Mimozemšťané mlčí, protože jsou nejspíš mrtví  
Úzkým hrdlem láhve vzniku inteligentních bytostí ve vesmíru, je nestabilní prostředí v nejranějším planetárním stadiu. Paradoxně je tedy tím největším nedostatkem dostatek času.

 

Radioteleskop Parkes výrazně ožije. Příštích deset let bude „poslouchat“ a hledat projevy vyspělé civilizace.  Kredit: Wayne England
Radioteleskop Parkes výrazně ožije. Příštích deset let bude „poslouchat“ a hledat projevy vyspělé civilizace. Kredit: Wayne England

 

Na fotkách vypadá stále dobře, ale po stránce schopností, je datum narození přece jen znát. Řeč je o radioteleskopu používaném v Observatoři Parkes. Dokončen byl v roce 1961 a  čas své největší slávy zažil během misí Apollo, kdy přijímal a předával signál do NASA v době, kdy se Měsíc nacházel na straně „protinožců“. Své letitosti navzdory je stále druhým největším teleskopem na jižní polokouli z čehož plyne, že o jeho služby je stále zájem. Začíná se účastnit desetiletého projektu s rozpočtem 100 milionů dolarů. Část této sumy půjde na  řešení problému, který začal trápit lidstvo někdy v třicátých letech minulého století. Jako první ho ve své povídce formuloval Konstantin Eduardovič Ciolkovskij. Dnes se o něm mluví spíše jako o Fermiho paradoxu - zjevném rozporu mezi vysokou pravděpodobností existence mimozemských civilizací a chybějícím jakýkoliv důkazem o kontaktu s nimi. 

Jurij Milner, ruský multimiliardář, kterému matka dala jméno po Juriji Gagarinovi, se rozhodl na hledání mimozemšťanů ze svého utratit sto milionů dolarů. Na obrázku je se svou manželkou Julií. Jako absolvent fyzikální fakulty Moskevské státní univerzity krátce pracoval pod vedením budoucího nositele Nobelovy ceny Vitalije Ginzburga. V roce 1990 působil u Světové banky jako expert na ruský bankovní systém. Jistý čas byl generálním ředitelem společnosti "Aliance-Menatep" patřící do skupiny vlastněné Michailem Chodorkovskim. Nějaký čas byl generálním ředitelem investičního fondu "New Trinity Investments", ale největšího majetku nabyl až když se pustil do podnikání spojeného s internetem.  (Kredit: Debray Riveros)
Jurij Milner, ruský multimiliardář, kterému matka dala jméno po Juriji Gagarinovi, se rozhodl na hledání mimozemšťanů ze svého utratit sto milionů dolarů. Na obrázku je se svou manželkou Julií. Jako absolvent fyzikální fakulty Moskevské státní univerzity krátce pracoval pod vedením budoucího nositele Nobelovy ceny Vitalije Ginzburga. V roce 1990 působil u Světové banky jako expert na ruský bankovní systém. Jistý čas byl generálním ředitelem společnosti "Aliance-Menatep" patřící do skupiny vlastněné Michailem Chodorkovskim. Nějaký čas byl generálním ředitelem investičního fondu "New Trinity Investments", ale největšího majetku nabyl až když se pustil do podnikání spojeného s internetem. (Kredit: Debray Riveros)

Breakthrough Listen (volně přeloženo „Průlom v naslouchání“) je větší část projektu Breakthrough Iniative, který bude řešit  výzkumné centrum SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence ).  Pátrání po  zelených mužíčcích se větší měrou rozběhlo již v roce 2009, když americký miliardář Paul Allen přispěl 30 miliony dolarů na provoz Allenova radiointerferometru.  Mělo však krátké trvání. Peníze rychle došly a tak ho provozovatel (Kalifornská univerzita v Berkeley), po dvou letech, musel zavřít.

 

 

Martin John Rees kosmolog a astrofyzik, člen Sněmovny lordů, kterému královna v roce 2005 udělila titul Baron Rees of Ludlow, na projektu Breakthrough Iniative nevidí nic špatného ani v jeho části s úmyslem vysílat vzkazy jiným civilizacím.
Martin John Rees kosmolog a astrofyzik, člen Sněmovny lordů, kterému královna v roce 2005 udělila titul Baron Rees of Ludlow, na projektu Breakthrough Iniative nevidí nic špatného ani v jeho části s úmyslem vysílat vzkazy jiným civilizacím.

Jak se nyní ukazuje, zbohatlíci mají pro mimozemšťany slabost. Tentokrát se rozhodl pustit chlup Jurij Milner. Původně teoretický fyzik, nyní americký magnát ruského původu, který ke svému jmění přišel vysoce výdělečnými investicemi do Facebooku, poté do praotce slevových portálů Grouponu a také do virtuálního hráčského doupěte Zyngy.  Byl to právě Milner, který v loňském roce na půdě Královské společnosti v Londýně  s podporou  Stephena Hawkinga oznámil zahájení desetileté Zlomové iniciativy (Breakthrough Iniative).  Poněkud bombastický název programu náleží právem. Finanční injekce je totiž na vědecký projekt tohoto směru doslova nevídaná. Umožní dvěma z nejvýkonnějších teleskopů na světě – jednomu v Green Bank (Západní Virginii) a druhému v Austrálii, již zmíněnému  Parkesově teleskopu, aby z dosavadních 36 hodin za rok , mohly pátrat po vesmírné inteligenci tisíce hodin ročně.

 

Se stomilionovým rozpočtem teleskopy pokryjí desetkrát větší výsek oblohy, než jaký sledovaly v předchozích programech. Za jediný den činnosti budou schopny získávat takový objem dat, jaký jim dosud trval celý rok.  A co je ještě potěšitelnější, že všechna data, která projekt shromáždí, budou dostupná veřejnosti. A jak Milner s oblibou dodává, „profesionálům, amatérům i hackerům“.


V Parkes a Green Bank se již rozbíhá sledování jednoho milionu nejbližších hvězd ve středu Mléčné dráhy. Celkem teleskopy ale budou naslouchat stu nejbližších galaxií, zda z nich směrem k nám někdo něco úmyslně, či náhodou nevyslal. Stephen Hawking, iniciátor projektu, se za projekt postavil slovy:  „Myslíme si, že život na Zemi vznikl spontánně a proto v nekonečném vesmíru musí existovat ještě další formy života. Je čas, abychom na otázku života mimo Zemi našli odpověď“.  Není divu, že záběr sledování, který bude padesát až stokrát větší, než jaký se kdy zatím v radioastronomii uskutečnil, se stává předmětem diskusí.  
Nejednota názorů zatím panovala jen v minoritní části projektu. Přeli se týkají smysluplnosti snahy posílání digitálních vzkazů reprezentujících lidstvo. Jednu názorovou stranu presentuje význačný astrofyzik, dříve prezident Královské společnosti, nyní člen Sněmovny lordů Martin J. Rees, který tvrdí, že z našeho „prozrazení se“ cizincům, strach mít nemusíme.  Argumentuje tím, že  pokud jsou mimozemšťané technologicky před námi, potom již vědí, že existujeme i kde jsme. A pokud by byli tak vyspělí, znamenalo by to, že se nepovraždili a jsou tedy dále než my i po stránce inteligence. Proto je podle něj scestné si představovat, že jde o stejnou formu inteligence, jako je ta naše a kontaktu s nimi se netřeba obávat.

 

Astrofyzik Stephen Hawking, iniciátor projektu „poslouchej“, se ohledně pokusů kontaktovat cizí civilizace hlásí k  táboru těch, kteří si myslí, že pokud by se na nás nějaká inteligentnější struktura přišla podívat, je pravděpodobné, že by se k nám chovala asi jako my kdysi k Indiánům.
Astrofyzik Stephen Hawking, iniciátor projektu „poslouchej“, se ohledně pokusů kontaktovat cizí civilizace hlásí k táboru těch, kteří si myslí, že pokud by se na nás nějaká inteligentnější struktura přišla podívat, je pravděpodobné, že by se k nám chovala asi jako my kdysi k Indiánům. (kredit: Wikipedia)

 

Mezi odborníky, hlavně ale u laické veřejnosti, je slyšet i opačný názor. Ten v podstatě říká, že je nerozum od nás vyvíjet snahy o kontakt s mimozemskou civilizací. Stejného názoru je i Stephen Hawking, jehož nelichotivá slova pronesená přes syntetizátor, kolují po internetu a ve volném překladu znějí: „O mimozemšťanech toho moc nevíme, zato o lidech ano. Pokud se ohlédneme do naší historie, tak zjistíme, že konflikty mezi civilizacemi dopadly hůř pro ty technologicky méně vyspělé. Civilizace, která by četla naše vzkazy, může mít před námi miliardy let náskok. Nemusíme pro ni být užitečnější než bakterie“.

 

Aditya Chopra z Australian National University neskrývá svůj skepticismus k výsledkům celého projektu. (Kredit: ANU)
Aditya Chopra z Australian National University neskrývá svůj skepticismus k výsledkům celého projektu. (Kredit: ANU)


Nejnovější článek australských astrobiologů je nejspíš začátkem dalších kritik projektu. A sice jeho majoritní části, která má spolykat většinu ze stomilionového daru a která má  zodpovědět otázku  „Kde všichni jsou?“.  Aditya Chopra z Australské národní university (ANU) se svým kolegou v časopise Astrobiology zdůvodňuje, proč je tato snaha předem odsouzena k nezdaru a prakticky tím říká, že by se prostředky daly využít smysluplněji. Jako argument uvádí, že život na jiných planetách, i kdyby vznikl, tak s velkou pravděpodobností by zase velmi rychle zanikl. Původní představy astronomů byly poplatné stále většímu počtu objevovaných objektů a tím narůstající pravděpodobnosti, že vesmír je plný obyvatelných planet. To pak pochopitelně vedlo k závěru, že se to v něm také musí hemžit mimozemšťany. Chopra vysvětluje, proč je tato představa chybná. Vyvíjející se život je křehký a má jen malou šanci se vyvinout dostatečně rychle, aby přežil dostatečně dlouho. Nejlepším důkazem má být právě Fermiho paradox.

 

Podmínky pro vznik života evolucí se podle představ australských vědců týkají jen nepatrného časového úseku existence vesmíru. Na obrázku označeném AHZ (abiogenesis habitable zone). Kredit: Chopra a Lineweaver, 2016
Podmínky pro vznik života evolucí se podle představ australských vědců týkají jen nepatrného časového úseku existence vesmíru. Na obrázku označeném AHZ (abiogenesis habitable zone). Kredit: Chopra a Lineweaver, 2016

Mají-li se vytvořit nějaké formy života, musí se sejít vhodná kombinace skleníkových plynů, jako je voda a oxid uhličitý a ještě k tomu udržet na povrchu stabilní teplotu. A právě to je problém. Ve skutečnosti je totiž nejranější planetární prostředí (podléhající vývoji vesmíru) značně nestabilní. Jeden z příkladů máme na dosah. Zhruba před čtyřmi miliardami let Země, Venuše a Mars také mohly být obyvatelné. Jak ale víme z Venuše se záhy stal přetopený skleník a Mars zase zmrznul na kost. Tamnímu mikrobiálnímu životu, jestli nějaký byl, se také nepodařilo přizpůsobit se měnícímu prostředí. Podle Chopra hrálo životu na Zemi do karet nezvykle mnoho okolností, které zajistily stabilní klima.

 


Najít známky přítomnosti života jinde, je ale něco zcela jiného, než najít také vysoce inteligentní tvory. Kamenitých planet s vodou, energetickými zdroji a pozůstatky mikrobiálního života, bude nejspíš dost. Ale k něčemu vyvinutějšímu, jako třeba dinosaurů, je třeba stabilita trvající miliardy let a to je ten největší problém. Nejspíš tím největším paradoxem ve vesmíru, trvajícím nepředstavitelných 13,8 miliard let, bude limitním faktorem bránícím vzniku inteligentních tvorů na planetách to, s čím se potýkáme všichni - nedostatek času.


Literatura
Aditya Chopra et al. The Case for a Gaian Bottleneck: The Biology of Habitability, Astrobiology (2016). DOI: 10.1089/ast.2015.1387

Autor: Josef Pazdera
Datum: 24.01.2016
Tisk článku

Hmota, život, inteligencia - Magdolen Dušan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 365 Kč
cena: 343 Kč
Hmota, život, inteligencia
Magdolen Dušan
Související články:

Základ genetického materiálu padal z nebe     Autor: Josef Pazdera (15.06.2008)
Stručne o globalizácii večného sporu „evolúcia, či stvorenie?“     Autor: Dagmar Gregorová (01.07.2008)
Ako vznikol život? Nádejná cesta k odpovedi.     Autor: Dagmar Gregorová (17.05.2009)
Podle Moorova zákona život existoval miliardy let před vznikem Země     Autor: Josef Pazdera (21.04.2013)
Všichni můžeme být Marťané     Autor: Josef Pazdera (30.08.2013)
Meteorit ze Sutter’s Mill obsahuje nevídané organické látky     Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2013)
Hledání organických molekul na povrchu komety     Autor: Vladimír Pecha (03.12.2014)
Vznik života se přičiněním českých vědců přiblížil Zemi     Autor: Josef Pazdera (09.12.2014)
Láskaradost roznáší alkohol a cukr     Autor: Josef Pazdera (25.10.2015)



Diskuze:

setkání v čase

Andreas D.,2016-01-29 13:14:52

Osobně se domnívám, že možnost nalézt nebo být nalezen civilizací odlišnou od naší významně komplikuje fakt, že se jednoduše nesejdeme v čase na takové úrovni vývoje, aby to bylo možné a prostý fakt, že vesmír je tak velký, že veškeré pokusy o kontakt maří již jen vzdálenost v časoprostoru.Délka existence lidské civilizace je jen zlomkem délky existence vesmíru a stav , ve kterém se alespoň nedostatečně může pokoušet o kontakt, trvá z hlediska existence vesmíru méně než mrknutí oka v poměru k existenci lidstva. Je to, jako bychom se pokoušeli spojit s člověkem, který žil před 2500 lety a nebo se za 1000 let narodí. Civilizace mohou a mohly vznikat a zanikat, ale šance, že se potkáme, že budeme existovat zároveň v čase , se při tom, jak je vesmír obrovský a starý, limitně blíží nule. A to ani neberu v potaz, že mezi námi mohou být takové rozdíly, že bychom jeden druhého ani nebyli schopni zaznamenat. Neb co je život člověka pro druh žijící 10 000 let? Jen jiskřička ve tmě.

Odpovědět

A co treba...

Martin Grajcar,2016-01-27 18:59:51

Civilizaci na urovni kdy by mohla vyslat zachytitelne signaly ovladl satanisticky mem, ktery ji uvrhnul do stavu zhruba odpovidajicimu stredoveku. Mem je spolehlive chranen proti jakemukoliv pokroku, proto uz zadne dalsi vysilani nebude. I kdyby bylo technicky mozne, je zakazane, protoze neni zmineno v jakesi prirucce. Jakakoliv podobnost s existujicimi realiemi je ciste nahodna.

Odpovědět

Fermiho bonmot

Sepp Winkler,2016-01-27 13:51:45

Fermiho paradox je vlastne bonmot, salónna spoločenská poznámka, ktorú ani samotný Fermi nepovažoval za vedecký záver. Oháňať sa tvrdením, že niečo nie je, lebo som to nenašiel v tak krátkom zlomku času svojej existencie a s tak jednoduchými nástrojmi, aké dnes používame je prinajmenšom tak odvážne, ako tvrdenie, že to nie je, lebo sa to neozvalo a pritom počúvam len jednu sekundu :) Zmysluplnou rádiotechnikou disponujeme približne od 50. rokov 20. storočia a to je tá najprimitívnejšia technológia, s veľmi obmedzeným dosahom komunikácie. Ak by vyspelú cudzia inteligencia existovala trochu ďalej, ako sú naši blízki hviezdni susedia, tak nám bude rádiová komunikácia na nič a to nehovorím o iných galaxiách. Pokiaľ by existovala skutočne vyspelá mimozemská inteligencia a komunikovala s inou, podobne vyspelou, bude nevyhnutne používať niečo, čo je ešte dnes mimo rámec nášho pochopenia. Naše odvážne tvrdenia mi pripomínajú dieťa, ktoré trucovito dupe nôžkou a tvrdí, že Amerika neexistuje, lebo ju nevidelo detským ďalekohľadom z vŕšku za sídliskom :)

Odpovědět


Re: Fermiho bonmot

Petr Kr,2016-01-27 16:57:10

Myslím, že tvrdíte, že někdo něco tvrdí a za to ho peskujete. Jestli to dle vás pro nás neexistuje, proč to hledáme? To, že existuje Amerika možná někdo popírá, ale víte, kde je ta "vesmírná Amerika"? Možná řešíme nejen to, jestli existuje, ale jestli jich je více, jestli tam jsou "Indiáni" nebo jen "bizoni", jestli je to "5000km západně" nebo jinde atd. Ohánět se tvrzením, že něco existuje a přitom to nikdo neviděl, je zase z mého pohledu odvážné a vědecky nesmyslné (dětinské - bubáci jsou).

Odpovědět


Re: Fermiho bonmot

Marcel Brokát,2016-01-28 18:32:43

Chi, chi
Nějaká jiná komunikace? Třeba existuje, ale nejdříve je třeba se popasovat s omezeními Teorie relativity, tedy omezením rychlosti na 300 000 km/s ...

Odpovědět


mám dojem, že na vyslání 1 bitu od Pluta na Zem

Josef Hrncirik,2016-01-29 21:11:41

sonda při vzdálenosti cca 6 světelných hodin potřebovala cca 10 J. Pokud by chtěla poslat 1 bit na obligátních 25 světelných let, stál by 1 bit 10*(25*365*24/6)**2 = 13 GJ + poplatek za jističe.
Nepočítal jsem se šumem z nehomogenní trasy a kosmických rušiček.
Možná tam tedy měla být 3. mocnina.
Exponenciálu nebrat!
O kolik řádů jsem se zmýlil?
Nahoru nebo dolů?

Odpovědět


Re: mám dojem, že na vyslání 1 bitu od Pluta na Zem

Marcel Brokát,2016-01-29 22:20:03

1) si myslím, že je to důkaz toho, že jako lidstvo nemáme šanci někoho kontaktovat - poplatek za jističe totiž bude taková raketa, že ani Bill na to nebude mít, tudíž program ani nezačne
2) když by náhodou začal a někdo jako Bill sáhnul do prasátka, bude mít tak akorát na pár bitíků... a ty se v tom prostoru ztratí

chachachacha

Odpovědět

Zmysel života

Milan Závodný,2016-01-26 19:25:19

Keď tak zúfalo hľadáme našich kolegov v okolí, rád by som vedel, či niekto hľadá nás. Nemôžem nájsť iný zmysel života človeka, než je rozmnožovanie. Inak povedané "byť - existovať". Ani nič iné neprichádza v úvahu, sme dielom evolúcie, nie božského zásahu. A evolúcia ešte nič iné "nevymyslela", než BYŤ.

Odpovědět

Hledání cizích civilizací není novinka

Petr Pikal,2016-01-26 19:16:46

Jan Neruda Seděly žáby v kaluži (Písně kosmické) - viz poslední sloka
Seděly žáby v kaluži,
hleděly vzhůru k nebi,
starý jim žabák učený
odvíral tvrdé lebi.

Vysvětloval jim oblohu,
líčil ty světlé krtky,
mluvil o pánech hvězdářích
zove je "Světa krtky".

Pravil, že jejich hvězdný zkum
zvláštní je mírou veden,
dvacet že milionů mil
teprv jim loket jeden.

Tedy že, řekněm pro příklad
- věříme-li v ty krtky -,
k Neptunu třicet loket je,
k Venuši jen tři čtvrtky.

Rozmluvil se pak o Slunci
- žáby jsou divem němy -,
ze Slunce že by nastrouhal
na tři sta tisíc Zemí.

Slunce že velmi slouží nám,
paprskovými klíny
štípajíc věčnost na rok a
směnkové na termíny.

O kometách že těžká řeč,
rozhodnout že to nechce,
míní však, že by nemělo
soudit se příliš lehce.

Nejsou snad všecky nešťastny,
nejsou snad zhoubny všecky,
o jedné ale vypráví
sám rytíř Luběněcki:

sotva se její paprsky
odněkud k nám sem vdraly,
vskutku se v glinské hospodě
hanebně ševci sprali.

O hvězdách potom podotknul,
po nebi co jich všude,
skoro že samá slunce jsou,
zelené, modré, rudé.

Vezmem-li pak pod spektroskop
paprsek jejich světla,
že v něm naleznem kovy tyž,
z nichž se i Země spletla.

Umlknul. Kolem horlivě
šuškají posluchači.
Žabák se ptá, zdaž o světech
ještě cos zvědít ráči.

"Jen bychom rády věděly,"
vrch hlavy poulí zraky,
"jsou-li tam tvoři jako my,
jsou-li tam žáby taky!"

Tento text byl zkopírován ze serveru: http://www.cesky-jazyk.cz/citanka/jan-neruda/sedely-zaby-v-kaluzi-pisne-kosmicke.html#ixzz3yNL1dygY

Odpovědět

Fermiho paradox

jaroslav mácha,2016-01-25 23:03:55

ukazuje, že v evoluci technických civilizací je schovaná dobře fungující past. Jen těch sociologických pastiček, o kterých víme, je hafo. Od návratu k fundamentalistickým náboženstvím přes úpadek inteligence kvůli chybějící selekci nebo degeneraci díky celosvětové vládě až po ekologické maléry a nukleární zimu. Na přežití technické civilizace na zeměkouli dalších 200 let bych pětistovku nevsadil.

Odpovědět


Re: Fermiho paradox

Jan Novák9,2016-01-26 05:59:31

Nase civilizace si sice rika "technicka" ale civilizace je nesena a rozvijena lidskym mozkem takze je biologicka. Technicka civilizace teprve prijde za par let. My vyspelejsi alieny nemusime hledat, my si je muzeme postavit :-))

Technicka civilizace vydrzi, ta nase biologicka asi ne.

Odpovědět

Ondřej Mlha,2016-01-25 20:58:31

Jestli se dostaneme do kontaktu s vyspělou cizí civilizací, tak to bude jak když kolonie bahenních červíků v kaluži na louce stojí v cestě výstavbě dálnice. Budeme pro ně něco velmi primitivního čeho je jejich měřítkem všude kolem spousta a je to bezcenné, naprosto a zcela neschopné pochopit jejich jednání.

Odpovědět


Re:

Pavol Hudák,2016-01-25 22:14:24

su odbory ktore sa zaoberaju vyskumom cervikov a urcite aj nejakym sposobom komunikacie s nimi(chemicke signaly?). nas ako inteligentne bytosti zaujima cokolvek od najjednoduchsich az po najzlozitejsie struktury. ak sme v dosahu nejakych inych inteligentnych, urcite nas budu v nejakej miere skumat a ak su skutocne vyspeli, budu schopni aspon ciastocne s nami komunikovat, v takej forme, aby sme tomu rozumeli.

Odpovědět


Re: Re:

Jozef Vyskočil,2016-01-26 14:42:44

Navyše keď to vyzerá, že v celom vesmíre je v dostrele rýchlosti svetla len jeden červík.

Odpovědět

Hledání mimozemšťanů

Jan Pokorný1,2016-01-25 14:01:41

Hledání cizí inteligence je podle mě dost ošidná záležitost, už proto, že ve hře je spousta faktorů, které situaci budou ovlivňovat.

Úmyslně používám termín "cizí inteligence", protože nám nikdo nedokáže zaručit, že bude fungovat na podobných principech jako ta lidská. Je inteligentní počítač? Na naučené/naprogramované situace reaguje deterministicky, logicky, prostě jenom není hnán pudem sebezáchovy a zvědavostí. Je inteligentní nadnárodní korporace? Rozhodnutí, která ji drží v existenci už přece zdaleka nejsou rozhodnutím jediného člověka...
O tom by se jistě dalo diskutovat, chtěl jsem jenom ukázat co myslím "cizí inteligencí".
V případě, že by mimozemšťané byli příliš rozdílní, prostě bychom nepoznali, že jsme je našli.

Povahu inteligence budou také ovlivňovat podmínky za kterých ona sama vznikla. Osobně bych čekal, že život (a z něj odvozená inteligence) vznikne, pokud jsou splněny tři jednoduché základní podmínky: prostředí je dostatečně stabilní bez divokých výkyvů, přitom je z čeho stavět (cokoliv umožňující vznik komplexních struktur - hmota, plasma, daňové přiznání) a je na to dost času. Ufoni tak mohou cojávím obývat třeba povrch některých hvězd a být v galaxii celkem běžní, ale naše hledání je omezené a směřuje se spíš k terestrickým planetám. V takovém případě by chyba byla v tom, že inteligence pozemského typu je ve vesmírném měřítku neobvyklá.

Další věc je forma komunikace jako taková. Proč by měli mimozemšťané komunikovat zrovna pomocí elektromagnetického vlnění a na stejných frekvencích, jaké prohledáváme? Už pro meziplanetární komunikaci jde o ekvivalent výměny poštovních holubů. Mimozemšťané mohou ke komunikaci používat deformaci prostoru, kvantové propletení nebo třeba šlůp (ať je to co chce).

A v neposlední řadě - Země se nachází spíše na okraji Mléčné dráhy a pokud se bude nějaká civilizace snažit aktivně o sobě dávat vědět, dává větší smysl tuto informaci vysílat směrem ke středu galaxie.

Možná můj příspěvek vypadá jako ze špatné sci-fi, cílem však nebylo ukázat, že zde uvedené nezbytně musí být pravda. Šlo mi o to, že ve hře je stále příliš mnoho neznámých a řešením Fermiho paradoxu pro dnešní dobu může být i to, že prostě neumíme pořádně hledat.

Odpovědět


Re: Hledání mimozemšťanů

Jozef Vyskočil,2016-01-25 14:50:28

Vieš o nejakom prijímači na zachytenie iného, ako elektromagnetického vlnenia?

Odpovědět


Re: Re: Hledání mimozemšťanů

Jan Pokorný1,2016-01-25 16:16:21

Třeba letos se dost mluví o LIGO - detektoru gravitačních vln. To by mělo v odpovídat deformaci prostoru. Pokud tedy gravitační vlny existují. A i když jde o něco jiného, tak mikrofon detekuje akustické vlnění.
Děláme co umíme, ale prostě jenom neumíme dost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Hledání mimozemšťanů

Jozef Vyskočil,2016-01-26 06:29:46

S gravitačnými vlnami to vyzerá skôr na desiatky rokov trvajúcu ostudu a mikrofón je vo vákuu nepoužiteľný.

Odpovědět


Re: Hledání mimozemšťanů

Petros Pd,2016-01-25 17:29:15

Také si myslím, proč by měli mimozemšťané komunikovat pomocí elektromagnetického vlnění? Už dnes je jasné že je to metoda primitivní, šíří se v kulových vlnoplochách a se vzrůstající vzdáleností klesá signál, signál může zachytit i ten komu není určen a také tato komunikace je v mezihvězdných vzdálenostech pomalá. Takže mimozemšťané používají spíš kvantové propojení.
Matoucí může být i spoléhání se na planety podobné Zemi s vodou a atmosférou. Skutečně vyspělá civilizace bude schopna vytvořit životní prostředí uměle a to i tam kde bychom to nečekali, např. v podzemí studených planet a planetek, v lodích ve volném prostoru, může to být daleko pohodlnější a bezpečnější než obývat povrch. Samozřejmě tomu musí být přizpůsobena i psychika.
Osobně mi připadá pravděpodobnější že život na Zemi není dílem evoluce, ale vytvořený. Ten prvotní život který vzniknul spontánně, byť dosáhl vysoké inteligence, nemohl být postaven na takto složité molekulární bázi kódované DNA, kde jsou využity programátorské jazyky, nikoliv nahodilé algoritmy.

Odpovědět


Re: Re: Hledání mimozemšťanů

Pavol Hudák,2016-01-25 22:16:32

aj keby bol zivot na nasej planete vytvoreny, stale to neriesi otazku, ako vznikol ten zivot ktory nas vytvoril.

osobne sa neviem dockat poriadnej AI, ze co nam povie o vesmire... urcite aj z toho co uz o svete vieme, co mame namerane, sa da vycitat viac ako sme vycitali.

Odpovědět


Re: Re: Hledání mimozemšťanů

Martin Zikmund,2016-01-28 16:13:18

Komunikace pomocí kvantového propojení je stejná hloupost, jako ten mikrofon. Nejdřív byste jednu spárovanou částici musel na místo určení dopravit.

Odpovědět

Je to krásné

Marcel Brokát,2016-01-25 13:27:58

ležet nebo sedět a přemýšlet o tom jestli jsme ve vesmíru sami. Nicméně je to bláhové. To je stejné jako přemýšlet a dohadovat se o tom jak vypadá barva čalounění v místnosti v čínské vesničce, která má sotva 2 domy někde uprostřed pralesa....

Kromě toho... případný fyzický kontakt stejně přichází v úvahu pouze s vyspělejší civilizací než jsme my a to je jaksi ve všech směrech nevýhodná pozice pro nás... On vlastně jakýkoli kontakt s někým z vesmíru je velmi rizikový pro nás ... já bych to celý nechal u ledu ještě nějaký ten čásek ....

Dyk bychom dělali jen ostudu... si představte, že bychom museli říct: "jooo na měsíci jsme už byli, to byl fakt významný počin, ale nějak jsme ztratili všechny záznamy z této akce, sorry... " :-(

Odpovědět


To je stejné ?

Vojta Ondříček,2016-01-25 15:22:21

Ne, stejné to není, do té zapadlé čínské vesničky mohu kdykoliv zajet, nebo zatelefonovat abych se dozvěděl jakou barvu toho čalounění zvolili. Je to jak v silách lidských, tak v silách naší techniky.
Zjistit jak to vypadá pod nějakým větším šutrem na Marsu však není ani v lidských silách ani v těch technických. Tohle poslední se snad někdy v budoucnu podaří, ovšem jen díky miliardovým nákladům a spojením sil ohromného množství lidí.

Program SETI považuji za pokrytí animálních potřeb skupiny naivních lidí. Obávám se, že ti lidé nemají pojem o podstatě šíření elektromagnetických vln Prostorem. Jako příklad problematiky bych uved zdroj světla umístěný na povrchu nám nejbližšího vesmírného tělesa - Měsíce. Jaký výkon a jak úzce koncentrovaný kužel světla by musel tento zdroj mít, aby byl u nás na Zemi registrován? A zde kráčí o blízkost 1,2 světelné sekundy a na pozadí povrchu Měsíce není jiný zdroj překrývající ten hledaný. Když SETI zaměří svůj přijímač na nějakou hvězdu, doufaje, že má tato planetu obdařenou inteligentními a rádiové vlny produkujícími bytostmi, tak přijímá zejména radiovou energii oné hvězdy, která je nepoměrně silnější, než hypotetický vysílač jakýchkoliv ETIs.

Odpovědět


Re: To je stejné ?

Miroslav Macko,2016-01-25 18:29:29

To sa naozaj domnievate, že v programe SETI sa nenajde zopár ľudí, ktorí v problematike šírenia elmag vlnenia patria k svetovej špičke? Vasa predstava je taká, že zopár nadšencov čo ani poriadne nevedia ako fgunguje kryštálka, si prenajalo 30metrové teleskopy a len tak nazdarboh nimi šmejdia po oblohe?

A keď už teda vo vašom príklade uvádzate zdroj svetla umiestnený na Mesiac. Asi vás to prekvapí, ale posádky Apolla zanechali na Mesiaci zrkadlový kútový odrážač. Teda niečo ako spätné zrkadlo na aute len v trochu inom prevedení. Používa sa to na presné meranie vzdialenosti Mesiaca. A si predstavte, že to svetlo musí preletieť zo Zeme na Mesiac a naspäť a nie je to žiadny zázrak, funguje to.

Odpovědět


Re: Re: To je stejné ?

Vojta Ondříček,2016-01-25 19:42:49

Možná, že vás překvapí, že koutový reflektor na povrchu Měsíce je něco jiného, než vaše zpětné zrcátko na vašem autu.
No neva, ze Země je laserem vysláno na Měsíc v jednom pulzu na 10na19 fotonů a zpět na Zemi přijmou teleskopem statisticky 0,125 fotonů. Je to dvojnásobným rozptylem a absorbcí v atmosféře a také omezenou účinností reflektoru na Měsíci. A to máme ten Měsíc prakticky na dosah ruky.
Program SETI je na životě udržován jen díky výmluvnosti jeho fandů a naivitě jeho sponzorů. Jestli mají v týmu někoho, kdo ví víc, než jak funguje kristalka nevím, asi jo. Ovšem uznávám, že lidstvo potřebuje fantasty, kteří navzdory názorům odborníků nesloží ruce v klín a jdou si za svou představou. Když si klucí hrají, tak nezlobí.

Odpovědět


Re: Re: Re: To je stejné ?

Jan Novák9,2016-01-26 05:51:45

Nekde jsem cetl ze poradnym teleskopem s adaptivni optikou by bylo videt svicku na mesici, tj svetelny zroj 1cd.
A taky ze v nekterych vlnovych delkach zeme prezari celou Galaxii a byla by videt miliony svetelnych let daleko kdyby elmg. vlneni zatim nedoletelo jenom nejakych 120 svetelnych let. Civilizaci naseho typu u nektere ze 200 az 400 miliard hvezd nasi galaxie existujici v dobe aby Zemi zasahlo jejich vysilani bychom urcite meli zachytit, a pravdepodobne i z jinych galaxii.

Odpovědět


Svíčka na měsíci

Vojta Ondříček,2016-01-26 11:41:32

Víte, ona je to vlastně touha po všemocné bytosti, která nás lidi tak miluje, že nás bude krmit, ochraňovat a podaruje nás vymoženostmi jako jsou třeba kapesní elektrárny o výkonu Temelína, nebo takový všelék, který vyléčí okamžitě jakoukoliv chorobu. Proto si lidé vymysleli bohy a dobré duchy, supermany a hodné Plejáďany. ... A hledali staletí jak "živou vodu" a "kouzelné formulky", tak "kámen mudrců". A zřejmě hledají dodnes.

S tou svíčkou na měsíci ...
Huble (HST) měl optický systém s kamerou, který umožnil rozlišení (pokud vím 0,03 arcsek), což znamená, že jeden pixel byl na vzdálenost Měsíce čtvereček o hraně zhruba 30metrů. Světelná citlivost tohohle systému byla přirovnána právě té jedné svíčce na vzdálenost Měsíce a nejmodernější pozemský teleskop by měl mít citlivost o faktor 10 větší. Co to ale znamená? Asi to, že HST by zagegistroval svíčku na na vzdálenost Měsíce na homogenním absolutně černém pozadí, tedy zajisté ne na povrchu Měsíce.

Odpovědět

Mlčí jako zařezaní.

Josef Hrncirik,2016-01-25 11:39:10

Odpovědět


Re: Mlčí jako zařezaní.

Marcel Brokát,2016-01-26 09:47:48

já bych si dovolil s tímto nesouhlasit. pročetl jsem pár diskusí na idnesu, bohužel jsem viděl zprávy, zaslechl pár politiků .... oni nemlčí, ONI JSOU UŽ TADY!

Odpovědět


Jsou to vlastně spojenci spojenců (spriesahanci)

Josef Hrncirik,2016-01-26 11:26:36

Odpovědět

Jozef Vyskočil,2016-01-25 07:53:47

Keď život vznikol na zemi, tak určite vznikol aj inde, lebo doteraz nikto neoznámil dôkaz, že by inde vo vesmíre platili odlišné fyzikálne zákony. Fyzikálne zákony pripustia len veľmi vzácne, aby sa stihli dve civilizácie kontaktovať počas svojej existencie. Ak by sme boli pre vyvinuté civilizácie mikróbami, tak by si nás naopak hýčkali ako mimoriadnu vzácnosť.

Odpovědět

Miroslav Macko,2016-01-24 18:32:42

Ak je nejaka civilizacia milion rokov vyvoja pred nami, pochybujem ze je odkazana na to, aby sme ich my nasou technikou upozornovali na svoju existenciu. Bud majú techniku na to aby vedeli fyzicky navstevovat svety stovky a tisicky LY daleko, alebo nemaju. My sme z pohladu vesmiru este len pred okamihom vynasli elektrinu a teraz zaciname objavovat exoplanety. Netusim kde budeme o 100 alebo o 1000 rokov, ale v tom momente, ked na to budeme mat techniku, tak tieto svety zacneme skumat fyzicky, nie len cez teleskopy ako teraz. A rovnako je na tom urcite kazda civilizacia, prezit a rozvijat sa moze len zvedava civilizacia, a zvedava civilizacia preskuma vsetko co je v jej technickych a ekonomickych moznostiach. Takze ak tu niekde takeho suseda mame, povedzme do 100LY a su milion rokov pred nami, tak mali dost casu na to, aby zmapovali vsetky slnecne sustavy a vedia o kazdej planete na ktorej je zivot mozny, pripadne kde sa ten zivot rozvija. Lebo tomu proste neverim, ze by nam tu za rohom taka civilizacia spokojne milion rokov vegetovala a az ked my zasvietime reflektorom na oblohu, sa oni zobudia a povedia si, aha tam na nas niekto bliká, podme sa tam pozriet.
Hawkingove vyhlasenie je dobre leda tak pre novinarov ktori z neho spravili senzaciu, ale je to tvrdenie podlozene len a len ludskym usudkom a je podlozene jedinou skusenostou, ked sa polocivilizovani kolonizatori dostali do Ameriky. Keby sme Ameriku objavili az dnes, asi by to cele dopadlo uplne inak a inak by to dopadlo keby sme tam prisli az v roku 2200. Prípadní emzáci môžu byť krvilačné beštie ktoré nás zjedia ako chrumku, alebo to môžu byt náboženskí fanatici ktorí nam tu nasekajú svoje chrámy a rozvratia nam nasu civilizaciu bez toho aby prisiel o zivot jediny pozemstan. Rovnako mozu byt neuveritelne mierumilovní a štedrí, kazdemu pozemstanovi podarujú replikator, automat na jedlo, holotelevizor, robotickeho sluhu a tabletky na kazdu chorobu, čo taktiež úplne rozvráti našu civilizáciu. Alebo len pridu, povedia nam ze sme strašní magori a že sa na nas pridu pozrieť o 1000 rokov či sme dospeli na to, aby sme si mohli spolocne pokecat pri jednom stole. Jednoducho naše stretnutie s vyspelejšou civilizáciou môže dopadnúť scenármi na ktoré ani len nedokážeme pomyslieť a Hawking vychádza len zo scenára, keď dobrodruh s puškou a flaškou rumu prišiel do škôlky medzi deti.

Odpovědět

Pavol Hudák,2016-01-24 13:35:27

co na tom tolko stoji? trocha elektriky pre teleskop, data pustit nadsencom ktori to zanalyzuju zadarmo a vybavene.

som ochotny poslat obcas 20 eur a na par hodin tyzdenne im darovat vykon mojho desktopu. takych ludi by sa na svete urcite naslo aspon par desiatok tisic

Odpovědět


naklady

Jakub Beneš,2016-01-24 14:03:26

myslim ze nejvic na tom stoji pronajem toho sledovaciho casu teleskopu. protoze o nej maji zajem i mnohe dalsi bohate instituce s jinymi ucely vyzkumu, cenu tak zbytecne sroubuji, protoze se predbihaji, kdo da vic. nejjednodussi by bylo za 100 milionu dolaru si nic nepronajimat, postavit kousek vedle druhy radioteleskop podobnych parametru a mit ho jen pro tento ucel celorocne pro sebe. vyhodnoceni dat pak bude zadarmo diky nadsencum po celem svete, jak pisete.

Odpovědět

Nesmysl

Josef Šoltes,2016-01-24 13:13:52

Dle mého názoru je vesmír už poměrně starý a svým prvním boomem inteligentních civilizací si už dávno prošel a postupně spíš vymírá, případně se skutečně úspěšné civilizace přesouvají do jiných rovin bytí, či jiných realit s výhodnějšími fyzikálními zákony. Nebo je všechny skutečně vyhladila zlá umělá inteligence a nás to čeká za pár let taky. Nikdy nevíte.

Odpovědět


Re: Nesmysl

Stanislav Louda,2016-01-24 16:21:40

Je to presne jak rikate vetsina jich uz je v uplne jiných realitách ale pár se jich jeste nachazí na stejny urovni vedomí jako naše.

Odpovědět


Re: Nesmysl

Jan Novák9,2016-01-26 05:40:11

To je jedno, my stejne budeme prijmat signal stary vic nez par milionu let. Elmg. vlneni se siri jen rychlosti svetla. Zeme v nekterych vlnovych delkach prezari celou galaxii.

Odpovědět

Fermiho paradox

Petros Pd,2016-01-24 13:09:01

Fermiho paradox je nesmysl hned ze dvou důvodů. Jednak není vůbec jisté že život vzniká spontánně, stejně tak jako není jisté že se život vyvine do formy schopné ovládat pokročilejší technologie (na světě jsou desetisíce druhů a jen jediný z nich je toho schopný), mnoho mutací v evoluci je krajně nepravděpodobných a vůbec není jisté že k nim dojde vícekrát. Dále se nedá tvrdit že neexistuje jakýkoliv důkaz existence mimozemšťaů, pouze jsou vědci v tomto směru skeptičtí a neochotní je uznat.

Odpovědět

rees by mel vice premyslet kdyz nevi co s penezi

Jan Hruška,2016-01-24 11:52:48

myslim si o tom to stejne jako Hawking, pro mimozemstany budeme, pokud budeme mit stesti, neco jako mravenci. Nebudeme od sebe evolucne stovky tisic let ale stovky milionu a jestli na sebe upozornime, tak to nemuze dopadnout dobre pokud k nam budou moci doletet. Tezko budou tak zvraceni aby se na nas jezdili divat jako na zvirata v zoo, energeticky to musi byt neskutecne narocne k nam priletet, takze to provedou jen pokud se jim bude nase zeme extremne libit a delit se o ni nebudou.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni