Zombie tkáně sumýše odmítají zemřít: Vypěstuje si ocas vlastní ještěrku?  
Sumýš Psolus fabricii je úplně normální sumýš, docela fešák, pokud vás neděsí ostnokožci bez chapadel. Když z něj ale vědci ořezali tkáň, děly se věci. Ořezaná tkáň neumírá, diferencuje se, je imunitně aktivní a nasává živiny z mořské vody. Celé roky. Namísto bizarního hororu očekávejte revoluci v biomedicíně!
Sumýš Psolus fabricii z Labradoru. Kredit: Rebecca Evans, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Sumýš Psolus fabricii z Labradoru. Kredit: Rebecca Evans, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

K oblíbeným hororovým motivům patří i oživlé kusy těl, které si žijí vlastním životem. Vědci nedávno narazili na podobný případ v reálném světě, i když to zrovna není potměšilá ruka s pěti prsty, která by šmejdila po zemi jako fretka. Tohle frankensteinovské monstrum žije na mořském dně.

 

Sarah Jobson. Kredit: S. Jobson.
Sarah Jobson. Kredit: S. Jobson.

Sara Jobsonová z kanadské Memorial University of Newfoundland a její kolegové zjistili, že když uříznou kusy tkáně ze sumýše Psolus fabricii, žijí tyto explantáty dál svým vlastním životem déle něž tři roky v přirozené mořské vodě. Jde o první známý případ takto dlouhodobého přežívání a pokračujícího růstu oddělené tkáně nějakého podobného živočicha mimo kontrolované a sterilní laboratorní prostředí.

 

Mohl by z toho být nový a dostupný experimentální model pro biomedicínu. Jak říká kolegyně Jobsonové Rachel Siplerová, zatím sice z odřezků nevypěstovali novou, kompletní mořskou okurku, ale pozorují růst a diferenciaci buněk několik let po odříznutí této tkáně ze sumýše.

 

Logo. Kredit: Memorial University of Newfoundland.
Logo. Kredit: Memorial University of Newfoundland.

Představte si ještěrku, které upadne ocas. Podle Siplerové se dnešní výzkum regenerace zabývá především tím, jak takové ještěrce naroste nový ocas. Oni se s kolegy řeší to, jak udělat z odděleného ocasu novou ještěrku.

 

Je pravda, že mnozí ostnokožci, sumýše nevyjímaje, jsou známí mimořádnou schopností regenerace a jen zanedbatelným stárnutím buněk. Vědci ale předpokládali, že oddělená tkáň sumýšů nakonec odumře. Jobsonová s kolegy si ale všimli, že tkáň ze zmíněného sumýše ani po několika týdnech nerozpadla. Naopak se ukázalo, že roste.

 

Zombie tkáň sumýše diferencuje buňky, reorganizuje se a probíhá v ní aktivita imunitního systému. Nemá ústa a živiny získává vstřebáváním aminokyselin rozpuštěných v mořské vodě. Jak podotýká Siplerová, přirozená mořská voda je z experimentálního hlediska asi tím nejméně sterilním a mikrobiálně nejrozmanitějším prostředím, jaké mohli použít. Zombie tkáni to podle všeho vyhovuje. Bioinženýři si pochvalují, že se sumýši snadněji chovají a tolik nedráždí etiky. Jak se zdá, brzy půjde pod nůž spousta sumýšů.

 

Video: List of Animal of Order Dendrochirotida Family Psolidae psolus psolidium tenue punctatus ornata

 

Literatura

Bigelow Laboratory for Ocean Sciences 27. 9. 2026.

Science Advances online 27. 9. 2026.

Datum: 01.06.2026
Tisk článku

Související články:

Lidské srdce se samo obnovuje     Autor: Jaroslav Petr (06.04.2009)
Průlom v regeneraci savců po vypnutí jediného genu     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2010)
Wolverine inspiroval průhledné a regenerující umělé svaly     Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2016)
Obětuj tělo, zachráníš se... snad     Autor: Dagmar Gregorová (14.03.2021)
Lidské srdce má skrytou schopnost hojení     Autor: Jaroslav Petr (26.11.2024)
Prokletí lidského rodu? Hojíme se třikrát pomaleji než šimpanzi     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2025)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz