Těžaři asteroidů provedli první 3D tisk z mimozemského materiálu  
Společnost Planetary Resources se spojila s 3D Systems a společnými silami na veletrhu CES veřejně vytiskli 3D objekt z úlomku velikého kovového meteoritu Campo del Cielo.

 

3D tisk z mimozemského materiálu. Kredit: Planetary Resources.
3D tisk z mimozemského materiálu. Kredit: Planetary Resources.

Na největším světovém veletrhu žhavých novinek spotřební elektroniky, tedy CES (Consumer Electronics Show), který se každoročně pořádá v Las Vegas, se podle všeho děly pozoruhodné věci. Kromě autonomních drontaxi Ehang, elektrobatmobilu Faraday Future nebo třeba srolovatelného displeje LG, tam byla k vidění i expozice těžařů asteroidů Planetary Resources ze Seattle, stát Washington. Nepředváděli tam přímo spotřební elektroniku, ale překvapili revolučním počinem, z něhož je cítit vesmírné dobrodružství a rozvoj průmyslu ve Sluneční soustavě.

 

 

Úlomek meteoritu Campo del Cielo. Kredit: Geoffrey Notkin / Wikimedia Commons.
Úlomek meteoritu Campo del Cielo. Kredit: Geoffrey Notkin / Wikimedia Commons.


Planetary Resoures se dali dohromady se společností 3D Systems z Rock Hill v Jižní Karolíně a na veletrhu CES předvedli historicky první veřejný 3D tisk z mimozemského materiálu. Aby to bylo pěkně symbolické, tak vytiskli geometricky atraktivní kovový model části kosmické lodi, která by mohla být použita k průzkumu asteroidů nebo i k jejich těžbě. Planetary Resources tím předvedli, co by v blízké budoucnosti mohli tisknout přímo ve vesmíru.

 


K historickému tisku Planetary Resources a 3D Systems využili úlomek dávného meteoritu, který rozemleli na prach. Materiálem z meteoritu poté naplnili tiskárnu pro 3D tisk kovu ProX DMP 320 od 3D Systems. Tiskárna zpracovala meteoritický prach z niklu a železa, se stopami kobaltu, podle připraveného 3D modelu objektu, a laserovým paprskem ho spékala vrstvičku po vrstvičce do výsledné podoby kovového objektu. Po odstranění přebytečného meteoritického prachu na přítomné diváky vykoukl hotový trojrozměrný objekt.

 

Revoluční počin Planetary Resources a 3D Systems. Kredit: Planetary Resources.
Revoluční počin Planetary Resources a 3D Systems. Kredit: Planetary Resources.


Podle Planetary Resources doopravdy jde o historicky první objekt, který byl vytvořen 3D tiskem z mimozemského materiálu. V tomto případě šlo o meteorit z Campo del Cielo, na hranici provincií Chaco a Santiago del Estero v Argentině, asi tisíc kilometrů severozápadně od Buenos Aires. Před 4 až 5 tisíci let tam na ploše 3 krát 20 kilometrů dopadla hned celá skupina kovových meteroritů, které vyhloubily minimálně 26 kráterů. V oblasti se našlo celkem více než 100 tun mimozemského materiálu, přičemž největší úlomek vážil 37 tun.

 

 

Planetary Resources.
Planetary Resources.


Planetary Resources nejsou jediní, kdo chce ve vesmíru jako klíčovou technologii používat 3D tisk. Pošilhávají po něm například i v NASA, jejíž představitelé doufají, že by 3D tisk mohl otevřít cestu lidskému průzkumu Sluneční soustavy. Ostatně, roboti si už lety k planetám a měsícům docela užili, teď je řada na nás. Kdyby jsme si vezli do vesmíru fungující a efektivní 3D tisk, velmi by nám to dobývání a osídlování planet, planetek a asteroidů usnadnilo. NASA se už dala dohromady s kalifornským startupem Made In Space a poslali na palubu Mezinárodní vesmírné stanice 3D tiskárnu.

3D Systems
3D Systems

Astronauti ji tam testují v podmínkách mikrogravitace a výsledky jsou prý zatím velmi povzbuzující.

 


Těžaři Planetary Resources by chtěli začít s vodou, kterou hodlají rozkládat na vodík a kyslík, což jsou shodou okolností klíčové složky raketového paliva. Jestli se jim vše podaří podle plánu, tak by do 10 let chtěli prodávat raketové palivo na vesmírných čerpacích stanicích. Pak přijde řada na platinu a další cenné kovy, které lze na asteroidech najít. Kolem těžby ve vesmíru se teď šíří optimismus a skvělá nálada. Jestli to takhle půjde dál, tak se brzy dočkáme prvního 3D tisku z mimozemského materiálu ve vesmíru.




Literatura
Planetary Resources 7. 1. 2016, Gizmag 7. 1. 2016, Space.com 8. 1. 2016, Wikipedia (Planetary Resources, Campo del Cielo).

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 12.01.2016
Tisk článku

Rudné a uranové hornictví České republiky - Kafka Jan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 1490 Kč
cena: 1192 Kč
Rudné a uranové hornictví České republiky
Kafka Jan
Související články:

3D tiskárna na sluneční pohon     Autor: Marta Vlasáková (28.06.2011)
Budeme 3D tisknout základny na Měsíci?     Autor: Stanislav Mihulka (07.02.2013)
Mikrometrová kosmická stíhačka z nejrychlejší 3D tiskárny     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2013)
Rozpoutá 3D tisk novou průmyslovou revoluci?     Autor: Stanislav Mihulka (15.05.2013)
3D tiskárny tisknou věci, které jsou větší než ony samy     Autor: Stanislav Mihulka (28.09.2013)
Průmyslový 3D tisk s levným titanovým práškem     Autor: Stanislav Mihulka (17.12.2013)
3D tiskárna pro ISS     Autor: Dušan Majer (26.06.2014)
Nový zákon o těžbě ve vesmíru rozpoutá zlatou horečku     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2015)



Diskuze:

Nesouhlasím

Oskar Zemcik,2016-01-15 16:18:11

Popravdě je to trošku bulvární reklamní akce. Společnost pro těžbu meteoritů která nikdy žádný nevytěžila a kdoví jestli nějaký někdy vytěží. A "mimozemský materiál" ze země. Ten meteorit není mimozemský materiál, je to součást této planety jako jakákoliv hrouda hlíny sebraná před domem. Všechen materiál na zemi totiž kdysi "spadl" z vesmíru...

Odpovědět

Celkem slušné scifi

Marek Zelenka,2016-01-14 21:26:32

První skutečně dobývané těleso mimo Zemi bude v reálném světě Měsíc. To by se mohlo s trochou štěstí a dobré vůle podařit tak za 10 let s nasazením nejmodernějších technologií a zkušeností Ruska a Číny. Bez bohatých zkušeností se základnou v prostředí Měsíce jsou veškeré další úvahy o dobývání Vesmíru zatím naprosto nereálné scifi. Až budeme na základnu na Měsíci létat tak snadno jako na IIS, je možné se trochu skutečně posunout někam dál. Těžba na asteroidech může zatím probíhat jen v představách scifi nadšenců omámených fantastickými filmy Hollywoodu.

Odpovědět


Re: Celkem slušné scifi

Nextclick Nextclick,2016-01-15 01:37:49

Mohu se zeptat jaké zkušenosti má Rusko a Čína s dobýváním Měsíce? Rusko žádné protože lidé co se účastnili projektu Luna již nežijí. Číňani jsou na absoltním začátku a jejich vesmírný výzkum je velmi pomalý a skromný. Byť v porovnání s Ruskem vědecky daleko zajímavější.
USA má dostatek kapacit a znalostí k tomu, aby na Měsíc vrátili vlastními prostředky. V Rusku aktuálně chybí cca 800 000 - 1 000 000 000 odborníků na VŠ úrovni. Vědecky je Rusko bezzubé protože všichni co mají trošku vědomostí tam už dávno nepracují. Bohužel.

Odpovědět


Bude dobit jako Sporné Ostrovy

Josef Hrncirik,2016-01-15 07:04:05

Odpovědět


Re: Re: Celkem slušné scifi

Oskar Zemcik,2016-01-15 16:13:05

USA má posledních xx let problém se sama dostat na orbitu... Jinak ta miliarda chybějících odborníků v rusku taky pobavila :0)

Odpovědět


Na neviditelné straně Luny bude Vu Wej oprašovat rudou vlajku a poklízet nefritového králíka

Josef Hrncirik,2016-01-15 21:41:40

Odpovědět


Re: Re: Celkem slušné scifi

Marek Zelenka,2016-01-17 17:04:17

Nextclick Nextclick: Popravdě řečeno zkušenost s dobýváním Měsíce v objektivní realitě zatím nemá nikdo. Technologie ještě do této fáze nedospěly. Zatím je reálnější představa operovat na Měsíci robotického avatara lidskou obsluhou na Zemi (jak navrhují ruští inženýři), než riskovat život člověka v tomto neznámém prostředí. První plánovaný let bude technologicky možný nejdříve tak za 10 let. USA zatím nemá ani vlastní schopné raketové motory. Nakupuje je v Rusku. Vše co má jsou jen studia Hollywoodu s filmovými triky a dobrou mediální kampaň. Čína zase disponuje finančními prostředky.

Odpovědět

Ruda

Jakub T,2016-01-13 06:44:49

Meteorit si představuji jako horninu -rudu. Tu přece pro získání kovů nestačí jen rozdrtit. Nehledě na oslabení celé struktury chemickými heterogenitami které vzniknou v tímto způsobem získané spečenine. Může to fungovat?

Odpovědět


Re: Ruda

Richard Palkovac,2016-01-13 10:04:27

Meteority su rozne, ten na obrazku je napriklad cisty kov, takze to moze fungovat.

Odpovědět


Jednoduché

Vojslav Ondříček,2016-01-13 17:20:30

Stačí jen takový vhodný objekt pilníkem rozpilovat, nebo šmirglem našmirglovat na jemné pilinky, nebo na prášek. Ten nějak roztřídit na vhodný a nevhodný, ten vhodný, pakliže obsahuje nevhodné přísady redukovat, vyčistit a pak nasypat to 3D tiskárny. A už se dají tisknout počítače, obrazovky, spalovací komory, turbíny ... prostě co je ve Vesmíru potřeba.

Na Marsu a na Měsíci budou 3D tiskárny tisknout obytné příbytky, jejich vnitřní vybavení a techiku také z na místě nalezeném materiálu.

Hlavně, že to bude brzo (co ten výraz "brzo" obnáší je lepší nedefinovat, protože může jít i o miliony let). V porovnání s předchozím bude vesmírný výtah realizován ještě brzej.

Odpovědět

Jaký ražební lesk mají 3D halíře?

Josef Hrncirik,2016-01-13 06:43:58

Odpovědět

jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Josef Hrncirik,2016-01-13 06:41:19

Odpovědět


Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Vojtěch Kocián,2016-01-13 07:48:29

Pevnost záleží na materiálu. Pokud touto technologií tisknou i raketové motory (SuperDraco), tak bych hádal, že to oproti klasickému způsobu obrábění nebude tak hrozné.
Průmyslová velkovýroba hřebíků bude jistě rychlejší a úspornější, ale tohle je spíš do prostředí, kde nestačí dojít přes ulici do železářství. Ve srovnání s výrobou pomocí kladiva, kovadliny a kovářské výhně (tedy technologie, kterou potřebujete, pokud chcete vyrobit libovolný hřebík z hroudy železa a nemůžete do obchodu) to nebude tak hrozné.

Odpovědět


2D tisk poukázek na palivo mají nedostižný

Josef Hrncirik,2016-01-13 11:15:36

Odpovědět


Re: Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Anton Matejov,2016-01-14 10:08:42

Spotreba J/g a doba výroby...Energie na výrobu je v blízkom vesmíre dostatok napríklad slnečnej, ktorú tak neobmedzuje atmosféra, noc. Nejaké palivo chcú vyrábať rozložením vody. Niektoré výroby môžu byť na orbite v stave beztiaže výhodnejšie, iné zas menej efektívne.
Vynesenie KG užitočného nákladu na obežnú dráhu stoji v súčasnosti okolo
15 000 $. Niečo síce zlacňujú súkromníci ako SpaceX,nedá sa veľmi očakávať v blízkej budúcnosti dramatické zlacnenie, vynášania tovaru do vesmíru. Možno na magnetickom princípe, ale dlho bolo v daných projektoch ticho, nič zatiaľ prelomové.
Načo tak draho a rizikovo všetko vynášať na orbitu? Niečo sa tam už dá vyťažiť, vytisknuť cez 3D tlač pre miestne potreby napríklad budúce misie, ISS, satelity.
Satelity už priniesli ľudstvu ohromný ekonomický prínos, či už pre telekomunikácie,meteorologické, enviromentalne, prieskum nerastov, GPS, EU stavia Galileo, Rusi majú Glonass a podobne. Dalších možnosti je tam nespočet. Len treba do toho zapojiť aj súkromníkov, ich inovácie a rizikový kapitál, zapojiť rôznych nadšencom,ako v prípade výpočtových techník. Imperium ZSSR. tiež zaostalo aj kvôli tomu, že vývoj počítačov mali na starosti iba štátni zamestnanci, úzka elita. Poriadne tam prelom narobili súkromníci, nadšenci, opensource vývoj a podobne. A tak nelietame po Marse ako sa okolo 1960 predpokladalo. Ale klepneme na mobile, PC a v sekundu sme sú prepojení s niekym v Austráliu, USA. Z databáz si vyberieme to čo potrebujeme.
Tak ako Vojtech naznačil...tohle je spíš do prostředí, kde nestačí dojít přes ulici do železářství...
To prostredie, infraštruktúru tam treba založiť.
Nejaké prístavy na orbite. Servisné misie napríklad pre naše satelity. Pre nejaku prkotinu skonči draho vynesený satelit nesmierneho významu. Pritom stačí vymeniť iba komponent.
3D talčiarne nám významne rýchlo zmenia svet, ako to bolo v prípade počítačov, mobilov.
Na linku armadnych novín je štúdia
http://www.armadninoviny.cz/dokument-foe-35-bezpecnostni-prostredi-sveta-roku-2035.html
ktorá prognozuje nevalné vyhliadky ľudstva, Západu ak neexpandujeme aspoň časťou výroby, ťažby do vesmíru.

Odpovědět


Nejen kosmické, ale i námořní bojové čluny budou vybaveny neomylnou navigací

Josef Hrncirik,2016-01-14 17:14:45

Odpovědět


Re: Re: Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Nextclick Nextclick,2016-01-15 01:39:31

Dramatické zlevnění se očekávat dá. Do 5ti let budeme vynášet kg za $5000 s výhledem 20ti let na $500.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Petr Kr,2016-01-15 07:57:28

Ano, barel nafty bude už do dvou let za $10 a do 5 let za $5. To to bude lítat, protože výhled na 20 let ... limita 0.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Nextclick Nextclick,2016-01-15 15:01:51

Kdyby vám před dvěma rokama někdo řekl, že barel ropy bude za $30 tak podle vaší logiky ho budete považovat za blázna? Tehdy stal barel 110-120 dolarů.

Pokud řekne majitel společnosti E. Musk, že hodlá zlevnit cenu na vynášení nákladů 100x tak mu to budu věřit. Ten člověk zatím splnil vše co řekl ;)
Tedy pokud bych použil výše zmíněné číslo, tak by ta cena byla $150/kg. Máte s tím problém? Nevěříte tomu. Ano na to máte právo. Zdar :)

Zdroj: http://www.businessinsider.com/how-reusable-rocket-tech-will-revolutionize-spaceflight

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Petr Kr,2016-01-15 16:09:37

OK, už vám věřím. Když něco řekne Musk, musí to být pravda.
Jinak vám doporučuji si to zapsat někam do paměti, aby bylo co ověřovat. I ten Musk je jen člověk. A za druhé, když někdo hodlá, to neznamená, že to tak bude. To tvrdíte vy. Připomíná mi to televizi Nova: Zítra bude 4 až 6°C a pozítří přesně o 1°C více.
(Ten barel stál dokonce 160 a všichni si mysleli, že pod 120 to nikdy nepůjde. Tak jsem jim věřil i já. Ale neodvážil jsem se to tvrdit za každou cenu. Vždy jsem říkal: Teď to vypadá, že... nebo? Jestli to bude takto pokračovat,... )

Odpovědět


Re: jakou pevnost má 3D hřebík a spotřebu J/g a dobu výroby?

Fanda Sin,2016-01-22 10:23:13

Pouze pro představu (a omlouvám se za reklamní PR u videa :) )

https://youtu.be/YUkvC59vidw?t=7

Odpovědět


Dobré, díky. Báli se uvést rozměry pevnost a J.

Josef Hrncirik,2016-01-25 09:40:54

1/4 libry je cca 125 g, = cca 16 ml Fe a pekli to 30 minut, tj. 1 ml/2´, tj. hřebík za 60 s. J a pevnost raději neuvádí. Běžných 30-50 kp/mm2 to oko řetězu snad mělo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni