„Chřipečkáři“ dosáhli svého, Česko se nekontrolovaně promořuje.  
V době jednoho z vrcholů politického boje proti nošení roušek, těch Babišových náhubků, antidemokratických hadrů, a jinak přezdívaných zdravotních pomůcek, začaly padat rekordy v počtu nově infikovaných a už i mrtvých. Místo nošení roušek ve vnitřních prostorách, kterému jsme se nechtěli podřizovat, nás tak pravděpodobně čekají daleko razantnější opatření. Místo pouhé uzavírky nočních klubů a podobných hromadných akcí, které někteří naši ekonomové a politici považovali za nepřijatelný zásah do svobody podnikání, budeme mít nejspíše zavřené i školy a daleko dramatičtější ekonomické dopady.

Přehled průběhu denních úmrtí ve všech věkových kategoriích v 24 evropských zemí, které se účastní projektu Euromomo (https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps). Je velice dobře vidět pík způsobený první vlnou pandemie COVID-19 i každoroční chřipkové epidemie.
Přehled průběhu denních úmrtí ve všech věkových kategoriích v 24 evropských zemí, které se účastní projektu Euromomo (https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps). Je velice dobře vidět pík způsobený první vlnou pandemie COVID-19 i každoroční chřipkové epidemie.

Když se podařilo Česku vypořádat poměrně velmi dobře s první vlnou epidemie, bylo možné načerpat dostatek zkušeností o chování viru i průběhu epidemie v různých podmínkách, které nastaly v různých zemích. Ukázalo se, že pokud nedokáže daná společnost včas zareagovat a všeobecným respektováním hygienických opatření, jako je sociální distancování, dezinfekce a využíváním roušek, udržet šíření viru pod kontrolu, dojde k takové náloži infekce v populaci, že se nedá zabránit přetížení zdravotního systému jinak než drastickými plošnými omezeními. Pokud se jimi povede stáhnout počet infikovaných na relativně nízkou úroveň, lze pak omezenými efektivními hygienickými opatřeními, jakými jsou třeba roušky ve vnitřních prostorách a omezení některých nejrizikovějších hromadných akcí, a chytrou karanténou udržovat stabilizovaný stav. Taková opatření omezují ekonomické i další aktivity společnosti minimálním způsobem. Úplný návrat k normálu by pak měla umožnit vakcína, na jejímž vývoji se pracuje v řadě laboratoří.

 

Přehled úmrtí ve věkové skupině 15 až 44 let v 24 evropských zemích zúčastněných v projektu Euromono ukazuje, že tato věková skupina bývá chřipkovými epidemií i současnou epidemií COVID-19 zasažena jen velmi málo.
Přehled úmrtí ve věkové skupině 15 až 44 let v 24 evropských zemích zúčastněných v projektu Euromono ukazuje, že tato věková skupina bývá chřipkovými epidemií i současnou epidemií COVID-19 zasažena jen velmi málo.

Státy, jako Itálie, Španělsko, Velká Británie, Švédsko nebo Belgie, které včas nezareagovaly na první vlnu epidemie, na to doplatily velkým počtem obětí. Uváděné přehledy a jejich srovnání je pochopitelně velmi silně ovlivněno způsobem evidence těchto úmrtí, které se v různých státech liší. Některé uvádějí všechny případy, kdy byla při testech zjištěna přítomnost viru. V jiných případech jde jen o případy, kdy byly hlavní příčinou úmrtí respirační a jiné problémy způsobené nemocí COVID-19. To se pochopitelně projevuje v uváděných počtech obětí. Ovšem srovnání základních rozdílů při odlišném přístupu států k epidemii to nebrání. Velmi dobrý statistický rozbor, který byl několikrát aktualizován, napsal pro Osla Pavel Brož. Zkušenosti z první vlny epidemie a jejího průběhu jsem popsal v článku ze začátku června. I zde jsem uvedl, že navýšení počtu úmrtí epidemií COVID-19 je velice dobře patrné i v přebytku úmrtí v daném období oproti předchozím letům. Zde to ilustrujeme na datech ze stránek projektu Euromomo, do kterého je zapojeno 24 zemí a oblastí v Evropě. Je třeba říci, že v tomto navýšení se projevují i úmrtí na jiné typy nemocí u pacientů, kteří nedostali kvůli zahlcením zdravotního systému potřebnou péči. Řádově však uváděné statistiky úmrtí na COVID-19 velmi dobře odpovídají navýšení počtu úmrtí v dané době oproti minulým letům.

 

Přehled úmrtí ve věkové skupině 45 až 64 let v 24 evropských zemích zúčastněných v projektu Euromono ukazuje, že tato věková skupina bývá chřipkovými epidemií i současnou epidemií COVID-19 zasažena už značně.
Přehled úmrtí ve věkové skupině 45 až 64 let v 24 evropských zemích zúčastněných v projektu Euromono ukazuje, že tato věková skupina bývá chřipkovými epidemií i současnou epidemií COVID-19 zasažena už značně.

Zároveň tato data ukazují dopad základních rozdílných vlastností koronavirové epidemie oproti klasickým chřipkovým epidemiím. Smrtnost na COVID-19 je více než řádově vyšší, než je tomu u chřipky. Vyšší je i počet těžkých případů. Zároveň je daleko vyšší infekčnost viru a delší doba, kdy jej pacient bez příznaků šíří. To vede k tomu, že epidemie má bez významných opatření velmi rychlý nástup, který vede k zahlcení zdravotního systému. Když se podíváme na data z Euromomo, vidíme, že v případě chřipkové epidemie je navýšení počtu úmrtí v dané době relativně nízké a roztažené do relativně dlouhé doby. Nedochází tak i v případě bez omezování a větších opatření k zahlcení zdravotního systému. Naopak v případě epidemie COVID-19 je nárůst denního počtu mrtvých opravdu rychlý a dramatický. Je násobně vyšší, než je tomu v případě chřipky. A k tomu dochází i při realizaci dramatických a poměrně drastických opatření, a i plošných omezení.

 

Odchylka od středního počtu úmrtí v dané době. Španělsko jako příklad země, která nezvládla první vlnu epidemie (zdroj Euromon).
Odchylka od středního počtu úmrtí v dané době. Španělsko jako příklad země, která nezvládla první vlnu epidemie (zdroj Euromon).

Na datech z různých států (zde je srovnání situace ve Španělsku a Finsku) je vidět, že státy, které, jako Česko, dokázaly první vlně předejít pomocí včasných a efektivních opatření, nárůst počtu mrtvých nezaznamenaly. A to bylo za situace, kdy státy, které jako Velká Británie napřed riziko epidemie zlehčovaly, nakonec musely přistoupit k dramaticky větším omezením, než tomu bylo třeba u nás. Zároveň je možné na datech dokumentovat, že stejně jako chřipka, zasahuje i COVID-19 daleko silněji starší generaci než mladé. Z těchto dat je jasné, že kritické pro omezení dopadu epidemie je včasné nasazení efektivních hygienických opatření a snaha o ochranu rizikových skupin.

Dalšími důležitými informacemi ze statistik z první vlny epidemie bylo, že reakce průběhu epidemie na opatření nastává zhruba za dva týdny. Stejně tak růst hospitalizovaných následuje růst počtu infikovaných až zhruba za dva týdny a růst počtu mrtvých pak ještě o další týden až dva později. Na jedné straně tak sice máme signál o nadcházejících problémech v předstihu a máme jistý čas reagovat. Na straně druhé však mohou někteří neustále zlehčovat rizika s odkazem, že sice máme nárůst počtu nakažených, ale hospitalizací, těžkých případů a úmrtí máme málo, a není třeba dělat opatření. A právě u nás byla řada těch, kteří z tohoto důvodu v dané době rizika epidemie a nutnost opatření zlehčovali. Jako příklad může posloužit pan doktor Šmucler, nebo náš premiér i řada opozičních politiků. Důležité v tomto případě je sledovat reprodukční číslo a včasná reakce na zvýšení počtu identifikovaných infikovaných.

 

Odchylka od středního počtu úmrtí v dané době. Finsko jako příklad země, která zvládla první vlnu epidemie (zdroj Euromon).
Odchylka od středního počtu úmrtí v dané době. Finsko jako příklad země, která zvládla první vlnu epidemie (zdroj Euromon).

Dále se ukázalo, že velmi důležitý je dostatečný počet testování a kvalita inteligentní rychlé karantény. Jejich realizace v případě udržení omezeného počtu nakažených v populaci dokáže i při relativně malých omezeních udržet epidemii pod kontrolou. Pokud se však uvolní omezení příliš a počet infikovaných naroste přespříliš, nedokáže žádný systém zajistit dostatečný počet testování a rychlost trasování. Každý systém chytré karantény má své limity.

Zároveň se na ekonomických dopadech a srovnání situace po první vlně epidemie ukázalo, že daleko menší škody nadělají včasná a razantní opatření, než váhání a následné neřízené zamrznutí. Švédsko bylo často stavěno do kontrastu s Českou republikou, jako stát, který přistoupil jen k minimu zákazů. Přesto byly ekonomické dopady první vlny epidemie na oba státy zhruba stejné. Švédsko tak mělo navíc jen velký nárůst počtu mrtvých v tomto období.

Testy po první vlně také ukázaly, že i v silně zasažených oblastech je promořenost populace stále relativně velmi nízká. Navíc pořád není jasné, jestli a na jak dlouho získávají infikovaní a nemocní imunitu. Je tak stále pravděpodobnější, že nelze bez rizika extrémně velkého počtu nemocných a kolapsu zdravotního systému dosáhnout promořením přirozenou imunitu populace.

Denní počet identifikovaných případů v Česku ukazuje, že začátek růstu, který vyústil v druhou vlnu epidemie začal v Česku v polovině června. (Zdroj https://www.worldometers.info/coronavirus/).
Denní počet identifikovaných případů v Česku ukazuje, že začátek růstu, který vyústil v druhou vlnu epidemie začal v Česku v polovině června. (Zdroj https://www.worldometers.info/coronavirus/).

O těchto poznatcích získaných z první vlny jsem psal už ve zmíněném článku z konce června, srovnávajícím výsledky strategií různých států v postupu proti epidemii. Předpokládal jsem, že Česko využije tyto zkušenosti a naváže na úspěšnou reakci na první vlnu. Dokáže se tak vyhnout zbytečným počtům úmrtí i ekonomickým ztrátám vlivem druhé vlny. Bohužel se tak nestalo. Už v této analýze jsem vyjádřil obavu z příliš rychlého odbourávání hygienických omezení. I vlivem velmi intenzivní kampaně už zmíněných „chřipečkářů“ však Česká republika nakonec, na rozdíl od většiny dalších států, zrušila téměř všechna omezení a v přípravě na druhou vlnu selhala. Z pozice jednoho z nejlepších států se v reakci na epidemii přesunula do čela těch nejhorších. Podívejme se na zdroje tohoto selhání.

 

Selhala vláda

Vláda má odpovědnost i pravomoc jednat v zájmu řešení problémů, které ohrožují společnost. Pochopitelně jsou její pravomoci omezeny a zároveň musí dělat i nepopulární opatření, která mohou snižovat její politickou podporu. Skuteční politici by měli být schopni toto unést, a i nepopulární opatření v zájmu řešení problémů realizovat. Chápu, že je to velmi těžké hlavně v dnešní době, kdy opozice využívá (lépe řečeno zneužívá) každého takového kroku k získání bodů v politickém boji. A to i v případě, kdy by je sama ve vládní pozici musela dělat. Omluvou pro nekonání nemůže být, že po těchto nepopulárních opatřeních vznikne vlna velmi ostrých slov veřejnosti a novinářů. Nejvíce jsou totiž slyšet ti, kteří bez uvažování napadnou vše nepopulární. Toto by měla schopná politická reprezentace, která má vizí sloužit společnosti, unést. A v tom ta současná selhala. Je to velká škoda zvláště proto, že i díky příznivému souběhu náhod se podařilo první vlnu epidemie zastavit včasnými opatřeními, která byla vůči těm v jiných státech relativně mírná, velice rychle a bez zvýšení úmrtnosti. Bohužel i to přispělo k tomu, že velká část veřejnosti byla naladěna k tomu, aby rizika epidemie podceňovala a volala po co nejúplnějším uvolnění. Ovšem pro vládu, která má odborníky a měla by vidět dále, to není omluvou. To, že odborníci varovali včas, je vidět i z událostí na konci července a srpna, kdy po prvních varovných číslech doporučovali alespoň návrat k rouškám. Po reakci veřejnosti a opozice na možné náznaky takových opatření však vláda rychle ucukla zpět. Na konci srpna to vedlo napřed k odchodu epidemiologa Rastislava Maďara a zmatky na přelomu srpna a září pak už zcela vyloučily možnost zmírnit druhou vlnu včas. V té době už začínal komunitní přenos a růst počtu nakažených se začal zrychlovat. Pravděpodobně hlavně s ohledem k blížícím se volbám nebyli vládní představitelé ochotni přistoupit k nepopulárním omezujícím opatřením včas.

Denní počet úmrtí s koronavirem v Česku ukazuje, že začátek růstu v souvislostí s druhou vlnu epidemie začal v Česku až na začátku září. (Zdroj https://www.worldometers.info/coronavirus/).
Denní počet úmrtí s koronavirem v Česku ukazuje, že začátek růstu v souvislostí s druhou vlnu epidemie začal v Česku až na začátku září. (Zdroj https://www.worldometers.info/coronavirus/).

 

Selhala opozice

Dramatickým způsobem ovšem selhala i opozice. Také ona má za svou jedinou prioritu politický boj a není ochotná spolupracovat na řešení problému s virovou epidemií. Proto kritizovala jakékoliv opatření vlády, a hlavně ta nepopulární. V každé z opozičních stran pochopitelně existují členové i voliči, kteří mají větší nebo menší obavy z nemoci a epidemie. Ovšem právě kvůli využívání tohoto tématu k boji proti vládě byly vždy slyšet hlavně ty hlasy, které kritizovaly vládní opatření k omezení epidemie. Právě opozice zpolitizovala téma roušek, které často označovala za náhubek, který chce Babiš dát občanské společnosti. Její nošení za příznak nesvobody a nedemokratického smýšlení voličů vládních stran.

Průběh epidemie v České republice. Jasně patrný je rychlý nárůst způsobený druhou vlnou epidemie. (Graf zpracoval P. Brož)
Průběh epidemie v České republice. Jasně patrný je rychlý nárůst způsobený druhou vlnou epidemie. (Graf zpracoval P. Brož)

Chování opozice je charakterizováno hlavně tím, že místo hledání a představení konkrétních plánů na řešení problémů s epidemií se čistě soustředí na kritiku vládních kroků. Nepodpoří kroky vlády, které jsou podle ní správné a nenavrhnou své vlastní. Návrhem omezení, čí uvolnění, by totiž mohli ztratit podporu některých skupin voličů. Takže nastávají až absurdní situace. Napřed tvrdě kritizují vládu za vyhlášení omezení. Když se však ukáže, že se epidemie rozběhla, tak ji naopak kritizují za to, že omezení nebyla ještě dříve.

 

Typickým příkladem jsou z tohoto ohledu vyhlášení a chování předsedy ODS Petra Fialy. Na svém blogu píše, že mu někteří voliči píší, že jde čistě o strašení lidí a epidemie je neškodná a neměla by se zavádět žádná omezení. Jiní naopak volají po tom, že je třeba omezení zpřísnit. Petr Fiala tak raději ani nenaznačí, co by se mělo dělat. Na otázku, co by na místě premiéra konal, odpoví: „Odpověď někoho rozčiluje, jenže je pravdivá: nikdy bych se do této situace nedostal. Ptejte se člověka, jak by hasil požár, který vznikl proto, že si hrál se sirkami. Jenže on by si se sirkami nikdy nehrál. Přesně toto je rozdíl mezi odpovědnou a neodpovědnou politikou. Šíření nákazy mohlo být při rozumné politice pomalejší, více lokální, snadněji ohraničitelné a zvládnutelné.“

Celkový počet obětí v České republice, i zde už začal náběh způsobený druhou vlnou (graf zpracoval P. Brož).
Celkový počet obětí v České republice, i zde už začal náběh způsobený druhou vlnou (Graf zpracoval P. Brož).

Připomeňme si však, že právě on a Zbyněk Stanjura byli největšími kritiky rychlého omezování v březnu, které zastavilo první vlnu. Ještě v druhé polovině srpna pak byli ostrými kritiky, byť jen, zavedení roušek ve vnitřních prostorách. Takže v případě, že by byla ve vládnoucí roli ODS, tak by to u nás s nástupem epidemie lepší nebylo. Petr Fiala by se tak dostal do spíše ještě horší situace. I kdyby tomu však nebylo, tak pochopitelně, pokud se ODS hrne k moci, tak musí počítat s tím, že vládu přebere v různé situaci. A Petr Fiala pak asi odpoví, že řešit problémy nebude a představu o tom, jak postupovat, nemá. On by se přece do této situace nedostal. Každému doporučuji si daný text člověka, který aspiruje na vedení státu a měl by v budoucnu řešit jeho problémy, přečíst.

 

Ale úplně stejně se chovají všechny opoziční strany. Takže třeba TOP-09 vyslala do krizového štábu Romana Šmuclera, který je jedním z největších odpůrců používání roušek a zpomalování promořování. Obětování vážných témat politickému boji je nejen v oblasti epidemické krize. Podrobně se zabývám energetikou. Takže jsem se nedávno vyjadřoval k prezentaci názorů na budoucnost energetiky stranou TOP-09. Podle mého nastává kritické období pro vývoj naší energetiky. Pokud se naše společnost, a tedy i politická reprezentace, nedohodne na společné podpoře konkrétní energetické koncepce, může to být větší problém pro ekonomiku a životní úroveň, než je současná epidemie. A TOP-09 nenabízí energetickou koncepci, ale přehled názorů svých členů. Takže na jedné straně vyjadřuje jistou podporu rozvoji jaderné energetiky a na druhé straně ústy Luďka Niedermayera se vyslovuje proti stavbě nových bloků a pro odchod od jádra. Vypadá to, že zase nechce ztratit ani voliče, kteří si uvědomují nutnost využití jaderné energetiky pro nízkoemisní mix u nás, ale ani ty, kteří jsou proti jaderné energetice.

 

Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (graf zpracoval P. Brož).
Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (graf zpracoval P. Brož).

Zásadní problém v přístupu politických stran k řešení výzev, které před námi stojí, je velmi malá ochota se na nich podílet společně a akceptovat racionální kompromis. Nikdy a nikde není jednoznačná optimální cesta. Každé jednotlivé opatření proti šíření epidemie i jejich kombinace mají svá negativa a pozitiva. Nelze najít žádnou ideální verzi bez problémů. Vždy jde o hledání určitého optima a kompromisu. Pokud se však každá politická strana soustředí pouze na napadání negativ každé z variant nabízených jinými a boji za všech okolností proti, tak to nejsnáze skončí u nečinnosti. A ta může v případě epidemie i energetiky vést ke katastrofě.

Průběh epidemie v Evropské unii. I zde je jasně patrný nárůst způsobený druhou vlnou epidemie. (Graf zpracoval P. Brož).
Průběh epidemie v Evropské unii. I zde je jasně patrný nárůst způsobený druhou vlnou epidemie. (Graf zpracoval P. Brož).

Upřímně řečeno, právě kvůli popsanému přístupu všech politických subjektů u nás mám nyní obrovské problémy najít někoho, koho bych volil.

 

 

Selhali (pseudo)odborníci

V předchozí části jsem jmenoval Romana Šmuclera, který je spolu s Janem Žaloudíkem, Janem Pirkem a Janem Hnízdilem největším kritikem používání roušek a dalších omezení. Nejen tito lékaři zároveň intenzivně zlehčují rizika epidemie a jsou propagátory rychlého promoření. Podle nich zemřou pouze ti, kteří by stejně umřeli jindy a rychlé promoření zajistí imunitu populace. Jak už bylo zmíněno, nelze při rychlém promoření zajistit ochranu nemocnic a domovů sociálních služeb a zároveň se zatím nepodařilo prokázat, že by se imunity populace promořením podařilo někde dosáhnout. Ovšem tito lékaři, první je zubař, druhý onkolog, třetí kardiolog a čtvrtý internista, popírají závěry a doporučení epidemiologů, imunologů i evolučních biologů, jako jsou třeba Rastislav Maďar, Václav Hořejší nebo Jaroslav Flégr. Tito lékaři však byli veřejností přijímání jako zdroje fundovaných informací. Zároveň nahrávali pocitu lidí, že se nemusí omezovat, nemusí nosit roušku a mohou si užívat normálního života. Stali se tak jedním ze zásadních důvodů, proč se nyní rozjela tak intenzivně druhá vlna epidemie.

Celkový počet obětí v Evropské unii, i zde už začal náběh způsobený druhou vlnou (graf zpracoval P. Brož
Celkový počet obětí v Evropské unii, i zde už začal náběh způsobený druhou vlnou (Graf zpracoval P. Brož).

Velká část ekonomů také přehlíží fakt, že pří volném rozjezdu epidemie situace zákonitě skončí neřízeným zamrznutím činnosti společností, které je daleko drastičtější a má daleko dramatičtější ekonomické dopady. Nepřeberné množství vyhlášení „ekonomů“ proti omezením zpomalujícím rozvoj epidemie je na internetu, takže bych zde naopak odkázal na velmi rozumný pohled na současnou situaci ekonoma Jakuba Steinera.

 

Zvláštní kapitolou jsou právníci. Velmi známí jsou David a Vendula Záhumenští, kteří podávali žaloby proti nouzovému stavu a stále podávají proti minulým i současným omezením učiněným v době koronavirové epidemie. Naposledy je to proti současným omezení otevírací doby barů a hospod. Podle nich epidemie není nebezpečná a opatření neopravňuje. Ta jsou tak pouze útokem na svobody občanů. Jde o typ právníků, kteří napadají každé rozhodnutí, které může být velice těžko v komplikované džungli zákonů bez více možností právního výkladu a úplně formálně čisté. V podstatě se tak zabraňuje racionálnímu postupu zvláště při řešení nečekaných a krizových situací. Zároveň vůbec nejde o to, aby se reálně bránilo nějakým škodám nebo zajistilo fungování společnosti a zajištění práv či spravedlnosti. Jde o podobný typ lidí a právních skupin, jako jsou Miroslav Patrik, jeho Děti Země a Ekologický právní servis blahé paměti, kteří napadali a napadají téměř každé stavební řízení dopravních tepen. A to i v případě, kdy je jasné, že stavba musí být dokončena a zdržení vede spíše k ekologickým škodám. Jen proto, aby ukázali, že dokáží využít právní kličky, nejasnosti v zákonech a pravidlech i chyb úředníků k co nejdelšímu zdržení.

 

Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (graf zpracoval P. Brož).
Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (Graf zpracoval P. Brož).

Právě díky takovému přístupu a aktivistické právničině dochází k tomu, že místo hledání racionálního a efektivnímu řešení problémů dochází ke kriminalizaci téměř všeho, hře se slovy a nejednoznačnostmi v textech zákonů a pravidel. Nejnovějším příkladem je právní bitva, kterou odstartoval SÚKL obviněním České pošty z nezákonné činnosti, kterou prý provedla rozdělením roušek z větších balení a jejich rozesláním. Připomeňme, že zde jde o to, jak v krizovém čase rychle dostat roušky a respirátory k potřebným a podobným způsobem se tyto dostávaly po rozdělení z větších balení k lékařům už při první vlně. Až nyní však začala právní bitva o to, jestli jde o ochranný prostředek nebo zdravotnický materiál. Stejně tak zahajuje Úřad pro ochranu osobních údajů šetření, zda mohla pošta získat a využít adresy lidí z určité věkové skupiny. Vůbec nešlo o to, že by zde bylo nějaké reálné ohrožení zdraví či něčeho jiného. Jde pouze o možnost právního napadnutí a právní střet. Takové pojetí práva, kdy nejde o reálnou spravedlnost a právo, ale o využití každé právní kličky k napadení a kriminalizaci, vede k obrovské ztrátě akceschopnosti a funkčnosti společnosti. Zároveň velmi svádí zneužití právního aktivismu k politickému a ideologickému boji.

 

Selhali novináři

Taková obvinění z nezákonnosti jsou pak velice atraktivní pro novináře. Stejně jako vzájemná ostrá napadení politiků. Do vzájemného napadání tak novináři politiky v rozhovorech přímo tlačí. Stále více příkladů takového postupu lze najít třeba u Václava Moravce, třeba při posledním zpovídání ministra Vojtěcha před jeho odstoupením. Ale vynikají v tom i moderátoři CNN Prima, abych nezůstal jen u ČT.

 

Celosvětový denní počet případů stále roste (worldmeters).
Celosvětový denní počet případů stále roste (worldmeters).

Dominantně jim nejde o vysvětlení či pochopení věcí nebo nalezení shody, spolupráce a kompromisu, ale o emoce, extrémní názory a střety. Je jasné, že žádné opatření není ideálně nastavené, nelze dosáhnout úplné spravedlnosti. Místo snahy osvětlit důvody a zasazení opatření do kontextu si vybírají emotivní výpovědi lidí s těmi nejextrémnějšími názory. Právě tímto novináři přispívají, podobně jako politici, k rozdělování společnosti a její neschopnosti dospět k efektivnímu kompromisu a spolupráci při zvládání epidemie. A to jsem mluvil o „seriózních novinářích“ a vynechal sociální sítě a diskuze pod články, které rozjitřují emoce ještě řádově více.

 

Specifickým případem jsou pak celebrity, kterým právě sdělovací prostředky dávají velký prostor a jejich vyhlášení mají na širokou veřejnost značný dopad. Známé jsou výroky zlehčující COVID-19, které pronesla třeba Lucie Bílá nebo Bára Basiková, která dokonce prohlásila, že by se už ráda nakazila. To snad přece jen zmírní, když skončil Petr Čtvrtníček na JIP. V tomto případě asi nejde o člověka s ideální životosprávou, ale také neodpovídá představě polymorbidního staříka. Petr Čtvrtníček pochází od nás s Řeže, jeho maminka učila i naše děti, takže jsem moc rád, že se jeho stav snad už zlepšuje a neztratil humor.

 

Selhala celá společnost

Je však třeba přiznat, že jsme selhali všichni, celá společnost. Pochopitelně bylo možné dodržovat opatření proti šíření viru bez příkazů, ať už jde o nošení roušek, zvýšení hygieny a vynechání rizikových aktivit.

 

Celosvětový denní počet obětí (worldmeters).
Celosvětový denní počet obětí (worldmeters).

Kdybychom to dokázali, mohlo by to dobře dopadnout i při selhání politiků a odborníků. Asi však opravdu platí, že politici jsou jen obrazem společnosti. Takže bez příkazů téměř všichni roušky odložili a vrhli se do víru letního života. Je třeba zdůraznit, že není problémem aktivita v přírodě, návštěva kulturní akce nebo dovolená u moře. Problémem je, když tou „kulturní akci“ je párty v klubu nebo se rozhodnu u moře navštěvovat bary a diskotéky. Jak se ukázalo, je možné řadu činností provozovat poměrně velice bezpečně a s minimem rizikových kontaktů. A pokud bychom byli dostatečně zodpovědní, tak by se opravdu vystačilo s doporučeními.

 

Celosvětový průběh epidemie. Zde je kontinuální nárůst infikovaných i aktivních případů. (Graf zpracoval P. Brož).
Celosvětový průběh epidemie. Zde je kontinuální nárůst infikovaných i aktivních případů. (Graf zpracoval P. Brož).

Ostatně, útlum případů v mnohokrát zmiňovaném Švédsku nastal právě hlavně díky tomu, že samotní Švédové bez příkazů dodržovali vlastní omezení. Jen ještě upřesnění, Švédsko mělo navíc celé léto a má doposud poměrně drastická omezení hromadných akcí. U nás k zodpovědnému chování společnosti bohužel nedošlo, právě naopak spíše ke švejkování a demonstrativnímu protestu proti hygienickým pravidlům a omezením.

 

Selhala mládež

Velice často se uvádí jako pokrokový element společnosti mládež, ale i ta v reakci na epidemii selhala. Reálně jsou mladí lidé ohrožení nejméně, a u nich je tak přijetí omezení a opatrnosti opravdu spíše výrazem odpovědnosti vůči společnosti a jejím ostatním složkám. A lze těžko předpokládat v situaci, kdy se odpovědnost vůči společnosti nevyskytuje u starších, že bude u těch mladých. Právě mladí jsou typickými návštěvníky barů, klubů a diskoték, které se stávají nejčastějšími ohnisky nákazy. Jako typický příklad může sloužit šíření koronaviru v klubu Techtle Mechtle. Na začátku září se také uskutečnily seznamovací setkání studentů nastupujících na vysoké školy u Máchova jezera, které se staly ohnisky šíření epidemie mezi studenty a jejich rodinnými příslušníky. Už to bylo v době, kdy byla rostoucí křivka případů nakažení a přechod ke komunitnímu šíření byl jasně patrný. I v takové situaci se akce organizovaly a byly velice kontaktní. Plně chápu, že se mladí jen těžko dokáží zřeknout takových akcí. Já dodnes vzpomínám na seznamovací pobyt před nástupem na matfyz. Na druhé straně je bohužel současná epidemie realitou. Když se tak nesmíříme s jistými omezeními, má to své dopady. Takže i takové akce přispěly k tomu, že se rozšíření viru v populaci dostalo na takovou míru, že je třeba přikročit k omezením kontaktní výuky na vysokých školách.

 

Celosvětový počet obětí. Je vidět kontinuální růst (graf zpracoval P. Brož).
Celosvětový počet obětí. Je vidět kontinuální růst (Graf zpracoval P. Brož).

A zde už opravdu nedokážu přístup studentů pochopit. Připravují protestní akce a demonstrace proti online výuce. To si opravdu myslí, že se jejich protestních akcí virus zalekne a zmizí? Vzhledem k tomu, že na vysoké škole přednáším, tak vím, že online přednáška nedokáže úplně nahradit kontaktní výuku. Možnost vidět reakce posluchačů, okamžitého dotazu či diskuze se nedá nahradit. Ještě horší je to u cvičení. A už vůbec to nejde u laboratorních prací nebo praktických činností. Ovšem v krizovém případě, kdy je společnost ohrožována reálným nebezpečím, které vede k nutnosti omezení kontaktní výuky, je třeba se smířit s online přednáškami. Zase je možnost si je přehrát v případě potřeby a řada věcí se dá online prodiskutovat i vyřešit. A dále je třeba hledat metody, které umožní kontaktní výuku v případech, kdy je online výuka nemožná. Jde určitě udělat cvičení s omezenými počty studentů při zajištění vzdáleností. Stejně tak je to možné v laboratoři nebo na pracovištích. Je také možné do první části semestru posunout přednášky online. V druhé pak, pokud se podaří nálož viru v populaci zase omezit, realizovat cvičení a praktika kontaktní formou. Je třeba hledat rozumný kompromis mezi nutností omezit šíření viru a zároveň poskytnout co nejlepší podmínky pro výuku. A k tomu demonstrace ničím nepřispějí.

Bohužel mám stále větší dojem, že velká část současných mladých lidí má představu, že vše musí být po jejich a mají na vše právo. A že všeho lze dosáhnout demonstracemi a protesty. Že se dokonce pomocí demonstrací dá dosáhnout změny či dokonce popření přírodních zákonů. Setkávám se s tím velice intenzivně v oblasti energetiky a ekologie. Z poslední doby to byla například okupační stávka na Filosofické fakultě UK organizovaná Hnutím za klima. Z rozhovorů se stávkujícími a organizátory bylo jasně vidět, že o problematice a možnostech přechodu k nízkoemisním technologiím a ekologických dopadech různých technologií nemají žádnou představu. Podle nich si stačí dupnout a najednou se přírodní zákony změní, objeví se nové technologie a vše se hladce vyřeší.

Takové představy, které bohužel šíří některé ideologické skupiny, přebírají i středoškoláci. V minulém roce jsem se zúčastnil besedy mezi středoškolskými organizátory stávek za klima a vědci. A i tam bylo jasně vidět, že znalosti těchto organizátorů o souvisejících tématech jsou velmi omezené a jedná se spíše o opakování ideologických hesel a zkratek. I když se oháněli nutností poslouchat vědce, vědu ani vědce vlastně vůbec slyšet nechtěli. Tedy, pokud nepřizvukují jejich ideologicky napsanému mustru.

 

Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (graf zpracoval P. Brož).
Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (Graf zpracoval P. Brož).

Selhala i Evropa a USA

V předchozím textu jsem se snažil shrnout hlavní důvody selhání v opatřeních proti epidemii u nás. Ovšem velmi podobné důvody mají selhání, která proběhla v ostatních evropských státech nebo Spojených státech amerických. Zásadním problémem Evropské unie je, že existuje jen velmi malá koordinace spolupráce v tom, jak čelit epidemii. Je tak velký rozdíl v přístupu jednotlivých států, a i v jejich epidemiologické situaci. Je tak problémem zabránit tomu, aby se ohniska epidemie nepřelévala z jedné země do druhé. A už zmíněné vlivy způsobují, že žádná země Evropské unie na tom není z hlediska epidemiologické situace dobře, a některé jsou na tom, podobně jako Česko, spíše velmi špatně.

Jedním z hlavních důvodů selhání Evropy je, že navrch se dostává ideologie a racionální využívání vědeckých faktů a poznání je potlačováno. Veřejnost je zde na jedné straně utvrzována v představě, že svoboda je bez zodpovědnosti a znamená, že mám právo na vše, co si představím. Na druhé pak, že demonstracemi a závazky lze popřít i přírodní zákonitosti a dosáhnout vytýčeného ideologického cíle. Místo efektivní snahy a spolupráce při hledání cesty, jak čelit rizikům a výzvám, jsme tak svědky neustálých nelítostných ideologických a politických střetů. Příkladem takového ideologického přístupu k epidemii, který absolutně nebere v úvahu fakta je u nás třeba Alexandr Tomský. Výsledkem je i neefektivní reakce na epidemii. Možná ještě větší podíl na katastrofální reakci na epidemii to mělo v USA, které se tak staly z hlediska dopadů nejpostiženějším regionem.

 

Denní počet identifikovaných případů v Jižní Koreji. Ta zvládla i druhou vlnu epidemie velice dobře (worldmeters).
Denní počet identifikovaných případů v Jižní Koreji. Ta zvládla i druhou vlnu epidemie velice dobře (worldmeters).

Bohužel politické vedení Evropské unie podléhá ideologickému tlaku už delší dobu a stále více. Ideologickým bojem proti GMO jsme si přivodili zpožďování v biotechnologiích. Ideologickým bojem proti emisím jsme vytlačili řadu průmyslových odvětví z Evropy a zahráváme si s obrovský průšvihem v energetice. Zde se na jedné straně bojuje za snížení emisí a přechod k co největší elektrifikaci. Na druhé se však bojuje proti jednomu z klíčových nízkoemisních zdrojů – jaderné energetice. Vyhlášení Zelené dohody pro Evropu a její urychlení deklarované předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou jako opatření pro překonání ekonomických následků epidemie hrozí v případě realizace katastrofou nejen pro Českou republiku. V oblasti energetiky je daný program a s ním spojené závazky úplně mimo realitu přírodních zákonů a reálně dostupných technologií. S ideologickým tlakem evropského parlamentu proti jaderné energetice to pro českou energetiku, jejíž reálné možnosti přechodu k nízkoemisnímu mixu jsou popsány v nedávném článku, může mít katastrofální dopady. Evropa tak nadřazením ideologie nad vědu, technologický rozvoj a racionální přístup, ztrácí pozice právě v těch oblastech, které jsou klíčové pro bezpečnost, ekologii, ekonomiku i životní a kulturní úroveň.

 

Také Japonsko zvládá epidemii velice dobře (worldmeters).
Také Japonsko zvládá epidemii velice dobře (worldmeters).

Naopak se ukazuje, že jsou státy, které dokáží čelit epidemii efektivně a s omezenými ekonomickými ztrátami. Japonsko, Jižní Korea i Vietnam už mají za sebou druhou vlnu a zvládly ji velmi dobře. Stejně jako v Česku, i Japonsko a Jižní Korea udělaly chybu s otevřením klubů a barů. Ovšem po prvních ohniscích, které se tam objevily, je rychle opět zavřely. I díky rychlé reakci v tomto případě se podařilo epidemii opět utlumit. U nás po událostech v klubu Techtle Mechtle, které jasně ukázaly rizika, která z těchto podniků plynou, trvalo více než měsíc, než se alespoň omezila doba jejich provozu. A i to je napadáno jako nepřiměřený zásah do svobod občanů. Všechny tyto státy mají násobně více obyvatel, přesto mají celkově srovnatelně nebo méně infikovaných. Myslím, že klíčové pro tento výsledek je zvyk a ochota používat roušky, celková úcta k ostatním a větší ochota akceptovat omezení a elektronický dohled u chytré karantény.

Excelentně si v době epidemie vede i Vietnam (worldmeters).
Excelentně si v době epidemie vede i Vietnam (worldmeters).

 

Ještě obdivuhodnějším případem je z hlediska toho, jak čelit epidemii, Čína. Ta sice na počátku selhala. Bylo to však v době, kdy se o viru, jeho vlastnostech a nebezpečnosti téměř nic nevědělo. Pak v Číně dokázali infekci téměř úplně vymýtit. Takže v celkovém počtu infikovaných tuto miliardovou velmoc doháníme dokonce i my. Dnes mají pouze desítky případů infikovaných denně a celkově mají necelé dvě stovky aktivních případů. Většinou jsou importované. Ekonomika Číny tak sice byla v první půli roku postižena, ovšem nyní běží znovu ve velmi dobrém tempu. Navíc je Čína v čele snahy o získání vakcíny. Je to dáno i tím, že se v této oblasti nesoustředí na ideologii, ale na vědu a technologii. A je to i v jiných oblastech Nedávno Čína vyhlásila, že v roce 2060 dosáhne uhlíkové neutrality. Na rozdíl od Evropské unie však chce nízkoemisní mix budovat podle racionálních technologických kritérií ze všech možností. Intenzivně se tak zde kromě obnovitelných zdrojů budují i zdroje jaderné.

 

Ve Spojených státech se epidemie šíří kontinuálně, jde o nejpostiženější zemi (worldmeters).
Ve Spojených státech se epidemie šíří kontinuálně, jde o nejpostiženější zemi (worldmeters).

Jak už bylo zmíněno, největší selhání nastalo v USA, kde se intenzivně epidemie šíří téměř kontinuálně. Jaké to bude mít dopady na ekonomickou, společenskou a bezpečnostní situaci nejen této velmoci, ale celého světa, se lze jenom dohadovat.

 

Průběh epidemie v USA. Počet aktivních případů stále kontinuálně roste. (Graf zpracoval P. Brož).
Průběh epidemie v USA. Počet aktivních případů stále kontinuálně roste. (Graf zpracoval P. Brož).

A zatím to nevypadá na to, že by USA našly efektivní cestu, jak epidemii čelit. V situaci, kdy nejen političtí představitelé této země mohou už poměrně dlouho využívat poměrně rozsáhlá data o vlastnostech tohoto viru, je tak dost absurdní obviňování Číny z nezvládnutí situace na počátku, kdy to byla nová a překvapivá záležitost.

 

 

 

Závěr

V současné době je celkově již přes 33 milionů identifikovaných infikovaných a přes milión obětí epidemie. Počet obětí tak už překonal i velké chřipkové epidemie. A to zdaleka nejsme možná ani na vrcholu jejího průběhu. Byly nalezeny metody, jak této epidemii čelit bez přílišných omezení a ekonomických dopadů. Bohužel je však dokázali využít pouze někde. Že jsme nedokázali efektivně čelit druhé vlně epidemie, je do velké míry způsobeno i zmiňovanými „chřipečkáři“.

Počet obětí v USA. Je vidět kontinuální růst (graf zpracoval P. Brož).
Počet obětí v USA. Je vidět kontinuální růst (Graf zpracoval P. Brož).

V předchozích částech jsem ukazoval, že selhaly všechny složky společnosti. Znám politiky, kteří se chovali racionálně a snažili se prioritně o řešení epidemie. I zde jsem jmenoval několik odborníků, kteří ukazovali na existující rizika a možné způsoby, jak jim efektivně čelit. Stejně tak znám i novináře, kteří nejdou čistě za senzací, ale snaží se o vysvětlování a informování. A hlavně znám spoustu mladých lidí, kteří chtějí poznávat, učit se a nacházet řešení pro výzvy, které před nimi stojí. Značná část lidí také udržela respekt před nákazou, dokázali dodržovat hygienická pravidla a vyhýbali se rizikovým činnost. Tady nešlo o strach a zavření se do izolace. Nešlo o to, si nedopřát dovolenou v českých horách nebo i u moře. Z toho riziko nehrozilo. Šlo však o to, neúčastnit se na těch horách nebo u moře mejdanů v barech a dalších hromadných akcí. A hlavně bylo třeba dodržovat hygienická pravidla, včetně roušek v uzavřených prostorách.

 

Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (graf zpracoval P. Brož).
Poměr celkového počtu obětí ku zpožděnému celkovému počtu infikovaných, který umožňuje do jisté míry odhadnout smrtnost nemoci COVID-19 (Graf zpracoval P. Brož).

Bohužel však došlo k tomu, že jsme selhali jako celek a „chřipečkáři“ dosáhli svého. Česko se nekontrolovaně promořuje. Takže na vlastní kůže zažijeme to, čemu se nám podařilo při první vlně vyhnout. V situaci, kdy radikálně přibývá případů, začíná být větší část lidí opatrnější. Zároveň už byla uplatněna některá omezení. Takže nepůjde o úplně volné šíření a postupně se tak snad podaří křivku zploštit, a nakonec i snížit počet infikovaných v populaci. Nenastanou tak nejhorší varianty, které vychází Jaroslavu Flégrovi pro úplně nekontrolované šíření epidemie.

V podzimní době přicházejících viróz a nachlazení to však nebude jednoduché. Chtělo by se mi věřit, že představy pana doktora Šmuclera a jemu podobných o neškodnosti koronaviru a ideálnosti rychlého proměřování jsou pravdivé. Bohužel se však obávám, že jsou mimo a právě i kvůli nim bude spousta zbytečných obětí. Jak upozorňuje zmíněný Jarda Flégr, je současný koronavirus ještě docela "slabčák" a mohou se objevit daleko nebezpečnější druhy. Z tohoto hlediska je naše neschopnost racionální a efektivní reakce velice varující.

Datum: 28.09.2020
Tisk článku

Slepice nedokáže snést kachní vejce - Bernice Maxton-Lee, Maxton Graeme
 
 
cena původní: 315 Kč
cena: 265 Kč
Slepice nedokáže snést kachní vejce
Bernice Maxton-Lee, Maxton Graeme
Související články:

Co je důležité v době COVID-19?     Autor: Vladimír Wagner (03.04.2020)
Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? (Aktualizováno)     Autor: Pavel Brož (13.04.2020)
Pol roka s koronavírusom: nepredstaviteľné zovšednelo     Autor: Matej Čiernik (27.05.2020)
Nový koronavirus - příběhy k inspiraci     Autor: Ivan Hranička (09.07.2020)



Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace