Co říkají satelity o osmnáctileté pauze v oteplování  
Satelitní data – kterým skeptici dávají přednost a která spravuje klimaskeptik – potvrzují, že se počátkem roku 2016 opakuje situace z roku 1998. Jev El Niňo způsobil skokový nárůst teploty.

GRAF 1: Satelitní měření teplot RSS od ledna 1998 do února 2016. Modře původní data, červeně nová ohřátá verze. Ohřátá o celé dvě desetiny stupně. Zdroj.
GRAF 1: Satelitní měření teplot RSS od ledna 1998 do února 2016. Modře původní data, červeně nová ohřátá verze. Ohřátá o celé dvě desetiny stupně. Zdroj.

Tradiční klimatologický obřad „ohřívání dat“ se nakonec nevyhnul ani satelitům. Satelitní kompozit RSS jeho autoři Mears a Wentz nedávno škrtem pera ohřáli, takže teď ukazuje trend oteplování ne 0,078°C za deset let, ale najednou dvakrát tolik, konkrétně 0,125°C . Což je ale pořád mnohem méně než 0,2°C, které předpovídaly modely (viz graf 2). (Zdroj)

 

 

GRAF 2: Modely (žlutě) předpovídaly mnohem větší oteplení, než k jakému v realitě (modře) podle satelitů RSS /verze před ohřátím dat/ došlo. http://www.remss.com/research/climate
GRAF 2: Modely (žlutě) předpovídaly mnohem větší oteplení, než k jakému v realitě (modře) podle satelitů RSS /verze před ohřátím dat/ došlo. http://www.remss.com/research/climate

 

Na tyto manipulace jsme už zvyklí a málokdo je bere vážně. Nicméně jsou tu jiné satelitní údaje, nad kterými mávnout rukou nejde. Jde o data od Roye Spencera z UAH (University of Alabama in Huntsville), který patří k tvůrcům metody satelitního měření globálních teplot. V roce 1994 za to dostal medaili NASA za přínos vědě. (Exceptional Scientific Achievement Medal). Jeho teplotní údaje hrají důležitou úlohu, protože jsou jediné, u kterých si můžeme být jisti, že nepodléhají záměrnému ohřívání. Roy Spencer je totiž známý klimaskeptik. Jestliže Roy Spencer a jeho kolega John Christy říkají, že letošní klimatický jev El Niňo způsobil v lednu-únoru 2016 výrazné oteplení, můžeme to brát jako důvěryhodnou informaci. Teploty se vyrovnaly rekordu z roku 1998 a možná ho i překročily.

 

Závěr

  • Pauza v globálním oteplování byla skutečná. Existenci pauzy nedávno přiznali i přední alarmisté jako Michael Mann. Viz zde: http://www.osel.cz/8719-vedci-se-postavili-proti-popirani-existence-pauzy-v-oteplovani.htmlPauza trvala 18 let.

  • V letech 1998 až 2016 koncentrace CO2 v atmosféře stoupla o 30 ppm, což je celá čtvrtina celkového nárůstu CO2 od počátku průmyslové revoluce. Přesto celou jednu generaci teploty nestoupaly.

  • Uvidíme, zda po odeznění El Niňo bude pauza v oteplování pokračovat. Anebo se teploty ustálí na vyšší hladině (jako se to stalo po roce 1998).

  • Oteplování je pomalejší než modely očekávaly. To dává za pravdu názoru klimaskeptické klimatické komise NIPCC, která uvádí, že samotné zdvojnásobení CO2 by vedlo jen k oteplení o 0,3°C – 1,1°C. Viz zpráva Climate Change Reconsidered II (2013), str. 4.

 

GRAF 3: V ČR pauza v oteplování trvala 14 let (2000-2014). Tmavě modrá křivka je vývoj teplot v České republice. Oteplování se vrátilo v letech 2014 a 2015. Bylo o 3 desetiny stupně tepleji než v rekordním roce 2001, kdy bylo 9,1°C. Zdroj: Zpráva o stavu životního prostředí ČR (Cenia) plus web ČHMU.
GRAF 3: V ČR pauza v oteplování trvala 14 let (2000-2014). Tmavě modrá křivka je vývoj teplot v České republice. Oteplování se vrátilo v letech 2014 a 2015. Bylo o 3 desetiny stupně tepleji než v rekordním roce 2001, kdy bylo 9,1°C. Zdroj: Zpráva o stavu životního prostředí ČR (Cenia) plus web ČHMU.

Zpráva Roye Spencera o rekordním El Niňo oteplení v únoru 2016 (zde) je zajímavá zejména pro lidi, kteří pokládali skeptiky za „popírače globálního oteplování“. Nyní se jasně ukazuje, že skeptici popírači nejsou. Pokud je oteplení dosti velké (statisticky významné) a data jsou z důvěryhodného zdroje, nemáme důvod oteplení zpochybňovat. Vědecký skepticismus přece není o popírání oteplení. Je to kritický postoj vůči politizaci vědy a manipulaci dat.

 

 

Otázka zní, zda máme být rádi či neradi, když se oteplí. Svůj názor na současné El Niňo řekl i Leonardo di Caprio, když nedávno přebíral Oskara za film Revenant: Zmrtvýchvstání. Tento angažovaný a „uvědomělý“ umělec se dal totiž úředníky OSN najmout jako „klimatický velvyslanec“, aby šířil „poselství“ mezi veřejností.

 

Co si asi myslí hrdina filmu „Revenant: zmrtvýchvstání“, když málem umrzne v divočině? Nejspíše se nemůže dočkat globálního oteplování. Nebo alespoň malé El Niňo by stačilo.
Co si asi myslí hrdina filmu „Revenant: zmrtvýchvstání“, když málem umrzne v divočině? Nejspíše se nemůže dočkat globálního oteplování. Nebo alespoň malé El Niňo by stačilo.

DiCaprio: „Změna klimatu je skutečností. Probíhá právě nyní. Je to nejnaléhavější hrozba, které celý náš druh čelí.“

 

 

Hercova slova bohužel znějí, jako by vůbec nečetl scénář k filmu, ve kterém hrál. Hrdina uvízne v divočině počátkem 19. století a kvůli útrapám kruté zimy málem zahyne. V jedné scéně si musí nahý zalézt do ještě teplé mršiny koně, aby neumrzl. Příběh se odehrává na konci tzv. malé doby ledové a demonstruje, jak je chladné klima pro člověka nehostinné. To je argument pro oteplování, pane DiCaprio.

 

Klima se mění neustále už po miliardy roků a jistě bude dál. Oteplení vyžaduje adaptaci a změnu některých našich zvyků, jako každá změna klimatu. Pokud ale někdo věří, že teplé klima ohrožuje civilizaci, nelze mu nepřipomenout, že prakticky všechny civilizace minulosti zahynuly naopak na ochlazení.

Autor: Vítězslav Kremlík
Datum: 06.03.2016
Tisk článku

Třídní klima a školní klima - Robert Čapek
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 339 Kč
cena: 318 Kč
Třídní klima a školní klima
Robert Čapek
Související články:

Klimatičtí inženýři navrhují ochlazovat planetu diamantovým prachem     Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2015)
Tmavnutí ledu v Grónsku je dílem slepnoucích satelitních přístrojů     Autor: Josef Pazdera (03.11.2015)
Viníkem vlny uprchlíků není oteplování, ale biopaliva     Autor: Vítězslav Kremlík (12.11.2015)
Vědci se postavili proti popírání existence pauzy v oteplování     Autor: Vítězslav Kremlík (26.02.2016)



Diskuze:

Honba za senzacemi,

Frank Paramount,2016-03-17 02:30:15

s odůvodněním být placen za zbytečné žvatlání. Dokonce králův šašek byl užitečnější. Oteplovačům s jejich teplením doporučuji nucený výsadek, vykopnot z helikoptéry se základními potřebami na 3 měsíce a přijet zjistit oteplovací víru. Vynikající jsou lokality jako Iquluit (dnes -27C), Pond Inlet (-33C) a zdůraznuji že musí foukat oteplovací vítr, aby to stálo za to. Sám vás tam dovezu.

Odpovědět


Re: Honba za senzacemi,

Stanislav Florian,2016-03-17 19:17:21

Mít takovéto spojence v diskuzi, to by pro klimaskeptiky nevymyslel ani jejich nepřítel.
https://www.ncdc.noaa.gov/sotc/global/201602
"Kombinovaná průměrná teplota nad globálními pozemních a mořských ploch na únor 2016 byl nejvyšší za únor v období 137 let záznamu, při 1,21 ° nad průměrem února 20.století, ten je 12,1 ° C . To nebyl jen nejteplejší za únor v 1880-2016, rekordně překonal předchozí rekord z roku 2015 o 0,33 ° C , ale i předčil měsíční rekord pro všechny měsíce v prosinci 2015 o 0,09 ° C . Celkově lze říci, 6 nejvyšších měsíčních teplotních odchylek v záznamu, bylo v posledních 6 měsících ( pozn. čili souvisle nejteplejší půlrok vůbec). Únor 2016 také překonal 10. po sobě jdoucí měsíc s měsíčním rekordem globální teploty."

Odpovědět

Civilizace zahynuly na zimu?

Miroslav Trochta,2016-03-13 10:29:26

Vážený pane Kremlíku, můžete prosím jmenovat ony všechny civilizace minulosti, které "zahynuly naopak na ochlazení"?
Slyšel jste někdy o vyspělých civilizacích, které zabilo sucho? Sucho bývá důsledkem veder...

Odpovědět


Re: Civilizace zahynuly na zimu?

Jan Vanda,2016-03-13 11:25:46

Pane Trochto, ten mechanismus je vlastně docela jednoduchý a dobře popsaný - při globálním ochlazebí je více vody vázáno v ledovcích (významně více, až tolik, že hladiny oceánů klesají o desítky metrů). Menší množství vody v globálním cyklu se projeví citelným nedostatkem srážek a rozrůstáním pouští. Za civilizace minulosti jmenujme například úpadek těchto: 1200 p.n.l. Egypt, 300 n.l. Římská říše nebo 800 n.l. Mayové. Všechny tyto události se odehrály pod vlivem malých dob ledových, kdy kombinace sucha, zimy a neúrody vyvolaly mohutné migrační vlny, v podstatě války o zdroje. Konečně, takovým případem je i období třicetileté války, která ovlivnila také naše území.

Odpovědět


Re: Re: Civilizace zahynuly na zimu?

Stanislav Florian,2016-03-13 22:52:08

https://i.ytimg.com/vi/yegKl2nKBQI/maxresdefault.jpg
Nevidím chlad 1300 př.n.l. ani 300 n.l. Mongolové ( Bantu) byli nejvíc roztaženi 1241 a to i na Moravě a v Panonii, bylo zrovna hodně teplo, stejně jako za Čingischána kolem 1200.
Ochlazení značné skutečně bylo několik let po 535 n.l. s podstatným snížením slunečního světla. Alarich dobyl 410, Vandalové dobyli Řím 455 a Římská říše zanikla 476. Takže zánik dřív jak přišel chlad.
https://en.wikipedia.org/wiki/Extreme_weather_events_of_535–536
Justiniánský mor 541 oslabil Východořímskou říši ( počátek v Konstantinopoli) a umožnil nástup Slovanů do střední Evropy a na Balkán. Takže civilizace ničily i epidemie.
Ve středověku u nás byla kritická období dvou a více následných roků chladných a deštivých, což vedlo ke špatnému sklizení obilí ( plísně).

Odpovědět


Re: Re: Civilizace zahynuly na zimu?

Stanislav Florian,2016-03-14 10:16:44

Pane Vando,
nedostatek srážek v dobách ledových je především tím, že v chladném vzduchu se udrží málo vodních par. Málo srážek je v Antarktidě i v zimě na Sibiři a není doba ledová.
Autor článku opakovaně ve svých článcích navozuje nálady : nebojte se oteplování, protože oteplení ---> rozvoj civilizace. Ochlazení ---> úpadek civilizace.
Je to chybné už z hlediska výrokové logiky. Příčin úpadku dané civilizace bývá víc, často úpadek jedné civilizace umožní vzestup jiné. Význam takových úvah může být jako jedno z hledisek v historii, nelze z rozvoje/úpadku civilizace odvozovat oteplení/ochlazení klimatu a stěží i naopak, že změny teplot -->změna civilizace.
Jestliže A=>B, pak neplatí, že z B=>A. Jestliže svítí slunce, je světlo. Ale jestliže slunce nesvítí, může být světlo, když svítí žárovka nebo jiné svítidlo. Čili ze světla neplyne sluneční svit.
Ano, třicetiletá válka, napoleonské války a 1.světová válka byly v době ochlazení. Války byly vždy bojem o zdroje, třeba Vikingové profitovali z oteplení a zdroje získávali loupením. Podobně loupením a zastrašováním rostla Osmanská říše v Evropě, kdy Turci se dostali během malé doby ledové do střední Evropy a až 1683 byli u Vídně poraženi.
Ano po mrazivém Vítězném únoru u nás vládli komunisti, takže chlad ---> úpadek civilizace :)

Odpovědět

Uvidíme.

jaroslav mácha,2016-03-08 23:25:54

Vzhledem k tomu, že sluneční fyzici svorně tvrdí, že příští sluneční cyklus bude na úrovni Maudnerova minima. Takže za 5-10 let se ukáže.

Odpovědět

Teorie

Jakub Klos,2016-03-08 14:33:32

Trochu jsem pátral, jak funguje ta teorie skleníkového efektu. Není to triviální, ale dá se do ni proniknout. Člověk, který do ni trochu pronikne, pochopí, jak malý vliv CO2 vůbec může způsobovat a to jen za určitých klimatických okolností. Základem té teorie je Planckův vyzařovací zákon. Ten praví, že každý objekt vyzařuje elektromagnetické vlny v závislosti na své teplotě. Každé teplotě odpovídá nějaké rezonanční maximum a nějaký šum. Dejme tomu, že Země je jednoduchým monochromatickým IR zářičem odpovídající jedné průměrné teplotě chromatičnosti. Do vesmíru tím pádem vyzařuje IR záření převážně rezonnanční a nějaký ten šum. Země je samozdřejmě spektrální IR zářič, ale celé to spektrum je poněkud mimo absorpční frekvence CO2 s vyjímkou dvou nepatrných píků, které ani kovaní skleníkový alarmisté nezmiňují, protože je jasné, že skleníkovou úlohu při těchto vlnových délkách přebírá vždy vodní pára. Zato zmiňují jeden absorpční pás 12-15mikromentru, který odpovídá teplotě hluboko pod 0, takže je principiálně bezvýznamný, ale přesněji šumový stejně, jako celé IR spektrum Země. Celá ta teorie se v podstatě opírá o zachycování IR šumu při nepatrných absorpcích CO2 a dalších skleníkových plynů (kde nemohu sloužit). Skoro v celém vyzařovacím spektru Země se IR šum absorbuje ve vodní páře s výjmkou právě 12-15mikromentru, kde CO2 má srovnatelný (i když trochu menší) absorpční pás jako vodní pára. Při teplotách hluboko pod nulou té vodní páry stejně moc není. Ta teorie není úplně hloupá, ale funguje jen (v případě Zemské atmosféry) při nižších globálních teplotách a tím pádem i nižší vlhkosti. Snad se CO2 trochu uplatnilo v době ledové. Nevím, nakolik se CO2 ještě může uplatnit coby absorpční filtr IR záření Země, ale z teorie je jednoznačně zřejmé, že čím více CO2, tím menší vliv má na globální oteplení. Křivka zřejmě bude vypadat jako hokejka, ovšem konkávního charakteru. Dosažení oteplení o 2oC považuji za nemožné. Tuto klauzuli si odhlasovali v Paříži. Za možné považuji takové oteplení o 2oC i víc, které s touto teerií skleníkových plynů nesouvisí.
Další propagandistický nesmysl považuji bagatelizaci vlhkosti ve smyslu: Stejně vodní pára vydrží v atmosféře průměrně jen 9 dní, takže není podstatná. Vodní pára je totiž nejspíš jediným skleníkovým plynem, který se uplatnňuje. Čím vyšší teplota, tím vyšší vlhkost a tedy i schopnost absorbovat IR záření pokud ještě nějaké zbývá. Ano i to záření Země není nekonečné a je kompletně absorbované při poměrně malém množství skleníkových plynů. Tyto skleníkové plyny navíc nejsou jednosměrné fitry, ale brání i prostupu IR záření Slunce, takže spomalují ohřev Země.
Z celé téhle věci mám dojem, že se nám skleníkoví vědci snaží zatajit výsledný model, který by podle opravdu vědeckých experimentů a dat ukázal závislost globální teploty na složení atmosféry.

Odpovědět


Re: Teorie

Jan Kavalír,2016-03-08 16:05:22

Sice jste pátral, ale evidentně na špatném místě.Skleníkový efekt funguje - díky němu se dá na Zemi žít. Otepluje ji o cca 33 stupňů. V geologické historii bylo na Zemi i podstatně tepleji (10 stupňů i více), i když Slunce dodávalo méně energie (výkon roste o 10% za miliardu let). Jen toho CO2 bývalo i řádově více než nyní. Takže ty 2 stupně jsou víc než reálné. Od Slunce přichází energie především v oblasti viditelného světla a je pohlcována povrchem, od kterého se ohřívá atmosféra. Vodní pára je sice silnější skleníkový plyn než CO2, ale působí jako kladná zpětná vazba - zesiluje účinky ostatních skl. plynů. Čím vyšší teplota, tím více vodní páry, ale i mraků, které odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru.
Během glaciálů poklesla teplota oceánů a tím v ní vzrostla rozpustnost plynů. Obsah CO2 v atmosféře poklesl z 280 na cca 170 ppm. Během interglaciálů se opět uvolnil do atmosféry a oteplení vzniklé změnou oslunění dále zesílil.

Odpovědět


Re: Teorie

Stanislav Florian,2016-03-08 17:53:48

Pro Jakub Klos.
Když už nečtete ani
https://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect
tak je to se skleníkovým jevem těžké.
Nejasnosti snad mohou být s vlivem neskleníkových plynů ( N2).
http://zmeny-klima.wz.cz/Sklenikove-a-nesklenikove-plyny/50-Sklenikovy-efekt-snadno.pdf
Stačí nahlédnout poslední 3 grafy.
Vědci nic netají, jen přestali ( a nedivím se jim) naši klimatologové bavit s těmi, kteří skleníkový jev stále nechápou, takže vysvětlování je marné. Vaše vyjádření :"ale z teorie je jednoznačně zřejmé, že čím více CO2, tím menší vliv má na globální oteplení." je hodně mimo, zhruba řečeno vliv CO2 na teplotu je logaritmický, tedy zvýšením CO2 vliv roste, ale graf stoupá pomaleji.

Odpovědět


Re: Re: Teorie

Milan Krnic,2016-03-08 21:50:09

Pánové Kavalíre a Floriane. Mít vás v týmu agentury, už dávno vozíme z Marsu brambory. Namísto dosavadních hypotéz, jak na to.

Odpovědět


Re: Re: Re: Teorie

Jakub Klos,2016-03-09 14:30:21

P.S. pro pány Kavlíra a Floriána. Připouštím, že Slunce září především ve viditelném spektru, takže lze IR Slunce zanedbat. Ano i tyhle vámi zmíněné věci jsem četl. Jen mi nedávají smysl. Zpětnou vazbu samozdřejmě vodní páry vykazují zvýšením teploty. Pokud se ale teplota zvýší o trochu kvůli CO2, pak to znamená, že nárůst vlhkosti postupně vytlačí CO2 ze hry, neboť skleníkovou funkci převezme vodní pára a ohřev se zastaví. Absobce IR záření CO2 je mimo spekrum IR záření Země a že jediné o co se teorie může opřít je šumová složka IR záření Země. Nejsme na Venuši, která září mnohem blíže absorbčním píkům CO2. Také jsem úplně nepopíral skleníkový efekt, ale jen vliv CO2. Vlhkost je výrazným skleníkovým plynem, který absorbuje při většině vlnových délkách, které Země vyzřuje. Dále neznám absorpční spekrum jiných skleníkových plynů - takže nevím. Já jsem se zajímal jen o CO2, protože se podílím na jeho emisi a zajímalo mě, zda je to takový průšvih. Cítím to spíše tak, že by CO2 mohlo sehrát roli jako garance proti zamrznutí v dobách ledových, spíše než důvod k ještě dalšímu nárůstu teploty v dnešní době meziledové. To je ovšem jen doměnka. Co opravdu nevím je: Kolik ještě IR záření zbývá absorbovat skleníkovými plyny ve frekvenční oblasti, kde se teoreticky může projevit vliv CO2? O kolik ještě může vzrůst teplota, až se absorbční okno CO2 kompletně uzavře a CO2 přestane plnit funkci skleníkového plynu? Podle tohoto článku by to mohlo být částečnou odpovědí: Samotné zdvojnásobení CO2 by vedlo jen k oteplení o 0,3°C – 1,1°C. Nicméně jsem reagoval proto, že bez znalosti teorie lze jen těžko rozhodnout, která přepověď je pravděpodobnější. Ta vaše alarmistická, či ta ve článku zmíněná. Stejné otázky by se daly analogicky klást i u dalších skleníkových plynů s výjmkou vodní páry (teplotně závislá proměná).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Teorie

Stanislav Florian,2016-03-09 21:04:24

Zjednodušeně. Země má průměrně 14-15°C, což odpovídá asi 10,5 mikrometrů vyzařovaného infračerveného záření. Právě v této oblasti je okno vodních par ( vapor window), kde vodní pára hodně IR záření propouští, právě do této oblasti ve spektru zasahuje CO2 okrajově, ale vzhledem k uvedenému oknu vodních par významně (9-26% skleníkového jevu je z CO2, záleží na vlhkosti ovzduší, která je malá u pólů). To je jeden z důvodů, proč Arktida se otepluje ví jak zbytek světa. Vodní pára v atmosféře s výškou a chladem kondenzuje, CO2 je v poměru s N2 nebo O2 prakticky se stejném % ( dnes asi 0,4% CO2) až do výšky 100 km, kde pára není ( leda málo z oxidace ozonu).
Vyšší teplota způsobuje větší uvolnění CO2 z obrovských zásob v oceánech hlavně z hlubokomořské vody, která se ohřívá nepatrně vzhledem k obrovské tepelné kapacitě oceánů a pomalému mísení díky mořským proudům. Uvolnění CO2 z oceánů teplem může mít zpoždění až 300 let, ale nastane a je tedy také zpětnou kladnou vazbou. Zdroje pro Vás neuvádím, stejně jste předchozí nečetl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Teorie

Jakub Klos,2016-03-10 13:24:28

To s těm 10.5 mikrometry mi dává smysl, když se tak koukám na ty grafy, ale jeví se mi to jako slabota skrytá vlivem vlhkosti. Tak tomu říkám předběžná opatrnost. Asi by stála za hlubší experimentální zkoumání více než splekulace. Výraznější absorbční vliv podle zdrojů IPCC se mi jeví ozon. Kdyby ovšem narostl obsah CO2 až na vámi zmíněnou katastrofální koncentraci 0.4%, pak je otázkou, zda by se zdesetinásobil i ten absorbční pík 10.3 mikro. Coby to udělalo s teplotou a vlhkostí? Desetinásobné zvýšení koncentrace CO2 a tím možná jednoho nevýrazného absorpčního píku neznamená desetinásobnou absorbci tepla v atmosféře. Připouštím, že by to zahýbalo s teplotou. Nicméně budeme-li se držet reality, tak se z komára dělá velbloud i když se to teoreticky jeví správné. Prakticky se domnívám že koncentrace CO2 nepřekročí 1 promile a ti vaši trpaslíci o tolik nevyrostou.
Na rozpustnost CO2 v mořích odmítám reagovat. Není to předmětem této teorie. Opět teplotně závislá proměná, kterou alarmisté používají, když se jim hodí a ignorují, když nikoli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Teorie

Stanislav Florian,2016-03-10 16:06:11

Pro Jakub Klos. Můj překlep, měl jsem na mysli 400 ppm čili 0,04% CO2. A už mě to moc nebaví řešit domněnky.
Většina grafů spektra a vlnové délky má logaritmické měřítko vlnových délek.
http://www.skepticalscience.com/images/infrared_spectrum.jpg
Takže graf s lineárním měřítkem osy vlnových délek vypadá jinak
http://zmeny-klima.wz.cz/spektra-co2-h2o-pary/index.html
http://zmeny-klima.wz.cz/spektra-co2-h2o-pary/plocha-co2-h2o-pary.jpg
http://zmeny-klima.wz.cz/spektra-co2-h2o-pary/dvojnasobek-co2-plocha-ctverecky.jpg
A plocha odpovídající pohlcování IR CO2 v okně vodních par je jasně vidět.
Heslo Google/Obrázky
IPCC 2013 Charts
a
IPCC 2013 Charts spectrum IR
vylezou grafy i z jiných dobrých serverů ne jen IPCC.

Odpovědět


Re: Re: Teorie

Radoslav Porizek,2016-03-09 01:30:33

"ale z teorie je jednoznačně zřejmé, že čím více CO2, tím menší vliv má na globální oteplení."

Toto tvrdenie je ale pravdive a je charakteristikou logaritmickej zavislosti: oteplenie sposobene napr. zvysenim o 10 ppm vyssie pri mensich koncetraciach a mensie pri vyssich koncetraciach.

Pikoaska je, ze samotny sklenikovy efekt predpoveda oteplenie iba 1'C pri kazdom zdvojnasobeni koncetracie CO2. Spekulacie o 4'C otepleni su zalozene na spekulaciach o udajnej pozitivnej spatnej vazbe, ktora ale nikde nebola potvrdena.

Odpovědět


Re: Re: Re: Teorie

Jan Kavalír,2016-03-09 14:32:54

Kladná zpětná vazba je vyšší odpar při vyšší teplotě (vyšší absolutní vlhkost vzduchu - pára je skleníkový plyn).
Změna průměrného albeda pokud sněhová pokrývka je na menší ploše po kratší dobu - méně záření se odrazí a více energie se pohltí.
Totéž platí o plovoucím ledu.
Jsou to spekulace nebo fyzikální zákonitosti?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Teorie

Radoslav Porizek,2016-03-11 00:08:59

Bez zahrnutia vsetkych faktorov su to cire spekulacie.

Nehovoriac o tom, ze plocha plovouciho ledu na Antarktide nedavno dosiahla historicke maximum.

Odpovědět

Nějak tu zapadly dost důležité otázky

Jindra Fišák,2016-03-08 08:31:50

Nebudu dělat chytrého, moc tomu nerozumím, ale mně už dlouho ty poslední články pana Kremlíka připadají rozumné, ony vlastně nejsou tak docela jeho, protože co věta, to odkaz, takže dost dobře nechápu, proč se tu tolik lidiček rozčiluje na něj? Zato mi u jeho oponentů přijde divné, proč třeba pan Kavalír a Florián, neodpovídají na velmi rozumné argumenty. Třeba ty, které tu vznesl pan Krnič:
Co vyjadřuje pojem "globální"? 
2) Jaká je výchozí teplota planety (z jakého roku, měsíce, dne, hodiny, minuty, sekundy ... případně statisticky z jakého období) podle které zjišťujete globální rozdíl. 
3) Znáte komplexně fungování planety? 
Pokud tady diskutující argumentuje průměrem 20. století, jde skutečně jen a pouze o hypotetický průměr? To je nejspíš hodně postatné. To by ale.... nebo se pletu?

Odpovědět


Re: Nějak tu zapadly dost důležité otázky

Stanislav Florian,2016-03-08 09:52:15

To je pravda, věda má problém, obvod rovníku, počet lidí na Zemi, počet imigrantů do Evropy, zvýšení ppm CO2, zvýšení hladiny oceánu, úbytek ledovců atd. někdo vyhodnotil z měření, vypočítal, statisticky odhadl s nějakou směrodatnou chybou a ne každý tomu rozumí. To je v pořádku, ne každý klimatolog umí omítat strop nebo opravit auto.
Výchozí srovnání průměru teplot za 20.století je statistická hodnota, ale ten čas, jak dlouho trvalo 20.století je znám, to pana Krnice snad uklidní,
Jsou lidi, kteří ještě pamatují v zimě sníh nebo na horách posun ledovce, klima se opravdu mění.
ad :"Znáte komplexně fungování planety? "
A znají alespoň někteří klimaskeptici komplexně fungování planety?

Odpovědět


Re: Nějak tu zapadly dost důležité otázky

Jan Kavalír,2016-03-08 11:41:18

O průměrných teplotách (včetně globální) jsem se zmínil v jiném příspěvku níže.
2) Jako výchozí teplota se bere nějaký průměr, obvykle 30 let nebo 100 let, ale to není podstatné. Je to jen nastavení nuly, od které se počítají odchylky. Pokud byla průměrná teplota v minulém století nižší než např. průměr v letech 1980 - 2010, bude také odchylka v konkrétním roce o tento rozdíl jiná.
3) V tomto případě jde o energetickou bilanci planety. Pokud převažuje příkon nad vyzařováním, planeta se ohřívá, v opačném případě se ochlazuje. Planeta se zbavuje energie přijaté od Slunce tepelným vyzařováním. Část energie se vyzáří z povrchu přímo, část je vynesena ve formě skupenského tepla páry do vyšší vrstev atmosféry a vyzáří se až odtud. Rostoucí skleníkový efekt omezuje přímé vyzařování z povrchu, teplota vzrůstá a díky vyššímu odpařování roste množství energie vynášené vodní párou. Ta je přitom také skleníkovým plynem a funguje jako kladná zpětná vazba, která tento proces zesiluje. Tepelná bilance Země se tak postupně opět vyrovnává, ovšem při vyšší povrchové teplotě. Pro informaci, děj, kdy stoupá velké množství teplého vzduchu nasyceného vodní párou občas označujeme jako bouřku, občas také jako hurikán.

Odpovědět


Re: Re: Nějak tu zapadly dost důležité otázky

Radoslav Porizek,2016-03-09 01:36:14

Zvysenu aktivitu burok a hurikanov sme sice na statisticky vyznamnej hladine nenamerali, ale tymto faktom si nebudeme kazit peknu rozpravku o pozitivnej spatnej vazbe.

Odpovědět

Důvoryhodnost dle názoru

Lukáš Heinz,2016-03-07 20:37:32

Souhlasím s tím, že se často ve jménu potvrzení globálního oteplování děly nepěkné věci - dezinterpretzace či přímo upravování výsledků, přehánění a snaha o vyvolání paniky atp. Takže je logické brát je s rezervou a ověřovat si je. Rozhodně se mi ale nelíbí opačný extrém, který autor používá "pokud je autor klimaskeptik, tak se mu dá věřit". Věta "Jeho teplotní údaje hrají důležitou úlohu, protože jsou jediné, u kterých si můžeme být jisti, že nepodléhají záměrnému ohřívání." vůbec neřeší otázku, zda se tam neobjevuje záměrné ochlazení...

Neříkám, že jeho data jsou špatné, ale pouze to, že nemůžeme něčí názory brát jako pravdu jen proto, že se nám líbí...

Odpovědět


Re: Důvoryhodnost dle názoru

Stanislav Florian,2016-03-07 23:29:57

Souhlasím s Vámi, v článku jsou silná tvrzení a slabé podklady. Třeba říše Avarů v Karpatské kotlině nebyla rozbita chladem, ale Karlem Velikým, což ovlivnilo uspořádání ve střední Evropě dodnes i přes oteplení před 1000 lety, malou dobu ledovou a globální oteplování dnes.

Článek :"Pokud ale někdo věří, že teplé klima ohrožuje civilizaci, nelze mu nepřipomenout, že prakticky všechny civilizace minulosti zahynuly naopak na ochlazení."
Ochlazení ( a omezení podpory z Evropy) se patrně podílelo na ukončení osad Vikingů v Grónsku. Změny srážek ( vysychání) měly zásadní vliv na zemědělsky orientované civilizace ( Mezopotamie, vysychání stepí střední Asie a stěhování národů).
Před zhruba 30 000 roky kromaňonci v době dlouhodobě ledové asi tak o 5°C chladnější jak dnes přežili a neandrtálci dlouhodobě přizpůsobení chladu vyhynuli. Základ evropské civilizace tedy pochází z doby ledové.
Graf teplot za 30 000 let
http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/html.format/glob_tem.gif

Můj předchozí vstup s nadpisem globální patřil jako odpověď pro Milan Krnic.

Souhlasím s panem Kavalírem a jeho rozborem satelitních měření. Nedivím se, že se dělají drobné úpravy satelitních teplot, družice jsou složití stroje (pokles výšky, opotřebení snímací optiky a elektroniky, životnost družic, nutnost jejich náhrady, kdy nová družice má pokročilejší techniku, čili problém návaznosti dat).

Odpovědět


Re: Důvoryhodnost dle názoru

Radoslav Porizek,2016-03-09 01:46:54

Ide o to, ze pokial clovek zacne overat prakticky lubovolny iny tepotny dataset, tak narazi na podozrive skutocnosti, vid. napriklad odstupivsi sef CRU, ktory radsej porusil zakon a rezignoval, nez by mal zverejnit dataset pred upravou.

Takze z tohto hladiska to vyjadrenie dost chapem, aj ked formulacia je dost nestastna. Ide teda skor o to, ze Roy Spencer nemal zatial ziaden skandal s upravou a skreslenoou prezentaciou dat, ako vacsina jeho kolegov.

Odpovědět

globální

Stanislav Florian,2016-03-07 19:58:02

3)Globální teploty. Srovnání s průměrem 20.století ( 13,9°C) u NOAA, loňský rok byl teplejší o rekordních 0,88°C. Leden 2016 byl nejteplejší leden v historii měření (13,04°C) a měl odchylku 1,04°C od průměru ledna za 20. století ( což je 12,0°C).
Pane Krmiči, když něčemu nerozumíte, tak studujte. Proti globálnímu oteplování je argument např. to, že Leonardo di Caprio řekl, že změna klimatu je skutečností, a hrozbou, které náš druh čelí.
Cituji z článku:"Tento angažovaný a „uvědomělý“ umělec se dal totiž úředníky OSN najmout jako „klimatický velvyslanec“, aby šířil „poselství“ mezi veřejností."
Věta se třemi uvozovkami už sama o sobě signalizuje, že nemá smysl.

Odpovědět


Re: globální

Milan Krnic,2016-03-08 06:47:37

Nerozumím vám, a tak jsem se vás jasně zeptal. Na otázky jste, přiznám se, že očekávaně, neodpověděl.
Vámi zmiňovaný průměr 20. století neexistuje.
Existuje hypotetický průměr. A hypoteticky je možné cokoli.

Odpovědět


Re: Re: globální

Jan Kavalír,2016-03-08 11:12:30

Co je to průměr (v tomto případě aritmetický) by ste měl vědět již ze základní školy. V meteorologii se jako průměrná denní teplota bere průměr z teplot naměřených v 7.00 + 14.00 + 2x v 21.00 hod místního času - je to domluvený postup. Tato hodnota není"hypotetická" ale je to konkrétní číslo, které lze porovnat s jinou hodnotou buď z jiného roku ze stejného místa nebo s údajem z jiné stanice abychom zjistili, kdy / kde bylo chladněji či tepleji. Průměrováním denních hodnot dostaneme průměry za měsíc ( rok, století). Stejně tak můžeme ze sítě stanic po celém světě vypočítat globální průměrnou teplotu v určitém roce nebo průměr za století od něhož pak můžeme počítat odchylky v jednotlivých letech. Jsou to konkrétní čísla, která nám říkají, zda byl rok teplejší nebo chladnější než dlouhodobý průměr.

Odpovědět


Re: Re: Re: globální

Milan Krnic,2016-03-08 11:28:49

Neřešíme počty, ale přírodní děje.
Od základní školy by mělo být známo, co to je vědecká metoda.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vědecká_metoda

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: globální

Jan Kavalír,2016-03-08 12:04:22

U průměrů o nic jiného než o matematiku (statistiku) nejde. Výchozí údaje jsou naměřené hodnody a ty těžko zpochybníte. Pak už se pouze statisticky zpracují aby ste dostal požadované výsledky - průměry za lokalitu, za období, případně meziroční odchylky. Výpočty se dají kdykoli zopakovat, takže co je na tom nevědeckého?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: globální

Milan Krnic,2016-03-08 12:52:10

Nevědecké jsou závěry.
Vývoj počasí neznáme, Počasí se maximálně snažíme předpovědět. Jednoduše proto, že neumíme matematicko-fyzikálně popsat mnohé přírodní děje.
Dělat z několika desetiletí měření teploty, na různě vysokém počtu měřících stanic, různě umístěních na/okolo planetě/ty, různými technologiemi, lze opravdu jen průměr. Závěry o vývoji klimatu pouze hypoteticky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: globální

Jan Kavalír,2016-03-08 13:38:34

Faktem je, že všechny všechny globálně nejteplejší roky v měřené historii (150 let, nikoli několik desítek let - technologie je teploměr) s vyjimkou r. 1998 byly po r. 2000.
Faktem je, že tato doba spadala z větší části do období podprůměrné sluneční aktivity (24. cyklus a nezvykle dlouhé minimum před ním), tedy že Slunce za to nemůže.
Faktem je, že obsah skleníkových plynů v atmosféře stále roste - CO2 o 40% proti předindustriální éře.
Faktem je, že obsahy skleníkových plynů v geologické historii Země byly i řádově vyšší než nyní a zajistily, že na Zemi bylo tepleji, i když Slunce dodávalo méně energie (jeho výkon roste cca o 10% za miliardu let), tedy že skleníkový efekt i nadále poroste úměrně nárůstu skleníkových plynů.
Faktem také, bohužel, je, že si pletete klima s počasím. To se skutečně předpovídá na delší dobu než cca 5 dní velice obtížně. Nevím, jak bude za dva týdny, ani jak bude v polovině července, ale dovolím si předpovědět, že v polovině července bude s jistotou blížící se 100% tepleji. Stejně tak si dovolím předpovědět, že po odeznění současného El Niňa několik let nový teplotní rekord nebude, ale teplotně se tyto roky zařadí do desítky nejteplejších - pokud ovšem nenastane např. erupce sopky srovnatelná s Pinatubem z r. 1991.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: globální

Milan Krnic,2016-03-08 13:51:11

Faktem je, že i pokud by Země existovala šest a půl tisíce let, je 150 prachbídně málo.
Faktem je, že nemáte kalibrační protokoly k těm teploměrům.
Faktem je, že neznáme přírodní děje, kdy tyto určují jak počasí, tak klima.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: globální

Jan Kavalír,2016-03-08 23:00:18

Kalibrační protokoly k teploměrům? Tak to jste mě dostal, skoro jsem si smíchy ucvrknul. To budete asi první, kdo by zpochybňoval třeba 250 let dlouhou řadu z Klementina.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: globální

Radoslav Porizek,2016-03-09 01:54:08

Nuz nevedeckeho na tom moze byt hodne.

V takom telefonnm zozname su tiez nespochybnitelne telefonne cisla. Da sa na nich pozuit exaktna metoda vypoctu ich priemeru. Napriek tomu bude vysledok, priemer vsetkych telefonnych cisiel, vedecky nezmyselny.

Spravna otazka je, ci priemerna teplota za 20. storocie vychadza vzdy rovanko (s akou odchylkou) a ci je 20. storocie vhodnym referecnym obdobim, voci ktoremu mame vztahovat sucasne teploty.

Odpovědět

Co satelity měří?

Jan Kavalír,2016-03-07 15:18:29

Při normálním stavu ENSO vanou nad Pacifikem v oblasti rovníku pasáty, které ženou teplou vodu s povrchu oceánu k západu, kde se před pobřežím Austrálie a Nové Guineje postupně akumuluje. Pokud pasáty zeslábnou, tato teplá voda de rozlije po povrchu oceánu až k americkému pobřeží. Tento jev se nazývá El Niňo. Obrovské plocha oceánu je teplejší než je obvyklé, tedy nad touto oblastí dochází k vyššímu odparu vody.Vlhký vzduch stoupá vzhůru a vynáší množství energie ve formě skupenského tepla vodní páry do výšky. Dochází tedy k většímu ohřátí vyšších vrstev atmosféry než je obvyklé. Země se tímto způsobem zbavuje přebytečné energie, která se díky většímu skleníkovému efektu nemohla vyzářit. Stejně se zbavuje energie i během hurikánů s bouřek, jenže ty se vyskytují celkem pravidelně, takže se na satelitních měřeních neprojeví.
Satelity, jak známo, neměří teplotu povrchu jako teploměry, které jsou standardně 2 m nad zemí, ale „spodní troposféru“, tedy jakýsi průměr teploty v několik km silné vrstvě vzduchu. Při jevu El Niňo, který prohřeje atmosféru na velké ploše do výšky tedy naměří vyšší teploty než obvykle. V mezidobí teploty „stagnují“. Satelitní měření nebyla schopná zaregistrovat rekordní rok 2014, kdy teploty povrchu překonaly rok 1998. Zato nynější El Niňo zaregistrovaly satelity neomylně.
Otázkou pak je, jak souvisí teploty ze satelitů s teplotami povrchu a co tyto údaje vůbec znamenají.

Odpovědět

oteplilo-neoteplilo-uvidíme

Stanislav Florian,2016-03-07 14:35:33

Rok 1998 až 2015 je celkem 17 let, osmnáctého roku uplynuly 2 měsíce. El Niňo roku 1998 má odraz v maximální teplotě někdy v květnu 1998. Viz
http://www.osel.cz/_clanky_popisky/graf1.png

http://www.osel.cz/_clanky_popisky/grag3.png
graf bez posledních dvou nejteplejších roků v ČR potěšil alespoň tím, že dlouhodobý teplotní normál je konstantní, jen není jasné proč rudě září v článku, kde se řeší trendy a chybí v grafu poslední dva nejteplejší roky za dobu měření
rok Klementinum [°C]
1998 11,1
1999 11,3
2000 12,0
2001 10,6
2002 11,4
2003 11,2
2004 10,9
2005 10,9
2006 11,3
2007 12,1
2008 11,7
2009 11,4
2010 10,0
2011 11,6
2012 11,5
2013 10,8
2014 12,5
2015 12,5
trend za 17 let 1998-2015 je y=0,0363x +11,033, trend od roku 2001 je y=´0,0682+10,814, trend od roku 2010 je y=0,414x+10,03.
Takže opět se dá přemýšlet nad tím proč začátek trendu satelitních grafů je ve velmi teplém roce 1998 a co z toho pak plyne nebo spíš neplyne za období kratší jak alespoň 30 let.
Článek zpětně kritizuje modely, což je snadné a vždy udělá dojem. Klimaskeptický odhad do budoucnosti je ale jasný : UVIDÍME
"Uvidíme, zda po odeznění El Niňo bude pauza v oteplování pokračovat. Anebo se teploty ustálí na vyšší hladině (jako se to stalo po roce 1998)."
Zpomalení oteplování ( chladná fáze PDO, fáze El Niňo, slabá sluneční aktivita) je dáno periodickými jevy, které odezní. Takže i když připustíme, že oteplování bude tzv. skokové, nemůže být způsobeno jevy, které jsou dlouhodobě vyrovnané vlivem na teplotu. Uvedené jevy se mohou zesilovat, odečítat, vyrovnávat , ale NE ZPŮSOBOVAT GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ.

Odpovědět


Re: oteplilo-neoteplilo-uvidíme

Milan Krnic,2016-03-07 14:49:37

A to je pořád dokola. Takže to zkusím jednoduše:
1) Co vyjadřuje pojem "globální"?
2) Jaká je výchozí teplota planety (z jakého roku, měsíce, dne, hodiny, minuty, sekundy ... případně statisticky z jakého období) podle které zjišťujete globální rozdíl.
3) Znáte komplexně fungování planety?
4) Víte, co to je hypotéza?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni