Kelley Aerospace nabízejí nadzvukové bojové drony Arrow  
Prudce elegantní tryskové drony Arrow singapurských Kelley Aerospace jsou jako 16tunové šipky hozené do oblohy. Mohou operovat samostatně anebo létat na mise v hejnu, které povede velitelský letoun s lidskou posádkou. Jejich specialitou by měly být letecké bitvy a útoky na pozemní cíle.
Smrtelně elegantní Arrow. Kredit: Kelley Aerospace.
Smrtelně elegantní Arrow. Kredit: Kelley Aerospace.

Autonomní stroje se nám vyvíjejí před očima, ať už jde o civilní nebo vojenské typy. Společnost Kelley Aerospace se sídlem v Singapuru nedávno ukončila dohady kolem svého programu autonomních dronů a oficiálně představila Arrow, nadzvukový tryskový bojový dron. Kelley Aerospace zároveň oznámili, že ji mají stovku předobjednávek od zákazníků, které zajímají především letecké bitvy a letecké útoky na pozemní cíle.

 

Operace hejna dronů Arrow s pilotovaným velitelským letounem. Kredit: Arrow.
Operace hejna dronů Arrow s pilotovaným velitelským letounem. Kredit: Arrow.

Jak je u podobných konceptů obvyklé, dron Arrow se může účastnit různých typů misí. Může létat zcela autonomně, včetně startu a přistání. Také jej může pilotovat pozemní lidský operátor. Drony Arrow mohou létat na mise v hejnu, které povede stroj s lidskou posádkou, a také se mohou vypravit samostatně, na sólovou misi. Základním cílem dronů Arrow je hrát roli posil pro letectvo s lidskou posádkou a zvětšit bojovou sílu letectva na bojišti. Podle Kelley Aerospace jde o první nadzvukový dron, který je vybavený pokročilou hejnovou inteligencí a schopností létat v leteckých flotilách.

 

Black Eagle. Kredit: Kelley Aerospace.
Black Eagle. Kredit: Kelley Aerospace.

Charakteristickou vlastností dronu Arrow je lehká samonosná konstrukce (monocoque) z uhlíkových vláken. Maximální vzletová hmotnost dronu je 16,8 tuny, přičemž dron uletí více než 4 800 kilometrů. Díky své konstrukci, kterou navíc nezatěžují prvky potřebné pro letouny s lidskou posádkou, je Arrow slušně pevný a odolný. Podle Kelley Aerospace je navržený tak, aby vytvářel jen minimální radarový a infračervený obraz.

 

Pokud jde o finance, pořizovací cena dronu Arrow by měla být relativně nízká, podle výbavy, 9 až 16 milionů dolarů. Pro srovnání, jeden pilotovaný letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II přijde zhruba na 200 až 230 milionů dolarů. Vzhledem k „příznivé“ ceně by drony Arrow mohly létat i na vysoce rizikové mise, s omezenou možnost návratu.

 

„Šíp“ na zemi. Kredit: Kelley Aerospace.
„Šíp“ na zemi. Kredit: Kelley Aerospace.

Kromě dronu Arrow Kelley Aerospace vyvíjejí i další vojenský dron Black Eagle. Má vrtulový pohon, rozpětí křídel 29 metrů a velkou výdrž. Ve vzduchu by se měl udržet více než 57 hodin. K dispozici má pokročilou avioniku a GPS systémy.

 

Kelley Aerospace také nedávno oznámili, že pro výrobu dronu Arrow vytvoří minimálně 250 pracovních míst. Zároveň hodlají v průběhu příštích 5 let získat zhruba 500 pilotů, kteří budou operovat s bojovými drony. Společnost neuvedla bližší detaily o zákaznících, kteří si předobjednali drony Arrow. Zároveň prý v současné době testují dva prototypy, ve Spojených státech a ve Švédsku.

 

Literatura

Interesting Engineering 28. 2. 2021.

Datum: 02.03.2021
Tisk článku

Související články:

Čína flirtuje s autonomními doprovodnými drony     Autor: Stanislav Mihulka (02.09.2019)
Nová strategie US Air Force: Valkýry v kontejnerech     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2020)
Bojový tryskový dron Loyal Wingman poprvé testoval motor     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2020)



Diskuze:

Alternativní použití

Václav Dvořák,2021-03-06 13:15:49

rozhodně se mi to po stránce designu líbí a v mírových dobách by se to mohlo používat i jako způsob ultrarychlé dopravy kritických nákladů na větší vzdálenosti... stačí jen přebarvit a doplnit civilní avioniku. Zvlášť kdyby by to umělo letět autonomně z letiště A do letiště B. Nejspíš by se na to musela vybudovat nebo vyhradit nějaká uzší ranvej, mimo vojenská letiště.

Odpovědět

Martin Zeithaml,2021-03-03 23:07:05

Super věcička :) Ta cena je dostatečná, vzhledem k tomu že použité technologie jsou již vyvinuté a relativně snadno dostupné. Náročnější zákazník si je zcela jistě dovybaví. Zákazníky jistě u stroje na zabíjení taky nebude nějak zvlášť zajímat bezpečnost letového provozu, ale odpovídač není nějaká zátěž. Spolehlivost bude asi stejná, jako u jakéhokoliv letadla s jedním motorem. Těžko je asi někdo bude testovat nad obydlenými oblastmi. A ještě jednou k té ceně, je třeba si uvědomit že se to nevyvíjelo v Evropě nebo Spojených Státech jako vládní zakázka!

Odpovědět

Reklama?

J. Horak,2021-03-02 18:20:13

Jen o reklamu nespis nepujde. Podle Singapurske burzy (spolecnost je kotovana) v kratkem case leti akcie firmy zavratne nahoru. To se nedeje jen na zaklade reklamy. Sveci to o jiz podepsanych kontraktech. Makleri nejsou takovi tupci, spise disponuji informacemi, ktere nemame. Reklama zverejnena de facto az ex post, uz jen dokumentuje neco, co uz je na plne obratky rozjete a co se bude vyrabet a prinaset zisky. A nejspis nebudou male.

Odpovědět

A teď trochu kritického myšlení

Martin Prokš,2021-03-02 15:43:36

Dobrý den,

Hezký reprint reklamního článku plného spíše snů než reality. 16tunový bojový dron, to už je plnohodnotný letoun. Např. L159 má max. vzletovou hmotnost kolem 8 tun, Eurofighter kolem 23 tun.

Konstrukce draku a motorů bude srovnatelná, vývojové a výrobní náklady se nebudou významněji lišit od pilotovaného stroje. Odpadne pilot a jeho zástavbový prostor a systémy podpory života (ale zase až tak moc jich není). Brutální rozdíl ale bude elektronizace a senzorika, která bude muset být na vysoké úrovni.

Nevěřím že cena bude nějak brutálně nízká. Ano srovnávat s tím asi nejdražším co se aktuálně dá pořídit (F-35) to vždy bude pakatel. Ale ono těch cca 9milionů dolarů stojí L159, která je hmotnostně poloviční. To znamená, že ten dron 2x těžší než L159 by byl za stejnou cenu? To už dost nepasuje.

Další hodně opomíjenou věcí jsou letecké předpisy. Přeci jen kdyby se to mělo někde uvést do běžné služby, tak by to muselo alespoň občas létat v civilním prostoru - alespoň minimální integrace do civilního provozu. Ono USA to možná tolik nepálí, vývoj a zkoušky v poušti, použití v cizích zemích ve vojenském konfliktu kdy nějaké civilní předpisy už z principu neplatí. Ale tady se mluví i o Singapuru a Švédsku a tam už to tak snadné nebude.

Takže plno snů, velká reklama, ale ono to tak horké nebude. Ještě tak 10 let určitě ne.

Odpovědět


Re: A teď trochu kritického myšlení

Ales Lukas,2021-03-02 20:24:16

Pane Prokši, měl jsem co do činění se 159 Alca a nejspíš nevíte o čem mluvíte, ať již jde o cenu, nebo hmotnost. To zjednodušení u dronu se netýká jen jak si laici představují v odstranění kopkitu, ale jde o neskutečně mnoho záložních systémů, které musí být uzpůsobeny lidskému naturelu (posilovače, generátory kyslíku, dusiku, bezpečnostní prvky v nádržích,.... ale hlavně tam, kde nejde o lidské životy netřeba tak přísných norem na materiály, tolerance, předimenzování z pohledu možného opotřebení,… srovnavate hrušky s jablky.... a ohledně vzletové hmotnosti něčeho v čem nesedí člověk, jsou Vaše dedukce rovněž jaksi poněkud mimo mísu. Na to, že to horké nebude, rozhodně nesázejte. Ono to horké už je a brzo se dočkáte od jiných výrobců zveřejnění třech podobných překvapení, lišit se budou jen ve velikosti. Na to se s Vámi ochotně vsadím.

Odpovědět


Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Martin Prokš,2021-03-03 09:33:50

Dobrý den,

Dovolím si s Vámi nesouhlasit ;-) Ad cena L159, ta přece kolem 1/4 miliardy KČ za kus byla. A hmotnostně je skoro 2x těžší než byla původní L39tka, která měla necelých 5 tun.

"Zjednodušení" dronů v tuto chvíli je jen na úkor toho, že tyto vojenské drony prozatím nejsou cetifikovány pod civilními předpisy (protože nejsou ani náznakem určené pro provoz v civilním vzdušném prostoru) a bůh ví jestli a jak je hodnotí armáda.

Ad podpora života, kokpit a rozhraní pilota. Nemáte úplně pravdu. Ano můžete zapomenout kyslíkové hospodářství, klimatizaci, vystřelovací sedadlo, instrumentaci kokpitu, průběhy sil v řízení. Ale absolutní síly, výchylky a průběhy výchylek zapomenout nemůžete. Serva také nejsou nekonečně silná a přesná, to je skoro stejná problematika jako u pilotovaného a možná horší. Pilot toho hodně uřídí podvědomě tím co má mezi ušima a ani vlastně neví jak, zatímco elektronika a hydraulika potřebuje exaktní řízení. Flutter ignorovat nemůžete, to je identický problém pro pilota i UAV.

Záložní systémy řízení zapomenout nemůžete. Ten stroj není tak levný aby jste si ho mohl dovolit ztrácet na banální závady. Nemluvě o riziku pádu něčeho tak velkého, plného paliva a munice při vzletu a přistání nad vlastním územím a infrastrukturou i kdyby vojenskou.

Dusíkové hospodářství také budete potřebovat (ale to není tak komplikované a drahé). Přeci nechcete aby se vám to při prvním zásahu nádrže úlomkem šrapnelu z toho stal zapalovač a vy jste na banální poškození přišel o celý drahý stroj.

Šidit pevnostní a životnostní nároky také moc nemůžete bez ohledu jestli je na palubě člověk nebo ne. Tenhle UAV už má být pěkně velký a létat rychle. Aerodynamické a setrvačné síly a momenty jsou velké. Opět už jen riziko havárie nad vlastním územím, zbytečná ztráta drahého stroje, nesplnění důležité mise. Do určité míry se dá předpokládat, že stávající generace UAV je stále v rychlé vývojové fázi a že budou sloužit max. 5 let než morálně zastarají, takže životnostně toho až tolik (možná) nenacyklují. Velký a drahý balík zkoušek a průkazů se možná dá oželet nebo osekat. Ale kdo ví, zase pokud se to bude používat intenzivně, tak toho nacyklují dost i za poměrně krátkou dobu.

Ano ignorováním certifikačních požadavků letové způsobilosti se dá vývoj výrazně zlevnit, obzvláště v případě certifikace EASA, ale ono se to sakra rychle vymstí. Za WWI když piloti umírali tak se na to tolik nehledělo, vždyť byla krvavá válka. Ale dnes když začnou padat obdobným způsobem UAV, tak to sakra rychle poleze do peněz a velmi rychle se k těm standardům letové způsobilosti vrátí. Plus problematika elektroniky.

Vůbec nebyla zmíněna integrace do civilního prostoru. Ta nejspíše zatím vůbec neexistuje u ničeho, protože právní otázky, komunikace, ...

Že mají UAV budoucnost a budou čím dál víc vyskakovat jak houby po dešti vůbec nepochybuji. Zaříznutí rozvoje UAV ve VZLÚ generálním ředitelem před 13 lety byl hlavní důvod proč jsem s letectvím praštil a šel dělat jinou strojařinu. Dnes už se vrtám jen do ULL v rámci svého koníčka, rozhodně mě to neživí. Ale na druhou stranu jsem realista. To co UAV nejvíce zatím brzdí a proč si myslím že nejméně 10 let ještě velké stroje nebudou v běžném provozu:
- Omezená umělá inteligence. To by se mohlo zlepšovat snad.
- Omezená a drahá senzorika. Ať má člověk smysly sebenedokonalejší, ve spojení s mozkem z nich dokáže vytěžit neuvěřitelně hodně. Tohle to bude hodně prodražovat.
- Omezená míra komunikace s živými veliteli / piloty / civilním sektorem. Velká neznámá i přes velkou snahu v tomto se posunout.
- Riziko zneužití, zabezpečená komunikace, elektronický boj. Problematika tohoto bude s časem jenom růst a zhoršovat se a více a více omezovat možnosti nasazení.

Odpovědět


Re: Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Mila Draber,2021-03-03 12:15:29

Pane Prokeši, jako důstojník v záloze tyto hrátky sleduji. Vaše úvahy a dedukce vychází z mylného předpokladu. Strategie těchto dronů je "Odstartuj, zadej data a zapomeň". Vy modeláři chcete, aby se vám to vracelo. Za předpokladů, že stroj stojí dvacetkrát méně, než letoun a ještě v něm nemusí sedět pilot... Naše generace musí hodně přehodnotit svůj pohled na řešení budoucích sporů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Martin Prokš,2021-03-04 07:57:02

Dobrý den,

Na toto zadání potřebujete relativně hloupou ale zase specializovanější střelu s plochou dráhou letu typu modernizovaný Tomahowk nebo něco nového od začátku vyvynutého ale pro stejný účel. Specializovanější na jeden letový režim, minimum senzoriky, minimum inteligence, co nejlevnější, maximalizace bojové hlavice a doletu, let podle navigace na předem známé souřadnice. S možností rozšíření pro cílové navádění na odraz nebo radar nebo tepelný zdroj čí změnu cíle za letu přes zabezpečenou komunikaci. Ale tyto dodatečné rozšíření vše prodražují a komplikují, takže tohle jen v oprávněných a omezených případech a sériích.

Ale tady se píše o nadzvukovém dronu schopném autonomního vzletu i přistání, operujícího v hejnech (co je to hejno? dva stroje v kooperaci a více?) pod vedením člověka i bez něj pro vzduch-vzduch i vzduch-země mise.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Mila Draber,2021-03-05 18:12:42

Nechci Vás prudit, ale uvědomujete si, že Tomahowky už zastaraly? A jak píšete mají minimum inteligence,.... Zkuste zapřemýšlet, kdo v případném střetu má šanci přežít. Zda ten s těmi zastaralými, snadno detekovatelnými a předvídatelně se chovajícími, sestřelitelnými hračkami, nebo ten s něčím rychlejším, inteligentnějším, schopným pracovat kolektivně,...Argumentovat jejich vylepšenými verzemi, je mimo mísu, stále jde o pomalé a odhalitelné,... střely. Pokud vím, tak je to trend i u vás modelářů. Už nestřílíte jen tak raketky naslepo směrem vzhůru, i s těmi vrtulovými už to není, jako to bývalo. U velkých kluků se stále většímu zájmu těší tryskové modely. A v těch nikdo nesedí a pokud vím, tak ty lepší se už dovedou vracet když nad nimi ztratíte dohled. A dělají je i amatéři, takže asi nebudou tak drahými hračkami.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Jonas Vydra,2021-03-05 21:30:39

Pro pana Prokše: Co je to hejno? Pojem hejno v aviatice zdomácněl a používá se pro blíže neurčený počet strojů operujících ve formaci. Jakmile je pro tyto stroje jednou vytvořen algoritmus, je v podstatě jedno, kolik jich vzájemně kooperuje (plní úkol). Doporučuji se podívat na záběry z Ču-chaji v deltě Perlové řeky, kde 20. září roku 2020 proběhlo světelné představení s 3051 drony. Na některých show již modeláři předvádějí lety svých výtvorů také již někdy ve formaci, přičemž pomocí joystyku řídí jen jeden stroj.

Odpovědět


Re: Re: Re: A teď trochu kritického myšlení

Honza Kohout0,2021-03-04 10:27:06

Přeji pěkný den,

nejsem odborník z žádného technického hlediska, maximálně IT. Ovšem právě z tohoto pohledu vzpomenu na povídku Stanislava Lema "Přelíčení" (soubor povídek "Panův Hlas", možná i jinde).

"Anonymní" android (nikdo na palubě nevěděl, kdo je tím andoidem) se rozhodl ukázat výhodu androidů s umělou inteligencí (Lem nespecifikuje žádný "pozitronický mozek", prostě UI) - jsou schopni mnohem rychlejšího výpočtu a hlavně jim nevadí *mnohem vyšší přetížení*.

Nejde jen o vyhození podpory života, ale o hodnoty mezí.
Hydraulika a servomotory samozřejmě mají své limity, ovšem stále mnohokrát vyšší než člověk. Domnívám se, že většina fyzických částí zvládně desítky G - člověka zabijí/omezí jednotky G.
Jistě je poteba tolerance, ale stačí mnohokrát nižší (výtahy jsou dimenzovány 10x).

Odpovědět

Nádhera

Jará Šustr,2021-03-02 14:50:45

To je, ale krasavec. :o

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace