Heart Aerospace: Největší kompletně elektrické letadlo zvládlo první let  
Společnost Heart Aerospace poslala do vzduchu svůj demonstrátor X1, který se stal doposud největším letícím plně elektrickým letounem. Stroj o vzletové hmotnosti přes 11 tun absolvoval v Plattsburghu, stát New York zkušební let o délce 27 minut. Jeho let prokázal, prokázal, že je možné stavět takto velké plně elektrické letouny a bezpečně s nimi létat.
Heart Aerospace X1 poprvé ve vzduchu. Kredit: Heart Aerospace.
Heart Aerospace X1 poprvé ve vzduchu. Kredit: Heart Aerospace.

Není to v podstatě nic nového. Zcela elektrická letadla poháněná výhradně elektromotory napájenými z baterií ve skutečnosti létají už více než půl století, v poslední době stále častěji. Navzdory očividnému pokroku ale tenhle typ letounů dlouho čelil problému s velikostí v souvislosti s výkonem elektrického pohonu. Postavit jednomístný elektrický letoun je jedna věc, stejně jako vyvinout stroj schopný přepravovat zhruba tucet cestujících. Něco úplně jiného je ale dostat se do kategorie letadel pro komerční lety, aby jejich provoz mohl být ekonomicky smysluplný.

 

Teď, jak se zdá, tahle meta zvolna padá. Ve středu 12. srpna 2026 bylo nejen zatmění Slunce, ale také se na svůj první let vydalo momentálně největší kompletně elektrické letadlo, demonstrátor X1 společnosti Heart Aerospace. Letoun o váze 11,34 tun se vznesl do vzduchu v Plattsburghu, stát New York. Byl to zkušební let pro americký Federální úřad pro letectví (FAA), který trval 27 minut.

 

Heart Aerospace X1 je v tomto směru přelomovým počinem. S rozpětím křídel 32 metrů se velikostí blíží klasickým turbovrtulovým letounům pro regionální lety. Vzletová hmotnost prototypu je ovšem podstatně nižší než například u letounu De Havilland Canada Dash 8-Q300, jehož hmotnost při vzletu dosahuje 19,5 tun. X1 má také (zatím) nižší rychlost a kratší dolet.

Heart Aerospace X1 na ranveji. Kredit: Heart Aerospace.
Heart Aerospace X1 na ranveji. Kredit: Heart Aerospace.

 

Stále platí omezení, které se týká všech plně elektrických letadel. Přes veškeré úsilí vývojářů mají dosud baterie ve srovnání s leteckým palivem výrazně nižší hustotu uložené energie. Další věc je, že palivové nádrže a s nimi celý letoun se během letu postupně odlehčují, ale baterie si zachovávají stejnou hmotnost po celou dobu letu.

 

Logo. Kredit: Heart Aerospace.
Logo. Kredit: Heart Aerospace.

 

První let letounu X1 prokázal, že je možné takto velký plně elektrický letoun postavit a bezpečně s ním létat. Současně také přispěl ke splnění požadavků FAA pro certifikaci. Zkouška proběhla na základě zvláštního osvědčení letové způsobilosti FAA pro experimentální kategorii (SAC-EC). Během 27 minut letu X1 vystoupal do výšky 1 100 stop (335 metrů). Zároveň předvedl celý letový profil včetně pojíždění, vzletu, stoupání, manévrování a přistání.

 

Na druhou stranu demonstrátor X1 vlastně tak úplně není průkopníkem plně elektrických letů. Vlastně jde o technologický předstupeň komerčního hybridně-elektrického modelu ES-30 pro 30 cestujících. Heart Aerospace tvrdí, že jeho provozní náklady modelu ES-30 budou o 40 procent nižší než u konvenčních regionálních letadel. Tak uvidíme.

 

Video: Heart Aerospace - X1 First Flight - World’s Largest Electric Aircraft - Electric Airliner

 

Video: Heart X1 Completes Low-Speed Taxi Testing

 

Literatura

New Atlas 13. 8. 2026.

Datum: 14.08.2026
Tisk článku

Související články:

Rodinné letadlo na palivové články s doletem 1500 km     Autor: Josef Pazdera (29.09.2016)
Airbus s Toshibou vyvíjejí supravodivý letecký motor na vodík     Autor: Stanislav Mihulka (24.10.2024)
Palivové články se sodíkem a vzduchem by mohly pohánět dopravní letadla     Autor: Stanislav Mihulka (07.06.2025)
Lithium-keramické baterie umožní elektrické lety až na 1 000 kilometrů     Autor: Stanislav Mihulka (22.06.2026)



Diskuze:

měrná kapacita

David Pešek,2026-08-17 21:12:02

dobrý den, já se tu budu opět opakovat, současné akumulátory se se svou měrnou kapacitou hodí pro vzduchoplavbu kde nevytváří vztlak, pro letectví by ta kapacita musela být o řád jinde aby mohla konkurovat spalování uhlovodíků. Kapacitu akumulátoru lze zvyšovat přidáváním křemíku do jinak uhlíkové anody, s větší kapacitou bude ale při nabíjení více narůstat objem, v letadle by nemusela vadit taková nafukovací baterie, zde je větším prevítem hmotnost

Odpovědět

Kamarád

Jan Šimůnek,2026-08-16 09:09:35

Když byl jeho syn malý, s ním pouštěl letecké modely. Zkoušel i elektrický pohon, bral na to takové hranaté baterie, snad devítivoltové, se dvěma "cvočky" na horní straně (používaly se snad do některých rádií). Během několika desítek sekund letu, snad něco přes minutu, ta baterka podle něj v podstatě shořela.
Celý tento projekt je jen ukázkou důsledků klimatických desinformací, kdy se cpou peníze do naprostých nesmyslů, navíc snadno odhalitelných už pro absolventa ZDŠ.

Odpovědět


Re: Kamarád

Waldemar Nováček,2026-08-19 09:50:53

Odbočka - modeláři provozují letadla na baterky odhadem 15 let určitě a lítá to prostě parádně. 3 - 4 sady baterek na louku a máte na dvě hodiny super zábavu. S EPP je letadlo hotové za 3 večery a když to někam naberete, éro opravíte na místě a za 10 minut jste ve vzduchu znovu. Paráda prostě.
Baterie 9V mají energetickou hustotu asi 70 Wh/kg, LiPol běžně 180 Wh/kg, vybíjecí proudy uhlíková cca 0,2C, LiPol běžně 20C. Modely EPP jsou většinou o 20% a víc těžší než dřívější balzové. Ta baterka 9V musela propálit v modelu díru jak byla přetížená :-)

Odpovědět

Parametry

Honza .,2026-08-15 18:51:05

Koukám, jak se i v originále vyhýbají uletěné vzdálenosti či rychlosti, což by se při létání dalo považovat za docela podstatné detaily.
Těch 335m převýšení za 27 minut asi zvládne i člověk po svých.
Nic neříkají o bateriích, jejich kapacitě či váze s ohledem na zbytek váhy letadla.
Nic o předpokládané ceně nebo kdy se to zaplatí, pokud počítají s provozní úsporou 40%.
Ze zamlčovaného usuzuji, že to nebudou příliš přesvědčivá čísla.

Na druhou stranu pozitivně by mohl vycházet hluk, když se srovnávají s turbovrtulákem, ale to také neuvádí. A to jak pro okolí, tak cestující.

Tak uvidíme...

Odpovědět


Re: Parametry

D@1imi1 Hrušk@,2026-08-15 22:23:38

Měrná hustota energie je prevít. Dá to dřinu udělat prezentaci elektrického letadla tak, aby nebylo na první pohled zjevné, že dopravní letadlo na akumulátory je naprostý nesmysl.

Ani nižší hluk elektrickému pohonu žádné body nezíská, protože drtivou většinu hluku u turbovrtulového stroje vytváří vrtule, nikoliv motor.

Zaplatí se to rychle, pokud na to ze státu vytáhnou nějaké pěkné dotace.

Odpovědět


Re: Re: Parametry

Vojte Ondříčak,2026-08-16 13:19:23

To pokusné létadlo má 4 kusy pětilistých vrtulí o odhadovaném průměru jeden metr. Si myslím, že ty vrtule nemusí být hlučné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Parametry

D@1imi1 Hrušk@,2026-08-16 14:27:47

Pětilisté a sofistikovaně tvarované vrtule můžete pohánět i spalovacím motorem. Kdyby byla jediným kritériem hlučnost a neřešila se účinnost, můžete se spalovacími motory dosáhnout srovnatelných výsledků a pořád výrazně vyšší efektivity než s akumulátory.
Dole uvádíte nějaké svoje odhady parametrů. Pro srovnání L-410 NG:
Max počet pasažérů: 19 (srovnatelné)
Max vzletová hmotnost: 7000 kg. Toto má 11340 kg (ale bez nákladu?)
Dolet plně naloženého stroje: přes 1200 km (toto ulétlo 100, maximálně 200 km bez nákladu)

Možná by se to dalo použít na dovoz čínských akumulátoru pro evropskou zelenou energetiku. Že akumulátory tvoří většinu hmotnosti letadla, by v tomto případě nevadilo, protože ty akumulátory by tvořily užitečný náklad a zároveň by napájely motory.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Parametry

F M,2026-08-17 15:43:43

Aby to ty akumulátory z té Číny zvládly. Našlo mi to dolet 200km hybridní 400 (ale to je asi cíl v budoucnu, ne tento let), pravda emise by byly mimo EU takže ok, ale i tak, těch přistání. Zajímala by mě ta trasa, její hledání, kdyby se muselo hledat letiště do 200km, to by mohlo být docela zajímavé. Nějaké tajemné písmo, vzkaz mimozemšťanů, nebo náboženský text, další ideologické dílo.
"Vzhledem k extrémní zátěži pro elektrickou síť letišť počítá Heart Aerospace s variantami mobilních pozemních úložišť (baterií), které se mezi lety nabíjejí pomalu a letadlu pak energii odevzdají rázově." Ale prý pár MW 2 většinou, ze začátku 4.
Ostrý provoz chtějí v roce 31.
Úplný nesmysl to není, pokud jsou 2 velká města ve správné vzdálenosti, ale nevím kde by to nemělo fungovat už dnes se spalovacím a do budoucna s elektrickým ne. Každopádně to moc ekologické nebude, klasika přímo z výfuku sice nic nepůjde, ale za připraveným pasažérem a kilometrem půjde obrovská ekologická zátěž.
Paradoxně jediné kde to může dávat i ekologický smysl (ale zase ne automaticky třeba proti spalovacímu letadlu), myslím spíš vůbec tenhle tip malé letecké, je tam kde by se musela stavět zbytečná silnice, nebo extrémně náročně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Parametry

D@1imi1 Hrušk@,2026-08-17 16:24:01

Nesmysl to není proto, že by to nemohlo na kratší vzdálenosti létat, ale protože kvůli hmotnosti akumulátorů jde úplně do kopru efektivita. Mě třeba napadlo využití na nějakou pravidelnou linku z nějakého ostrova na kontinent nebo mezi ostrovy, kde lodí by to bylo na pár hodin a letadlem na půl hodiny. Jenže pak si člověk uvědomí, že stejnou práci by odvedlo letadlo na kapalná paliva, ale s poloviční hmotností a tím pádem poloviční spotřebu energie. Navíc by mohlo absolvovat několik cest bez zdržování se tankováním, což je pro ekonomiku dost podstatné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Parametry

Vojte Ondříčak,2026-08-19 12:29:04

Když dáme na jednu stranu přednosti spalovacích motorů oproti elektrickým a na druhou stranu nevýhody, tak nám vyjde téma o kterém diskutovat má smysl.

Elektrické motory jsou levnější, spolehlivější, výkonnější a efektivnější.
Problémem je dodávka energie pro el. motor. Pro mobilní použití tu jsou sice troleje, ale to platí jen pro frekventovanou dráhu jakou je třeba železnice. Druhou možností jsou akumulátory. Zřejmě se dosáhlo zenitu v hodnotách kWh/kg, jak to vypadá, tak se nějaké vynásobení této hodnoty neočekává.

A to je zádrhel speciálně pro leteckou dopravu, při které se musí šetřit s hmotností systému. Takže, jak jste psal, pro rychlé překonání malých vzdáleností může mít elektrické letadlo určité výhody. Možná i varianta VTOL. Ale i nevýhody a rizika s ohledem na skákající ceny fosilních paliv a vzdálenost jejich zdrojů. K tomu se dá "na váhu přihodit" i nejistota z politiky a z ideologie států.

Je mi ale také jasné, že kompletní elektrifikace vnitrozemského státu s vyloučením (importovaných) fosilních paliv vyžaduje nové zdroje energie a v současnosti jsou dostupné pouze ty se štěpením jader těžkých atomů. A i tohle je běh na dlouhé trati.

Odpovědět


Re: Parametry

Vojte Ondříčak,2026-08-16 13:09:51

Podle šířky nosných ploch odhaduji cestovní rychlost řádově 200km/h, takže dolet kolem 100km. Napočítal jsem 9 okýnek (na jedné straně), což by mohlo ukazovat na 18 cestujících.

Praktické použití, snad v rovinatém terénu bez silnic, pro farmáře a jeho zaměstnance k poli vzdáleném tak 40km.

Odpovědět


Re: Re: Parametry

Jarda Ticháček,2026-08-16 22:25:35

Mám pocit, že farmář asi nebude tak často posílat dvanáct nebo patnáct lidí najednou na jedno místo. To ani sklizeň na amerických, nebo australských pláních nic takového nepotřebuje.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz