Velryby jsou obrovské, ale téměř netrpí rakovinou. Jak to dělají?  
Mělo by platit, že čím více buněk někdo má, tím větší je šance, že se mu buňky splaší a vytvoří nádor. Jenomže to tak není. Největší zvířata, jako jsou sloni a velryby, trpí rakovinou nápadně méně než mnozí savci podstatně menší velikosti. Pokud odkryjeme jejich triky, mohli bychom získat výhodu v osudovém boji s nádory.
Inspiruje nás rezistence velryb vůči rakovině? Kredit: Olga Shpak / Wikimedia Commons.
Inspiruje nás rezistence velryb vůči rakovině? Kredit: Olga Shpak / Wikimedia Commons.

Rakovina je vlastně vzpoura vlastních buněk, které začnou prosazovat své sobecké zájmy. Prostá úvaha by napovídala, že když má nějaký živočich větší tělo, více buněk a žije déle, měl by také více trpět rakovinou. Jenomže to tak nefunguje. V podstatě neexistuje žádný jednoduchý vztah mezi velikostí těla a rizikem nádorového bujení. A největší druhy zvířat, jako velryby a sloni, mají naopak nádorů nápadně méně než menší či úplně malí tvorové.

 

Denis Firsanov. Kredit: D. Firsanov.
Denis Firsanov. Kredit: D. Firsanov.

Biologové tomu říkají Petoův paradox a vzhlížejí k němu se zájmem i s nadějí. Vzhledem k tomu, že buňky mají sklony neustále mutovat a bouřit se, velryby a sloni musejí mít k dispozici nějaké velmi účinné triky, které drží jejich těla pohromadě. Kdybychom tyto mechanismy odkryli, mohly by nám pomoci v boji s našimi vlastními nádory, kterými bohužel trpíme podstatně víc, než naši příbuzní.

 

Tým odborníků americké University of Rochester ve státě New York objevil takový užitečný trik u velryb grónských (Balaena mysticetus), které náležejí k největším a nejdéle žijícím živočichům na světě. Denis Firsanov a jeho spolupracovníci provedli sérii experimentů s buňkami velryb, což je samo o sobě hodno obdivu.

 

Logo. Kredit: University of Rochester.
Logo. Kredit: University of Rochester.

Přišli na to, že velrybí buňky předčí lidské, myší i kraví buňky ve schopnosti opravovat poškozenou DNA. Dovedou zlikvidovat buněčný problém v samotném zárodku, s mnohem větší přesností a účinností než řada jiných druhů savců. Vědci rozsekali vybraný úsek DNA genetickým editorem CRISPR a velrybí buňky to spravily mnohem lépe, než zmíněné lidské, myší a kraví buňky.

 

Také vyšlo najevo, že velrybí buňky produkují mnohem více proteinu CIRPB, významného pro opravy DNA, nežli buňky ostatních studovaných druhů. Velmi zajímavou zprávou je, že když vědci v hravé náladě zařídili větší produkci proteinu CIRPB v lidských buňkách, podstatně to zesílilo jejich schopnost bezchybně opravovat poškozenou DNA.

 

Jak se zdá, pro očividně značnou rezistenci velryb vůči rakovině může být zásadní strategie neničit buňky s poškozenou DNA, ale pohotově opravovat chyby v DNA. Jak navrhuje odborník na rakovinu Jason Sheltzer z americké Yale University, dalším krokem by mělo být ověření tohoto mechanismu na zvířecím modelu. Když u myší zařídíme zvýšení produkce proteinu CIRPB, stanou se rezistentními vůči nádorům? Zkušenost ukazuje, že podobné dříve objevené mechanismy obvykle nefungují přímočaře a mívá to háček. Ale musíme to zkoušet stále dokola. Těšme se na zajímavé objevy!

 

Literatura

Science Alert 26. 5. 2023.

bioRxiv 2023.05.07.539748.

Datum: 30.05.2023
Tisk článku

Související články:

Tasmánští čerti bojují: Vyvíjejí si rezistenci proti strašlivé nakažlivé rakovině     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2016)
Sloni si vzkřísili zombie gen a odolávají s jeho pomocí rakovině     Autor: Stanislav Mihulka (17.08.2018)
Nobelova cena za medicínu bola udelená za prínos k imunoterapii nádorov     Autor: Matej Čiernik (02.10.2018)
Rozbitý protein Siglec-XII zřejmě přispívá k vysokému počtu rakovin u lidí     Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2021)
Vyšetrenie nádorovej DNA vo vzorke krvi čiastočne nahradí skríningovú kolonoskopiu     Autor: Matej Čiernik (24.06.2021)
Proč lidé tolik trpí nádory? Díl viny zřejmě nese rozbitý gen BRCA2     Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2022)
Aspirin tlumí rozvoj kolorektálního karcinomu     Autor: Dagmar Gregorová (13.06.2022)
Galleri test     Autor: Matej Čiernik (05.03.2023)
Běžnou bakterií proti zhoubnému nádoru     Autor: Dagmar Gregorová (17.03.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz