Španělská chřipka v roce 1918 zmutovala do vražednějších variant  
Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.
Španělská chřipka, Kansas, 1918. Kredit: Otis Historical Archives, National Museum of Health and Medicine / Wikimedia Commons.
Španělská chřipka, Kansas, 1918. Kredit: Otis Historical Archives, National Museum of Health and Medicine / Wikimedia Commons.

Srovnávání pandemií různých patogenů je samozřejmě ošidné. Přesto je pro nás historie pandemií cenným zdrojem poučení. Významná je v tomto směru především Španělská chřipka, která před sto lety šokovala svět. A ano, tohle jméno je nesmírně nefér a nespravedlivé, vyplývající z toho, že Španělsko jako jedna z mála zemí kvůli své tehdejší neutralitě necenzurovalo zprávy o vysokých počtech mrtvých – takže souhrou nešťastných okolností vypadalo jako velmi postižené. Ale nějak o pandemiích mluvit musíme a číselné kódy jsou pro roboty.

 

Sébastien Calvignac-Spencer. Kredit: S. Calvignac-Spencer.
Sébastien Calvignac-Spencer. Kredit: S. Calvignac-Spencer.

Na pandemii Španělské chřipky je nápadné, že zkáza přicházela v několika výrazně oddělených vlnách. Srovnání se soudobou pandemií je samozřejmě ošidné, ale určité podobnosti tu jsou. U Španělské chřipky se ukázalo, že první vlna byla méně smrtící než ty, které přišly po několika měsících. Otázkou je, proč k tomu došlo.

 

Odpověď nabízí Sébastien Calvignac-Spencer z německého Robert Koch-Institut v Berlíně se svými kolegy. V rámci svého výzkumu šli po virech. Španělská chřipka se sice odehrála před sto lety, naštěstí ale stále existují zdroje, z nichž je možné tehdejší viry získat. Calvignac-Spencerův tým použil vzorky plic šesti lidí, kteří zemřeli v letech 1918 a 1919. Jejich pozůstatky jsou uchované ve formalínu v patologických sbírkách v Německu a Rakousku. U třech z těchto lidí, dvou mladých vojáků z Berlína a mladé ženy z Mnichova, objevili virus Španělské chřipky, tedy virus A/H1N1. Vojáci zahynuli během první vlny chřipky, zatímco žena podle všeho zemřela později.

 

Chřipka H1N1. Kredit: Cybercobra / Wikimedia Commons.
Chřipka H1N1. Kredit: Cybercobra / Wikimedia Commons.

Badatelé ze všech tří obětí vytáhli RNA tehdejšího pandemického viru a rekonstruovali podstatnou část jejich genomu. Zní to jednoduše, ale něco takového donedávna nebylo možné. Je to skvělý úspěch. V případě vojáků z první vlny to zvládli na 60 a 90 procent. Dotyční zemřeli ve stejný den a genomy jejich virů jsou prakticky totožné. Zato genom viru ženy z Mnichova se liší několika výraznými mutacemi. Ještě o něco více se liší genomy virů obětí Španělské chřipky z Aljašky a z New Yorku.

 

Vlny Španělské chřipky. Kredit: CDC/Wikimedia Commons.
Vlny Španělské chřipky. Kredit: CDC/Wikimedia Commons.

Calvignac-Spencer a spol. analyzovali získané genomy. Syntetizovali části viru a experimentálně ověřili, jak varianty Španělské chřipky infikovaly lidské buňky a množily se v nich. Vědci dospěli k závěru, že pandemický virus, který pochopitelně neustále mutoval, tak jako všechny viry, v průběhu roku 1918 vytvořil varianty, které byly v důsledku vražednější. I dnes je obtížné hodnotit vlastnosti aktuálních variant, natož těch před sto lety. Zdá se ale, že se tehdejší nové varianty lépe šířily mezi lidmi. Mezi objevenými mutacemi dalších vln chřipky je i taková, která zřejmě mění interakci s významným lidským imunitním proteinem MxA, klíčovým prvkem obrany proti virům. Stejně jako v případě covidu-19, ani u Španělské chřipky nemáme vůbec jasno, jak se které mutace projevují. Což je mimochodem také skvělý argument proti umělému původu pandemického koronaviru. Bylo by to jako vyrábět auto, když přesně nevíme, co která součástka dělá.

 

Literatura

Live Science 26. 5. 2021.

bioRxiv 2021.05.14.444134.

Datum: 31.05.2021
Tisk článku

Související články:

DNA z doby Vikingů ukrývala neznámou historii neštovic     Autor: Stanislav Mihulka (28.07.2020)
Rychlost pandemií: Šíření moru v Londýně v průběhu staletí zrychlovalo     Autor: Stanislav Mihulka (22.10.2020)
Východní Asii zasáhla před 25 tisíci let pandemie dávného koronaviru     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2021)



Diskuze:

Něco mi na tom nesedí

Václav Dvořák,2021-05-31 22:50:10

Jak se jim podařilo vytahnout DNA (nebo RNA) z něčeho, co se nacházelo ve formalínu? Domníval jsem se, že tato chemikálie veškeré DNA za nějakou dobu spolehlivě zničí. Nejednalo se spíše o nějaký jiný roztok ?

Pamatuji si, že právě z tohoto důvodu se např. nepodařilo rozluštit genetický kód ptáka Dodo.

Odpovědět


Re: Něco mi na tom nesedí

Jiří Kolář,2021-06-01 19:23:39

Formaldehyd RNA pouze zdenaturuje - primární struktura zůstane zachována. Pouze časem RNA celkově degraduje, proto ne vždy se podaří získat dost kvalitní vzorek pro sekvenaci.

Odpovědět


Re: Něco mi na tom nesedí

Tomáš Hluska,2021-06-02 14:17:35

To jste trochu pozadu. Dnes už existují postupy a dokonce i kity na isolaci nukleových kyselin z parafínových vzorků. Což samozřejmě neznamená, že to je jednoduché, ale jde to. Proto je taky v článku následující: "Badatelé ze všech tří obětí vytáhli RNA tehdejšího pandemického viru a rekonstruovali podstatnou část jejich genomu. Zní to jednoduše, ale něco takového donedávna nebylo možné. Je to skvělý úspěch."

Odpovědět

Tak funuje evoluce

Pavel Zvysočiny,2021-05-31 22:36:20

Když děláte pokusy typu gain of function na humanizovaných myších, jako to prováděli soudruzi ve Wuchanu, tak máte dobrou šanci virus metodou pokus omyl „vylepšit“

Na to, proč španělská chřipka mutovala do smrtelnější formy má zajímavou odpověď evoluční biolog Paul Ewald.
Podle nebo mají respirační nemoci obecně tendenci mutovat k méně závažným formám - jednoduše proto, že méně nemocní jedinci mají větší šanci se pohybovat mezi ostatními lidmi a tím jich víc nakazit . Oproti tomu nemoci přenášené hmyzem, jako třeba malárie mutují spíše do závažných forem, protože nakažený, který bezvládně leží je snadnější obětí pro hmyz, který chorobu přenáší a tím se závažnější mutace snáze šíří.
Španělská chřipka patrně zmutovala do své závažné formy v zákopech, protože vojáci, kteří onemocněli méně závažnými formami, zůstali v malé skupině lidí a virus tam měl jen omezené možnosti se šířit. Oproti tomu ti, kteří onemocněli závažnou formou, cestovali přeplněnými vlaky do přeplněných nemocnic a měli věší šanci nakazit více lidí.

V souvislosti s tím se nabízí jedna nehezká paralela se současnou epidemií. Vlády se lockdowny totiž snaží napodobit situaci, která panovala v zákopech - kdy se lépe šíří závažné varianty, které umožní lidem v domácím vězení nakazit své spolupacienty v nemocnicích a zdravotnický personál.

Odpovědět


Re: Tak funuje evoluce

Roman Sobotka,2021-06-01 13:22:51

Nemohl by jste sem dat nejaky link, kde se resi gain of function pokusy na mysich ve Wuchanu? Docela by me to zajimalo. On termin humanizovana mys je hodne siroky, kazda mys, ktera, ktera exprimuje kterykoli lidsky gen atd. Jaky konkretni mysi mutant by to mely byt na 'dobrou sanci'?

Odpovědět


Re: Re: Tak funuje evoluce

Jan Novák9,2021-06-01 14:08:48

Mutant který se používá k testu možnosti přenosu infekce mezi lidmi. Musí mít tedy buňky které jsou z hlediska virů stejné jako lidské - jinak by test neměl smysl. Myslím že výzkum probíhal i na tkáňových kulturách skutečných lidských buněk.
Navíc ve Wuhanu zveřejnili v roce 2015 výzkum který se zabýval křížením přirozených koronavirů s výsledkem koronaviru nakažlivějšího pro člověka kde varovali před gain-of-function výzkumem že může vytvořit nebezpečné viry přenosné na člověka. Přidejte nedostatek kvalifikovaného personálu ve Wuhanu a dostanete situaci jako v Černobylu :-)
Stačí smíchat při likvidaci tkáňové kultury nakažené různými viry... ...nebo aby si někdo v armádě všiml křížení přirozených koronavirů se vznikem virulentnějšího kmene.
Mnohem pravděpodobnější než přírodní mutace a pak přímý přenos na člověka bez mezihostitele.
Financial Times:
https://www.ft.com/content/7fef48f1-88a4-48f7-8263-c50384643b7f

Odpovědět


Re: Re: Re: Tak funuje evoluce

Roman Sobotka,2021-06-01 16:02:24

Clanek v FT nic noveho neprinasi, vsechno stokrat omlete. Jakykoli hmatatelny naznak, nebo slusne podlozena (vedecka) hypoteza, jak mohl Covid vzniknout v laboratori neni. Pouze divoke dohady, nebo politicke proklamace. Spise citim urcitou fascinaci u verejnosti, ze by tak bylo. A uspokojeni z kazdeho placnuti, ktere to ma podporovat. Chimericke viry (to jsou ty publikace z 2015) s tim nijak nesouvisi, Covid 19 rozhodne neni chimericky vir, ale mutant prirodniho viru. Vytvorit chimeru smichanim tkanovych kultur... to opravdu nepujde :). Tkanove kultury se pouzivaji v kazde virologicke laborce po desetileti, a neni dokumentovano, ze by se takto dalo 'slechtit' (napr. pasazovanim) na urcite receptory. Transgenni mysi jsou trochu zajimavejsi, ale je pouze jedina linie, kterou lze nakazit SARS (Hace2 - ma lidsky receptor pro SARS). Je mozne, ze ji pouzivali a pomnozili si nejaky izolat - divoka spekulace. A nikdo nevi, jestli existuje alespon teoreticka moznost, aby se takto vyselektoval novy mutantni kmen. Ja jsem spise skepticky. V prirode vznikaji patogenni viry neustale, ale nevim o nahodnem vzniku v laboratori (a s viry se pracuje 100 let..). Pokud se neobjevi nejaka kvalitativne nova informace, tak je premitani o umelem puvodu SARS mlaceni prazdne slamy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tak funuje evoluce

Pavel Zvysočiny,2021-06-02 21:40:30

Mlácení prázdné slámy to rozhodně není.
Dosud, přes velké úsilí nebyl nalezen bezprostřední předchůdce SARS-CoV-2 nikde v přírodě ani u žádných nakažených. Dva nejpodobnější viry (RaTG13 a RmYN02) vyly nalezeny před lety v jeskyni 2000 km daleko a od Wuchanu, kam je jistá DR Zheng-li Shi, přezdívaná Bat Lady převezla, aby z nich zkoušela vyrábět chimérické viry, které pak testovala na humanizovaných myších. Ví se to, protože na to dostala prostřednictvím svého kamaráda Dr Petera Daszaka grant od National Institutes of Health ve Spojených Státech.
Pikantní je, že nen samý DR Daszak (který mimo jiné vedl vyšetřovací tým WHO a vehementně tvrdí, že všechny spekulace o úniku z laboratoře jsou konspirační teorie) prohlásil 9. prosince 2019 v jednom rozhovoru: “Well I think… coronaviruses – you can manipulate them in the lab pretty easily. Spike protein drives a lot of what happens with coronavirus, in zoonotic risk. So you can get the sequence, you can build the protein, and we work a lot with Ralph Baric at UNC to do this. Insert into the backbone of another virus and do some work in the lab.”
Zmiňovaný DR Baric, profesor mikrobiologie a imunologie na UNC Gillings School of Public Health, přezdívaný "The Coronavirus Hunter" už si tak jistý s přírodním původem SARS-CoV-2 není. 14 května podepsal dopis do časopisu Science který vyzývá k prošetření možného úniku SARS-CoV-2 z laboratoře. V rozhovoru pro italskou televizi vloni v září také prohlásil: "You can engineer a virus without leaving any trace..The answers you are looking for, however, can only be found in the archives of the Wuhan laboratory.”

Tvrdit, že SARS-CoV-2 je rozhodně přírodního původu je stejné plácání jako tvrdit, že není. Ani pro jedno z těch tvrzení neexistuje důkaz a minimálně někteří virologové dostávají peníze na to, aby se o něco takového pokoušeli a někteří jsou přesvědčeni o tom, že takový virus vyrobit jde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Tak funuje evoluce

Roman Sobotka,2021-06-03 09:10:40

Ze SARS-CoV-2 rozhodne neni laboratorni produkt netvrdim, ale povazuji to za velmi nepravdepodobne. Priroda vyrabet viry umi, nevim jaky by jste k tomu potreboval dukaz. Jaky je dukaz, ze HIV, Spanelska, nebo ptaci chripka je 'prirodni'? Popsani vzniku konkretniho viru je vzdy priblizne. Jak se pozna bezprostredni predchudce? 1) Virus lze dnes cely nasyntetizovat, ale pokud je to in silico design, jak je mozne predikovat konkretni mutaci? 2) Pokud je to nahodna mutace v labu, jakym mechanismem se vyselektovala? Bez nejake rozumne hypotezy, nebo novych informaci, co se tyka bodu 1 a 2 je kazda dalsi diskuze mlaceni prazdne slamy. Co kdo kde prohlasil je z vedeckeho hlediska k nicemu. S koronaviry lze manipulovat, Daszak nerika nic, co by nikdo nevedel, ale v SARS-CoV-2 neni zadny backbone. Porad se jen dokola omila vyzkum chimerickych viru, jako by s tim nejak souviselo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak funuje evoluce

Pavel Zvysočiny,2021-06-05 22:27:32

2) "Gain of function" znamená, že se případná mutace, nebo uměle vložený gen selektují záměrně za účelem zvýšení nakažlivosti, nebo patogenity (případně rozšíšení okruhu hostitelů). To přesně dělali ve Wuchanu.
SARS-CoV-2 byl od prvního prokázaného případu exrémně adaptovaný na přenos mezi lidmi a nikdo zatím nenalezl žádný mezistupeň mezi ním a jeho nejbližími známými příbuznými, kteří jsou patrně schopni nakazit člověka, ale nejsou schopni mezilidského přenosu. Ti nejbližší známí příbuzní byli objeveni v opuštěném měděném dole 2000 km daleko a převezeni do Wuhanu.
To a další skutečnosti vzbuzuje vážné podezření, že virus pochází spíše z Wuhanské laboratoře, než z nedovařené netopýří polévky, jak se nám snaží namluvit Číňané.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Tak funuje evoluce

Theodor Leitner,2021-06-05 02:49:00

Coronavirus ma obsahovat 80% coronaviru, 20% SARS viru a ma mit 4 fragmenty HIV viru(aids), coz se zjistilo sekventovanim viru nezavisle na sobe v Indii a Australii. Takovy virus nemohl v prirode vzniknout.
Ale jiny dukaz:
Vezmeme na Coronavira trochu matematickou statistiku. Coronavirus se soucasne objevil v Cine a Iranu. Na zemi je kolem 200 statu, ze se v nejakem state se rozmnozi Coronavirus ma pravdepodobnost 1/200. Ze se v jinem state coronavirus soucasne rozmnozi ma pravdepodobnost 1/200 * 1 /200. Posledni pandemie byly 1918-1920 (spanelska chripka) a mor (v 17 stoleti), tudiz nejaka vazna epidemie vznikne zhruba jednou za stoleti. Vysledna pravdepodobnost je potom 1/200 * 1 /200 = 0.000025% Takze z mene nez 0.000025% se jednalo o nahodu, ze vznikl Covid-19 v prirode (ale netopyri by museli letet z Ciny do Iranu rychle jako trihlavy drak z pohadky Bajaja), z vice nez 99.999975% se jedna o umysl nekoho a o laboratorni virus.

Odpovědět

G Hart,2021-05-31 10:37:07

Stejně jaStejně jako v případě covidu-19, ani u Španělské chřipky nemáme vůbec jasno, jak se které mutace projevují. Což je mimochodem také skvělý argument proti umělému původu pandemického koronaviru. Bylo by to jako vyrábět auto, když přesně nevíme, co která součástka dělá.
To je ostatně chatrný a velmi nevědecký argument. Vzpomínám si, že jako děti jsme míchaly všelijaké chemikálie pouze ze zvědavosti, a jednomu kamarádovi to utrhlo prsty. Taky nevěděl co dělá, ale vytvořil něco nebezpečného.....
Při vytváření biologické zbraně nemusím vědět co přesně chci vytvořit, ale stačí mi, že to bude škodit...

Odpovědět


Re:

Roman Sobotka,2021-05-31 13:34:23

Michani chemikalii je spatna paralela s mutovanim viru. Moznych variant mutaci je metematicky temer nekonecne, a drtiva vetsina z nich vir bud oslabi, nebo uplne vyradi. Sance, ze nahodou nekdo trefi (odhadne) mutaci, ktera za realnych podminek (tedy v lidske populaci) skodi vice, nez nejaky puvodni izolat viru, je velmi nizka. Mutace nelze v laboratori rychle selektovat, neni jak testovat/simulovat chovani mutovanych variant atd. Covid 19 ma po roce nejakych 300-400 mutantnich variant, z nichz pouze nekolik dela prukazne ten vir horsi. Ostatni mutace jsou spise neutralni, tedy sireni viru nemeni. Pak samozrejme vznikaji stale miliony variant, ktere rychle konci. A to se Covid mnozi v bilionech kopiich, a pritom se stale selektuje. Sance, ze by nekdo trefil treba indickou mutaci v laboratori, je proto blizka nule. IMHO, vyuziti chripkoveho viru jako biologicke zbrane nedava z mnoha duvodu moc smysl, i kdyby to nekdo umel. To uz jsou mnohem lepsi jine viry, bakterialni infekce, nebo toxiny.

Odpovědět


Re: Re:

G Hart,2021-05-31 13:47:32

Ale já jsem reagoval na to, že to že někdo něco neumí není vědecký důkaz, že to někdo nezkoušel....
A vy víte co oni chtěli vyrobit? Já neříkám že to vyrobili - já jsem napadal to tvrzení, které je prezentováno jako důkaz....
Nakonec se spekulovalo, že chtěli vyrobit vakcínu proti HIV viru a snažili to všelijak rekombinovat....
Já jsem netvrdil, že chtěli vytvořit nějakou konkrétní mutaci viru, jen jsem poukazoval na možnost, že možná chtěli vytvořit úplně něco jiného a tomuhle možná nakonec nevěnovali vůbec žádnou pozornost a proto to uteklo...
To že se objevují a existují miliony mutací viru nezpochybňuji, jen upozorňuji na to, že je chybná premisa tvrdit, že chtěli vytvořit právě toto.
Nakonec podobný přístup mají i kreacionisté kteří tvrdí, že pokud dám cihly na hromadu a odpálím je, postaví se dům, což je v podstatě nemožné. Ale také neví nikdo jestli to co tady teď máme a považujeme za normální někdo chtěl. Třeba chtěl něco jiného a moc se mu to nepovedlo - nakonec....
Když budu odpalovat miliardy výbuchů za rok tak nakonec něco vznikne a bude to něco jiného, což budou ti co tady budou žít považovat za to, co někdo chtěl udělat?

Odpovědět


Re: Re: Re:

Roman Sobotka,2021-05-31 20:54:35

Vyloucit nelze temer nic, proto veda pouziva kriticky pristup. Mozna, ze Covid 19 vysadila nejaka mimozemska entita jako svuj vlastni experiment, ale z vedeckeho hlediska se takova uvaha nepovazuje za prilis prinosnou. Stejne se nepovazuje za prinosnou myslenka, ze nekdo neco vyrabel, neco nahodou vzniklo a nahodou uteklo. Vubec nic tomu nenasvedcuje. Ta mutace, ktera dela Covid 19 lidskym virem, neni bodova mutace (ktere vznikaji casteji), ale inzerce myslim 9 bazi. V nejakem experimentalnim setapu v laboratori je pravdepodobnost vzniku takove mutace tak mala, ze je to kriticky nula. Takove mutace muze vytvorit bud priroda (coz nevylucuje, ze prirodni izolat nakazil nekoho v laboratori), nebo nekdo, kdo vi, ze takova mutace udela presne to a to. A na to narazi autor clanku, v soucasnosti neni technologicky mozne takovou predikci provezt (BTW, pro medicinu by to byl neuveritelny pokrok). S HIV to byl jen dalsi ulet Luca Montagniera (uz jich ma za poslednich 10 let docela dost, napr elektricke vlny z DNA...). Proc je tohle spojeni HIV a Covid totalni nesmysl, si lze dohledat. Docela se to resilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Jan Novák9,2021-06-01 13:28:08

Takže podle vás je šlechtění plodin nemožné protože to vyžaduje změnu více než jedné báze a šlechtitelé nemůžou přesně vědět které báze změnit aby dosáhli žádoucí změny?
Ozařování semen cílí na přesné změny o kterých šlechtitelé ví že jsou žádoucí?

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace