Všichni můžeme být Marťané  
aneb matička Země, ale tatíček Mars.

 

Tatíček Mars. (Kredit: NASA)

Teorii  panspermie, že život pochází z vesmíru, se dostalo nečekané podpory.  Na stranu kontroverzní teorie se přiklání Steven Benner z Westheimer Institute for Science and Technology a tvrdí, že tou správnou planetou pro vznik zásadních molekul živé hmoty, byl Mars. A to kvůli přítomnosti molybdenu, který je ve své vysoce oxidované formě pro vznik replikujících se struktur limitní záležitostí. Bez něj  by vznik časné formy života měl být více než problematický. 

 

Paradox dehtu
Podle Bennera vznik života na Zemi naráží na dva problémy. Všechny živé bytosti jsou vyrobeny z organické hmoty, ale pokud se organickým molekulám dodá energie ve formě tepla nebo světla a nechají se na sebe působit, nedají vzniknout životu. Dostaneme něco jako dehet, ropa a asfalt.
Existují ale prvky, které mají schopnost kontrolovat sklon organických materiálů měnit se jen na dehet. Mezi takové patří zejména bór a molybden. Samoreplikujícím se molekulám jejich přítomnost vznik usnadňuje. Minerály obsahující oba tyto prvky zřejmě byly tou zásadní  podmínkou spuštění prvního řetězce života. Před 3,5 miliardami let bylo o kyslík u nás nouze a molybden si o oxidaci mohl nechat jen zdát. Podle Bennera, domněnce, že život vznikl na Marsu, jdou na ruku i výsledky nedávných chemických rozborů marťanských meteoritů. Bór totiž na Marsu je a je tam s největší pravděpodobností i oxidovaná forma molybdenu.

 

Spustit záznam
Benner na jednom ze svých seminářů na Harvard Medical School. Stáhnout přednášku lze zde.


 
Paradox vody
Druhým problémem pro vzniku života na Zemi byla přemíra vody. Kdyby začínal na Zemi,  musel by tak činit nejspíš "pod vodou", protože projít se tu kdysi suchou nohou prakticky nešlo. A nyní se dostáváme k tomu druhému podstatnému bodu na nichž stojí Bennerova teorie. V tehdejším "mokrém" prostředí nemohlo dojít k dostatečné koncentraci bóru, který je k organizování molekul života nezbytný. I nyní je ho k takovým experimentům Na Zemi dost jen někde a na velmi suchých místech, jako je např. Údolí smrti. Kromě nedostatku bóru tu s přemírou vody byl ještě jeden problém. Voda a ribonukleová kyselina (RNA) se nemají rády. Pro základní molekuly života, jakými je RNA, je voda „korozivním jedem“. Podle posledních představ, voda na Marsu byla, ale v mnohem menším množství, než na Zemi, což by bylo pro vznik samoreplikujících  se molekul mnohem vstřícnější. Proto je mnohem pravděpodobnější, že i první genetická molekula schopná samoreplikace se objevila tam.

 

 

„Je to štěstí, že jsme skončili tady protože Země se ukázala být tou lepší variantou pro udržení života . Pokud by naši hypotetičtí předkové na Marsu zůstali, na toto téma bychom si dnes nepovídali.“ Steven Benner ,Westheimer Institute for Science and Technology, USA

U podobných prohlášení se nutně vkrádá myšlenka, zda Benner není jen nějaký „kecal“, nad jehož dedukcemi je lepší mávnout rukou, nebo zda je za ním už nějaká práce vidět. Profesně je Benner molekulární biofyzik a biochemik. Zkušenosti získával v institucích a na universitách, které v oblasti biologických věd patří k těm nejlepším. Například na  Harvard University, Swiss Federal Institute of Technology, Yale University,... Jedna z jeho prací, kterou ve vědě prorazil, spočívala ve vylepšení Watson-Crickova modelu dvoušroubovice DNA v němž uvedl na pravou míru funkce cukerných a fosfátových páteřních struktur dvoušroubovice DNA a s jeho jménem už navždy zůstane spjat pojem „druhá generace struktury nukleových kyselin“. I jeho zásluhou mají dnes Američané přístroje s multiplexní detekcí genetických markerů. Stál u zrodu farmakogenomiky, při níž na základě genetického vyšetření (prováděného například pomocí DNA čipů) je možné předvídat rychlost metabolismu vybraných léků u konkrétního pacienta. DNA profil se stává vodítkem pro výběr a dávkování léků, což je základ personalizace medicíny - pacient již nedostává krabičku s něčím širokospektrálním a netřeba se obávat, zda to zabere. Benner tedy k těm, co mají do vědy co mluvit, patří. A ne nadarmo si NASA Bennera a jeho melody boys vybrala k té nejužší spolupráci a spolu s  Astrobiology Institute a University of Washington a dalšími špičkovými institucemi připravují příští generaci sond, které poletí na Mars.

Podle Bennerova prohlášení jsme možná všichni Marťané. Je totiž pravděpodobnější, že život začal tam a na Zemi jsme přišli na nějakém vymrštěném marťanském šutru.


Literatura: Astrobiologists find Martian clay contains chemical implicated in the origin of life, goldschmidt.info/2013/ , European Association of Geochemistry

Datum: 30.08.2013 08:50
Tisk článku

Související články:

Marsovské vozidlo Perseverance začne sbírat vzorky hornin     Autor: Vladimír Wagner (25.07.2021)
NASA přemítá nad neuvěřitelně exotickou těžební technologií     Autor: Václav Diopan (26.04.2021)
Tři pozemské sondy letí k Marsu     Autor: Vladimír Wagner (12.02.2021)
Kosmická loď s fúzním pohonem doletí za 2 roky k Titanu. Jen ho postavit.     Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2020)
Superobyvatelné planety: Žije se někde lépe než na Zemi?     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2020)



Diskuze:

Proč např. miliardy budhistů a taoistů odmítají

Josef Hrncirik,2013-08-30 17:36:34

upgradovat své programy?

Odpovědět

Věřím, že život stvořil Bůh skrze Krista

Pavel Rončka,2013-08-30 13:52:59

Jsem programátor a je mi jasné že každý program má svého programátora který jej vytvořil a který jej uržuje v chodu. Takže neshledávám nic logického na snaze dokázat teorii že život vznikl samovolně a nahodile mícháním nějakých prvků. Již ty samotné viditelné i neviditelné prvky totiž jsou složitě naprogamovaný mechanismus a pro jeho udržení je potřeba Boží moci, a stejně i pro vznik života, který je dokonalým programem. Bůh člověka nestvořil na Marsu ale určitě na zemi a ze zemských materálů. A navíc do něj vdechl svého ducha. Máme tak duši podobnou Bohu. Někteří lidé se však zarputile snaží dokázat, že jsou zvířata a že žádného stvořitele nemají. Já jim to neberu, stejně každý člověk bude nakonec stát sám za sebe před Boží tváří a uvidí svého stvořitele a soudce osobně.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-08-30 19:50:25

Já jsem také programátor a také mi je naprosto jasné, že to byl Óðinn, kdo z genitálií vlastního otce stvořil náš svět a pak po devět nocí a devět dní visel za genitálie vlastní na stromě, aby vyvedl vesmír z tmářství a negramotnosti. Žel bohům, jak je na vás vidět, marně. Programátor, který musí udržovat svůj výtvor v chodu, nestojí za nic.

Odpovědět


Zaprvé, tím jste problém nevyřešil

Jenda Krynický,2013-09-02 23:43:44

ale jen o jeden krok odložil. Kdo stvořil Boha?
A za druhé? "život stvořil Bůh skrze Krista"? Skrze Krista? Asi byste si ty židovsko-křesťanské poudačky měl zopakovat. Jesús Kristus přišel na scénu až dávno po pohádce o stvoření světa.

Odpovědět

Můj názor je,

Jan Šimůnek,2013-08-30 10:38:20

že základy života mohly vzniknout už na planetismálách, kde existovala tekutá voda ve formě nasáknutých pórézních hornin (z toho důvodu tam mohly lokálně vzniknout vysoké koncentrace kde čeho, takové "podzemní moře" se špatně promíchává) a kde vzniklo něco, co známe na Zemi pod názvem "hluboká horká biosféra", co teprve druhotně invadovalo povrch.
Je třeba si uvědomit, že planetismály byly tělesa až velikosti toho Marsu, měly i vlastní atmosféru a měly i vhodnou teplotu (minimálně tu a tam). Pokud předsuneme vznik života do éry planetismál, vyrovnáme se snadněji s některými statistickými nepravděpodobnostmi kolem jeho vzniku, protože budeme mít rázem daleko větší objem "zkumavky" (spíš baterii "zkumavek" o velmi rozdílných vlastnostech) a naroste nám i čas.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2013-08-30 11:09:04

Rozhodně rozumnější předpoklad než Mars. Jedna docela velká do nás konec konců prokazatelně narazila. Když si popustím fantasii, možná tím dokonce ukončila slibný vývoj dehtového života.

Odpovědět


vznik života na Zemi

Stanislav Kaštánek,2013-08-30 13:03:11

Článek píše :"Bór totiž na Marsu je a je tam s největší pravděpodobností i oxidovaná forma molybdenu."
No a na Zemi jsou místa, kde je molybdenu ho naddbytek.
Nadbytek molybdenu vede k molybdenoze, vyskytuje se údajně u pasoucího se dobytka v Texasu. Heslo molybdenóza.
Prostě to nevypadá, že by bylo molybdenu na pevnině málo.
http://arnika.org/molybden
http://kgv.zf.jcu.cz/upload/Prezentace/JKkgv-UNC/8_prednaska_mikroelementy.pdf
http://www.zshk.cz/files/mineraly.pdf
http://kfrserver.natur.cuni.cz/lide/edmunz/mineral/webove_stranky/prednaska2010_8.pdf
Článek:"V tehdejším vodném prostředí nemohlo dojít k dostatečné koncentraci bóru, který je k organizování molekul života nezbytný. I nyní je ho k takovým experimentům Na Zemi dost jen někde a na velmi suchých místech, jako je např. Údolí smrti."
Stačí-li dostek bóru ke vzniku života jen někde, pouští je dost, dnes 30% povrchu.
Počátek života na Zemi řekněme před 3,5 mld. lety. Tehdy s vysokou pravděpodobností byla na Marsu voda. Na Marsu jsou obrovské mnohakilometrové a desítky merů široké podzemní prostory vytvořené při sopečné činnosti jako povrchová krusta chladnoucí lávy, což mohlo být i na Zemi. Vysoké hory mohou být místem s řídkou atmosférou, chladem a velmi suché ( poušť Atacama).
Vodu na Zemi přimesly komety a chondrity asi před 4,5 mld let. To přeineslo i mikroelementy.
http://technet.idnes.cz/pozemska-voda-prisla-z-oblohy-ale-z-komet-nebo-asteroidu-pkc-/veda.aspx?c=A111007_170503_veda_mla
Prostě podmínky pro vznik života na některých místech Země byly patrně lepší, jak kdekoli jinde. Jinak by život nejpíš kdekoli byl. Na kusu rozžhaveného šutru po pádu do atmosféry zatím nikdo prokazatelně jiný život nenašel.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace