Tiché nadzvukové drony Exosonic budou dělat protivníky pilotům při výcviku  
US Air Force by rádi trénovali bojové lety s nadzvukovými drony. Takoví protivníci by byli vydatnými soupeři a trénink by tolik nezatěžoval zkušené bojové piloty, kteří představují nedostatkové zboží. Tréninkovými soupeři by se mohly stát drony společnosti Exosonic, jejichž zásadní předností by měl být tichý let a zkrocení sonického třesku.
Nadzvukové drony. Kredit: Exosonic.
Nadzvukové drony. Kredit: Exosonic.

Americké letectvo nedávno udělilo kontrakt společnost Exosonic, která vyvíjí nadzvukové drony s tichým letem. Sonický třesk je noční můrou tvůrců všech možných nadzvukových strojů. Pamětníci si jistě vzpomínají, jak ztrpčoval život legendárním nadzvukovým dopravním letounům Aérospatiale-BAC Concorde. Dnešní vývojáři nadzvukových letounů se s tímto problémem hodlají co nejlépe vypořádat.

 

Logo. Kredit: Exosonic.
Logo. Kredit: Exosonic.

Úkolem společnosti Exosonic je vytvořit pokročilou technologii nadzvukových letounů, a také dodat US Air Force nadzvukové bojové drony pro špičkový trénink bojových pilotů. V současnosti probíhají testy využití podzvukových dronů jako simulovaných protivníků při tréninku pilotů. Americké letectvo ale také chce cvičit piloty v nadzvukovém režimu. Dnes roli simulovaných nadzvukových protivníků hrají lidští piloti na svých strojích. Je to ale drahé a pilotů i strojů není zrovna nadbytek.

 

Concorde létal ve stínu sonického třesku. Kredit: Eduard Marmet / Wikimedia Commons.s
Concorde létal ve stínu sonického třesku. Kredit: Eduard Marmet / Wikimedia Commons.

US Air Force proto uvažuje o sofistikovaných dronech, které by mohly tuto roli převzít. Exosonic vyvíjí nadzvukovou technologii pro komerční dopravní letouny, tak proč ji nevyužít pro bojové drony. Tato technologie značně snižuje projevy sonického třesku a zároveň vylepšuje aerodynamiku letounu. Nadzvukový dron by měl nést rozmanitý náklad a senzory, které se uplatní při letu i simulovaných leteckých akcích.

 

Exosonic zase zamýšlí takové nadzvukové drony využít k otestování a předvedení svých technologií. A nějaký ten zisk se samozřejmě hodí. Jak říká šéf Exosonicu Norris Tie, jejich cílem je vozit pasažéry nadzvukovou rychlostí po celé planetě, tedy i nad pevninou, což vyžaduje zkrocení sonického třesku. Nadzvukové drony je k tomuto cíli posunou, jak technologicky, tak i ekonomicky.

 

Video: Making Air Force One supersonic could transport the president in about half the time

 

Literatura

New Atlas 17. 10. 2021.

Datum: 20.10.2021
Tisk článku

Související články:

Bojový dron US Air Force Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou první let     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2019)
Bojový tryskový dron Loyal Wingman poprvé testoval motor     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2020)
Kelley Aerospace nabízejí nadzvukové bojové drony Arrow     Autor: Stanislav Mihulka (02.03.2021)
Ostře sledovaný bojový dron Loyal Wingman poprvé vzlétl     Autor: Stanislav Mihulka (05.03.2021)



Diskuze:

Poněkud pochybuji

Martin Prokš,2021-10-20 20:21:04

Dobrý den,

Na přednáškách z aerodynamiky nám pan profesor Brož dost přesně tento problém rozebíral. Protože snížení aerodynamického třesku rázové vlny je problém, který trápí letecké konstruktéry od dob prvních úvah o civilním nadzvukovém létaní - a to je už pěkných pár desítek let. V životě jsem to nepotřeboval, neboť s nadzvukovým letadlem jsem v životě nic neměl společného. Ale jestli si dobře pamatuji:

Aerodynamický třesk je akustický projev rázové vlny. A rázová vlna je matematicko-fyzikální jev, který nelze obejít a je funkcí rychlosti letu. Rázovou vlnu lze dost snadno spočítat, lze to i pomocí potenciálních teorií. Je to diskontinuita, která i v potenciálním proudění generuje odpor - disipaci energie. Dnes už bych to neuměl, ale dělalo se to na cvičeních.

V podstatě lze letadlo navrhnout pouze dobře nebo špatně, nic mezi tím (z pohledu rázové vlny). Dobře znamená, že ostrá špička letounu iniciuje rázovou vlnu a celý letoun je skryt v kuželu za rázovou vlnou. Špatně znamená, že něco vyčuhuje a to generuje další rázovou vlnu(kužel) a tím další ztráty energie. Nic víc s rázovou vlnou udělat nelze, to je fyzika. Nemá to vliv jen na hluk, ale i na potřebnou energii - více rázových vln => více zmařené energie => větší nutný tah => větší spotřeba paliva.

Samotná geometrie a aerodynamika letadla je pak další záležitost, ale na akustický třesk rázové vlny to nemá vliv.

Odpovědět


Re: Poněkud pochybuji

Josef Waters,2021-10-20 21:56:05

Rázové vlny generují i další části letounu, kde se prudce mění tvar, nebo průřez. Když některá intenzivnější z rázových vln protíná například křídlo, nebo ocasní plochy, může ovlivnit funkci těchto ploch (řiditelnost) a při dlouhodobějším působení způsobit i mechanické počkození. Pěkně je to vidět na fotografiích z aerodynamického tunelu: https://history.nasa.gov/SP-60/ch-5.html

Odpovědět

Pavel Krušina,2021-10-20 10:31:28

Tolik písmenek a to nejdůležitější - jak snižují ten hluk - to člověk nenajde.

Odpovědět


Re:

Bořek Langmayer,2021-10-20 11:13:09

Tvarem. Při nízké hmotnosti lze pracovat se zcela jiným tvarem náběžných hran a ani motor nemusí mít takový výkon. Je to výsledek aerotunelu :) Sken profilů vám z pochopitelných důvodů nedají.

Odpovědět


Re:

Josef Waters,2021-10-20 15:02:22

Asi tou extrémně dlouhou a špičatou (možná na špičce zploštělou) přídí. Ale rázovou vlnu jen zeslabí, vždycky nějaká bude. Asi podle: https://en.wikipedia.org/wiki/Lockheed_Martin_X-59_QueSST

Odpovědět

oné

Jan Mrkvicka,2021-10-20 06:52:01

Motor je odhadzovací?

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace