K čemu je dobré vážit pánevní kosti kapustňáka? Možná se to úplně na první pohled nezdá, ale kromě sladkého pocitu sebeuspokojení z jistě originální činnosti kupodivu vážení kapustňáčích pánví poskytne i pozoruhodná data, možná významná v širším evolučním kontextu.
Dnes už postupně začínáme rozumět molekulárním mechanismům, které vytvářejí těla organismů a zároveň je taky tvarují během evolučního vývoje. Při postupném pronikání do spletitého světa regulačních genů jsme už několikrát narazili na podivuhodný případ, kdy je jeden a ten stejný gen zodpovědný za mnohonásobný nezávislý vznik a následnou evoluci nějakého morfologického znaku. Nejznámější je asi gen Eda, který ovládá uspořádaní tělních plátů u koljušek. U koljušek byl studován i gen PitX1, další gen, o němž se ví, že rád žertuje s morfologickou evolucí, tentokrát se tvarem pánve. Jako v případě genu Eda, nejde přímo o mutaci vlastní sekvence genu, ale o změnu mechanismů bezprostředně regulujících činnost zmíněných genů.
V roce 2004 tým biologů Davida Kingsleye ze Stanfordu zjistil, že zmíněný gen PitX1 zodpovídá za nezávislou ztrátu řitních ploutví u tří nepříbuzných populací koljušek tříostných (Gasterosteus aculeatus). Každá z těchto tří populací koljušek přišla o řitní ploutve nejspíš tlakem prostřední, které podporovalo proudnicový tvar těla. Podle fosilního záznamu se tak stalo na paleontologické poměry „astronomickou“ rychlostí, za méně než 10 000 generací. Tehdy to dokonce bylo prvně, kdy se podařilo prokázat, že změna v činnosti jednoho jediného genu může i v běžných nelaboratorních podmínkách způsobit evoluční změnu velkého rozsahu. Obzvláště pozoruhodná byla právě zmíněná nezávislost. Ke stejné změně došlo u populací koljušek vzdálených tisíce kilometrů. V evoluční hantýrce se tomu říká paralelní evoluce. O té se hodně mluví, ale konkrétních „hard“ dat je poskrovnu. Časem se ukázalo, že změna v genu PitX1 rovněž dokáže, byť v laboratorních podmínkách, zrušit zadní nohy u myší.
Myšku bez zadních nohou a koljušku bez řitních ploutví spojuje jedna překvapivá morfologická změna. Jde o asymetrii pánevních kostí – v obou případech je pánev, která přečkala ztrátu příslušných končetin, na levé straně větší, než na straně pravé. Není nijak nepřístojné předpokládat, že viníkem je rovněž gen PitX1.
V nové studii Kingsleyho týmu přicházejí na scénu kapustňáci. Jsou velcí, mořští a stejně jako všichni ostatní mořští savci naprosto jednoznačně pocházejí ze suchozemských čtyřnohých předků. Badatelům vyšel vstříc Sentinel Rommel, kapustňákolog z Florida Fish and Wildlife Research Institute. Pro účely studie poskytl smutnou sbírku pánví kapusňáků (west indian manatee, Trichechus manatus) pocházející z pitev těchto zádumčivých mořských panen. Následné vážení maličkých rudimentárních pánevních kostí odhalilo, že levá pánevní kost kapustňáků je zhruba o 10% větší, než ta pravá. Na chlup stejně jako u koljušek a myší.
Zatím se neví, jestli mají kapustňáci pozměněnou regulaci genu PitX1 ve stylu koljušek a myší. Je to ale pochopitelně hodně pravděpodobné a nebude zase tak moc obtížné to brzy zjistit. Stejně tak nebude složité mrknout se na hadí či velrybí pánve, které v nich pánbíček tak nějak taky zapomněl. Pokud se i v jejich případě ukáže, že mají levou pánevní kost větší než pravou, rýsuje se před námi úžasný obecný genetický mechanismus ztráty zadních končetin u hodně nepříbuzných zvířat.
Dokonce i kdyby se našla nějaká výjimka potvrzující pravidlo, nebude to tak vadit. Evoluce je slepá a její běh řídí pouze náhoda. Na úrovni molekulární regulace jistě existuje i jiný způsob jak ztratit zadní nohy. Kapustňáci ale podle všeho ukazují, že cesta k beznohosti přes gen PitX1 je pro obratlovce snadná a příhodně po ruce.
Pramen: PNAS 103(37): 13753-13758.
Psi stokrát jinak
Autor: Pavel Houser (02.12.2023)
Australský Plot proti dingům velmi rychle ovlivnil evoluci klokanů
Autor: Stanislav Mihulka (10.06.2023)
Vyhynutí parních lokomotiv popírá evoluční předsudky
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2023)
Nezastavitelná evoluce: Invazní vetřelci v Austrálii se mění na nové druhy
Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2023)
Adventné zamyslenie: čo je informácia?
Autor: Jan Jendřichovský (21.12.2022)
Diskuze:
paralelní evoluce
Ucholák,2006-09-26 19:36:11
Autor sepsal traktát, kterému sám moc nevěří: "Dokonce i kdyby se našla nějaká výjimka potvrzující pravidlo..."
Jinak šplechty o evoluci (srovnání bezocasé koljušky a beznohé myši) vyžadují vyšší stupeň evoluční dialektiky, normální smrtelník (zřejmě nedostatečně evolvovaný) to těžko chápe: ty bezocasé ryby se evolvovaly z beznohých myší nebo naopak??? Ale ne, přece je to známá "paralelní evoluce", ta zachrání každé "paradigma".
myslím, že si autor mohl...
Tinny,2006-09-25 08:26:22
myslím, že si autor mohl ty obvyklé narážky a slovní obraty odpustit (a ponechat si obvyklý bulvární hospodský sloh), a přesto by to byl stále velmi zajímavý článek. V důsledku toho, že s tak nestalo se diskuse "nečekaně" zvrhla úplně jiným směrem, než je podstata informace v článku. Otázka zní, zda toto auror předvídal. Ale vzhledem k tomu, že se to opakuje častu, pravděpodobně to i zamýšlel... ;-)
Ad Zdenek
milchama,2006-09-23 11:32:20
Dost přesvědčivě? To musíte být tedy velmi důvěřivý, pokud nějaká školní vysvětlení považujete za přesvědčivá. :) Navíc ti, které označujete za nevěřící, jsou přece také věřící. Jen věří jiným dogmatům...
dogma
hogofogo,2006-09-23 16:33:12
Pokud považujete víru v nesutále se měnící a vyvíjející poznání za dogma, tak to klobouk dolu. Nevěřící totiž o dogmatech dokáží pochybovat a díky tomu posouvají ponání dopředu, nevěřícím totiž dogmata nestačí, oni chtějí ponat jak svět funguje, chtějí poznat pravdu. Nejsou spokojeni s nepodloženými dogmaty.
Dogma
milchama,2006-09-23 22:50:26
Dogma (darwinistické či neodarwinistické) zůstává přece pro autora a jeho sympatizanty stále stejné... :)
Nevěřící?
milchama,2006-09-23 22:59:17
"Nevěřící totiž o dogmatech dokáží pochybovat a díky tomu posouvají poznání dopředu, nevěřícím totiž dogmata nestačí, oni chtějí ponat jak svět funguje, chtějí poznat pravdu." Jak už jsem uvedl, nevěřící jsou také věřící... Schopnost pochybovat však není doménou ateistů. Nebo si myslíte, že např. teistovi Newtonovi stačila dogmata, nepochyboval a nechtěl poznat, jak svět funguje? Jak by dle vašeho scénáře vůbec vznikla experimentální věda, pokud by věřící nedokázali pochybovat a nechtěli zjistit, jak svět funguje??? Zakladatelé experimentální vědy totiž byli vesměs teisté... :))
viera
Martin,2006-09-24 06:36:49
Pod vierou sa v tomto spore rozumie viera v nadprirodzené sily a zásahy rôznych éterických bytostí. Neveriaci (v náboženskom zmysle) veria, že svet sa vyvíja samovoľne, bez nadprorodzeného "hýbateľa", problém je možno len v tom, že sa často musia spoliehať na nepriame dôkazy a teoretické výpočty a potom ich správne interpretovať, čo sa nie vždy podarí na prvý pokus. V náboženskej viere svetom niekto hýbe podľa svojich želaní, v "ateistickej viere" jedna vec vyplýva z druhej ako logický následok východiskového stavu a podmienok.
Martine zareaguji na poslední větu.
Ccecil,2006-09-24 13:49:17
V "ateistické víře" jsou brány v potaz pouze takové jevy, které opravdu vyplývají jeden ze druhého na té nejnižší úrovni. Jevy vymykající se tomuto pravidlu jsou často záměrně přehlíženy. A hlavně je zcela opominuta otázka vyšší logiky.
Když v srpnu v Římě sněží, je možné tento jev vysvětlit přirozenými logickými vazbami. Je to prostě špatně, ale přece jen logicky vysvětlitelné. Ateisté ale zcela záměrně opomenou kontext a okolnosti takového jevu. A právě o to jde. Rozmístění barev na obraze je fyzikálně jednoduše vysvětlitelná záležitost, která ale vlastně zapomíná na to posdtatné. Na vlastní obraz.
dogma a víra
hogofogo,2006-09-24 15:15:37
K výrazu dogma bych chtěl jenom podotknout, že než se na tento termín začnete odvolávat bylo by dobré seznámit se s jeho významem, třeba ve slovníku cizích slov, začal-li Newton pochybovat o dogmatech (předkládaných mu jeho teismem), přestal být věřícím, ač si jistě zbožně vnitřně přál věřícím zůstat, ale bohužel, to čím jsme neurčuje naše přání nebo naše výroky, ale především naše činy. Otázka víry je také jednoznačně definována, věřím li v boha (obecně) jsem věřící (ale pak nemohu pochybovat o jeho dogmatech), nevěřím li v boha pak jsem (obecně) nevěřící, pro přesnější vyjádření bychom měli samozřejmě používat termínů teisté a ateisté, ale to se teistům nehodí, oni rádi pojmy věřící a nevěřící zaměňují s obecným pojmem víry vyjadřujícím hodnocení přístupu. Opravdu věřící lidé nikdy neposunuli pokrok ani o krok dále, vždy to byli lidé, vyjadřující pochybnosti o dogmatech o neměnosti světa. Ač nadále byli přesvědčeni o existenci boha nebo bohů, pokud chtěli posunout poznání dále museli překročit rámec své víry a stát se v dané oblasti ateisty. A jak to tak vypadá tak se pomalu a jistě rámec kde platí teistická dogmata velmi zužuje.
to Cecil
ps,2006-09-24 16:45:21
Problém ateistů je, že celý obraz vidět není a tito se tudíž snaží na základě dosud zjištěných detailů usoudit jak vypadá celek. Problém teistů je, že si myslí, že obraz vidí, ale vědomně nebo nevědomně ignorují viditelné detaily, které nejsou slučitelné z jejich představou.
To ps
Ccecil,2006-09-24 17:44:28
Třeba? Ono to totiž trochu jinak. Ateisté si udělali vlastní představu o víře a s tou bojují, ikdyž je většinou úplně vedle. V podstatě popírají svou mylnou interpretaci. Ta skutečně mylná je a tak ji popřít není vůbec těžké. Ale není to výraj jejich úspěchu, ale spíše výraz jejich omylu.
a ještě k dogmatům
Ccecil,2006-09-24 17:50:43
Myslím, že tento výraz je používán mylně. Dogmat víry je velmi, velmi málo, téměř lze použít na jejich přepočet prsty jedné ruky. Vsadil bych se, že většina z těch, kdo tento termín používá, si jej plete s úplně jiný pojem. A pak z toho je samozřejmě guláš.
tady vůbec
CC,2006-09-24 19:52:58
nejde o souboj vědy a víry - tady jde právě o souboj s dogmatem - tedy nikoliv jen tím oficiálním církevním - a co se zmínky o ideolozích let padesátých týče: marxismus je těžká dogmatika
k čemu nám je myšlenkový rámec hlásající, že bůh stvořil vše? na nic! my potřebujeme vědět, jak to všechno funguje. HOWGH"
to cecil
ps,2006-09-25 17:08:57
Je to tak, že ateisté o víře žádnou představu nemají. Ti ji prostě ignorují. Naopak teisté si vytvořili mylnou představu, a to o realitě. A navíc, a to mi vadí nejvíc, se snaží tuto předstvu, vnucovat všem ostatním a to i sobě navzájem.
věda - víra
hogofogo,2006-09-26 18:42:43
CC tento vztah velice dobře vystihl, je to prostě boj vědy proti ideologii a jejím dogmatům. Toto však teisté neradi slyší oni mají pocit, že "víra" není ideologie, že je to něco víc.
Jistě ateisté nevidí "celý obraz", vidí jen detaily, ale snaží se najít (poznat) těch detailů co nejvíce, aby z nich byli schopni ten "obraz" poskládat.
Obviňovat ateisty, že víru prostě ignorují, je dost povrchní, i víra je součástí onoho "celého obrazu" a proto ji nelze ignorovat, ale spíše podrobovat výzkumu stejně jako vše co tvoří detaily onoho "obrazu".
Smích
Ccecil,2006-09-26 19:06:04
ateisté nevidí detaily. To jste hoši špatně pochopili. Ateisté jenom nedokážou odhadnout něco jiného, než primární princip. Na disketě naleznou soubor bodů, které mají opačnou magnetickou polaritu. Dokonale dokážou vysvětlit, stějně jako teisté, fyzikální princip vzniku a fungování. Teisté jsou ale schopni, na rozdíl od ateistů, uvažovat o tom, že ten soubor jedniček a nul není bez řádu a má nějaký smysl. Pro někoho je to dogma, pro jiného poznání. Každý má, co chce.
Kdyby ateisté zahlédli a hlavně pochopili části kresby, nebyli by ateisty.
disketa a smysl její existence
hogofogo,2006-09-27 23:59:33
Tak nevím, ale příklad s disketou je dost přitažený za vlasy, aby někdo mohl pochopit smysl její existence , tak ji prostě přehraje v příslušném přístroji, neb diskety prostě jsou tvořeny za účelem přehrání a sdělení obsahu.
Ale co si pomyslet o smyslu evoluce ? Prostě existuje jako ta naše disketa, ale jaksi nemáme přístroj na kterém bychom si ji (poznatky které o ní máme) přehrály a zjistili její smysl ( pokud nějaký má).
Nechápu tedy teisty, proč tak vehementně evoluci popírají, když oni vidí "celý obraz", a nevysvětlí světu nejen její smysl, ale i základní zákony kterými se řídí, jsou přeci těmi vyvolenými a vědoucími. Bylo jim přeci už dávno odhaleno tajemstní poznání boha prostřednictvím proroků. Nebo, že by to nebylo tak snadné, že by tápal i bůh a pomocí evoluce hledal a tvořil ideálního tvora jemu podobného (... a strvořil člověka k obrazu svému...) schopného mu naslouchati ?
Nevím , ale já v teismu vidím jen ideologii bez většího smyslu po skutečném poznání ať již "boha" nebo skutečného obrazu světa. Pro mne je to jedna z mnoha ohrádek ve které jsou uvězněny mysli lidí a jen těžko se jim z těchto ohrádek uniká, neb nejsou na skutečný svět připraveni, nejsou schopni postavit se tvrdé realitě čelem a převzít odpovědnost za své skutky před lidmi nikoli před "bohem", nebo nějakým jiným "pastevcem".
Evoluce prostě je a je jen na nás jesli ji pozáme tak abychom pochopili všechny zákonitosti kterými se řídí, anebo ji odkázali do oblasti našeho nezájmu s tím, "evoluci řídí ON". Teisté jsou jednoznačně pro ten nezájem.
no...
Ccecil,2006-10-02 23:13:24
disketa nemá smysl, protože právě nevidíme, kde by se dala přehrát.....
No myslím že právě o to jde. Ateisté něco nevidí, tak z toho plyne že to nemá hlubší, jiný smysl. Tak jednoduše vysvětlí způsob a fyzikální existenci magnetických anomálií na ploše diskety, ale nepřipouští, že by eventuelně mohl existovat důvod jejich existence. Oni ho nejen že nepotřebují, oni se vysmívají těm, co tento důvod připustí. A tato analogie celkem vystihuje současný stav.
Víra v Boha nemá za cíl vysvětlovat fyzikální děje, principy a běžně vysvětlitelné přírodní posloupnosti nějakou náhražkou (viz idiocie inteligentního shazovače zde na oslu) ale hledá v nich vyšší harmonii a řád. A to je právě to, co mnohým ateistům tak zoufale chybí. Víra není omezení, ale právě naopak. (vyjímky, na které se tak rádo poukazuje potvrzují pravidlo)
Právě,
hogofogo,2006-10-05 09:14:09
v tom to spočívá. Co je nám platná vyšší harmonie a vyšší řád, když končíme u konstatování "vše je od boha". A popíráme smysl zabývat se takovou "nízkou" činností, která chce tento řád-harmonii odhalit - definovat - poznat (skutečně poznat ne ji jen konstatovat).
Je málo prohlásit - disketa má smysl - dokud nenajdu způsob jak ji "přehrát", a to se nikdy nikomu nepodaří bez důkladného vědeckého (ateistického) přístupu.
Stále více teistů a jejich zastánců mě utvrzuje v poznání, že oni vůbec nechápou v čem ten "vyšší" řád-harmonie vůbec spočívá.
Dnešní "ateistická věda" mi prostě tu krásnou "vyšší" harmonii a dokonalý "vyšší" řád ukazuje mnohem, opravdu mnohem jasněji, než všechny teistické ideologie dohromady.
Protože tak dokonalý řád, kterým se řídí evoluce to snad nemohl stvořit ani Bůh.
Jde o to...
Ccecil,2006-10-06 16:30:51
Jde o to, netvrdit, že za vše může Bůh, když je to jen přirozený důsledek třeba jeho daných pravidel. S takovým konstatováním se totiž spokojí pouze ti jednodušší lidé, kterým to ostatně ani nelze mít za zlé a pak ateisté, kteří tuto větu rádi vkládají do úst všem teistům.
Věda vznikla na základě náboženství, byla a je provozována lidmi, kteří se právě nespokojí s takovým jednoduchým vysvětlením. Zatímco pro ateisty je jakýkoliv vztah, vysledovaná závislost, nebo nalezená zákonitost pouze potvrzení neexistence Boha, pro teisty je to naopak potvrzení jeho inteligence.
No právě,
hogofogo,2006-10-08 22:00:12
- jde o to, že dnešní teisté díky ateistickému poznání ochotně připouštějí, že již není bohem ten "kdo" je představován církvemi v bibli, koránu ... atp., ale je to jen "cosi" co na počátku stanovilo pravidla. Proč asi? Stále je to "cosi" pro teisty nepoznatelné, ale zřejmě již to nebude všemohoucí (další dogma padá?). Jenže jak se zdá tak zde hrozí, že to "cosi" může odhalit a poznat i proťoučký ateista a z toho poznání jde strach, v poznání je ukryta hrůza z odhalení podvodů, lží, polopravd a mlžení v boji o moc nad věřícími ovečkani. Z toho pramení i ta touha dokázat, že všichni velcí vědci jsou a byli teisty, a že jednají vždy v souladu s jejich vírou. No, podle mne tomu není tak, vědu vždy provozovali a provozují jen ateisticky uvažující lidé, kteří se nikdy nespokojili s prostými až dětinskými dogmaty víry, která ovládala - ovládá tu část světa ve které se nacházeli - nacházejí a navzdory které (často i s ohožením svého života) dokázali posunout hranice skutečného poznání.
k tomu bych snad už jen podotknul...
Ccecil,2006-10-10 23:13:42
evidentně nevíte, co vševědoucnost je. Já vím, ono je těžko si představit, že něco je zároveň vědoucí i nevědoucí. Ostatně jako pohybující se objekty popisované teorií relativity jsou pro mnohé nepochopitelné. Některé bariéry myšlení jsou holt nezbořitelné a pro někoho navždy ustrnuly na úrovni prvního stupně základní školy, kdy souška učitelka vysvětlovala..., ale nezbývá jen, než se s tím smířit.
Pokud si víru představujete jen jako "boj o moc nad ovečkami" tak to více než dobře vystihuje prostotu ducha takovéto představy a nemá cenu se o tom asi dál bavit. Není totiž o čem.
vševědoucnost ?
hogofogo,2006-10-13 23:11:44
Možná nevím co "vševědoucnost" je, ale zato dokáži poznat kdy mě někdo tahá za nos ve snaze odůvodnit nadřazenost své ideologie nad ostatními. O "vševědoucnosti" nás (lidstvo) již dávno poučil jistý mudrc svým výrokem "vím, že nic nevím" a domnívám se, že tento výrok mnohem lépe charakterizuje cestu k poznání, nežli odvolávání se na teorii relativity, princip neurčitosti nebo větu " souška učitelka nám řekla že to tak je a tak to tak musí být !" (peřipomíná Vám to něco ?)
Bohužel, víra (náboženství - církve) ve svém důsledku - v tom co činí její představitelé - se opravdu prezentuje pouze jako boj o moc nad ovečkami. Pro mne prostě "nemá význam" subjektivní pocit věřícího, ale je pro mne setsakramentsky důležité jeho objektivní jednání, které tvrdě omezuje mé svobody.
V tom je jádro pudla, každá ideologie (i ta božská) musí být držena ve své ohrádce, aby se nestala všedusící totalitou. Příkladů z minulosi i současnosti je myslím dostatek i pro takové prosťáčky jako jsem já nevědoucí ateista.
Autor se jaksi nemůže vymanit ze svého dogmatismu.
milchama,2006-09-23 10:29:34
"Jsou velcí, mořští a stejně jako všichni ostatní mořští savci naprosto jednoznačně pocházejí ze suchozemských čtyřnohých předků." "Evoluce je slepá a její běh řídí pouze náhoda." Hlavně, že si opět neodpustil antikeacionistickou poznámku: "Stejně tak nebude složité mrknout se na hadí či velrybí pánve, které v nich pánbíček tak nějak taky zapomněl." Takto se projevovali u nás marxističtí ideologové 50. let. Co to má společného s vědou?
-
Zdenek,2006-09-23 11:20:51
Dokud budou dogmatismus používat věřící, nezbyde nevěřícím, než ho používat stejným způsobem proti nim. Navíc evoluci vám snad dost přesvědčivě mohli vysvětlit jinde, třeba ve škole.
Nebo snad chcete, aby byly vědecké články psány slohovým stylem úvahy? Jako že nic není jisté a zdůraznit to v každé větě? A hlavně že možná Bůh existuje?
Evoluce řídí pouze náhoda
ZEPHIR,2006-09-23 16:39:55
To samozřejmě není pravda, evoluce je fázovej přechod hmoty, stejně jako každej jinej a má svoje zákonitosti, související s principem minimalizace akce.
Evolúciu riadi náhoda
Martin,2006-09-23 21:58:40
v tom zmysle, že nie je možné predpovedať, do ktorého génu a kedy švacne mutagén, je tu len istá pravdepodobnosť podľa zákona homologických radov, ktorý hovorí, že u príbuzných organizmov vznikajú podobné mutácie. Ak gén zmutuje v správnej chvíli, tak jeho nositeľ má šancu prežiť a vytvoriť novú evolučnú líniu. Ak nie je vhodná chvíľa, línia zaniká. Ak zmutuje gén pre stratu nôh vlkovi, dosť pravdepodobne ho to vyradí z evolúcie. A u hadov sa zároveň so stratou nôh vytvorilo dlhé plazivé telo so zvýšeným počtom segmentov (tiež zrejme mutácia), inak by sa asi ťažko mohli hadiť. Had s proporciami tekvice by bol síce zaujímavý, ale či aj životaschopný, ťažko povedať. To je všetko.
asi trochu opožděně
laik,2006-09-26 15:14:16
bych rád připodotkl, že "parlamentní" tahanice o vědě, víře, kreaci, (a)teismu ... by bylo dobré nechat za zády a povšimnout si, že DNA je obdivuhodný produkt zahrnující vlastnosti soft i hard ware a interagující s okolím. Tímto směrem bych napřel pozornost, kdybych, bohužel, nebyl laikem :-).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
