získat informace o poměrech, které tam panovaly a panují. Různé látky jsou různě těkavé a uvolňují se při různých teplotách a vlhkostech. Přesto jsou znalosti o stavu kontejnmentů a jejich obsahu zatím velmi omezené.


Důkladná dekontaminace a prohlídka budov a zařízení je důležitá i z toho důvodu, že je třeba analyzovat přesný průběh havárie. Jde o získání co největšího počtu informací, které by se daly využít pro zvýšení bezpečnosti jaderné energetiky. A k tomu je potřeba prozkoumat budovy i jejich vnitřní vybavení. Je třeba zkontrolovat, zda k nějakým poškozením nedošlo už při zemětřesení. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se tak nenastalo, přesto se musí co nejpečlivěji prozkoumat i tato možnost. Proto proběhlo začátkem června fotografování a snímání nádrží na čtvrtém patře prvního bloku. Tam se objevila podle svědků voda ještě před cunami. Podle odborníků z firmy TEPCO voda vystříkla z bazénu během zemětřesení a do daného místa se dostala klimatizačním systémem. Nový nezávislý regulační úřad však chtěl provést své nezávislé šetření a tak jeho fotografové pořídili nová videa a fotografie. Měli k tomu vzhledem k silné radiaci v daném místě, jen málo času. Zvládli    okolo stovky snímků a čtyřicetiminutové video.


Dekontaminace reaktorových budov a likvidace reaktorů bude vyžadovat řadu úplně nových postupů i robotů. K jejich vývoji by se měla vybudovat úplně nová výzkumná instituce ve městě Naraha zhruba 25 km na jih od elektrárny Fukušima I. Zatím se připravuje geologický průzkum vybrané lokality. Zařízení by mělo přilákat  i podniky, které se robotikou a automatizací nejen v jaderném průmyslu zabývají a komplex s průmyslovou zónou by tak poskytl pracovní místa. 

 

Zvětšit obrázek
Vozidlo pro přepravu kontejnerů s vyhořelým palivem ze společného bazénu do přechodného suchého úložiště (zdroj TEPCO).


Jak na radioaktivní vodu?

Tak, jak jme již psali, stále největší výzvou zůstává narůstající množství radioaktivní vody. A také manipulace s ní při chlazení reaktorů. Je třeba co nejvíce eliminovat úniky vody z chladicího systému a velkého množství nádrží, které v areálu jsou. Reaktory se nyní chladí cirkulovaným způsobem. Voda se po průchodu reaktorem odčerpává, čistí a částečně dekontaminuje. Po těchto procedurách se ukládá v zásobní nádrži a odtud se znovu přečerpává a využívá k chlazení. Doposud se využívala pro všechny tři zničené reaktory prozatímní nádrž na sever od prvního bloku.  Nyní se zprovozňuje nová nádrž u prvního bloku, která je odolnější a hlavně se rekonstrukcí celého systému zkrátila délka potřebného potrubí ze čtyř na tři kilometry a soustava se stala odolnější proti únikům vody.


Nárůst  objemu vody způsobuje podzemní voda, která se dostává do areálu elektrárny. Ta se stává radioaktivní a je třeba ji skladovat. Tím roste počet nádrží zaplněných touto vodou. Problémem je při tak velkém objemu riziko objevu netěsností a úniků radioaktivní vody. Ty se v posledních měsících objevily u sedmi velkých podzemních přechodných bazénů. Přečerpání vody z těchto netěsných bazénů do nádrží na povrchu bylo dokončeno začátkem června. Celkově bylo potřeba přečerpat okolo 24 000 tun vody.

 

Zvětšit obrázek
Kondenzátory ve čtvrtém patře prvního bloku na jedné z fotografií pořízené odborníky z organizace NRA, viditelná poškození vznikla při vodíkovém výbuchu (zdroj NRA a WNN).

Jedním z řešení je využití norných stěn a studní, ze kterých se bude odčerpávat podzemní voda ještě dříve, než se dostane do zamořeného areálu elektrárny. Takto odčerpaná voda, jejíž radioaktivita je stejná jako kterékoliv jiné vody v řekách na daném území, by se pouštěla do moře. Tato varianta zatím naráží na nesouhlas rybářů. Ti se bojí negativního psychologického vlivu na důvěru v nezávadnost potravin z ryb a jiných mořských plodů při vypouštění jakékoliv vody z areálu elektrárny do moře.


Celý květen probíhalo testování dekontaminačního zařízení ALPS, které má odstranit téměř všechny radionuklidy z kontaminované vody. Mělo by jít o 62 radionuklidů. Jediná významnější radioaktivita, která zůstane, je tritium. Při zkušebním provozu zůstaly stopové, i když stále měřitelné, aktivity některých radionuklidů. Stále je tak potřeba pracovat na zlepšení systému. Hlavním problémem je však jeho omezená kapacita. Maximálně lze zpracovávat 500 tun radioaktivní vody denně. Pokud se však nepodaří snížit přítok podzemní vody do areálu, který je 400 tun denně, tak jen v případě bezchybné práce na plné kapacitě bude možné celkové množství radioaktivní vody snižovat.

 

Zvětšit obrázek
Ukládání vysoce radioaktivního materiálu nashromážděného při práci zařízení ALPS (zdroj TEPCO).

Situace v zasažených oblastech

Kromě silně zasažených oblastí prefektury Fukušima se radioaktivita dostala i do okolních prefektur. V oblastech mimo prefekturu Fukušima stát financuje dekontaminaci tam, kde  roční dávka z kontaminace překračuje hodnotu 1 mSv. Prioritně se první fáze zaměřila na dekontaminaci škol, školek a dalších dětských zařízení. Z 1587 objektů, kterých se to týkalo, je dekontaminace dokončena v 1555 objektů, což představuje zhruba 98 %. Z obytných budov bylo dekontaminováno 34 551, což reprezentuje zhruba 25 % objektů, kterých se to týká. V současné době se intenzivním úsilím ministerstva dekontaminaci daří zrychlovat.


Aktivita klesá nejen díky dekontaminaci, ale i přírodními procesy. Snižování aktivity tak hlavně v oblastech se silnou kontaminací probíhá mnohem rychleji než kdyby se tak dělo přirozeným rozpadem radionuklidů. Rozsah území, kde radioaktivita přesahuje takovou úroveň, že by vedla k roční dávce větší než 150 mSv, se zmenšil dramaticky a v současné době se už jedná o jednotlivé skvrny na mapě, které se neobjevují ve vzdálenostech větších než dvacet km a pouze v úzkém pásu v severozápadním směru od elektrárny. Plocha těchto území zaujímala v listopadu 2011 zhruba 27 % z 1113 km2 evakuované zóny. V současné době je to pouze 6 %. Postupný úbytek radioaktivity ukazuje pěkná animace vytvořená organizací WNA. Průměrně se radiace od listopadu 2011 snížila na jednu čtvrtinu. Další snižování bude hodně záviset na efektivitě dekontaminace. Přírodními procesy se bude snižovat rychleji v silně zasažených oblastech, ze kterých bude část radioaktivity transportována do sousedních méně kontaminovaných oblastí.

 

Zvětšit obrázek
Začátkem dubna robot prozkoumal stav průchodu do primárního kontejnmentu u prvního bloku (zdroj TEPCO).

Dekontaminaci se daří zrychlovat. Pomoci by mohlo první zařízení k zahuštění radioaktivního odpadu, které bylo postaveno v čistírně odpadních vod ve městě Fukušima.  Vysoušení odpadu probíhá při teplotě 450oC a jeho objem se zmenší na jednu pětinu. Každý den se zpracuje zhruba 30 tun odpadu. Radioaktivní odpad se v čistírnách odpadních vod hromadí a jeho objem překročil hodnotu 68 000 tun. Je potřeba jej uložit do přechodných nebo trvalých úložišť. Problémem však zůstává, že budování těchto úložišť se zpožďuje.


Nejen v čistírnách odpadních vod ale v celém průběhu dekontaminací se hromadí značné množství radioaktivního odpadu. Kritickým úkolem je najít vhodná místa a vybudovat přechodná i trvalá úložiště pro tento odpad. Velmi složitá jsou jednání s místními komunitami o získání souhlasu s výstavbou těchto zařízení v jejich regionu. Ministr životního prostředí tak opět v posledních dvou měsících objížděl jednotlivé prefektury a jejich samosprávné celky a snažil se najít kompromisní řešení s místními samosprávami.


Stejně tak je důležitá pro likvidaci odpadu po cunami stavba přechodných spaloven, které umožní spálení odpadu, jehož aktivita je nízká a nepřesahuje ekologické limity. Tyto spalovny jsou kromě prostředků pro kontrolu radioaktivity odpadu připravovaného ke spálení opatřeny i filtry. Jedno takové zařízení pro spalování odpadu z města Soma v prefektuře Fukušima bylo uvedeno do provozu v březnu tohoto roku. Tři spalovací jednotky by měly umožnit do konce března 2014 likvidaci 170 000 tun odpadu v této oblasti Fukušimy. 

 

Zvětšit obrázek
Opravou poškozených průduchů se zajišťuje hermetičnost budovy druhého bloku, jejíž vrchní část nebyla zničena vodíkovým výbuchem (zdroj TEPCO).

Dokončení otevření evakuovaných oblastí

Koncem března se otevřel samosprávný celek Namie. Z něj pochází nejvíce evakuovaných obyvatel ze všech zasažených samosprávných celků. Všech jeho zhruba 21 000 obyvatel muselo odejít. Nyní se začnou postupně vracet. Poměrně brzo do první zóny s aktivitou, která vede k roční dávce menší než 20 mSv, později i do zóny, kde nyní vede radioaktivita k roční dávce mezi 20 až 50 mSv. Na vstupech do těchto zón byly odstraněny všechny zábrany. V těchto zónách, které jsou většinou blíže pobřeží, má své domovy zhruba 83 % původních obyvatel. Do první a druhé zóny mohou obyvatelé od nynějška přes den chodit a pracovat na dekontaminaci a rekonstrukci. Místní úřady předpokládají, že se jim postupně do čtyř let v celé této oblasti podaří dekontaminaci a rekonstrukci dokončit. Obyvatelé se tak bodou moci natrvalo vrátit. Třetí nejsilněji zasažená zóna, kde radioaktivita vede k roční dávce vyšší než 50 mSv, byla domovem zhruba 17 % obyvatel Namie. Jedná se většinou o horské oblasti. Do třetí zóny zůstává vstup pro obyvatele zakázán. Mohou tam však na dekontaminaci pracovat speciální týmy v ochranných oděvech a se speciálními  pomůckami. Dekontaminace však zde bude náročnější a dlouhodobější. Otevření mohli obyvatelé využít i k tomu, že někteří poprvé po cunami navštívili svá domovská místa. Koncem května tak Základní škola Namie zorganizovala možnost, aby si rodiče vyzvedli školní brašny a další věci svých dětí, které zůstaly ve škole při rychlé evakuaci. Zároveň to umožnilo setkání rodičů a učitelů, kteří jsou evakuovaní v různých místech a od té doby se tak viděli poprvé. Učitelé také rodičům předali obrázky a písemné práce žáků.

 

Zvětšit obrázek
Průzkum a odběr vzorků v místnosti, kde je komora potlačení druhého bloku. Do místnosti se vyvrtala díra a začátkem dubna se odebraly vzorky. (Zdroj TEPCO)

Koncem května se pak otevřel poslední ze samosprávných celků, který byl v zakázané zóně do 20 km od elektrárny. Jde o město Futaba, které je těsně u elektrárny Fukušima I. V tomto případě bylo město rozděleno jen na dvě oblasti. Většina jeho území má radiaci takovou, která vede k roční dávce přes 50 mSv. Na taková území je vstup zakázán a vyžadují velice intenzivní dekontaminaci. Je tak jasné, že návrat do nich ještě několik let nebude možný. U pobřeží je však menší území, kde je radiace mnohem nižší a celoroční dávka tam nepřekračuje 20 mSv. Tam už mohou lidé své majetky navštěvovat a likvidovat následky po cunami. U Futaby totiž bylo zničeno nebo poškozeno vlnou cunami téměř 90 % budov. V otevřeném regionu sice lidé nesmí přespávat, ale intenzivní dekontaminací a rekonstrukcí by jej měli připravit pro úplný návrat. Tímto rozhodnutím se také úplně zrušila pětikilometrová zakázaná pobřežní zóna v moři. Lodě tak mohou plout až úplně k pobřeží. Jak prohlásil starosta Futaby Shiro Izawa, jde o první krok k obnově města. Velmi důležitou otázkou jsou pracovní místa, infrastruktura a zázemí. U Futaby byla většina obyvatel pracovně spojena s elektrárnou, lze tak předpokládat, že i v budoucnu bude do značné míry tato oblast sloužit jako zázemí pro její dekontaminaci a následnou likvidaci.

 

Zvětšit obrázek
Obrázky z dubnového průzkumu místnosti MSIV (Main Steam Isolation Valve), kde jsou jedny z nejdůležitějších ventilů oddělujících hlavní parní vedení u druhého bloku (zdroj TEPCO).

V silně kontaminovaných oblastech ležících v třetí zóně zmíněných nedávno reklasifikovaných a otevřených samosprávných celků Namie a Futaba se zahajují vzorové testy dekontaminace míst s vysokou radiací. V městě Namie se bude zkoušet od srpna dekontaminace obytných čtvrtí, cest a zemědělských ploch. Od září se pak bude zkoušet dekontaminace dětských zařízení a nemocnic v městě Futaba. Na konci roku se pak výsledky zhodnotí a v případě úspěchu se použité metody uplatní na další silně zamořená území.


Posledním neotevřenou oblastí, u které není provedeno rozdělení do oblastí podle stupně kontaminace je část města Kawamata (část Yamakiya). Jde o relativně malé území v dodatečně evakuované oblasti mimo původní zakázanou zónu do dvaceti kilometrů od elektrárny.


Kritickým bodem pro rychlou dekontaminaci a rekonstrukci oblasti je i co nejrychlejší obnovení infrastruktury. Důležitým krokem je propojení jižních a severních částí Fukušimy. Hlavní spojovací silnice vedou přes silně zasažené oblasti, kam je vstup stále úplně zakázán. Proto proběhla jejich intenzivní dekontaminace a v současné době se připravuje otevření hlavní silnice číslo 6 pro běžná auta obyvatelů Fukušimy. Pro průjezd bude potřeba speciální průkaz, který dostanou obyvatelé postižených oblastí. Tato silnice vede nedaleko pobřeží a dostává se do téměř kilometrové blízkosti k elektrárně. Stejně tak se otevře silnice, která přes oblasti třetí kategorie s nejvyšší radioaktivitou ve městě Okuma spojuje zmíněnou silnici číslo 6 s národní dálnicí číslo 288. Tato opatření, ke kterým dojde v polovině června, umožní obyvatelů postižených oblastí rychlejší spojení při cestě do oblastí, které jsou už otevřené a pracuje se na jejich dekontaminaci a rekonstrukci. Průjezd bude dovolen od sedmi od rána do sedmi večer. Jednotlivé správní celky začaly přijímat začátkem června žádosti obyvatel, na jejichž základě se jim budou vydávat potřebné průkazy.

 

   Demonstrace úbytku radioaktivity v silně zasažených evakuovaných oblastech. Na obrázku je postupný vývoj dávkového příkonu ve výšce jeden metr nad zemí pocházejícího z radioaktivity z havárie i přirozeného pozadí. Koeficient, který přepočítává uváděný dávkový příkon v mikrosievertech za hodinu na roční dávku v milisievertech je 8,76. Je vidět, že žluté, světle červené a červené oblasti lze označit za silně zasažené, kde roční dávka překračuje 30 mSv. Plocha hlavně tmavě červených oblastí se však za rok a půl od konce roku 2011 do současnosti dramaticky zmenšila (viz animace). (Zdroj World Nuclear Association)

 

Obnova farmaření v oblasti

Z hlediska návratu obyvatel postižených oblastí je důležité kromě obnovy infrastruktury dané oblasti i zajištění zaměstnání. Proto je například velmi důležitý návrat farmářů. V minulém přehledu jsme psali o testování pěstování rýže v oblasti do 20 km ve vesnici Kawauchi. K pěstování rýže se vracejí i farmáři ze správního celku Tamura. Z něj je v zakázané zóně část Miyakoji. Tam se vrátil k pěstování rýže zatím první farmář. V době po havárii pracoval na dekontaminaci. Poté, co bylo možné začít dekontaminovat v zakázané zóně jeho rýžovou farmu, pustil se do toho a po dokončení její dekontaminace se vrátil k pěstování rýže. Zatím musí dojíždět z místa, kam se evakuoval, protože v této oblasti není zatím povolen pobyt přes noc. Zatím tak obhospodařuje 2,5 hektaru rýžových polí, což je polovina jeho původních ploch. Z původních 64 farem s 52 hektary rýžových polí části Miyakoji v původní zakázané zóně do 20 km od elektrárny se rozhodly produkci obnovit zatím pouze tři na zhruba 6 hektarech. Jestli vezmeme i další přiléhající oblasti správního celku Tamura, tak pouze 214 farem se 182 hektary plánuje obnovit produkci. Je to zhruba 30 % z původních 719 farem hospodařících na 499 hektarech.


První rýži po dvou letech začali pěstovat farmáři v samosprávném celku Hirono, který těsně sousedí s původní zakázanou zónou do 20 km a jeho velká část je u pobřeží. Většina jeho obyvatel se tak kvůli cunami a havárii musela evakuovat. Zavřela se také všechna veřejná zařízení v této oblasti.  V tomto případě osadili farmáři zhruba polovinu z 210 hektarů rýžových polí. Pěstování rýže bylo jednou z klíčových oblastí v tomto regionu a samospráva tak doufá, že se její obnovou zrychlí návrat obyvatel. Z původních 5200 obyvatel se do začátku roku 2013 vrátila pouze desetina. Je to dáno i tím, že zde jsou značné škody z cunami a musí jejich likvidace je náročná.

 

  Mapa původních zakázaných a evakuovaných s vyznačením současného rozdělení na tři zóny. První zelená má radioaktivitu, která vede jen k roční dávce do 20 mSv. Druhá oranžová pak vede k roční dávce mezi 20 a 50 mSv. Třetí červená je nejsilněji zasažená a radioaktivita tam vede k roční dávce přes 50 mSv. Neotevřená a bez rozdělení na tři zmíněné zóny zůstala jen malá část samosprávného celku Kawamata. Data ukazují, kdy se daný samosprávný celek otevřel.  

 

V rámci studie dekontaminace a rekonstrukce velmi silně kontaminovaných oblastí se provedla dekontaminace rýžových polí v části Nagadora. Jak bylo popsáno v jedné z předchozích částí cyklu, jedná se o malou část vesnice Iitate u její jihovýchodní hranice, která patří do třetí zóny se silnou radiací, do které je zatím vstup zakázán a bude potřebovat intenzivní dekontaminaci.  V srpnu minulého roku odstranili pracovníci, kteří se podílejí na dekontaminaci, zhruba pěticentimetrovou vrstvu zeminy na malém rýžovém poli o rozměru 500 m2. Aktivitu cesia se tak podařilo snížit na desetinu. Aktivita půdy tak klesla z 20000 Bq/kg na 1600 Bq/kg. Na tomto políčku se nyní začala pěstovat rýže. Její sklizeň proběhne v záři a bude se zkoumat, kolik cesia se do rýže dostane. Po analýze bude v tomto případě rýže zlikvidována. Avšak zkušenosti z postupu dekontaminací a přenosu cesia při pěstování by měly přispět k nalezení efektivních metod dekontaminace zemědělských oblastí a bezpečné produkce potravin na dekontaminovaných polích.


Pečlivě se sleduje také kontaminace mořských živočichů. V tom pomáhají rybáři, kteří i dříve rybařili v blízkosti elektrárny. Chytají ryby pro výzkum jejich kontaminace a mají tak práci i v době, kdy je komerční rybaření v blízkosti elektrárny zakázáno. Zajímavým zjištěním jednoho z těchto výzkumů je, že cesium 137 se dostalo do ulovených silně kontaminovaných ryb brzy po nehodě a nešlo o dlouhodobou kontaminaci. V těle některých druhů ryb existují orgány, u kterých roste tkáň postupně a vytváří se vrstvičky analogicky letokruhům u stromů. Z toho, ve kterých vrstvách je aktivita radioaktivního cesia vysoká, lze poznat, kdy jej ryba přijala. A v ulovených případech se zjistilo, že to bylo krátce po havárii. Jde tak patrně o ryby, které v době havárie byly v blízkosti elektrárny a teď se dostaly do větších vzdáleností od ní.


Velice důležité je pečlivé sledování potravin, aby se žádné kontaminované nedostaly ke spotřebiteli. Přísné sledování se týká sedmnácti prefektur. Od dubna minulého roku, kdy došlo k návratu k přísným limitům na radioaktivitu, které byly na období jednoho roku po havárii částečně změkčeny, se zkontrolovaly statisíce položek. Přísným podmínkám nevyhovělo pouze méně než procento kontrolovaných potravin. A situace se v průběhu času stále zlepšuje.

 

   Mapa s vyznačením silnice 6 a národní autostrády 288, černou linkou jsou vyznačeny úseky přes silně zasaženou třetí zónu (vyznačena fialově). Červenými proužky je vyznačena druhá zóna a první zóna má béžovou barvu s tečkami. Modře s tečkami je vyznačena dosud neotevřená oblast.

 

Zdraví obyvatel zasažených území

V posledních měsících bylo zveřejněno několik rozsáhlých studií, které ukazují, že dopady radiace z Fukušimy na civilní obyvatelstvo i pracovníky budou zanedbatelné. Hlavním důvodem je včasná evakuace a pečlivá kontrola potravin s vyřazením těch závadných. U pracovníků pak snaha o co největší snížení obdržených dávek. Důležitá je studie vnitřní kontaminace obyvatel ze zasažených území a hlavně dětí a mladistvých, která se provádí pomocí celotělových počítačů. Studie vedl profesor Rjúgo Hajano (angl. transkripce  Ryugo Hayano) a ukázaly, že jen velmi málo lidí má měřitelnou kontaminaci cesiem 137. A jejich počet klesá. Podrobněji jsou výsledky studie popsány zde. http://technet.idnes.cz/fukusima-radioaktivni-davky-obyvatel-dxf-/veda.aspx?c=A130415_173041_veda_mla  Také studie a závěry Světové zdravotnické organizace ukazují, že zdravotní dopady radiace z havárie elektrárny Fukušima I budou zanedbatelné. A ke stejnému závěru dochází i zpráva organizace „UN Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation“ (UNSCEAR).

 


V první polovině května byly také zveřejněny výsledky rozsáhlé studie stavu štítné žlázy u lidí a hlavně dětí a mládeže v zasažených oblastech. Pro ty bylo získáno nejmodernější velmi citlivé zařízení, které nacházelo malé „abnormality“ u řady vyšetřovaných. Jednalo se o velmi malé bulky. Otázkou bylo, zda jde o příznak nějakého vlivu radiace a reálnou abnormalitu nebo o příliš velkou citlivost modernějších ultrazvukových přístrojů, u nichž zatím nebyl znám „standardní“ obraz stavu štítné žlázy a vidí i věci, které předchozí přístroje neviděly. Z toho důvodu se provedly referenční studie podobného vzorku mladých lidí v prefekturách, které kontaminací z havárie nebyly zasaženy. Jednalo se o prefektury Aomori, Yamanashi a Nagasaki. Ukázalo se, že ve zmíněných referenčních prefekturách byly hodnoty výskytu „abnormalit“ dokonce vyšší než v prefektuře Fukušima. Ale šlo o rozdíly v rámci statistických chyb. Konkrétně v prefektuře Fukušima byl výskyt těchto malých bulek 41,2 %, u prefektury Aomori 57,6 %, prefektury Yamanashi 69,4 % a prefektury Nagasaki 42,5 %. Ukázalo se tak, že tyto velmi malé bulky jsou normálním stavem. Větší abnormality, které vyžadují další průběžné sledování, byly nalezeny u 0,6 % případů z Fukušimy, což odpovídá statistice z dřívějška i jiných oblastí. Byl nalezen jediný případ, který potřeboval okamžitou podrobnou kontrolu. I to odpovídá situaci dříve i jinde. Prokázalo se tak, že nálezy nesouvisí s radiací. V současné době probíhá akce, kdy se odborníci setkávají na školách a dalších zařízeních s rodiči dětí a vysvětlují jim výsledky studií.

 

Zvětšit obrázek
Práce při zkoumání vnitřních prostor primárního kontejnmentu druhého bloku, Pracovníci manipulují s rourou, která sloužila k zavedení sond do primárního kontejnmentu (zdroj TEPCO).

Největší zdravotní dopady tak budou psychické a sociální způsobené nutností evakuace a strachem z ohrožení. A právě do této oblasti by se měla zaměřit pomoc. Nejdůležitější je co nejvyšší míra otevřenosti a informovanosti, zajištění pomoci, kompenzací i sledování zdravotního stavu. Hlavní pozornost je nutné kromě dekontaminace věnovat obnově infrastruktury, zaměstnanosti a kvality života v dané lokalitě. K tomu přispívají i společenské akce. Jednou z nich jsou Tohoku letní festivaly ve Fukušimě, které se začaly pořádat před dvěma roky, kdy měly pomoci přilákat turisty do oblasti. Jeho součástí je i alegorický průvod. Letos se ho zúčastnilo již přes 250 000 návštěvníků. Podobnou akcí, která hlavně z psychologického hlediska pomáhá obyvatelům, se stal svátek kvetoucích třešní, který se uskutečnil ve vesnici Iitate. Šintoistického obřadu se zúčastnilo 60 původních obyvatel daného místa. Poprvé od havárie. Obyvatelé už totiž mohou do svých třešňových sadů chodit, pouze musí své domovy zatím na noc opustit. Jsou tak rádi, že se mohou pohledem na své třešňové květy pokochat. Podobný obřad plánují uskutečnit i potom, až jim bude dovoleno se vrátit natrvalo.

 

Zvětšit obrázek
Pohled na areál Jaderné elektrárny Fukušima I se spoustou nádrží na radioaktivní vodu. Červeným kroužkem je označen podzemní bazén, který jako první začal mít úniky (zdroj TEPCO).

Jaderná energetika v Japonsku

V současné době pracují pouze dva reaktory, jedná se o třetí a čtvrtý reaktor v Jaderné elektrárně Ohi. Ty by měly být v činnosti do září, kdy musí být odstaveny pro kontrolu a výměnu paliva. Objevovaly se sice úvahy, že by mohly být odstaveny předčasně, protože se spouštěly ještě podle starých pravidel a v červenci by měl úřad pro jadernou bezpečnost (Nuclear Regulation Authority – NRA) vyhlásit nová pravidla pro provozování reaktorů. Zdá se však, že by mohl operátor elektrárny uspokojit požadavky průběžně a udržet reaktory v provozu do zmíněného září. Úřad pro jadernou bezpečnost NRA si u provozovatele elektrárny Ohi vyžádal rozbor všech bezpečnostních opatření, které by měly naplnit požadavky, které budou v nových pravidlech. Jednalo se hlavně o nové odhady vlivu maximálních zemětřesení v dané oblasti. Došlo by k tomu v případě, kdyby se tři blízké zlomy pohnuly současně. Nová budova pro řízení v krizových situacích, která bude odolná proti zemětřesení, sice ještě není hotova, ale prozatímně ji nahrazuje kontrolní místnost nedaleko reaktorové budovy. Začátkem června zaslal operátor elektrárny úřadu NRA zprávu o naplnění bezpečnostních podmínek, které by měly být vyhlášeny a v těchto dnech je na elektrárně Ohi komise z tohoto úřadu, která připraví podklady pro rozhodnutí, zda se reaktory v Ohi budou provozovat i po červenci. Rozhodnutí o tom, zda se reaktory zastaví nebo budou v provozu do září, padne začátkem července.


Úřad pro jadernou bezpečnost NRA schválil draft nového manuálu pro opatření na jaderných zařízeních k zajištění bezpečnosti v případě krizových situací, jaké nastanou při přírodních katastrofách. Příkladem opatření je u starších elektráren výměna hořlavých kabelů za nehořlavé. Jaderná elektrárna musí mít krizové řídící středisko odolné proti zemětřesení. Varné reaktory musí mít ventilační zařízení s filtry. Vlnolamy musí být dostatečně vysoké, aby chránily i před nejvyššími cunami a kritické budovy musí být vodotěsné. Ke schválení manuálu by mělo dojít v červenci. Úřad NRA v nových pravidlech nebude zakazovat provozování reaktorů starších čtyřiceti let. V těchto případech však bude muset provozovatel žádat NRA o povolení prodloužení licence o dalších 20 let. Bude se však muset provést řada speciálních testů včetně pečlivé kontroly stavu reaktorové nádoby pomocí nepřímých metod (například ultrazvukem) a splnit řadu bezpečnostních podmínek. Z padesáti japonských rektorů jsou zatím pouze čtyři starší čtyřiceti let. 

 

Zvětšit obrázek
Část zařízení pro dekontaminaci vody ALPS (zdroj TEPCO).

Na schválení pravidel čekají operátoři elektráren, kteří chtějí okamžitě požádat o možnost spuštění těch reaktorů, které budou podmínky splňovat. Zatím se ví o pěti reaktorech, u kterých by se žádost podávala nejdříve. Nejdůležitějším úkolem je průzkum, zda se až k reaktorům nedostávají zlomy, které by mohly být aktivní a způsobit problémy při zemětřesení. Zatím se objevily informace, že průzkum u reaktoru elektráren Shika a Monju neukázal aktivní zlom. Naopak u reaktorů elektráren Tsuruga a Mihama je situace stále otevřená a neví se, zda jsou místní zlomy aktivní.


Reaktor Monju  je experimentální rychlý reaktor, který se měl připravovat k opětnému zpuštění. V současné době však byla příprava k tomuto zpuštění zrušena. Revizí prochází veškerá budoucnost japonského jaderného programu. Znovu se řeší míra budoucího využití jádra, využití recyklace vyhořelého jaderného paliva a nakládání s ním.


V Japonsku kvůli odstavení jaderných reaktorů velmi stoupl dovoz uhlí, plynu i ropy a tím i produkce oxidu uhličitého. V tomto směru má Japonsko štěstí, že díky intenzivní těžbě plynu z břidlic ve Spojených státech klesla cena plynu i uhlí, kterého teď mají Spojené státy nadbytek. Japonsko staví nový terminál pro přijímání zkapalněného plynu v Hitachi v severní části Tokia. Ten by měl být dokončen v roce 2015. V té době by měla být spotřeba o 15 % větší než v roce 2010, rok před cunami. Vysoká spotřeba fosilních paliv má pro Japonsko dva důsledky. Jednak se zvyšuje produkce oxidu uhličitého. Ve fiskálním roce 2011 byla celková produkce CO2 v Japonsku o 4 % vyšší než v roce 2010, produkce CO2 v tepelných elektrárnách byla o 17 % vyšší. A to ještě v té době fungovala řada jaderných elektráren a produkce i elektřiny byla nižší.  Dalším dopadem je zrychlující se deficit zahraničního obchodu způsobený zvyšujícím se dovozem fosilních paliv. Vysoká cena za produkci elektřiny s využitím plynu a ropy vede k tlaku na stále vyšší využívání uhlí.


Otázka budoucnosti jaderné energetiky v Japonsku je stále velmi nejistá. Japonsko jako exportní ekonomika s velmi omezenými zdroji energetických surovin se však bez ní asi neobejde. Zvláště, když její konkurenti, a nejde jen o Čínu a Jižní Koreu, jsou i nadále rozhodnuti ji intenzivně rozvíjet a využívat. 

 

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 17.06.2013 01:45
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 326 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Tajfun způsobil další zdržení v řešení situace s radioaktivní vodou u Fukušimy I     Autor: Vladimír Wagner (18.09.2016)
Revitalizace evakuované zóny kolem Fukušimy I postupuje     Autor: Vladimír Wagner (15.07.2016)
Černobyl třicet let poté     Autor: Vladimír Wagner (23.04.2016)
Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)
Situace ve Fukušimě na konci roku 2015     Autor: Vladimír Wagner (20.12.2015)



Diskuze:

Poděkování

Petr Sanov,2013-06-24 20:28:27

podle mne nestačí, povědomí seriozních informací je zapotřebí šířit, takže - semo támo utrousím odkaz na tyto články či se zmíním že jsou tu docela zajímavé informace.

Odpovědět

Doplnění novinek

Vladimír Wagner,2013-06-20 10:03:41

Organizace japonského jaderného dozoru NRA informovala o analýze zkoumání situace v prvním bloku po zemětřesení před příchodem cunami. Včetně fotografií získaných nedávno na čtvrtém patře tohoto bloku týmem z NRA, jak je popsáno v článku. Na základě posouzení všech faktů došlo NRA k závěru, že k poškození chladicích systémů reaktorů, tedy jejich částí, které jsou na tomto patře, během zemětřesení nedošlo. Opírají se jak o fotografie, tak i o výpovědi svědků. Ti, kteří na vodu, se kterou se na tomto patře po zemětřesení setkali, vypověděli, že šlo o chladnou vodu bez známek páry. To nasvědčuje opravdu tomu, že šlo o vodu vyšlíchlou z bazénu vyhořelého paliva, která se do daného místa dostala. V případě, že by šlo o vodu ze zde porušeného chladicího systému, muselo by jít o vřelou vodu s párou.
Organizace NRA také s největší pravděpodobností povolí provozování jediných dvou v současnosti fungujících bloků v elektrárně Ohi až do výměny paliva v září. Dne 8. července by měla začít platit nová pravidla pro provozování jaderných zařízení, o kterých s v článku píše. Okamžitě, chce podat žádost o povolení spuštění šest elektráren (Ohi, Tomari, Takahama, Ikata, Genkai a Sendai). Ve všech případech jde o tlakovodní reaktory. Tedy typ, který je v Dukovanech nebo Temelínu. Hlavní zdržení u varných reaktorů (typ reaktorů, který je i ve Fukušimě), které zatím podání žádosti odkládají, je nejspíše způsoben nutností instalace filtračního zařízení pro zachycení radioaktivity při vypouštění páry z kontejnmentu v krizové situaci. NRA bude mít na posouzení žádosti šest měsíců, takže by první reaktory mohly být spuštěny na přelomu tohoto a příštího roku. Je tak téměř jisté, že Japonsko zažije po odstavení dvou reaktorů v Ohi v září nejméně několik měsíců bez jaderné energetiky.
I v českém tisku se nyní psalo o zvýšení obsahu stroncia a tritia v jedné ze studní, ze které se čerpá podzemní voda. Tato studna je relativně blízko druhého bloku a míst, které byly v průběhu havárie velmi silně kontaminovány a s největší pravděpodobností se pozůstatky této silné kontaminace dostaly až do této studny. Právě proto, aby se tyto zbytky silné kontaminace nedostaly do moře, se staví „stěny“, které oddělují areál od pobřeží. TEPCO se bude snažit ještě intenzivněji sledovat stav kontaminace podzemních vod v areálu. Po těchto událostech bude ještě těžší získat povolení rybářů k vypouštění podzemních vod čerpaných ze studní dál od míst s vysokou kontaminací do moře, i když v tomto případě měření ukazují, že v tomto případě je kontaminace pod limity a na úrovni kontaminace povrchových vod nebo dokonce pod ní.
Jinak díky za pochvaly. Bohužel v novinách většinou jdou po senzac (nejlépe katastrofickou), která může oslovit co největší počet čtenářů. Z toho hlediska už Fukušima moc atraktivní není, takže se zprávy o ní už moc neobjevují. Jen v případě, že se někde objeví zvýšení radioaktivity. Ovšem pak se to objeví bez kontextu, podstaty jevu a jeho reálných dopadů. A navíc s takovými kravinami, že se Fukušima I stále ještě chladí mořskou vodou (tou se chladily reaktory i bazény jen pár dní po havárii). A nějaké pozdější vysvětlení či řešení problémů už se v novinách neukáže. Není atraktivní. Stejně tak se objeví zpráva, že u hodně dětí ve Fukušimě se na ultrazvuku objevily anomálie na štítné žláze. To, že se srovnáním se stejnou skupinou obyvatel v nezasažených částech Japonska ukázalo, že šlo o důsledek modernějších a citlivějších přístrojů a stejné procento anomálií se objevuje u všech dětí, už se v novinách nedočtete. U řady událostí a problémů mě zajímalo, jak situace vypadala později a jak to bylo skutečně. A říkám si, že alespoň některé čtenáře by to mohlo zajímat i u Fukušimy. Proto jsem začal psát tento cyklus a pokračuji v něm. I když už teď nedochází k dramatickému vývoji a množství novinek. Takže pochopitelně i čtenost těchto článků klesá. Na druhé straně cyklus ukazuje vývoj událostí, znalostí a představ. A možná je i trochu zajímavý v tom, že srovnáním starých a novějších dílů lze vidět, kde jsme se já i zdroje, ze kterých jsem čerpal mýlily a kde naopak se předpoklady a prognózy splnily. Poděkování čtenářů je určitě povzbuzením k tomu, abych ještě nějakou dobu v cyklu pokračoval. Díky za ně.

Odpovědět

Taktéž poděkování

Miroslav Mácha,2013-06-20 08:35:15

V nedávné době se v médiích objevily zprávy z Fukušimy a jako obvykle byly kusé a zkreslené.
Škoda, že takto neodvádějí svou práci novináři.

Odpovědět

Poděkování

František Nesveda,2013-06-19 11:36:58

Děkuji panu Wagnerovi za zprostředkování informací o likvidaci havárie v JE Fukušima.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni