Situace ve Fukušimě na konci roku 2015  
Široký ohlas mělo přiznání kompenzací pracovníkovi, který se podílel na likvidaci havárie v elektrárně Fukušima I a nyní onemocněl leukemií. V areálu elektrárny se podařilo získat nové informace z nitra kontejnmentů. V Japonsku už běží dva reaktoru a další tři se ke spuštění připravují.

Odklízení trosek popadaných do bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).
Odklízení trosek popadaných do bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).

Podívejme se, jak vypadá situace ve Fukušimě I před koncem roku 2015. Předchozí článek cyklu, ve kterém dlouhodobě sledujeme vývoj v elektrárně, popisoval průchod tajfunu touto oblastí. Asi nejzajímavější epizodou, která od té doby v posledních měsících nastala v souvislosti s Fukušimou, byly události, které řada novin i zelených organizací označila za první případ rakoviny způsobené radiací z Fukušimy. Koncem října bylo totiž rozhodnuto, že jeden z pracovníků, který se podílel na likvidaci havárie ve Fukušimě I a onemocněl rakovinou, dostane kompenzaci. V daném případě se jednalo o nyní 41letého muže, který mezi listopadem 2011 a prosincem 2013 pracoval na různých jaderných elektrárnách. Od října 2012 až do zmíněného prosince 2013 pak jako svářeč právě na Fukušimě I. Po skončení prací ve Fukušimě I se u něj objevila leukemie. Celkově na elektrárnách obdržel efektivní dávku 19,8 mSv a přímo ve Fukušimě I pak 15,7 mSv. A to celkově za dva roky. To je méně, než dostávají obyvatelé v řadě míst na světě z přírodního pozadí a méně, než je roční limit efektivní dávky z umělých zdrojů pro pracovníky se zářením. Takovou dávku dostává řada pracovníků, například ti, kteří připravují lékařské radionuklidy. I o řád větší dávku obdrží kosmonauté při dlouhodobějším pobytu na stanici ISS. Je tak jasné, že souvislost leukemie s prací zaměstnance ve Fukušimě I je velmi nepravděpodobná.

 

 

Řídící středisko, kde se ovládají automaty a jeřáby, které odstraňují trosky z bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).
Řídící středisko, kde se ovládají automaty a jeřáby, které odstraňují trosky z bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).

Státní zaměstnanci pracující v Japonsku se zářením však mají speciální dohodu. Každý z nich, který obdrží z umělých zdrojů efektivní dávku větší než 5 mSv za rok, má v případě onemocnění na rakovinu možnost žádat o finanční kompenzaci. Doposud tuto kompenzaci obdrželo 13 zaměstnanců jaderných elektráren. Nyní to bylo poprvé, kdy ji obdržel pracovník, který se podílel na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I. V tomto případě tak nejde o medicínské uznání souvislosti rakoviny s pobytem ve Fukušimě, ale o právní administrativní akt. Do dnešní doby na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I pracovalo zhruba 45 000 lidí a z nich zhruba 21 000 obdrželo roční dávku větší než 5 mSv. U tak velkého počtu lidí je značná pravděpodobnost, že časem onemocní rakovinou z jiných příčin, než je radiace. Dá se předpokládat, že i v tomto případě budou příslušní úředníci při uznávání nároků na kompenzaci vstřícní.

 

 

 

Postup prací uvnitř elektrárny

Pro postup prací uvnitř elektrárny je klíčová dekontaminace vnitřních prostor. K těmto účelům se vyvinulo několik úplně nových typů robotů. Firma Toshiba připravila pro práce na třetím bloku robota, jehož rameno umožňuje pod vysokým tlakem vystřikovat zmrzlý oxid uhličitý a pomocí jeho proudu obrušovat kontaminované povrchy. Rameno umožňuje dosáhnout plochy ve výškách až osmi metrů. Robot je ovládán na dálku s využitím 22 kamer, které jsou na něm umístěny.

Zkoušky před plným nasazením dalšího robota, tentokrát od firmy Mitsubishi, probíhaly koncem roku 2015. Robot se skládá ze čtyř jednotek. První je samotný robot, který provádí dekontaminaci, další dvě jednotky mu zajišťují dodávku energií a potřebných chemikálií a poslední pak zajišťuje spojení a řízení. Jednotlivé jednotky jsou propojeny téměř 65 m kabelů a hadic, které umožňují flexibilně měnit vzdálenosti mezi jednotkami, aby se umožnil pohyb i v komplikovaných prostorách uvnitř reaktorových budov. Hlavním úkolem samotného robota, tedy první jednotky, je obrušování kontaminovaných vrstev. Využívá se proud vody nebo zmrazeného oxidu uhličitého pod vysokým tlakem nebo jiný prostředek obrušování. Na videu je možné se podívat na testy tohoto robota.

 

 

 

Test dekontaminačního robota (zdroj TEPCO)   Spustit ZDE

https://www.facebook.com/video.php?v=1009017499157549&video_source=pages_finch_main_video&theater

 

 

I díky postupu dekontaminace se konečně podařilo prostrčit endoskop i do vnitřních prostor třetího bloku. Stejně jako u ostatních dvou reaktorů, kam se podařilo prostrčit endoskop už dávno, bylo možné prohlédnout vnitřní prostory kamerou, změřit radiaci, teplotu a další parametry definující podmínky v něm. Dávkový příkon je zde zhruba jeden sievert za hodinu, tedy o něco nižší než u ostatních bloků. Zjistilo se, že hladina vody zde sahá do výšky 6,4 m, což je výše než u předchozích dvou bloků. U těch je menší než 3 m. V místech, kam bylo možno dohlédnout, nebylo vidět žádná zásadní poškození. Předpokládá se, že i u tohoto reaktoru došlo k roztavení aktivní zóny. Tavenina tak mohla propálit dno tlakové nádoby a dostat se na dno kontejnmentu. Tam však kamera endoskopu kvůli parám nad hladinou vody nemohla dohlédnout. Do prvního kontejnmentu pronikly kromě endoskopu i roboty. U druhého bloku se podařilo odstranit překážky, které bránily přístupu k místům, odkud je možné potrubím vyslat roboty do jeho kontejnmentu. Tato místa se ještě musí dostatečně dekontaminovat a pak se využijí pro nasazení robotů. Očekává se, že by to mohlo být v lednu 2016.

 

 

Snímky pořízené pomocí endoskopu ve vnitřní částí kontejnmentu třetího bloku (zdroj TEPCO).
Snímky pořízené pomocí endoskopu ve vnitřní částí kontejnmentu třetího bloku (zdroj TEPCO).

 

Pomocí tomografie s využitím prozařování kosmickými miony se podařilo prozkoumat po prvním bloku i nitro kontejnmentu druhého reaktoru. V místě, kde by se měla vyskytovat aktivní zóna reaktoru s palivem, které by intenzivně pohlcovalo miony, není nic vidět. Z toho lze usuzovat, že i zde se 70 – 100 % aktivní zóny roztavilo. Zůstává otevřenou otázkou, kam všude se tavenina dostala a zda protavila dno tlakové nádoby a je na dně kontejnmentu. Plánuje se podrobnější průzkum pomocí vylepšených mionových detektorů.

Pokročilo i rozebírání horní části provizorního krytu prvního bloku. Do začátku října se sejmuly všechny střešní panely. Ani velmi pečlivé sledování neukázalo zhoršení dozimetrické situace. Proto se přikročilo k dalším pracím, které umožní odklizení trosek a sutě na patře s bazénem pro vyhořelé palivo. Drobná suť se odklízí zařízením, které je na jeřábu a funguje jako velký vysavač. Příští rok se dokončí rozebírání celého provizorního krytu. Pak by se měl postavit nový kryt, instalovat jeřáby a bude možné vyvézt palivové soubory i z tohoto bloku.

 

Práce na odstranění překážek, které bránily v přístupu ke vstupům do potrubí, kudy se má vyslat robot do nitra kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Práce na odstranění překážek, které bránily v přístupu ke vstupům do potrubí, kudy se má vyslat robot do nitra kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).

 

U třetího bloku se podařilo z bazénu pro vyhořelé palivo vytáhnout nejtěžší kus o hmotnosti 36 tun, který tam spadla během výbuchu vodíku. Jednalo se o poklop, který kryl filtrační zařízení pro demineralizaci vody. Tím se uvolnil přístup k dalším menším kusům. V polovině října se podařilo vytáhnout poslední větší kus o hmotnosti 2,6 tuny. Ještě je potřeba intenzivněji dekontaminovat okolí, aby bylo možné intenzivně pracovat v okolí bazénu. Pak se dokončí kryt, instalují jeřáby a začnou se vyvážet palivové soubory.

Důležitým krokem pro řešení problémů s kontaminovanou vodou, který se podařil koncem října, bylo dokončení kovové stěny okolo pobřeží, která zabraňuje pronikání kontaminované podzemní vody z areálu elektrárny do moře. Stěna je 780 m dlouhá a sahá 30 m do hloubky pod zem. Dokončení stěny muselo počkat na povolení rybářů k tomu, že se podzemní voda nad areálem a v něm může čerpat pomocí studní a po důkladné dekontaminaci a kontrole se může pouštět do moře. Už první výsledky ukazují, že stěna plní svůj úkol. Aktivita vody těsně za stěnou v přístavu poklesla u stroncia ze 140 Bq/l na 2 Bq/l a u cesia ze 16 Bq/l na 10 Bq/l. Pro srovnání lze uvést, že aktivita přírodního draslíku 40 je 11 Bq/l.

 

 

 

Trosky, které popadaly do bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).
Trosky, které popadaly do bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).

Rekonstrukce postižených území

 

Pořád se ještě téměř sto tisíc obyvatel nevrátilo do svých domovů zasažených havárií. Z nich je 71 541 z oblastí, u kterých se zatím nezrušila všechna omezení. Zbývající by se v principu už mohli vrátit, ale z různých důvodů ještě zůstávají mimo své původní domovy. V roce 2016 a 2017 by se měla zrušit všechna omezení na všech územích kromě těch nejsilněji kontaminovaných. U nich by se měla všechna omezení zrušit do roku 2022. Na těchto silně kontaminovaných územích žilo před havárií 24 407 lidí. Je jasné, že řada hlavně mladých evakuovaných nečekala na možnost návratu a našla si budoucnost jinde. Na druhé straně, jak se zmíníme podrobněji později, budou se na dekontaminovaných územích budovat špičková specializovaná zařízení, která by naopak mohla nalákat řadu odborníků k přistěhování do Fukušimy.

Nejdůležitější pro urychlení návratu obyvatel do dekontaminovaných oblastí je zajištění obnovy infrastruktury a zajištění pracovních příležitostí. Do nejnověji otevřeného území, kterým je město Naraha (viz zde), by se mělo vrátit okolo 7 500 původních obyvatel. Po návratu městských úřadů se nyní otevřelo výzkumné středisko pro likvidaci zničených elektráren a hlavně vývoj potřebných robotů. Postupně by mělo vzniknout jedno z největších a nejmodernějších výzkumných středisek v Japonsku. Zatím bylo na jeho budování poskytnuto 84 milionů dolarů, ale prostředky se budou postupně navyšovat. Pracovat zde budou nejlepší odborníci na robotiku z Japonska i zahraničí. Výzkumný ústav bude součástí velkého technologického parku, který bude nedaleko sjezdu z dálnice Džóban, která spojuje podél pobřeží Tokio se severem Japonska a vede v blízkosti elektrárny Fukušima I přes postižené území. Otevření její části přes silně zasažené oblasti v březnu 2015 přispělo k urychlení postupu rekonstrukce oblastí. V rámci otevření nového výzkumného střediska navštívil Narahu i premiér Šinzo Abe. V jedné ze dvou hlavních budov centra mu pracovníci ukázali příklady robotů, kteří se připravují pro práce ve zničené elektrárně. Premiér se také setkal s obyvateli, kteří se vrátili nebo k návratu připravují. Právě v Naraze jsou ubytováni pracovníci, kteří se podílejí na likvidaci havárie v elektrárně. I servis pro ně bude značným zdrojem pracovních příležitostí.

 

Stěna, která zabraňuje pronikání kontaminované stěny do moře (TEPCO).
Stěna, která zabraňuje pronikání kontaminované stěny do moře (TEPCO).

 

Pro obnovení místní komunity přispělo i obnovení lovu lososů v řece Kido, která přes Narahu protéká. V minulém roce začaly místní rybářská družstva s obnovou populace těchto ryb, která byla zdecimována cunami. Nyní se obnovil rybolov na řece i práce v rekonstruované továrně na zpracování ryb. Slavnostní zahájení uvedl předseda družstva Hideo Macumoto. Důkladná kontrola ulovených ryb ukázala, že nejsou kontaminované. Ještě v tomto roce byl zahájen prodej rybích výrobků. Na jaro se plánuje další vypouštění malých lososů do řeky. Nedaleko továrny na zpracování ryb se znovuotevřel i známý obchod s rybářskými potřebami, protože se na řeku vrátili kromě profesionálních i sportovní rybáři.

Dokončuje se i jednání o dlouhodobějších přechodných úložištích odpadu z dekontaminace a pokračuje jejich rozšiřování. Celkově je v současnosti shromážděno téměř 166 000 tun tohoto odpadu, který je potřeba bezpečně uložit. Uložiště jsou klíčová pro zahájení dekontaminace silně zasažených území.

 

Trénink rozebírání konstrukce přechodného krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).
Trénink rozebírání konstrukce přechodného krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).

Postupně se přemisťují do svých původních budov některé úřady v řadě samosprávných celků, u kterých se zatím všechna omezení neodvolala. Má to přispět k ulehčení prací na rekonstrukci postižených oblastí a přípravy jejich návratu. Prvního října začaly pracovat úřady v městě Tomioka, které sousedí na jihu s městem Naraha a už se úplně otevřelo. Zatím se sem přemístilo třicet úředníků právě z odborů pro rekonstrukci a dekontaminaci. Obnova infrastruktury by měla připravit úplné otevření, ke kterému by mělo dojít do dubna 2017.

 

K ukončení všech omezení se připravuje i vesnice Iitate. To by mělo nastat na jaře roku 2017. Už v červnu roku 2016 by se do původních míst měly vrátit obecní úřady, aby se zjednodušila příprava obyvatel k návratu. Koncem listopadu začala pracovat spalovna radioaktivního biologického odpadu. Ta umožní koncentrovat radioaktivní odpad a zmenšit jeho objem. Zvláště pro Iitate, kde se provádí na velkých plochách dekontaminace lesních porostů, je takové zařízení důležité. Spalovna zpracuje 240 tun odpadu denně.

Jedním z nejsilněji zasažených měst, které jsou velmi blízko elektrárny, je Namie. Zde se v roce 2015 poprvé pěstovala rýže ve větším měřítku a po důkladné kontrole byla nakoupena hlavně do potravinových rezerv Japonska. Je to důležitý krok k obnovení farmaření i v této oblasti.

Dokončení odstraňování střechy provizorního krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).
Dokončení odstraňování střechy provizorního krytu prvního bloku (zdroj TEPCO).

Velice pěknou sérii fotografií z oblastí okolo elektrárny Fukušima I pořídil polský fotograf Arkadiusz Podniesiňski. Jejich prohlídku na jeho stránkách vřele doporučuji. Jsou tam zajímavé fotografie z farmy Naoma Macumury, který zůstal v zakázané zóně a medailonek o této zajímavé osobnosti, která byla událostmi ve Fukušimě silně zasažena, je i v knize Fukušima I poté.

 

 

 

Restart japonské jaderné energetiky

Přesně v polovině října se rozběhl i druhý blok jaderné elektrárny Sendai, první reaktor už v té době běžel dva měsíce. Elektrický výkon každého z nich je 846 MWe. Provozovatel elektrárny společnost Kyushu sice splnil všechny podmínky pro provozování, ale přesto připravuje další posílení bezpečnostních opatření pro případ havarijních situací. Mezi připravovanými opatřeními je například zvýšení počtu nezávislých vedení dodávajících vysoké napětí ze tří na šest. Další tři reaktory jsou blízko opětnému restartu. Provozování dvou bloků jaderné elektrárny Takahama povolilo shromáždění prefektury Fukui a guvernér Nissei Išikawa vyhlásí své rozhodnutí v nejbližší době. Jeho rozhodnutí usnadňuje to, že vláda schválila evakuační plán této elektrárny v případě havárie. V případě, že bude kladné, bude spuštění reaktorů bránit pouze předběžné opatření soudu, který se má vyslovit k žalobě protijaderných aktivistů, kteří požadují zákaz provozování těchto reaktorů. Soud by měl k posuzování žaloby přikročit tento čtvrtek. Každý z těchto reaktorů má elektrický výkon 830 MWe. Guvernér prefektury Ehima Tokihira Nakamura už souhlas s provozem třetího bloku elektrárny Ikata dal. Zde už tak reálnému obnovení provozu reaktoru s elektrickým výkonem 846 MWe nestojí nic v cestě. Dá se předpokládat, že koncem jara už by Japonsko mohlo využívat už pět reaktorů. Ve všech případech se jedná o tlakovodní reaktory.

 

Jaderná elektrárna Sendai je zatím jediná, která je v provozu (zdroj Kyushu).
Jaderná elektrárna Sendai je zatím jediná, která je v provozu (zdroj Kyushu).

Zajímavou událostí je žádost o posouzení dalšího bloku k japonskému úřadu pro jadernou bezpečnost NRA. V tomto případě se jedná o reaktor Mihana 3, který bude mít v prosinci příštího roku 40 let. Nová bezpečnostní pravidla umožňují prodloužení takových bloků i o 20 let, ale je třeba splnit velmi přísné podmínky. Provozovatel, kterým je firma Kansai Electric Power Company, po pečlivé kontrole a analýze situace v elektrárně věří, že se mu to podaří. Nyní se přikročí k velice podrobné analýze splnění všech stanovených podmínek přímo ze strany bezpečnostního úřadu NRA.

 

Důležitý je i postup posuzování bezpečnostních opatření u japonského recyklovacího a obohacovacího, které úřad NRA provádí. Japonsko stále předpokládá využití recyklace vyhořelého paliva a paliva MOX. Bez toho, že se konečně zprovozní příslušná zařízení ve vesnici Rokkašo, to nebude možné.

Po odstavení jaderných elektráren se Japonsko potýká s nedostatkem zdrojů elektřiny. Uvolnění trhu s elektřinou vedlo ke stavbě hlavně uhelných bloků, kde investoři využívají nízké ceny dováženého uhlí. Japonsko se tak potýká se zásadními problémy při plnění svých cílů při snižování emisí.

 


 

Poznámka: V příštím roce uplyne pět let od havárie ve Fukušimě I a třicet let od událostí v Černobylu. Podrobný popis událostí okolo havárie v jaderné elektrárně Fukušima I, postup likvidace následků a srovnání havárií ve Fukušimě I a Černobylu je v knize Fukušima I poté.

Autor: Vladimír Wagner
Datum: 20.12.2015
Tisk článku

Fukušima I poté - Wagner Vladimír
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 354 Kč
Fukušima I poté
Wagner Vladimír
Související články:

Tajfun způsobil další zdržení v řešení situace s radioaktivní vodou u Fukušimy I     Autor: Vladimír Wagner (18.09.2016)
Revitalizace evakuované zóny kolem Fukušimy I postupuje     Autor: Vladimír Wagner (15.07.2016)
Černobyl třicet let poté     Autor: Vladimír Wagner (23.04.2016)
Strach má velké oči: Poprask kolem rakoviny štítné žlázy dětí ve Fukušimě     Autor: Stanislav Mihulka (10.03.2016)
Nad Fukušimou prošel tajfun     Autor: Vladimír Wagner (16.09.2015)



Diskuze:

Takahama spěje ke spuštění

Vladimír Wagner,2015-12-24 23:34:46

Jak bylo v článku zmíněno, soud dnes rozhodoval o žalobě proti spuštění dvou bloků v elektrárně Takahama. Soud rozhodl, že provozovatel může bloky začít provozovat. Provozovatel tak začal připravovat zavezení paliva a předpokládá, že příští měsíc se blok Takahama 3 rozběhne. Blok Takahama 4 pak bude následovat.

Odpovědět


Re: Takahama spěje ke spuštění

Milan Krnic,2015-12-29 10:20:10

Paráda, díky za aktualizaci.
To, jak se věnujete svým článkům i příspěvkům pod nimi, nemá chybu.

Odpovědět

Tradičně

Zab Hazar,2015-12-20 12:54:34

skvělý, věcný a obsažný článek, jak už je u tohoto autora zvykem.

Odpovědět


Re: Tradičně

Milan Krnic,2015-12-20 13:49:18

připojuji se k pochvale.

Zaráží mě ta životnost reaktoru. Slušná.
Zatímco video dekontaminačního robota je ... no, při troše nadhledu úsměvné :-)

Odpovědět


Re: Re: Tradičně

Vladimír Wagner,2015-12-20 15:00:57

Díky za pochvalu, potěší. U těch reaktorů je třeba poznamenat, že klíčovou pro celkovou možnou dobu provozování je odolnost reaktorové nádoby. Řada částí a komponent se dá vyměňovat a celá elektrárna se dá modernizovat. A také se to děje. Většina jaderných bloků má nyní vyšší výkon, než byl původní. Mění se konfigurace aktivní zóny, palivové soubory a vyměnily se turbíny. To se stalo i v Dukovanech a nyní i v Temelínu. Modernizují se řídící a bezpečnostní systémy.
Při prvním pohledu na to video s roboty jsem měl podobný pocit, jako Vy :-)) Na druhé straně je však třeba říci, že podstatné je, jak efektivně udělají svou práci. A je pravda, že předchozí roboty udělaly veliký kus práce, i když jejich vzhled a pohyb často nevypadal o moc lépe. Uvidíme, jak se v praxi osvědčí tyto.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tradičně

Milan Krnic,2015-12-20 15:39:07

Předně děkuji za odpověď.
Když jsem viděl reportáž z modernizace j.e., všude (tedy krom uvnitř samotné reaktorové nádoby, která byla bez paliva) se pohybovali lidé, kteří nebyli nějak vysoce chráněni (měli odhalené obličeje). Jak je v tomto případě okolo reaktorové nádoby se zbytkovou radiací?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tradičně

Vladimír Wagner,2015-12-23 11:54:57

Radionuklidů, které se dostanou do ovzduší v elektrárně při normálním provozu je velice málo a jsou většinou velmi krátkodobé, takže pracovníci, kteří se po odstavení reaktoru věnují práci okolo něj, nemusí mít většinou speciální intenzivní ochranu (masky s filtry). Materiály, které se využívají pro konstrukci komponent elektrárny, jsou vybírány tak, aby i v nich vznikaly radionuklidy s delší dobou života v co nejmenší míře. Zároveň je stínění budováno tak, aby části, kde neutrony mohou v reakcích produkovat radionuklidy, byly dobře odstíněny. Proto i radiace z komponent, ve kterých vlivem reakcí neutronů mohou radionuklidy vznikat pracovníky při kontrolách a rekonstrukcích neohrožuje.

Odpovědět

Tímto vydávám fatwu

Ylk Ylk,2015-12-20 11:16:03

1/ Osel už není můj kámoš.
2/ Navždy z něj stahuji svou reklamu.
3/ Tat twam asu!

Odpovědět


Re: Tímto vydávám fatwu

Milan Krnic,2015-12-20 14:04:28

Z modlitby organizace Anonymních alkoholiků:
Dopřej mi, abych vyrovnaně přijímal věci, které nemohu změnit,
dej mi odvahu měnit věci, které změnit mohu,
a moudrost, abych jedny od druhých dokázal rozpoznat.

Odpovědět


Re: Re: Tímto vydávám fatwu

Majka Bratinková,2015-12-20 20:28:04

Pane Krniči, původně to je Irská modlitbička a začíná "Dopřej mi Pane...." Alkoholici evidentně nic svého vymyslet nedovedou, tak jen komolí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tímto vydávám fatwu

Milan Krnic,2015-12-20 22:21:26

Děkuji vám za informační okénko.
Snad mezi námi nemáme takové pamětníky, kteří by si vzpomněli, co to bylo prapůvodně (ještě před irskou modlitbičkou), a tak dále ....

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tímto vydávám fatwu

Ctibor Jablonický,2015-12-22 11:24:59

Alkoholici? Já mám modlitbu spojenou se Skauty. :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Tímto vydávám fatwu

Milan Krnic,2015-12-22 22:25:15

Však to mám z pochybného zdroje
http://natura.baf.cz/natura/1994/9/9409-1.html
:)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni