Asistovaná reprodukce ve světle epigenetiky  
‚Oplození ve zkumavce‘, ‚oplození in vitro‘ anebo ‚umělé oplodnění‘ nezní samo o sobě kdovíjak přirozeně. Přesto je už po desítky let standardním postupem při léčbě neplodnosti. V současné době dochází k poznání, které pochybnosti o asistované reprodukci podporují.

Louise Brownová, první člověk narozený po mimotělním oplodnění se narodila navečer 25. července 1978. Dnes už má synka Camerona.
Louise Brownová, první člověk narozený po mimotělním oplodnění se narodila navečer 25. července 1978. Dnes už má synka Camerona.

Krátce poté, co spatřilo světlo světa první dítě po in vitro oplození (IVF), přirozené pochybnosti přinesly otázky, zda jsou tyto děti zdravé a zda budou moct mít i tito vymodlení potomci vlastní děti. Louise Brownová, první dítě po IVF, tyto obavy zcela rozptýlila až v roce 2006, sice se svým synkem Cameronem, který přišel na svět po přirozeném početí. Plný rozkvět asistované reprodukce už byl dávno v plném proudu a „zlatý věk“ IVF tak trvá dodnes!

 

Od doby rutinního zavedení technik asistované reprodukce uplynul nějaký čas – dost na to, aby tyto techniky byly dále rozvíjeny, a aby novější a účinnější postupy nahradily ty tradiční (za jakou se považuje i původní IVF). O některých těchto technikách (ICSI apod.) bylo pojednáno už dříve. Poznání a základní studium embryonálního vývoje nastolilo asistované reprodukci palčivé otázky znovu: je asistovaná reprodukce skutečně bezpečná pro naše potomky „počaté“ ve zkumavce? Sice ve všech ohledech, ačkoliv jsou děti zdravé a mohou mít své vlastní přirozenou cestou? Tímto na scénu přichází „horké želízko“ embryonálního vývoje: epigenetika.

 

Pilar Coy, profesorka reprodukční fyziologie na University of Murcia, Španělsko. (Kredit: UM)
Pilar Coy, profesorka reprodukční fyziologie na University of Murcia, Španělsko. (Kredit: UM)

Epigenetika, zahrnující modifikace nukleových kyselin i post-translační změny histonů, čímž reguluje genovou expresi a stabilitu genomu. Tímto epigenetika odpovídá za úspěšné oplození, embryonální vývoj, reaktivaci embryonální genomu stejně jako za další vývoj následující po nidaci embrya do stěny dělohy. Epigenetika je odpovědná i za genový imprinting, jehož narušení má za příčinu nepříjemné syndromy, kterými jsou děti po narození a během celého života postiženy. Také proto jsou epigenetické změny dosud pod drobnohledem vědců. Přesto zatím nejsou všechny mechanizmy plně pochopené – proto i vědeckých prací, které by se zabývali otázkou epigeneticky a asistované reprodukce, je jen pomálu. A přitom nejnovější práce přináší neblahá zjištění…

 

Sebastian Canovas, Molekulární biolog, University of Murcia, Murcia, Španělsko. (Kredit: UM)
Sebastian Canovas, Molekulární biolog, University of Murcia, Murcia, Španělsko. (Kredit: UM)

Vědci v čele se Sebastianem Canovasem a pod vedením Pilara Coye ze španělské Murcie snesli nezvratné důkazy, že v in vitro podmínkách asistované reprodukce leccos chybí. Vycházeli z předpokladu, že embryo vzniklé in vitro, se významně liší od embryí, která vznikla v přirozených podmínkách. Jako modelový organizmus si zvolili prase a měřítkem „odlišnosti“ embryí vzniklých in vitro si vzali právě epigenetiku, resp. soubor epigenetických změn DNA v buňkách embryí. Jejich pozorování skutečně přineslo nepříliš potěšující závěry – in vitro podmínky početí jsou na hony vzdálené přirozeným podmínkám. Alarmující je, že mezi stiženými geny jsou právě ty, jejichž špatný imprinting může vést k nebezpečným syndromům.

 

Tekutina ve vejcovodech je v podezření, že obsahuje zatím neznámé látky, které mají za úkol korigovat nastavení genů pomocí mechanismu zvaného epigenetika. (Kredit: Libor Kočí, Biomedical Center, Plzeň)
Tekutina ve vejcovodech je v podezření, že obsahuje zatím neznámé látky, které mají za úkol korigovat nastavení genů pomocí mechanismu zvaného epigenetika. (Kredit: Libor Kočí, Biomedical Center, Plzeň)

Je jistě záslužné, že vědecký tým se nespokojil s pouhou proklamací, že „in vitro je špatné“, ale že hledal způsob, jak in vitro podmínky udělat přirozenější. Vědci z Murcie mají již delší dobu spadeno na tekutiny, které se přirozeně vyskytují v reprodukčním traktu samic. A tak není divu, že jejich volba padla na oviduktální tekutinu z vejcovodu samice, se kterou ovulované a oplozené vajíčko přichází přirozeně do styku během přirozeného početí. Samotnou oviduktální tekutinu bychom pak mohli charakterizovat jako koktejl živin, bílkovin, růstových faktorů a dalších elementů, z nichž řadu vůbec neznáme; a tím spíš nevíme, co má každý z nich na starosti. Když však tuto tekutinu přidali do Petriho misek, kde in vitro oplození probíhá, dočkali se pozitivních výsledků, kdy se epigenetika takto ošetřených embryí přiblížila těm, která vznikla přirozeně a byla vypláchnuta z těla prasnice. Představuje tak oviduktální tekutina způsob, jakým lze přirozené podmínky lépe simulovat i v laboratoři kliniky asistované reprodukce?

 

Práce španělských vědců je jednou z vlašťovek, které poukazují na odvrácenou stranu mince asistované reprodukce, jakkoliv se jedná o dobře míněnou léčbu a pomáhá neplodným párům. Je ale zjevné, že víme příliš málo o embryonálním vývoji i epigenetice na to, abychom dokázali respektovat všechny regulační mechanizmy těchto okamžiků, tolik důležitých pro nově vzniklý život. Bude tedy ještě nějaký čas trvat, než bude asistovaná reprodukce úplně kvalifikovaným zásahem bez negativních efektů, o nichž často a dlouho vůbec nevíme.

 


 

Genový imprinting

Většina genů, přítomná ve dvojím vyhotovení na dvou alelách homologních chromozómů (jeden od matky, druhý od otce), je exprimovaná z obou těchto alel. Výjimky však potvrzují pravidlo a jednou z těchto výjimek je i genový imprinting („vtisknutí“). Zde totiž dochází k expresi pouze jediné alely.

Geny, které podléhají imprintingu, nejčastěji kódují růstové faktory, a tak je pro embryonální vývoj vysvětlení nabíledni: matka „vypíná“ své geny, které potomkovi vložila do vínku. Tím usměrňuje potomka, kterého nese pod srdcem, v jeho růstu – ten exprimuje pouze otcovskou část genomu a tvoří poloviční množství růstového faktoru, než bychom od bi-alelického založení genu očekávali. V menším měřítku tento princip funguje i opačně – kdy se exprimuje jen mateřská alela genu a „ztišena“ je ta otcovská. 
Imprintovaných genů je jen zlomek (necelá stovka) z cca 20 tisíc genů v lidském genomu. A přesný vzorec zapnutých a vypnutých genů, vtisknutých do genetické informace pocházející od matky a otce, je označován jako imprinting. Poruchy imprintingu na 15. chromozómu člověka vede k Prader-Williho syndromu anebo Angelmanově syndromu. Oba syndromy mají odlišné klinické příznaky, přičemž příčina se liší „pouze“ v tom, na kterém z homologních chromozómů došlo k poruše imprintingu (neadekvátní zapnutí/vypnutí), zda na mateřském anebo otcovském.


 

Autor: Jan Nevoral
Datum: 18.02.2017
Tisk článku

Související články:

Samečci vyrobení v Honolulu nemají Y chromozom a přesto mají potomky     Autor: Josef Pazdera (06.02.2016)
Methylace DNA: nové poznatky revolučního rozměru     Autor: Jan Nevoral (10.04.2016)
I s mizernou spermií lze zahrát dobré divadlo     Autor: Jan Nevoral (24.04.2016)
Lidská embrya ještě nikdy nebyla ve zkumavce tak dlouho     Autor: Jan Nevoral (09.06.2016)
Na oplození není nikdy pozdě     Autor: Jan Nevoral (20.09.2016)
Narodil se první „GM chlapeček“ s genomem od tří rodičů a je zdráv     Autor: Josef Pazdera (04.10.2016)
Lesk a bída asistované reprodukce: jsme na začátku konce?     Autor: Jan Nevoral (25.10.2016)



Diskuze:

Neplodnost

Alexandr Kostka,2017-02-20 13:29:02

Možná by neuškodilo řešit etiku takové léčby. Pomoci neplodným, kteří nemohou třeba z důvodu zranění, nebo nemoci (infekční) je naprosto správné. Ovšem "léčba" jedinců, kteří mají nemožnost přirozeně zplodit potomky danou geneticky, je velmi špatný nápad. Jasně, "reproduikční kliniky" rády poslouží, zákazník je fajn a mají jistotu, že za 20 let přijde potomek se stejným problémem, ale to opravdu není vhodné v době, kdy je lidí o pár miliard víc, než může tato planeta dlouhodobě uživit.

Odpovědět


Re: Neplodnost

Pavel S,2017-02-20 20:27:30

Možná by neuškodilo řešit etiku toho, že se kdejací zelení nebo náboženští vylízanci montují do života lidem, kteří chtějí mít děti, nebo hodlají postoupit nějaký druh léčby. To za prvé, a za druhé tato planeta může uživit o pár miliard lidí víc než jich dnes je, stačí přestat devastovat planetu "obnovitelným zdroji", "biopalivy" či návratem k "tradičnímu zemědělství" a rozvíjet moderní technologie jako GMO.

Odpovědět


Re: Re: Neplodnost

Marcel Brokát,2017-02-22 13:33:57

1. chtít mít děti je přirozené lidské pnutí
2. přestat devastovat planetu je přirozená požadavek
3. mít respekt k něčemu co "mě" udržuje při životě, také přirozené
4. že děti nemůže mít každý je také přirozený běh věcí

Jak tyto přirozené požadavky a fakta jdou ruku v ruce s GMO, IVF, upřednostňování menšin vůči většině to tedy nevím. Snad jedině tak, že vrána k vráně a každá sociální skupina si hájí své - proto polovzdělanci a populisti skupiny PavlaS budou hájit svoje blbé názory. Tak to prostě je a netřeba se na ně zlobit, jen je třeba jim nepodlehnout...

Odpovědět


Re: Re: Re: Neplodnost

Pavel S,2017-02-24 19:44:41

Přirozený běh věcí je takový, že věci se vyvíjejí, a to co se před se před dvěma sty lety zdálo jako nepřirozené, je dnes naprosto normální. Například by v té době nikdy nikoho nenapadlo ničit úrodu na polích s odůvodněním, že je nepřirozená, jak zhusta činí zelení vylízanci brokátova typu, mimo jiné z toho důvodu, že dobrá úroda mohla být rozdílem mezi životem a smrtí. Každopádně požadavek na respekt k věcem "udržujícím při životě" zní od jedince, který upírá jiným lidem na právo na život (nebo zdravý zrak) je více než směšný, o egoismu autora nemluvě. Totéž se dá říci o blábolech o "devastaci planety" od fandy ideolgie, která způsobila např. vypalování indonéských pralesů. Co má společného svoboda jedince rozhodnout se pro to mít či nemít dítě či podstoupit nějakou léčbu s menšinami, ví snad jediné brokát. Jedno je jisté, lidé a společnost se mění, technologie se stále a rychleji zdokonalují a přesto, že zelení bIbečkové budou bohužel stále blábolit své nesmysly, ničit práci jiných a stavět se třeba na hlavu, bude tento proces i nadále pokračovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Neplodnost

Alexandr Kostka,2017-02-25 06:49:33

Svoboda jedince je to, že má svobodnou volbu se o dítě pokoušet. Ovšem svoboda přírody tak nějak vítězí, pokud to technicky nejde. PS: co bude za 200 let, až se geneticky daná neplodnost rozšíří tak, že dítě nebude moci mít skoro nikdo? Podívejte se, jak příšerně stoupá podíl novorozenců se závažnými vývojovými vadami!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Neplodnost

Alexandr Kostka,2017-02-25 06:52:02

PPS: před 200 lety by "vědce" snažícího se GMO pokusy kazit potraviny patrně pověsili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Neplodnost

Marcel Brokát,2017-02-25 12:40:37

Ta zvrácenost z Vašich myšlenek čiší...

Drtivá většina matek a i otců je šílená strachy když s jejich potomkem něco je a mobilizuje kde co
Drtivá většina matek a i otců se modlí ke všemu co zná aby měli zdravé dítě
Drtivá většina matek by svým dětem nikdy vědomě neublížila
Drtivá většina matek a i otců by také bránila cizí děti kdyby je něco ohrožovalo

A vy mě tady budete školit, že IVF, která pravděpodobně generuje nemocné děti - tzn. popírá od základu všechno na co jsou lidi - rodiče nastavení evolučně, je OK?

Nemáte náhodou místo mozku míchaný vajíčka?

Odpovědět

dve skupiny žien

Martin Smatana,2017-02-19 08:09:47

Nejdem riešiť tie ženy, ktorým všetko funguje tak ako treba, ani tie, ktoré za žiadnych okolností nechcú mať deti a ani do budúcnosti o nich neuvažujú, zameriam sa na tie ostatné.
A tie je možné rozdeliť do dvoch skupín.
1. tie, ktoré sa dočasne kvôli kariére alebo predĺženiu puberty (diskotéky a tak podobne) vyhýbajú otehotneniu a napchávajú sa hormonálkou.
2. tie, ktoré by chceli vlastné deti, ale nedarí sa im prísť do iného stavu, aj keď majú živého plodného partnera a nie plastového.

Takže - koľko percent žien v druhej skupine predtým patrilo do prvej skupiny a rozvrátilo si prirodzený hormonálny systém užívaním hormonálnych bobulí?

Odpovědět


Re: dve skupiny žien

Milan Krnic,2017-02-19 09:33:05

A jak byste si kupříkladu představoval to statistické měření rozvrácenosti hormonálního systému?

Odpovědět


Re: Re: dve skupiny žien

Martin Smatana,2017-02-19 11:59:43

Mám na mysli to, koľko % dlhoročných užívateliek HAK má po jej vysadení problém prísť do iného stavu prirodzenou cestou. Hormóny v tom určite majú významnú úlohu.

Odpovědět


Re: Re: Re: dve skupiny žien

Milan Krnic,2017-02-19 12:50:46

Rozumím. Ovšem toto stanovit subjektivně, natož pak obecně nelze. Faktorů je mnoho. Stres, strava, geny, ... ani nemáme možnost vrátit se stojem času do minulosti, ženu oplodnit před HAK, čím bychom se ujistili, zda problém neměla již předtím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: dve skupiny žien

Tomáš Habala,2017-02-19 21:40:25

Keby napríklad v danej krajine bolo medzi ženami vo veku medzi 25 - 30 rokov ktoré nikdy neužívali hormonálnu antikoncepciu zastúpenie Xpercent neplodných a v rovnakej krajine rovnaká veková skupina žien, ktorá ale užívala hormonálnu antikoncepciu apoň 5 rokov mala zasúpenie Y percent neplodných žien, a to X a Y by boli významne odlišné, tak by to o niečom hovorilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: dve skupiny žien

Milan Krnic,2017-02-22 07:20:07

No hovořilo. Spíš by to něco naznačovalo. Keby. Zatímco u takové smrti ...

Odpovědět

IVR

Marcel Brokát,2017-02-18 18:23:11

tři písmena, která mně nahánějí hrůzu.
Úplná žumpa je když ženu v tříletém klimakteriu nastartujou hormonama, vloží do ní IVR oplodněné zárodky (vajíčka nejsou její, spermie někoho cizího), udržujou dále hormonama aby se zárodky zahnízdily, celou dobu je na rizikovém těho, porodí císařským řezem nedonošené plod/plody, Apgar skore relativně nízké, laktaci rozjedou hormonama, stejně standardně nestačí a dítě/děti jsou od mala dokrmované uměle, dítě/děti mají od mala diagnostikované drobné vady...
Tohle bohužel není výmysl

Odpovědět


Re: IVR

Milan Krnic,2017-02-18 21:46:32

Také jsem na to zíral! Snad jako kuriozita dobré. Holt civilizace na vzestupu :)

Odpovědět


Re: IVR (F?)

Roman Horváth,2017-02-18 23:19:52

To asi nebude „štandardná schéma“. Moja švagriná IVF podstúpila a nič z toho (počnúc tým klimaktériom) sa nekonalo… Chápem, že zažiť to tak ako to opisujete nie je „žiadna sranda“, ale zovšeobecňovať to a zbytočne strašiť už i tak dostatočne vystrašené žienky… :-/ Je to dosť citlivá téma…

Mimochodom, „oplodnenie IVR“ – oplodnenie strojovo generovaným hlasom (Interactive Voice Response). :-) Na tom by sa dalo postaviť nové náboženstvo… ;-)

Odpovědět


Re: Re: IVR (F?)

Marcel Brokát,2017-02-19 01:27:48

Jj samozřejmě, že IVF, šotek měl u mě zrovínka službu... :-)

Ad ten můj příspěvek - je to případ z okolí, nejsem na něm osobně zainteresován, tudíž netřeba litovat.
A osobně si myslím, že strašit reálnými fakty je dobré - aspoň si ženy uvědomí, že jsou prostě hranice, které se nepřekračují... ono jde totiž také o následnou odpovědnost, kterou ženy většinou samy bez pomoci potom nerealizují a klídkem jím vlastním většinou do těch "sraček" zatahují řadu lidí.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz