DARPA vs koronavirus: Vyvíjejí monoklonální protilátkový štít  
Program Pandemic Prevention Platform amerických vojenských vývojářů DARPA pracuje na novém typu rychle dostupné, dočasné, ale účinné ochrany před pandemickými viry. S využitím pokročilých laboratorních technologií chtějí mít protilátkový štít proti koronaviru hotový letos v létě.
Pandemic Prevention Platform. Kredit: DARPA.
Pandemic Prevention Platform. Kredit: DARPA.

Američtí vojenští vývojáři DARPA dali světu internet a spoustu další fantastických technologií, které jsou užitečné jak pro vojáky, tak i pro civilisty. Teď zase pro změnu svět zachraňují. Vyvíjejí nový postup pro posílení lidské imunity vůči virům, který by měl dát vládám, armádám a hlavně obyčejným lidem tolik potřebný čas. A jak se zdá, s trochou štěstí by to DARPA mohla stihnout ještě tak, že pomůže s právě probíhající pandemií proklaté koronavirózy COVID-19.

 

DARPA, logo.
DARPA, logo.

Jde o program DARPA se slibným názvem Pandemic Prevention Platform. Nesnaží se dělat vakcínu. DARPA obvykle nestaví vzdušné zámky. Dobře vědí, že udělat např. RNA vakcínu je sice relativně snadné a rychlé, problém je ale s velmi dlouhými a náročnými klinickými testy, jejichž výsledek obvykle visí na vážkách. Také to nějaký čas trvá, než vakcína připraví imunitní systém do boje.

 

DARPA proto vyvíjí něco jiného. Dělají na monoklonálním protilátkovém štítu, který bude fungovat jako dočasná ochrana na několik měsíců, což by mohlo trvat až do chvíle, než bude k dispozici vakcína. Cílem DARPA je vystopovat specifické monoklonální protilátky, které vytváří tělo, když se setká s virem, a následně přimět tělo, aby tyto látky vyrobilo a chránilo se s jejich pomocí.

Kdo z koho? Kredit: ECDC.
Kdo z koho? Kredit: ECDC.

 

Háček je v tom, že obvykle nějaký čas trvá, než takové protilátky najdeme a dovedeme využít. Jedním z klíčových cílů programu Pandemic Prevention Platform proto je zrychlit hledání vhodných protilátek s využitím B-lymfocytů pacientů. Z několika měsíců až let se teď musí stát několik týdnů. Vedoucí programu Amy Jenkins a její kolegové k tomu používají mikrokapalinové technologie, nanotechnologie a nové postupy pro čtení genů.

 

Druhým významným cílem programu je zrychlení výroby specifických protilátek. Tradičně se protilátky, stejně jako vakcíny, vyrábějí v bioreaktorech. Tým Jenkinsové vyvíjí nový postup pro výrobu protilátek, s využitím genetického materiálu koronaviru. Po vpíchnutí příslušné RNA by mělo dojít k tomu, že si tělo vyrobí potřebné protilátky. Jak říká Jenkinsová, v tomto případě se bioreaktorem stává samotné tělo pacienta. Vyrobit a tímto způsobem aplikovat genetický materiál je dnes mnohem snazší, nežli vyrobit a použít tradiční vakcínu. Monoklonální protilátkový štít by mohl být hotový rychle, snad již v létě. A to by nejspíš zachránilo spoustu životů.

 

 

Literatura

Defense One 10. 3. 2020.

Datum: 12.03.2020
Tisk článku

Internet zvířat - Pschera Alexander
 
 
cena původní: 348 Kč
cena: 306 Kč
Internet zvířat
Pschera Alexander
Související články:

DARPA bude hledat nebezpečné zbraně v genomu a taky na internetu     Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2018)
Event 201: Jak dopadla globální simulace pandemie fiktivního koronaviru CAPS?     Autor: Stanislav Mihulka (29.01.2020)
AI vs pandemie: Umělá inteligence doporučila léky proti koronaviru     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2020)
Boj proti koronaviru: První vakcína je na světě!     Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2020)



Diskuze:

Doufam

Mojmir Kosco,2020-03-12 17:04:55

Ze vedi proc byla španělská chřipka tak úspěšná

Odpovědět


Re: Doufam

Vojtěch Kocián,2020-03-12 17:53:53

Nejspíš vědí, ale COVID-19 funguje přece jen dost jinak, tak nevím, kterou okolnost máte na mysli.

Odpovědět


Re: Re: Doufam

Mojmir Kosco,2020-03-12 18:45:59

Dnes se ma za to ze spanielska chripka vyvolala neprimerenou reakci imunitniho systemu a proto umirali ti s nejodolnejsi .zde nam je predlozen postup ktery podporuje obdobny princip

Odpovědět


Re: Re: Re: Doufam

Vojtěch Kocián,2020-03-13 05:50:24

Ne tak úplně. U španělské chřipky imunitní systém chrlil protilátky bez rozmyslu, jestli vůbec proti danému viru působí, čímž poškozoval okolní tkáň. Monoklonální protilátky by měly působit právě proti konkrétnímu viru, takže by k vnitřní otravě dojít nemělo.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace