Větší lidské mozky upřednostňují centra myšlení  
Objemnější lidský mozek není lineárním zvětšením menšího. Některé oblasti se zvětší prokazatelně výrazněji než jiné. Vzor těchto změn není náhodný.

Alzheimerova choroba doslova ukusuje z lidského mozku a postupně připravuje  člověka o důležité kognitivní a později i motorické schopnosti. Mění povahu, radost, a zájem mění na úzkost a apatii. Dalo by se říct, že mu krade "duši". A je to nejrozšířenější neurodegenerativní onemocnění obírající lidi o hezký podzim života.
Alzheimerova choroba ukusuje z lidského mozku a postupně připravuje člověka o důležité kognitivní a později i motorické schopnosti. Ovlivňuje povahu, radost a zájem mění na úzkost a apatii. Dalo by se říct, že človeku krade "duši". Je tím nejrozšířenějším neurodegenerativním onemocněním obírajícím lidi o hezký podzim života.

Lidský – a vlastně nejen lidský – mozek nemá v námi prozkoumaném světě obdobu. Toto fascinující řídící centrum nelze přirovnat k ničemu, aby to vystihlo obrovskou škálu schopností, k níž má evolucí daný potenciál. Náš mozek rozhoduje o tom, čím jsme a jací jsme. Důkazem jsou následky poškození zapříčiněné například úrazem, rozsáhlejší mozkovou mrtvicí, nádorovým, či neurodegenerativním onemocněním. Dokáží člověka obrat o některé schopnosti nebo dovednosti, omezit například pohyb, či smyslové vnímání, ale postihnout i jeho osobnost, mysl a v nejhorších případech doslova připravit o „duši“ – vzpomínky, povahové rysy, racionální myšlení, kreativitu, empatii i některé emoce…

 

Armin Raznahan je vedoucí výzkumný pracovník amerického Národního ústavu duševního zdraví (National Institute of Mental Health - NIMH), kde šéfuje oddělení vývojové neurogenomiky. Získal doktorát na prestižní londýnské King´s College University, spolupracuje s významnými vědeckými i lékařskými institucemi. S několika americkými, kanadskými a britskými kolegy se pustil do zajímavého výzkumu, výsledky kterého zveřejnil koncem května časopis Science. Základní otázku, na kterou vědci hledali odpověď, lze zformulovat asi takto: Velikost mozku mezi jednotlivci stejného věku se může výrazně lišit – dr. Raznahan tvrdí, že rozdíl může být téměř dvojnásobný. Jde ale u těch větších mozků v porovnání s těmi menšími o stejnoměrné zvětšení všech oblastí, nebo lze najít obecně platný vzor různých změn?

Při  hledání odpovědi vědci využili téměř 3000 snímků magnetické rezonance získané v rámci dvou rozsáhlých průzkumných kampaní. Majitelé zkoumaných mozků byli vesměs mladí Američané ve věku od 5 do 25 let, přibližně polovina ženského pohlaví. To umožnilo sledovat změny i v průběhu dospívání.

Větší lidské mozky vykazují prokazatelně větší nárůst v oblastech mozkové kůry, v nichž se integrují a vyhodnocují informace z různých mozkových center (červená barva). K relativně menšímu nárůstu pak dochází ve  vývojově starších oblastech nižšího řádu o
Větší lidské mozky vykazují prokazatelně větší nárůst v oblastech mozkové kůry, v nichž se integrují a vyhodnocují informace z různých mozkových center (červená barva). K relativně menšímu nárůstu pak dochází ve vývojově starších oblastech nižšího řádu odpovědných za emoce, smyslové vnímání a motoriku (modrá barva). Kredit: NIMH Developmental Neurogenomics Unit

 

Analýza jednoznačně prokázala, že u větších mozků dochází k nerovnoměrnému nárůstu objemu různých oblastí vůči stejně „starým“, ale menším mozkům. Zajímavé, i když ne zcela nečekané, je to, že nejvíce se zvětšily evolučně mladé struktury, které z nás dělají po intelektuální stránce tak výjimečné pozemské tvory. Závěry studie lze stručně shrnout do tvrzení, že čím větší mozek jedinec má, tím zpravidla více dodatečné hmoty mu v porovnání se stejně starým jedincem přibylo v multifunkčních oblastech mozkové kůry – v zadně-postranní prefrontální, postranní spánkově-temenní a střední temenní části, jež jsou odpovědny za myšlení, shromažďování a vyhodnocení informací přicházejících od hierarchicky nižších, vývojově starších struktur řídících emoce, smyslové vnímání a motoriku. Právě ty se u větších mozků zvětšují relativně nejméně. Individuální vývoj tedy do velké míry kopíruje vzor evolučních změn.

Popsané nelineární objemové modifikace mozku jsou vzhledem na jeho pravou a levou hemisféru do velké míry symetrické a neliší se u lidí různého věku mezi 5. a 25. rokem života. A jsou u obou pohlaví stejné.

 

Nejde však jen o objem. Vědcům se podařilo prokázat, že nejvíc zvětšené oblasti mají i více neuronových spojů, a to logicky doprovází vyšší spotřeba energie a kyslíku. Tedy i geny řídící energetický metabolizmus jsou v těchto strukturách aktivnější. To je nákladný podnik a příroda nemá ve zvyku utrácet, pokud nemá jistou návratnosti investic.

 

Dr. Armin Raznahan, šéf oddělení vývojové neurogenomiky Národního ústavu duševního zdraví USA. Kredit: National Institute of Mental Health
Dr. Armin Raznahan, šéf oddělení vývojové neurogenomiky Národního ústavu duševního zdraví USA.
Kredit: National Institute of Mental Health

"Stejně jako zvětšení zahradní boudy na velikost obytného domu si vyžaduje různé části, zdá se, že i velké mozky primátů musí být sestaveny v různých poměrech," přirovnává Raznahan. "Do části, která propojuje informace, pak musí být i více investováno. To ale neznamená, že mít větší mozek je lepší. Naše závěry spíše vypovídají o různých organizačních potřebách větších a menších mozků."

 

Nové mapy mozkové kůry pomohou lépe posoudit patologické změny v mozcích lidí s určitými mentálními poruchami a pochopit vliv genů i prostředí na vyšší mentální funkce.

 

Dr. Armin Raznahan o výsledcích výskumu (v angličtině) zde.

Zdroj: Science

 

Česká videa o fungování lidského mozku:

Karel Kieslich: Jak mozek funguje. (Úvodní přednáška kurzu "Nervový systém" pro 2. ročník Všeobecného lékařství na 3. lékařské fakultě).

 

Jiří Horáček: Anatomická a funkční architektura mozku


 


Poznámka

 

Málokdo si vůbec někdy uvědomí, že je to mozek, který signálům z oka, vybuzeným zvenčí dopadajícími fotony různé energie, přiřazuje příslušný barevný vjem, jenž je naší interpretací reality. A vibracím ušního bubínku příslušný zvuk. Že je to mozek, co má na svědomí city i příjemné pocity z doteku, slova, hlasu…, že v mozku je ukrytý klíč k pojmům krása, štěstí, láska, dobro… ale i k jejich antonymům. Vlastně ke všem pojmům.

Inspirativní je šestidílná série popularizačních filmů The Brain amerického neurovědce ze Standfordovy university, Davida Eaglemana. Odvysílána poprvé v roce 2015 byla o rok později oceněn cenou Emmy.

 

V češtině je dostupná pod názvem Cesta do hlubin mozku:

1. díl: Co je skutečnost?

2. díl: Co nás dělá, kým jsme?

3. díl:  Kdo nás ovládá?

4. díl: Jak se rozhodujeme?

5. díl: Proč se vzájemně potřebujeme?

6 díl: Kým budeme?

Datum: 09.06.2018
Tisk článku

IQ střev - Vollmer Joachim Bernd
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 239 Kč
IQ střev
Vollmer Joachim Bernd
Související články:

Jak mozek mění naše sebe-vědomí     Autor: Dagmar Gregorová (14.02.2010)
Když mozek jinak vnímá svět     Autor: Dagmar Gregorová (04.05.2011)
Test pro matematické vlohy     Autor: Dagmar Gregorová (18.08.2011)
Soucit a milosrdenství jako dílo parazitů?     Autor: Josef Pazdera (02.02.2017)
Klotho by nás mohla zachovat fit a mysli otevřené     Autor: Josef Pazdera (12.08.2017)
Opicím s Parkinsonem kmenové buňky prospěly, na řadě jsou lidé     Autor: Josef Pazdera (06.09.2017)
Páchají stresovaní otcové na potomstvu zlo v podobě poškozených mozků?     Autor: Josef Pazdera (19.02.2018)



Diskuze:

větší část mozku

Vlado Vepřek,2018-06-10 22:47:51

Kdysi byl na STV1 seriál Babylón jazykov. V prvním díle odznělo, že polygloti mají podstatně větší tu část mozku, která má na starosti zpracování jazyka. Jsou tedy vlastně hardverově připravenější, než my, kteří zvládnou tak dva, tři jazyky.

Odpovědět

Pocit choroby

Palo Fifunčík,2018-06-10 09:02:23

V istej uverejnej študii o vplyve roznej velkosti centra pre reguláciu telesnej teploty /objemovo väčšie u mužov ako u žien/ sa práve toto uvádza ako príčina horšieho subjektívneho vnímania priebehu teplotných stavov pri virózach u mužov ako u žien ...
Efekt starnutia a redukcie funkčného nervového tkaniva ,konkrétne ubytok osmoreceptorov v bazálnych gangliách u seniorov sa uvádza ako príčina zníženého pocitu smädu /žízne/ u seniorov ,ako častej príčiny dehydratácie a z toho vyplývajuch porúch vnútorného prostredia . /V publikácii V.Teplan a kol. Nefrologie vyšího veku/.

Odpovědět

Opticky klam

Jozef Gatial,2018-06-09 21:58:35

Zacal som pozerat dokument "Cesta do hlubin mozgu" a uz v prvej casti na zaciatku, to porovnanie farieb sachovnice v tieni a mimo neho sa mi nepozdavalo. Urobil som printscreen a porovnaval vo Photoshope. Autor mal pravdu. Po 35 rocnych skusenostiach a praci s pocitacovou grafikou som stale nebol spokojny. Tak som urobil ciaru o sirke 10 pixelov a s farbou svetleho policka v tieni do tmaveho policka na svetle. Vysledok? Farba ciary sa menila od svetlej ku tmavej. Po 20 ms paniky som experiment zopakoval ale ciara uz bola v novej vrstve. Efekt ten isty. Ale ked som vypol spodnu vrstvu a zostala tam iba ciara, tak ta uz mala jednoliatu farbu. Zapinanim a vypinanim spodnej vrstvy (povodneho obrazku) sa mi fatalne meni vnimanie farby tej hrubej ciary! Nechapem, neverim, popieram... Ak politici maju na nas taketo paky tak zbohom rodina!

O dalsie skusenosti z pozerania dokumentov sa rad podelim. Pokladam sa za dost racionalne uvazujuceho cloveka ale tento opticky klam ma naozaj zaskocil. Este ku tomu Einsteinovi - na patentovom urade sa ku vzorcu E = mc2 dostal dva roky predtym ako ho pouzil a zverejnil

Odpovědět

Skvely clanok

Jozef Gatial,2018-06-09 17:54:45

Pamatam si este nejaku studiu, kde sa tvrdilo ze maly a velky mozog su z hladiska funkcnosti totozne. Bral som to ako fakt aj ked zdravy rozum sa mohol spytat ze v com sa tie mozgy lisia ci nelisia? Su aj neurony mensie a vacsie a tie dva mozgy su z hladiska struktury totozne? Ale ako bolo napisane v tomto clanku ta investicia do vacsich mozgov ma svoj vyznam. Akurat aby to spolocnost dokazala ocenit.

Odpovědět


Re: Skvely clanok

Dagmar Gregorová,2018-06-09 19:12:00

Väčší mozog s rozvinutejším prefrontálnym kortexom ponúka majiteľovi MOŽNO väčší potenciál dokázať niečo nadpriemerné a samozrejme zároveň pozitívne. Samotný väčší mozog vôbec nie je dôvodom k uznaniu.
Einsteinov mozog patril k tým menším (1230 g), mozog Edwarda Rulloffa k tým najväčším (1673). Toho prvého predstavovať netreba, ten druhý robil v živote všeličo, o.i. aj iracionálnu pavedu... a bol sériovým vrahom.

Odpovědět


Re: Re: Skvely clanok

Vaclav Prochazka,2018-06-09 22:28:53

Tak ona je otázka kolik z těch, které dneska máme za génie s malým mozkem, nebyli ve skutečnosti jenom šikovní idioti co uměli dobře opisovat a přivlastnit si práci jiných lidí ....

Je otázka kolik toho skutečně vymyslel "nešikovný středoškolský učitel" a kolik jeho žena Mileva a Marcel Grossman...

Rulloff byl opravdu břídil pokud šlo o množství obětí. Daleko lepší práci předvedl např. Eisenhower a Kissinger ve Vietnamu a nebo další velikán Stalin a nebo Napoleon Bonaparte :-))

Zajímavé je robiť iracionálnu pavědu. Ovšem ještě zajímavější racionální pavědu a nebo iracionální vědu :-)

Odpovědět


Re: Re: Re:

Dagmar Gregorová,2018-06-09 22:52:40

Racionální pavědu dělá hodně lidí a strááááášně dobře na tom vydělává - takže z jejich hlediska je to nanejvýš racionální...(horo(r)skopy, míchání "potenciovaného" ničeho pod názvem homeopatikum, čakry a jiné čáry-máry...
Iracionální věda také není iracionálním pojmem... a žel také není ničím neobvyklým. Ale raději pomlčme.... granty jdou ze "státního", to nikoho netrápí...

Odpovědět


Re: Re: Re:

Dagmar Gregorová,2018-06-09 23:12:55

Einstein byl jistě v několika ohledech zvláštní, ale zcela jistě nebyl opisujícím idiotem. Kromě matematiky musíte mít ve fyzice doslova fyzikální cítění, představivost a zdravý úsudek, které vám umožní jakoby "procítit" jak to funguje i za hranicemi smysly vnímatelné reality - a v tom byl Einstein fakt geniální. Že při matematickém popisu potřeboval helfnout, je zcela OK. Moderní věda si vyžaduje spolupráci, v ní neběží osamělí běžci. Jistě zvládal vyšší matematiku lépe, než kdokoli
z nás...,že?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-06-10 08:30:46

To už tak v naší iluzi chodí, že různým osobnostem přiřkneme různé zásluhy, zatímco reálně nikdo nežije "ve vakuu", ale v kauzálním světě, tedy to z tohoto pohledu nedává smysl.
A je tak otázkou, na kolik je tvoření takových nesmyslných vzorů vhodný postup.
Např. to jde proti principům spolupráce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-06-10 17:00:26

Aneb je jisté, že za shodných okolností by kdokoli z nás zvládal matematiku stejně, jako Albert, jen bychom to už nebyli jedineční my (protože my jednotlivě máme okolnosti jiné), ale byly bychom ten jedinečný Albert Einstein.
Tedy taková tužba nebo úvaha okolo ní ani nedává smysl. "ten umí tohle lépe" ... no a co? "Ten dělá to a ten zas tohle" https://www.youtube.com/watch?v=4MK_vNkiPRk
"Štěstí" na určitou (*) souhru okolností může mít vždy jen jeden (alespoň tedy v našem kauzálním Vesmíru).
O paradigmatu vzdělávání pojednávající krátká přednáška sira Ken Robinsona - Changing paradigms, s českými titulky
https://www.youtube.com/watch?v=DsJXr1wrYb4
* to se tak řekne, určitou - fakticky samozřejmě neurčitou, neboť je takový popis mimo náš horizont.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jozef Gatial,2018-06-10 19:09:12

Co sa tyka Einsteina - nazval by som to kult osobnosti. Zoberme si napr. kvantovu previazanost, Einstein bol uplne mimo. Dnesna fyzika caka na noveho Mesiasa. To ze klasicka fyzika, teoria relativity a kvantova fyzika vysvetluju niektore javy rozne svedci o tapani a hladani vysvetlenia za kazdu cenu. Napr. supravodivost v kvantovej teorii sa vysvetluje tym ze elektrony (fermiony) sa v dosledku nizkej teploty zdruzuju do dvojic a chovaju sa ako bozony, co nevylucuje tok vsetkych dvojic rovnakym smerom.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2018-06-10 21:19:08

Kult osobnosti budujeme okolo kdekoho. Nejen okolo vědců, ale též politiků, sportovců, atp., zkrátka asi všude se někdo najde.
Pěknou ilustrací je článek o Richardu Feynmanovi
http://www.osel.cz/9936-nejlepsi-ucitel-ktereho-jsem-nemel.html
"Neuznával autority, i když se mezi ně svou prací zařadil."
Zatímco se nezařadil, když je, zcela racionálně, neuznával, ale pouze mezi ně byl zařazen věřícími v tyto koncepty, kteří pak namísto široké spolupráce čekají na zjevení zmiňovaného nového mesiáše. Je to pohodlnější, nemusí se přitom kriticky přemýšlet (což úspěšná aktivní spolupráce (bez dogmat, atp.) vyžaduje), no a společnost to podporuje, takže no problemo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace