Chemoterapie s sebou nese větší nepříznivé efekty než se soudilo  
Vědci ze dvou pracovišť - Ústavu pro výzkum rakoviny Dana Farbera a Harvardské lékařské university zjistili, že pacientky s nádorem prsu mají ve skutečnosti po chemoterapii více vážných nežádoucích efektů, než kolik by jich podle provedených klinických testů s léky, měly mít. Léčba je v důsledku komplikací, také mnohem dražší.


V uplynulých dvou týdnech se na Oslu pod třemi články objevily diskuse, které se přímo nebo nepřímo týkaly nákladů spojených s chemoterapií. Dost dobře jsme na vaše příspěvky nemohli reagovat, chyběly nám k tomu informace. Nyní jsme narazili na práci, která se tomuto problému přímo věnuje. Shodou okolností se jedná o úplnou novinku, protože její výsledky byly publikovány před několika dny v Journal of the National Cancer Institute.


 

Michael J. Hassett, onkolog, který zasvětil svůj život dětem postižených rakovinou. V této studii si „zahrál“ na statistika.

Jde o závěry studie, která byla vypracována kolektivem autorů pod vedením Michaela J. Hassetta. Nejde o žádné převratné výsledky z oblasti základního výzkumu. To si jen lékaři zahráli na statistky a po určitou dobu se probírali starými zdravotními záznamy. Týkalo se to žen, u nichž byl poprvé diagnostikován zhoubný nádor prsu.  Konkrétně šlo jen o pacientky, jimž zaměstnavatel hradil zdravotní pojištění. Podle autorů jsou právě u nich náklady pečlivě hlídané a tak poskytují důvěryhodný zdroj pro zobecnění odhalených závěrů.  Vědci si vytáhli údaje o pacientkách za období leden 1998 až prosinec 2002.

 

Podle nám dostupných pramenů jde o první lékařskou studii, která si všímá vedlejších efektů na populaci mladších žen postižených rakovinou prsu. Její závěry tak nemáme s čím konfrontovat.  Omezíme se tedy jen na konstatování autorů zmíněné studie. Hassett s kolegy v publikované práci tvrdí, že na jejich sledovaném souboru pacientek, zaznamenali po léčbě chemoterapeutiky osm vážných efektů, které se u léčených žen vyskytovaly častěji, než by odpovídalo závěrům klinických testů, které jsou u chemoterapeutik deklarovány. Pozorované komplikace jsou podle nich odpovědné, jednak za větší utrpení pacientek, a současně také za mnohem vyšší náklady spojené s komplikacemi, které léčbu provází.

 

 

Ročně se zhruba 5000 českých žen dozví, že mají rakovinu prsu.
Toto onemocnění je v ČR nejčastějším onkologickým onemocněním žen.
Téměř 40 % nemocných přichází pozdě.

Lékaři většinou předepisují chemoterapeutickou léčbu proto, aby eliminovali případná další nádorová ložiska poté, co je u pacientky provedeno chirurgické odstranění nádoru. Ženy, které chemoterapeutickou léčbu podstoupily, byly mnohem častěji hospitalizovány a nebo pobývaly na jednotkách intenzivní péče. Při sledování výdajů se lékaři zaměřili  pouze na problémy, které byly v přímém vztahu s užíváním chemoterapeutik. Jednalo se o komplikace spojené s horečkami, infekcemi, nedostatkem bílých krvinek, krvácením v důsledku nedostatku krevních destiček, zvracením, průjmy, podvýživou a dehydratací.

 

Ve svých závěrech se autoři studie opírají o výsledky pozorování na souboru, čítajícím více než dvanáct tisíc žen. Skutečné náklady na léčbu porovnávali se smlouvami, které pojišťovny uzavírají s velkými firmami, tedy podniky, které v rámci USA   zaměstnávají rozhodující počet zaměstnanců. Sledovaný soubor žen zahrnoval skupinu 4 075 žen, které při prvním výskytu rakoviny prsu dostaly v průběhu dvanácti měsíců po zjištění nádoru chemoterapeutika a ty, jichž byl dvojnásobek, které je nedostaly. U těch, které je obdržely, vznikla celá řada nepředpokládaných komplikací a léčba se každoročně prodražila o 1 271 dolarů. Tato částka byla proti předpokladům, vydaná za pobyty spojené s hospitalizací na jednotkách intenzívní péče. To ale ještě nejsou všechny nepředpokládané náklady. Další představu o rozměru komplikací, se kterými se při léčbě s chemoterapeutiky nepočítalo, poskytují náklady, které se na tyto ženy vydaly při ambulantní léčbě. Tyto náklady v průměru činily dalších 17 617 dolarů na osobu a rok.

 

Výsledky této studie bude zřejmě těžké nařknout z nekorektnosti, nebo postranních úmyslů ve snaze odpírat léčbu, která by vedla ke zhoršení zdravotní péče. Náklady byly totiž hrazeny z grantů, na něž prostředky poskytly Agentura pro výzkum a kvalitu zdravotní péče a Národní ústavy zdraví. Vykládat si tyto interpretace jako snahu omezit léčbu, by bylo nepochopením. Jde o porovnání představ, které si lékaři a pacienti na základě dostupných informací o průběhu budoucí léčby této nemoci udělají, s tím jaká je pozdější realita. A že v tomto směru něco jaksi nehraje.

 

Pramen: Journal of the National Cancer Institute, Vol. 98, No. 16, 1108-1117, August 16, 2006
DOI: 10.1093/jnci/djj305

 


 

Komentář osla:

Jestli to dobře chápu, tak klinické testy, které se provádí před tím, než jsou chemoterapeutika schválena k léčbě, a u nichž je zaručeno, že jsou nezávislé a objektivní, jsou závislé a neobjektivní...?

 

Datum: 17.08.2006 00:56
Tisk článku

Související články:

Předoperační blokáda β receptoru propranololem snižuje biomarkery metastáz     Autor: Marek Lapka (03.02.2020)
Ženám s tuhými prsy se rakovina vrací častěji     Autor: Josef Pazdera (10.11.2009)
Buňky plodu chrání matku před rakovinou     Autor: Jaroslav Petr (14.03.2008)
Olivový olej chrání před rakovinou     Autor: Josef Pazdera (17.01.2005)



Diskuze:

Léky jsou různé

Karel,2006-09-27 00:14:11

Souhlasím s poznámkami, které učinil Saša. Nejsem lékař, nicméně vím, že existují různé chemoterapeutické přípravky, i když všechny jsou svým chováním cytostatika (brání dělení buněk, nejen rakovinných). Společnými vlastnostmi jsou tedy porucha krvetvorby (obnova krevních destiček), problémy s imunitou (obnova bílých krvinek) a potíže se zažíváním/žaludkem. Je však zajímavé, že různé přípravky mají různé další vedlejší efekty. Např. přípravky založené na cisplatinu způsobují problémy s ledvinami (nefrotoxicita) a často ztrátu sluchu (ototoxicita). U jiných (např. carboplatin) se tyto další vedlejší příznaky obvykle nevyskytují.
Ještě jedna poznámka: Ze zkušeností ze zdravotnického prostředí vím, že tím, kdo lékaře ovlivňuje není ani tolik pacient (prostřednictvím pojišťovny), ale farmaceutické firmy (sponzoring konferencí a vůbec všeho). Lékař nemá žádný hmotný zájem na pacientově zdraví (pojišťovně je to de facto jedno), zato má často hmotný zájem na předepisování sponzorem vyráběných produktů. Pacient se tak stává tím, kdo platí službu, avšak nikoliv tím, kdo ovlivňuje její kvalitu. V tom vidím zásadní problém nejen našeho zdravotnictví.

Odpovědět

Dost neradostná zjištění to jsou.

Saša,2006-08-17 20:46:17

A úplně nejhorší je to, čeho si všímá poznámka Osla.
Nicméně - možná nejde o falšené a upravované výsledky z komerčních důvodů, ale o projev ovlivnění výsledku experimentu očekáváním experimentátora.
Ten, kdo provádí klinické zkoušky, si přeje mít účinný lék bez vedlejších příznaků.
Ten, kdo ověřuje následky léčby, si přeje odhalit všechny následky a všechna risika.
Oba to dělají s nejlepším úmyslem a poctivě - ale výsledky pak mají proti sobě navzájem posunuté.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz