Globální emise oxidu uhličitého už (možná) klesají  
Stoupáme? Ne, klesáme! Tak nějak na sebe pokřikují v koši balónu hrdinové v úvodu románu Tajuplný ostrov. Stejnými slovy se dohadují experti o globálních emisích oxidu uhličitého. Kdy budou kulminovat? Anebo už kulminovaly?
Oxied uhličitý je běžnou součástí zemské atmosféry. Jeho molekuly tvoří atom uhlíku a dva atomy kyslíku. Je také hlavní složkou atmosfér planet Venuše a Marsu. Byl prokázán i v řadě komet a  v mezihvězdném prostoru.  Kredit: Volné dílo.
Oxid uhličitý je běžnou součástí zemské atmosféry. Jeho molekuly tvoří atom uhlíku a dva atomy kyslíku. Je také hlavní složkou atmosfér planet Venuše a Marsu. Byl prokázán i v řadě komet a v mezihvězdném prostoru. Kredit: Volné dílo.

Emise oxidu uhličitého z fosilních paliv a výroby cementu měla podle prognóz z konce roku 2025 v loňském roce stoupnout o 1,1 % a dosáhnout rekordních 38,1 miliard tun oxidu uhličitého. Ve hře je ale možnost, že celkové množství emisí oxidu uhličitého už o něco málo kleslo. O tom se kromě jiného rozhodovalo na frontě, kde běží boj o odlesňování a hospodaření se zemědělskou půdou. Většina odborníků se ale zdráhá pokles emisí oxidu uhličitého připustit a dál počítají s jejich kulminací až někdy kolem roku 2030. Jedním dechem dodávají, že za deset let od slavné konference v Paříži, jejíž účastníci se shodli, že se na Zemi neoteplí o víc než o 1,5 °C, se roční emise oxidu uhličitého zvedly o desetinu. Splnění závazku z Paříže se zdá stejně reálné, jako kdybychom se chtěli kousnout do vlastního lokte.

 

Evropa emise oxidu uhličitého z fosilních paliv a výroby cementu o něco snižuje od 90. let a Severní Amerika jí v tom sekunduje zhruba od roku 2010. Není to nic závratného. Závratný je ale nárůst emisí ze stejných zdrojů v Asii, především zásluhou Číny a Indie. Čína má na svědomí třetinu světových emisí. Hlavní zásluhu na tom mají čínské uhelné elektrárny, které ročně spolknou 2,3 miliardy tun uhlí. To platilo donedávna. Situace v Číně se ale rychle mění.

 

Čína se stává velmocí číslo 1 v produkci energie z obnovitelných zdrojů. Produkuje elektromobily, vyrábí zařízení pro sluneční a větrné elektrárny a také je ve stále větší míře sama využívá. Do roku 2035 by měla klesnout v Číně produkce všech skleníkových plynů o 7 %.

 

Graf: Emise CO2 v Číně již 18 měsíců stagnují nebo klesají, počínaje březnem 2024. Tento trend pokračoval i ve třetím čtvrtletí roku 2025. Kredit: CarbonBrief 2025.
Graf: Emise CO2 v Číně již 18 měsíců stagnují nebo klesají, počínaje březnem 2024. Tento trend pokračoval i ve třetím čtvrtletí roku 2025. Kredit: CarbonBrief 2025.

Rozhodne Čína?

Odborníci připouštějí, že až budou kulminovat emise oxidu uhličitého v Číně, dojde k jejich kulminaci i v globálním měřítku. Takový je vliv Číny na bilanci skleníkových plynů. Je docela reálné, že k tomu již došlo. A to dokonce už v roce 2024. V loňském roce klesly čínské emise možná o 1,2 %. Za hlavní faktor považují experti pokles poptávky po cementu a oceli. V kombinaci s narůstající produkcí energie z obnovitelných zdrojů v tom odborníci vidí záruku, že čínský pokles emisí oxidu uhličitého nepředstavuje pouhý výkyv, ale setrvalý trend. Nejasný je ale v Číně vývoj emisí dalších skleníkových plynů.

Kulminace či dokonce pokles emisí oxidu uhličitého samozřejmě neznamená, že se stabilizuje hladina oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Ta i nadále poroste, i když ne takovým tempem. Dohoda z Paříže počítá s nulovou bilancí emisí do půlky 21. století. To se zcela jistě nepodaří. Představy o tom, že to doženeme odebíráním skleníkových plynů z atmosféry v druhé polovině 21. století, vypadají sice hezky, ale ukazují se po technické stránce jako notně komplikované.

 

Zachrání nás zemědělství?

Někteří odborníci proto věří, že nás spasí zalesňování a změna hospodaření v zemědělství. To by se mělo jako mávnutím čarovného proutku proměnit z proklínaného producenta skleníkových plynů na jejich významného „hltouna“ a likvidátora.

Je ale otázka, na co zemědělství „přestavovat“. Na to, aby polykalo co nejvíce skleníkových plynů? Nebo na to, aby nás v nezadržitelně se ohřívajícím světě ještě uživilo? Naše plodiny jsou primadony šlechtěné tisíciletí na klima, které při svých výkyvech generovalo spíše malé doby ledové. Na teplejší, sušší klima se vším, co k tomu patří, jsou háklivé. Výčet civilizací, které se zhroutily v důsledku sucha a neúrody, je nepříjemně dlouhý. Vyšlechtění odrůd odolných k těmto negativním vlivům se nestihne za tři nebo pět let. Dokonce ani s nasazením metod genového inženýrství, jež Evropa zatím dost zatvrzele odmítá. Ale možná už na tom pracuje Čína. Kdo ví?

 

Prameny:

Cabon Brief: China’s CO2 emissions have now been flat or falling for 18 months. https://www.carbonbrief.org/analysis-chinas-co2-emissions-have-now-been-flat-or-falling-for-18-months/

Drysdale, R., Zanchetta, G., Hellstrom, J., Maas, R., Fallick, A., Pickett, M., ... & Piccini, L. (2006). Late Holocene drought responsible for the collapse of Old World civilizations is recorded in an Italian cave flowstone. Geology34(2), 101-104.

Global Carbon Project: Fossil fuel CO2 emissions hit record high in 2025. https://globalcarbonbudget.org/fossil-fuel-co2-emissions-hit-record-high-in-2025/

Tollefson J.: Global greenhouse-gas emissions are still rising: when will they peak? Nature, 647, 831-832.

Datum: 03.01.2026
Tisk článku

Související články:

Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře     Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
A déšť trval dva miliony let     Autor: Vladimír Socha (20.11.2024)
Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024     Autor: Stanislav Florian (11.01.2025)
Nastane nová doba ledová dříve?     Autor: Josef Pazdera (29.09.2025)
Nastartovala „černou smrt“ erupce vulkánu?     Autor: Jaroslav Petr (07.12.2025)
Jak je to s vytrvalostním sportováním? Škodí nebo prospívá?     Autor: Jaroslav Petr (30.12.2025)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz