V posledních letech se hodně zkoumá vědomí. I když je to tak trochu jako když dítě chce vědět, kde se vzala jeho oblíbená hračka, protože si často vědomí hýčkáme jako lidskou vymoženost, tu a tam jsme na něco přišli. Stále ale přesně nevíme, co to vědomí vlastně je, natož k čemu je dobré nebo jak vůbec vzniklo.
V tomto směru máme v podstatě dvě možnosti. Můžeme mudrovat o záhadných kvantových záhadách, které se odehrávají v našich rosolovitých mozkových závitech, a ještě více si přitápět pod naší výjimečností. Anebo můžeme zkoumat ptáky, jako to udělali na německé Ruhr-Universität Bochum (RUB).
Vlastně se stačí oprostit od představy, že naše vědomí vyskočilo jako králík ze všeobjímajícího kvantového víru božské entropie či něčeho podobného. Gianmarco Maldarelli a Onur Güntürkün podle vlastních slov začali s předpokladem, že vědomí není třešničkou na dortu evoluce člověka, ale že představuje kognitivní proces, který více či méně sdílíme s mnoha ostatními živočichy. Vědomí není jen jedno, ale existuje v mnoha podobách, stejně jako mozek není jen ten náš.
Badatelé dali dohromady výsledky nedávných behaviorálních studií ptáků a čerstvá neurobiologická data, z nichž se stále zřetelněji rýsuje, že ptákům jsou vlastní různé formy vědomého vnímání. Jde především o senzorické vědomí, při němž se vědomě vnímají podněty a reaguje se na ně, a různé aspekty uvědomění sama sebe, v souvislosti s neurobiologickými základy, které k tomu ptáci podle všeho mají. Pozoruhodné přitom je, že jde o jiné struktury, než jaké máme v mozku my jako savci, ale zřejmě fungují podobně.
Studie senzorického vědomí, například u holubů nebo vran ukazují, že ptáci nejen automaticky zpracovávají podněty, ale rovněž je subjektivně prožívají. Když holubům předvedete vizuální vjemy, které lze interpretovat různým způsobem, přeskakují od jedné interpretace ke druhé, úplně stejně jako lidé.
Rovněž se ukazuje, že ptačí mozky obsahují neurobiologické struktury, které přinejmenším teoreticky umožňují vědomé procesy, i když se velmi liší od těch lidských. Jak říká Güntürkün, ptačí kaudolaterální nidopalium (NCL) je obdobou naší prefrontální kůry a vzhledem k ohromující úrovni propojení neuronů zřejmě umožňuje vědomé zpracovávání informací. Úroveň konektomu ptačího mozku je podle něj taková, že odpovídá mnoha kritériím teorií vědomí, jako je například teorie globálního pracovního prostoru (GWT, Global Workspace Theory), podle které vědomí funguje jako divadelní jeviště.
Nedávné experimenty rovněž ukazují, že ptáci mají různé formy vědomí sebe sama. Některé druhy krkavcovitých ptáků, jako třeba straka, prošly zrcadlovým testem sebeuvědomění. Jiné formy těchto testů zase prokázaly u ptáků další typy vědomí sebe sama. Jak upozorňuje Güntürkün, experimenty naznačují, že holubi nebo třeba kuřata rozlišují mezi odrazem v zrcadle a skutečným ptákem, přičemž reagují podle kontextu. To je známka základního, situačního sebeuvědomění.
Výzkum ptáků, stejně jako i dalších skupin živočichů spěje k závěru, že vědomí je podstatně starší a mnohem rozšířenější evoluční fenomén, než jsme si ve své samolibosti vysnili. Na ptácích je to pěkně vidět, stejně jako to, že určité formy vědomí mohou fungovat i na úplně jiných mozkových strukturách, než jaké máme v hlavě my.
Video: Onur Güntürkün: Why birds are smart | ESISyNC 2022
Literatura
Philosophical Transactions of the Royal Society B online 13. 11. 2025.
Máme kvantové vědomí, propojené s předivem časoprostoru?
Autor: Stanislav Mihulka (03.02.2014)
Mají mořské sasanky duši? Tvorové bez mozku vytvářejí vzpomínky
Autor: Stanislav Mihulka (03.04.2023)
Chuchvalce nanodrátků stříbra zvládají učení a paměť podobně jako mozek
Autor: Stanislav Mihulka (24.04.2023)
Pomohou výzkumu podstaty vědomí kvantové počítače nebo hlavonožci?
Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2025)
Jak náš mozek předvídá budoucnost?
Autor: Josef Pazdera (01.04.2025)
Budeme uměle inteligentní?
Autor: Miloslav Pouzar (02.07.2025)
Diskuze:
Nutná podmínka života
Pavel A1,2025-11-29 18:28:01
Osobně si myslím, že nějaká forma vědomí je nutná podmínka života, protože organismus, který nedokáže rozlišit já od ne-já by sežral sám sebe. I měňavka musí rozlišit, která panožka je její a která je cizí a může si z ní ukousnout.
Re: Nutná podmínka života
Samuel Son,2025-11-30 23:02:39
To si nemyslím.
Pes se honí za svým ocasem aniž by si uvědomoval že je jeho.
Ani malé děti si neuvědomují vlastní tělo.
Myslí si že nejsou vidět, když si zakryjí oči.
Jako pštros který strká hlavu do písku.
Instinkty stačí na to aby se živočich nesežral.
Re: Re: Nutná podmínka života
F M,2025-12-04 11:33:07
Ten zrcadlový test mě přišel pochybný už davno, tedy jako samojediný, tuším jsem tu už jednou cca to samé psal.
Přece jenom, už to hodnotit některé tvory podle nějakého nějakého "pomocného" smyslu je zhruba stejné jako říct, že člověk nemá vědomí, protože když se mu zakryje zrak, tak nepozná svého dvojníka po čichu. Jsem příjemně překvapen, že konečně došlo i na psy. Koukám, už je přiznáváno lecčemu, savci počínaje. Ono stačí něco o těch zvířatech vědět, myšleno v praxi, hlavně těch divokých. Dle mne jde, jako v praxi téměř vždy spíš o škálu, než o on/off (narozdíl od totální lobotomie okamžité lobotomie).
Malé děti také vědomí mají, neví se jestli třeba až už v prenatálním věku. Že je natolik nekompatibilní s dospělým (dospělejším) vědomím, že z jeho existence nemusí zbýt žádná vědomá vzpomínka je věc druhá. Děti si tělo uvědomují, ale ne tak dobře jako my, to bych zrovna mohl tvrdit, že si ho neuvědomujeme my, když si vzpomenu co vše s ním dokáží vnímat jiní lidé.
Myslím, že to hodnotíte jen na základě jediné praktické zkušenosti kterou máte, tak to koneckonců máme všichni. A to automatické "povyšování" lidí nad ostatní druhy je také v moderní (západní) společnosti hluboko zažráno. Ale nepřijde mi to správné, ale především výsledky, mimo pohodlný život v betonu mezi asfaltem, nesedí.
Stačí se podívat jak se mladí savci učí lovit, tam by se s instinktem daleko nedostali (už jenom, poc se učí, když už ten instinkt mají?). Ten je jen základ a má vysokou rozhodovací pravomoc, koneckonců stejně jako u lidí.
Re: Re: Re: Nutná podmínka života
D@1imi1 Hrušk@,2025-12-04 13:52:52
Já jsem pointu předřečníka pochopil čistě tak, že vědomí není podmínkou k tomu, aby tvor sám sebe nesežral, což tvrdil Pavel A1. K tomu můžou sloužit různé mechanismy a nemusí to být zrovna vědomí, ale ani ty instinkty. Stačí třeba, že mu to jeho ústrojí pro příjem potravy technicky neumožňuje. Mechanismy pro rozpoznání vlastních buněk od patogenů jsou klíčové pro imunitní systém, ale tvrzení, že imunita je vědomí, by bylo celkem neortodoxní.
Asi mi uniklo, že by se všeobecně předpokládalo, že lidé jsou jediní tvorové obdaření vědomím. Samozřejmě spousta lidí si to myslet může, ale to je obyčejná iluze nadřazenosti (stejně jako když si 80-90% řidičů myslí, že jsou nadprůměrnými řidiči).
Také se podle mého názoru často nedostatečně rozlišuje mezi vědomím, sebeuvědoměním a různými formami inteligence, což jsou tři různé věci.
Re: Re: Re: Re: Nutná podmínka života
F M,2025-12-05 08:43:45
Omlouvám se Samuel Sonovi za házení do jednoho pytle, zvlášť když ta připomínka byla v podstatě pěkná a poučná a k věci.
Máte pravdu, tu druhou část jsem neměl vztáhnout konkrétně na Samuel Sona. Vzal jsem to podle nejviditelnějšího vzoru což ode mne bylo nepěkné, zvlášť když mi došlo, že je to psáno z tohoto pohledu neutrálně a původně jsem to pokračování tak psal také jako doplněk. Jenomže, jsem na to mezitím (vyrušování) zapomněl a nějak mi vypadla auto korekce.
Navíc to místo škály vypadá na několik, i když to už až taková chyba není.
Bohužel to vědomí se ostatním druhům opravdu přiznává nějak "oficiálně" (co jsem si všiml) až poslední dobou. Tedy třeba u těch psů to páníčkům (některým, i vědcům) bylo jasné už dávno. Popravdě nevím jestli je to vůbec věc 20 století, nebo až tohoto. Co jsem se až teď dodatečně díval, tak to vypadá, že přes to zrcadlo a antropomorfizmus se "dostali" až cca před deseti lety (u těch psů; přes ten čich). Ani u ostatních druhů to není o mnoho lepší, druhá půlka spíš 3/4 20 století. Ono konkrétně u západní civilizace to není nic neobvyklého, stačí si jenom vzpomenou ne její dřívější vztah k dnešním menšinám a drobným fluktuacím melaninu, duši atd.
Otázka je co vše se dá považovat za život a co za vědomí. Osobně si také myslím, že je vázáno na alespoň nějaký mozek. Ale zase si netroufnu tvrdit, že život si nějakou cestu nenašel i bez něho. Koneckonců si myslím, že už může být nasnadě začít přemýšlet jak ho hledat u AI (tedy ne že už tam už je). A zase zobecnění, je tam potřeba pud sebezáchovy, nebo je to zase jen antropocentrismu?
Re: Re: Re: Re: Re: Nutná podmínka života
D@1imi1 Hrušk@,2025-12-05 13:40:31
Kdyby lidé nepředpokládali vědomí u zvířat, nevznikly by podle mého názoru zákony proti jejich týrání. Dle LLM byl první takový zákon na našem území už v roce 1855, ten se týkal jen týrání které budilo veřejné pohoršení, ale od roku 1939 už i mimo rámec veřejného pohoršení.
Zrcadlový test podle mého názoru ověří pouze sebeuvědomění, zatímco vědomí může být přítomné, aniž by jedinec chápal, že je samostatnou entitou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
