Extrémní exploze meteoru zničila starověké sídlo Beth Haram v Jordánsku  
Někdy kolem roku 1600 před naším letopočtem, ve střední době bronzové, zřejmě přilétl meteor, který s děsivou silou explodoval 4 kilometry nad tehdejší metropolí Beth Haram, v dnešním Jordánsku. Z 8 tisíc obyvatel města toho nejspíš mnoho nezbylo. Otázkou je, kdy k něčemu podobnému dojde příště.
Rekonstrukce apokalypsy v Beth Haram. Kredit: Allen West & Jennifer Rice.
Rekonstrukce apokalypsy v Beth Haram. Kredit: Allen West & Jennifer Rice.

Asi před 3 600 lety měli obyvatelé starověkého města Beth Haram ve východní části Jordánského údolí obyčejný den střední doby bronzové. Najednou se obrovskou rychlostí asi 61 tisíc kilometrů za hodinu přiřítil meteor, který přízračně rozsvítil oblohu. Ve výšce asi 4 kilometry nad Beth Haram náhle zuřivě explodoval. Síla výbuchu asi tisíckrát překonala explozi Chlapečka v Hirošimě.

 

Mapa Levanty s městem Beth Haram. Kredit: NASA.
Mapa Levanty s městem Beth Haram. Kredit: NASA.

Pokud se na explozi někdo v Beth Haram či blízkém okolí podíval, tak na místě oslepl. I tak by to ale bylo poslední, co ti lidé v životě viděli. Teplota vzduchu okamžitě vzrostla na asi 2 000 °C a celé město se vzňalo a speklo. O pár sekund později do města s nenávistnou silou narazila masivní rázová vlna exploze, která se pohybovala rychlostí asi 1 200 kilometrů za hodinu. Byla ničivější, než nejhorší tornáda, s nimiž se lidé v historické době setkali. Kusy staveb létaly do sousedních údolí. Nikdo z asi 8 tisíc obyvatel a jejich domácích zvířat nepochybně nepřežil, ani se nezachoval v celku či ve větších kusech.

 

Vykopávky v Beth Haram. Kredit: Phil Silvia.
Vykopávky v Beth Haram. Kredit: Phil Silvia.

Zhruba o minutu později zasáhla doznívající exploze Jericho, které se nachází asi 22 kilometrů západně od Beth Haram. Pobořila hradby a budovy a vypálila celé město. Zní to jako divoký scénář science-fiction doby bronzové. Podle archeologa Phillipa Silvii z americké Trinity Southwest University v Albuquerque, Nové Mexiko a jeho kolegů se to ale právě takhle stalo. Pokud mají pravdu, tak to bylo podobné jako legendární událost na Tunguzce v roce 1908, jen v mnohem více zalidněné oblasti.

 

Sféruly ze spečeného písku, malty nebo kovu představují stopy po extrémním žáru v Beth Haram. Kredit: Malcolm LeCompte.
Sféruly ze spečeného písku, malty nebo kovu představují stopy po extrémním žáru v Beth Haram. Kredit: Malcolm LeCompte.

Vedou je k tomu výsledky 15 let vykopávek, na nichž se podílely stovky lidí. Další desítky odborníků z USA, Kanady a rovněž České republiky detailně analyzovaly získaný materiál, který zahrnuje i šokový křemen a nepatrné diamanty, vzniklé během extrémní události. Badatelé rovněž uskutečnili experimenty, jimiž ověřili, že nalezené materiály mohou pocházet z popsané katastrofy. Již dříve se objevily spekulace, že by Beth Haram mohl být biblickou Sodomou. Tento názor je ale považován za kontroverzní.

 

Dnes je místo dávné apokalypsy známé jako Tall el-Hammam v Jordánsku. Bylo osídleno již v době měděné čili eneolitu, asi před 6 300 lety. O té doby tam žili lidé. Před explozí meteoru bylo Beth Haram jedním z největších měst v jižní Levantě. Zkáza z nebes ale neznamenala konec osídlení města, i když celá oblast byla z nejasných důvodů opuštěna na několik staletí. Život se tam nakonec vrátil a Beth Haram se stal součástí významného města Livias, které prosperovalo jako součást Římské říše, Byzance a Umajjovského chálífátu. Na příběhu dávného města Beth Haram je asi nejvíce zlověstné, že to určitě nebylo naposledy. Je jenom otázkou času, kdy podobná exploze zdevastuje kus zemského povrchu příště, pokud nás tedy neochrání nějaká planetární obrana.

 

Literatura

The Conversation 20. 9. 2021.

Scientific Reports 11: 18632.

Datum: 21.09.2021
Tisk článku

Související články:

Posel z vesmíru zasáhl Ural a zranil stovky lidí     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2013)
Černý oblázek ze Sahary důkazem dávného zásahu Země kometou     Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2013)
Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2021)



Diskuze:

?

Eva M,2021-09-24 10:24:32

Chápu, nedávno šel médii podiv, jaktože prý není žádná epidemie......a tumáš, epidemie.....


Nemoh by se započítat ten tunguzský meteorit?
Jakože by rázem přestala být taková neblahá událost pravděpodobnou? :o)

Odpovědět

A tolik...

Tomáš Novák,2021-09-23 10:24:18

...k tvrzením, že impakty mimozemských těles nijak neovlivnily průběh lidských dějin. A he toho mnohem víc, Indonésie, Čína, Estonsko, americký Středozápad a mnohé další lokality.

Odpovědět


Re: A tolik...

Tomáš Novák,2021-09-23 10:24:41

...je toho...

Odpovědět


...k tvrzením, ...

Z Z,2021-09-23 23:13:36

A kdeže sa tie "tvrzení" vyskytujú?

Odpovědět

Haram

Tomáš Habala,2021-09-22 22:38:47

Moslimi používajú slovo "haram" vo význame "zakázaný" a je to ekvivalent kresťanského hriešny.

Odpovědět

Flavius Josephus

Pavel Zvysočiny,2021-09-22 22:05:45

se o ttěchto troskách zmiňuje ve své Židovské válce. Ještě o 1700 let později tam byly zbytky spáleného města, kde se roztavil i kámen (bohužel knihu nemám u sebe a nemůžu citovat...)

Odpovědět


Re: Flavius Josephus

Pavel Zvysočiny,2021-09-24 12:59:46

Tak už jsem to našel. Píše: ...susedí s ním krajina sodomská, kdysi krajina kvetoucí svými plodinami a bohatstvím ve městech, nyní však celá vyprahlá. Říká se, že byla spálena blesky pro bezbožnost obyvatel. Stopy božího ohne jsou ještě znát a lze vidět stíny pěti měst, dále popel, který se znovu vytvoří i v plodech rostlin, které sice mají stejnou barvu, jako plody jedlé, když se však rukama očesají, rozpadnou se v kouř a popel...

Odpovědět

Pravděpodobnost?

Viktor L.,2021-09-22 13:39:30

Z této události, z tunguzského meteoritu a snad i dalších incidentů (třeba jak meteorit trefil paní do nohy) se dá spočítat střední doba mezi událostmi, kdy dojde k vážnějším škodám. Vychází překvapivě malá, podle mého ne úplně hotového názoru dokonce tak malá, že je v rozporu s odhady založeným na pozorování prostoru kolem Země i s daty z Měsíce. Pořád hledáme mimozemšťany a oni se přitom do nás záludně trefují šutráky, jen aby se pobavili, syčáci.

Odpovědět


Re: Pravděpodobnost?

Jan Mrkvicka,2021-09-22 15:15:03

Aká je fyzikálna podstata zúrivej explózie kozmického telesa v atmosfére bez dotyku Zeme?

Odpovědět


Re: Re: Pravděpodobnost?

Vojtěch Kocián,2021-09-22 16:28:02

Pokud vím, tak to není zcela objasněná záležitost. Špatně se to zkoumá a tím pádem není jak pořádně ověřit simulace. Předběžně se tvrdí, že těleso se dostane do tak husté atmosféry, že jeho struktura zkolabuje kvůli vysokému tlaku, kterým na něj při brždění působí. Tím se rapidně zvýší plocha, kterou proniká atmosférou, což vede k dalšímu rozpadu a dalšímu zvětšení plochy. V podstatě jde o exponenciální řetězovou reakci, jejíž důsledkem je přeměna většiny kinetické energie meteoroidu na tepelnou ve velmi krátkém čase.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Josef Hrncirik,2021-09-22 19:05:54

V cca 6 km výšce je přibližně tlak cca 50 kPa a hustota vzduchu cca 0,73 kg/m3. Meteor letěl cca M56 (17 km/s). Koule má při M2 součinitel odporu cca 2. Čelní dynamický tlak na meteor pak bude min. 209 MPa + reaktivní tlak z expanze extrémně horkého plazma vypařeného materiálu a ohřátého vzduchu asi i na 100 kK s velkým třením u povrchu a mocnou ablací. Kámen 17 km/s má TNT ekvivalent 145 MJ/kg = 36 kg TNT/kg kamene. Průměr meteoru před rozpadem by byl cca 100 m. Ohnivá koule atomového výbuchu 20 MT má průměr cca 3,6 km. Aby vznikla cca lokální tlaková vlna, rozpad meteoru by mohl trvat až cca 10 s.
Ministerstvo energetiky má změřeno, že pokud to skutečně Mossad nechal vybuchnout 4 km nad palácem, tok energie v cíli byl cca 100 kg TNT/m2 nepřátelského paláce. Z přepočtu na Hradčana a Kuznina mať bombe (50 Mt TNT ale až o 5600 let později) to odpovídá nastavení výšky exploze na pohodových 6 666 m.
Hurikán dorazil do paláce nikoliv jen s M1, alebrž jako rychlík M2,8.
V nebohém Jerichu, kde hřešili stejně jako v Sodomě i Gomoře, bylo dle ministerstva energetiky energetické obložení cíle cca 3,3 kg TNT/m2, tedy stejně jako v epicentru Hirošimy.
Není tedy divu, že Joshua hledal marně zbytky Jericha 7 dní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Jan Mrkvicka,2021-09-23 07:02:53

Bude to pravdepodobne mimoriadne vzácny prípad medzi zhorením v atmosfére a výbuchom po dopade na Zem. Existujú záznamy, že niekto sledoval takýto jav, alebo ide len o teóriu používanú s obľubou pri vysvetľovaní nejasných historických udalostí?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Vojtěch Kocián,2021-09-23 08:01:55

Musí být poměrně velký a z přiměřeně pevného materiálu. Příliš křehké explodují už v horních vrstvách atmosféry a pevnější dopadnou za povrch. Dopadů na povrch je hodně, ale naprostá většina dopadne "terminální rychlostí" tedy atmosféra je zabrzdí natolik, že skoro není rozdíl oproti tomu, kdyby ho shodili z letadla ve výšce 10 km. Takových, které by dopadly výrazně vyšší rychlostí a způsobily explozi na povrchu a impaktní kráter, je naštěstí ještě méně než těch explozí v atmosféře. Nevím o žádném za poslední 2000 let.
Pokud vím, zkoumají se spíš rázové vlny, které generuje v podstatě každý meteor (tady jsem vylovil jeden obsáhlejší článek: https://arxiv.org/pdf/1805.07842.pdf). Exploze nejsou tak časté. Používá se radar a snímání infrazvuku, ale hádal bych, že je to dost komplikované a nepřesné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Jan Mrkvicka,2021-09-23 14:15:56

Nepoužívate slovo explózia aj na prosté zhorenie v atmosfére? Je dobre vidieť celú dráhu po ktorej teleso horelo. Explózia (napríklad jadrový výbuch) vyzerá trochu ináč ako horenie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Vojtěch Kocián,2021-09-23 15:25:19

Pokud mluvíme o chemické reakci, tak je hoření a výbuch totéž jen jinak rychlé. Rozlišuje se akorát deflagrace (podzvukové hoření) a detonace (nadzvukové).
U meteorů to taky trochu splývá. I z pouze hořícího meteoroidu se oddělují kousky, přesto nemusí vybuchnout a i z toho vybuchlého většinou nějaké větší úlomky zbydou. Pokud se těleso rozpadne a značná část jeho materiálu shoří (vypaří se) v krátkém čase, pak se asi dá mluvit o výbuchu.
Pokud myslíte meteor v Čeljabinsku, tak ten nejdřív normálně hořel, pak se rozpadl a explodoval (to zjasnění je hodně výrazné), ale menší části pokračovaly dál až na povrch. U záběrů, kdy na povrch dorazila tlaková vlna a sypaly se výplně oken, je jasné, že nešlo jen o průlet. Kdyby ano, byl by po ní výrazně slyšet hukot, jak pokračuje dál. Podobně jako u rázové vlny nadzvukového letadla slyšíte ránu a pak hluk z motorů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

D. Hruška,2021-09-23 15:53:34

Shoření nevytvoří tlakovou vlnu, která vymlátí okna desítky kilometrů daleko. Vás matou proporce. Musíte si uvědomit, že ta ohnivá koule, která tam v jeden moment asi na sekundu vznikla, má v průměru cca několik kilometrů. Rychlost zvuku je přitom asi 340m/s, takže její expanze musela být silně nadzvuková.

Schválně se podívejte na explozi úplně nejslabší a jedné z nejsilnějších jaderných zbraní. Davy Crocket versus test Castle Romeo. První test má sílu pouhých 20 tun TNT a vypadá jako opravdová (tedy prudká) exploze. Druhý test má sílu 11Mt TNT - je 550000x silnější! Přitom vypadá spíše jako poklidné shoření spousty zemního plynu. Proporce dělají kouzla.

Davy Crocket:
https://1url.cz/4KkBM

Castle Romeo:
https://1url.cz/uKkBK

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

D. Hruška,2021-09-23 09:25:30

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Celjabinsk%C3%BD_meteor
https://www.youtube.com/watch?v=fBLjB5qavxY

Odpovědět


Re: Re: Pravděpodobnost?

Lukáš Král,2021-09-23 07:38:48

To těleso, jak už tu bylo psáno, má kinetickou energii slušné atomové bomby. A ta energie se uvolní při jakémkoli zabrzdění toho tělesa ve formě ohromného množství tepla, díky kterému se těleso okamžitě vypaří, výsledkem je ohnivá koule a tlaková vlna.
Soudržné kovové a kamenné planetky většinou přežijí průlet atmosférou a zbrzdí se až při nárazu na zem, kde exploze vytvoří kráter. Komety jsou ale spíš řídkým slepencem různých ledů, něco jako špinavá sněhová koule, takže se mohou rozpadnout už při ohnivém průletu vzduchem (díky přetlaku a ohřevu na čelní straně). V okamžiku rozpadu se vzniklé úlomky zbrzdí mnohem efektivněji (protože aerodynamická brzdicí síla vzduchu sice klesá s 2. mocninou průměru úlomku, ale hmotnost klesá rychleji - se třetí mocninou, takže čím je kus menší, tím rychleji se brzdí) a dále se rozpadají na menší kusy. Výsledkem je téměř okamžitá fragmentace, uvolnění veškeré kin. energie, a exploze několik kilometrů nad zemí, která nevytvoří kráter, ale i tak teplem a tlak. vlnou způsobí katastrofu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pravděpodobnost?

Jiří Hofman,2021-09-25 00:27:31

Ještě by bylo asi dobré zdůraznit, že ten výbuch není chemický (natož jaderný), ale vzniká prudkou přeměněnou pohybové energie na tepelnou. Teplo rozpíná vzduch a to je tou bezprostřední příčinou toho, co vnímáme jako explozi.

Odpovědět

Plasma alebo blesk

Zicho Trenčiansky,2021-09-22 10:11:01

Podobný efekt ako meteor by spravil aj kus plazmatu vyvrhnutého pri veľkej slnečnej erupcií alebo obrovský elektrický výboj, ktoré vznikajú pri extrémnom stlačení magnetického poľa v dôsledku slnečných erupcií.

V laboratóriach (tuším San Alamos) robili bleskom krátery. Je to crazy predstava, že blesky môžu maž takú silu, že formujú reliéf ... ale je to len o akceptácií tej myšlienky ... akceptácií toho nebezpečenstva. Tak sme akceptovali doby ľadové, ako sme akceptovali že nás môže vyhľadiť planétka, môžeme akceptovať aj fakt, že blesk môže byť rádovo silnejší ako tie, ktoré bežne pozorujeme.

Odpovědět


Re: Plasma alebo blesk

Zicho Trenčiansky,2021-09-22 10:12:27

jo mimochodom, nahráva tomu aj fakt, že tie stelúry našli v mesačných kameňoch, na potvrchu mesiaca. Proste Slnko nás občas trochu opeče, Carrington event a tak.

Odpovědět


Re: Plasma alebo blesk

D. Hruška,2021-09-22 10:41:16

Jaká síla podle Vás udrží pohromadě vakuem leticí plazmovou kouli na trase 150 mil. km? Doporučil bych Vám více se zaměřit na snahu o pochopení přírodních procesů a ubrat afinitu k různým "alternativním" myšlenkám. To píšu i s ohledem dna Vaše příspěvky v článku o mamutovi.

Odpovědět


Re: Re: Plasma alebo blesk

Jan Novák9,2021-09-22 13:06:13

Souhlasil jsem s vámi, ale pak mě napadlo že kulový blesk také něco stabilizuje a vakuum je pro plazmu mnohem přátelštější prostředí než atmosféra. Navíc jak tenhle tak Tunguzský meteorit vybuchly v atmosféře a z těla se nic nenašlo...

Odpovědět


Re: Re: Re: Plasma alebo blesk

D. Hruška,2021-09-22 13:43:52

Kulový blesk mě napadl, také jsem pouze položil skeptickou otázku. Pokud ale Zicho Trenčiansky explozi sluneční plazmy považuje za relevantní možnost, měl by mít buďto představu, na jakých fyzikálních principech by mohla fungovat a nebo alespoň doklad o existenci podobného jevu. Kulový blesk s energií 15Mt TNT nikdy pozorován nebyl. Naopak meteority různých velikostí trefují Zemi běžně, takže nechápu důvod, proč hledat za každou cenu podivné alternativní vysvětlení.

Mimochodem YT kanál GeologyHub má pěknou sérii o různých impaktních kráterech na Zemi:
https://1url.cz/GKkrG

Odpovědět


Re: Plasma alebo blesk

Marek Zelenka,2021-09-22 14:16:10

Zicho Trenčiansky: Pokud vládnete angličtinou, je toto téma zevrubně rozpracováno na stránkách www.thunderbolts.info, včetně v souvislostech s mytologií. Elektrostatické výboje při blízkém střetu dvou vesmírných těles dokáží vytvářet jak krátery, tak brázdit celá pohoří. Mají totožné reliéfy, shody na makro a mikro úrovni.

Odpovědět

dobytí Jericha

Radovan R,2021-09-22 01:10:16

Zajímavá možná souvislost (citace z wikipedia): V době bronzové se Jericho stalo jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti Syropalestiny. Největšího rozkvětu dosáhlo mezi lety 1700 př. n. l. až 1550 př. n. l.. Kolem roku 1550 př. n. l. došlo k jeho zničení buď zemětřesením nebo jeho dobytím.[5][6] Této fázi vývoje odpovídá archeologická vrstva spáleniště nazvaná Destrukce města IV. Vedle archeologických pramenů o zničení města existují i prameny biblické. Kniha Jozue popisuje dobytí Jericha zázrakem. Jozue dostal od Boha pokyny k jeho dobytí. Měl s vojskem po šest dní pochodovat jednou denně okolo města s průvodem kněží, kteří troubili na beraní rohy a nesli „archu úmluvy“. Sedmý den měli obejít město sedmkrát a nakonec měli všichni válečníci zakřičet válečný pokřik. Při tomto pokřiku se zdi Jericha zhroutily, válečníci vtrhnuli do nechráněného města a zničili ho.

Odpovědět


Re: dobytí Jericha

Zdeněk Kratochvíl,2021-09-22 09:51:48

To byla hodně smolná trefa. Jericho je jen asi 20 km západně a podle mapy se zdá, že je oddělené spíš údolím než horami.
Spojovat hisorické katastrofy - včetně kosmických - s mýty je ovšem vždy problém. Mýty sice reagují na události a mohou obsahovat dost hlubokou paměť, ale často nějak posunutě. Navíc se jen těžko datují.
Kritičtí autoři kladou děje kolem dobývání Palestiny částí izraelských kmenů většinou spíš do doby o několik málo století později. Příběhy o tom si to ovšem mohly dodatečně přivlastnit, ale kdo ví. V okolí je víc různě poničených dávných sídel a v příbězích biblické knihy Jozue (a dalších) ještě víc. Další problém je, že stabilizace textu a zápis je z doby ještě mnohem pozdější, ale ústní tradice mohla být starší.

Odpovědět


Re: dobytí Jericha

Florian Stanislav,2021-09-22 13:20:08

https://dvojka.rozhlas.cz/ramus-ze-zboril-jericho-7602628
"Hluk tak mocný, že boří nejen zdi, ale i hradby. Ty, o kterých je řeč, spadly v Jerichu kolem roku 1550 před Kristem."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozue
"Podle Davida Ganse soudil Jozue syny Izraele „28 let, totiž od roku 2488, ihned po smrti Mojžíše, do roku 2516“[13], počítáno od stvoření světa, což odpovídá létům 1274–1245 před naším letopočtem."
Takže to vypadá na rozdíl asi 300 let.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace