Litr paliva za 20 centů  
John Fleming ze společnosti SilverEagles Energy a Tim Maxwell z Texas Tech University tvrdí, že zlevnili výrobu amoniaku natolik, že teď představuje výhodnou alternativu pohoné látky pro automobily. Výhodou má být i to, že to, co jde z výfuku není oxid uhličitý, ale dusík a voda.


 

Zvětšit obrázek
Tramvaj na amoniak. S myšlenkou pohánět tramvaj motorem na čpavek zřejmě jako první přišel francouzský zubař a vynálezce Emile Lamm.

O amoniak není ve vesmíru nouze. Najdeme ho v atmosférách Neptunu, Uranu, Saturnu, Jupiteru a hodně ho je i za naší Sluneční soustavou. Obsahují jej komety a nachází se i v mezihvězném prostoru. Na Zemi je o něj nouze a to i přesto, že jej „vydechují“ sopky, ryby a mikroorganismy rozkládající organickou hmotu. V zemské atmosféře je jen v stopovém množství. To proto, že se váže ve formě amonných solí.

 

 

Zvětšit obrázek
Schema výroby amoniaku Haber-Boschovou metodou – přímou syntézou vodíku s dusíkem. Přestože je tato reakce exotermní, probíhá bez přítomnosti katalyzátorů velmi pomalu. K jejímu urychlení slouží "houbovité" železo nebo ruthenium. (Kredit: Haber-Bosch)


Azan, což je jiný název pro amoniak, je bezbarvý plyn, lehčí než vzduch, s teplotou varu –33,34 °C. Při −77,73 °C se mění na průhledný led. Vlastně je to dobře, že ho v atmosféře není mnoho, protože v podstatě jde o nebezpečný jed, který poškozuje sliznice a plíce. 
Dříve se přivoněním k lahvičce s čpavkovou vodou probírali lidé z mdlob, dnes je to žádaná součást mycích prostředků a surovina k výrobě hnojiv a plastických hmot. Je drahý, protože k výrobě je potřeba hodně energie. Dva Američané nyní přišli s inovací, která má výrobu zlevnit na polovinu. Těžko říci, zda pojem "nová metoda" je pro navržený postup to správné označení, jde totiž jen o modifikaci přímého katalytického slučování dusíku a vodíku za vysokého tlaku a teploty (metodě se říká Haber-Boschova). Dusík a vodík se při ní mísí a stlačuje na 15 – 100 MPa. Poté jde tato směs plynů do konvertoru, v němž jsou rošty z rozžhaveného železa plnící funkci katalyzátoru. Reakce N2 + 3 H2 → 2 NH3 neproběhne úplně a konvertor opouští směs dusíku, vodíku a amoniaku. Směs se ochlazuje dokud amoniak nezkapalní poté se vodík a dusík odčerpají zpět ke katalyzátoru k další reakci. Stlačený kapalný amoniak se přečerpává do skladovacích nadrží.


Fleming a Maxwel, autoři „nové metody“ jsou na podrobnosti skoupí. Ze zveřejněných údajů si ale lze udělat představu, že i jejich způsob výroby vychází z klasické staré dobré Haber-Boschovy metody katalytické syntézy vodíku s dusíkem. Tajemství nízkých výrobních nákladů pramení v úpravě technologie elektrolýzy a ve snížení počtu kroků, tedy i technologických oddílů celého zařízení.  Ve srovnání s klasickým průmyslovým způsobem výroby je cena výsledného produktu poloviční. V jejich verzi se elektrolýzou vyprodukovaný vodík pumpuje do tlakové komory, kde ho pístový kompresor zahřívá až na teplotu 400 °C. Pak se přepouští do dalšího oddílu, kde dochází ke katalytické oxidační reakci, při níž teplota dál roste a vodík začne tvořit amoniak. Amoniak a vodík, který nezreagoval se přepouští do dekompresní komory, kde se ochladí. V této fázi má jejich řešení zajímavou inovaci – proces rozpínání plynu zužitkovávají v pístovém motoru, čímž získávají energii, kterou využívají k pohonu kompresorů a pokrývají tak značnou část potřeby elektrické energie potřebné ke stlačování vodíku. Jakmile teplota tekutého amoniaku klesne na -75 stupňů Celsia, čili je jenom necelé tři stupně nad teplotou tuhnutí, přečerpává se do cisteren a je k okamžitému použití.

 

Spustit animaci
Modifikovaná Haber-Boschova metoda výroby amoniaku (aminace)


Největší úsporu nákladů ale přináší zjednodušení výroby vstupní suroviny – vodíku. Běžně se k elektrolýze vody používá série více než sta "dvou voltových" článků (z důvodů napojení na síť o 220 V). Fleming-Maxwellova jednotka také využívá síť o napětí 240 V, ale pomocí zařízení podobnému transformátoru snižuje voltáž na 1,75 V. Tím se počer prvků z více než stovky smrskl na pouhých osm. To zlevňuje zařízení i jeho provoz natolik, že se výrobní náklady 5,20 USD na kilogram tekutého čpavku snížily až k hodnotě 2,80 dolarů. 

 

Celou výrobnu čpavku se vynálezcům podařilo vtěsnat do rozměrů odpovídajícím klasickému kontejneru, takže ji lze snadno přepravit po silnici na podvozku za tahačem. Zařízení stačí připojit ke zdroji elektrického proudu a za den je schopno vyrobit až 40 000 litrů amoniaku. Tato autonomní jednotka tedy prakticky vyrábí palivo ze vzduchu a vody. Její tvůrci navrhují osadit jimi klasické čerpací stanice. Podle expertů na dopravu má jejich nápad šanci uspět, například i proto, že ceny benzínu se v USA vyšplhaly na nejvyšší hodnoty od léta 2008. V polovině letošního roku Američané platili v průměru 3,81 dolaru za galon a na některých místech, především na západním pobřeží, ceny přesahovaly hranici čtyř dolarů za galon, tedy přibližně 17 korun za litr. Výhodou je, že by se takovému způsobu uspokojování žízně našich aut nebráníly ani dnes vyráběné motory. Bez úprav jsou totiž schopny konzumovat směs benzínu v němž je 10 % amoniaku. K pohonu motorů na směs, například etanolu s metanem, kde by metan tvořil 85 %, by rovněž stačily jen menší úpravy karburátorů a u aut se vstřikováním přeštelování čerpadla, aby dodávalo do válců o něco více paliva.

 

Na amoniak jezdil po úpravě kanadskou firmou i Chevrolet Impala (1981):


 

Nevýhodou amoniaku je, že nemá tak vysokou výhřevnost jako jiná paliva a že nádrže aut by na stejný dojezd vozidla musely být o poznání větší. Spalné teplo je 22,5 MJ/kg a to je ve srovnání s naftou zhruba polovina. Rovnice hoření je následující: 4 NH3 + 7 O2 → 4 NO2 + 6 H2O. Z toho zase plyne jedna z mála výhod - nezanechává v motorech usazeniny a saze.
Někteří experti na automobilovou dopravu jsou k této novince skeptičtí a tvrdí, že to zatím nikdo neověřil. Zřejmě se jim nechtělo probírat se zaprášenými regály technických knihoven, protože jinak by zjistili, že v minulosti, v dobách nouze, se na amoniak již jezdilo. Za války se ním v Belgii "krmily" dokonce i autobusy.

 

 

Úpravy dieselů na pohon amoniakem firma Hydrofuel Inc.

 

V kombinaci s levnou elektrickou energií vyráběnou z jádra je amoniak možná zajímavější alternativou k pohonu našich přibližovadel, než za jakou jsou vydávána biopaliva produkovaná rostlinami na polnostech, která lze využít k výrobě chleba a zeleniny. Jediné, co se v materiálech nezmiňuje, ale za zvážení stojí, je prověřit, zda bychom si tím neudělali ze života ještě větší slzavé údolí, než je. Ne nadarmo se totiž amoniaku lidově říká čpavek. Kvůli zápachu již zkrachoval čpavkový motor pro lokomotivy. Bylo to sice v 1886, ale smrad je smrad bez ohledu na století.

 

<>Prameny: SilverEagles Energy , Texas Tech. University News

Datum: 12.09.2011 13:54
Tisk článku

Související články:

Jsou černé díry ve skutečnosti temnými hvězdami s Planckovým srdcem?     Autor: Stanislav Mihulka (09.03.2021)
Neutronové hvězdy mohou být zevnitř vyžírány malými černými dírami     Autor: Stanislav Mihulka (25.02.2021)
Tesla postaví v Austrálii gigantickou 300 MW baterii     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2020)
Překvapivé řešení: Budeme ukládat energii v „čokoládových muffinech“?     Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2020)
Pohánějí rozpínání vesmíru geody plné temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2020)



Diskuze:

Závěr je tedy jasný. Je to ekonomický nesmysl.

Vladimír Šmídl,2011-09-18 14:41:11

Ovšem, kdyby to vzali do rukou Číňani...

Odpovědět

Množství vyrobeného vodíku

Vladimír Šmídl,2011-09-18 13:35:11

závisí jen na prošlém proudu (Faradayův zákon).Vodík se ale musí zbavit zbytků kyslíku na katalyzátoru.
Účinnost celého procesu výroby elektrolytického vodíku bude : účinnost elektrolyzéru (50 - 80%),krát
účinnost trafa s usměrňovačem (tam vámi navržené ,,4 diody a hotovo " mohou zhoršit ekonomiku výroby) krát
účinnost elektrárny (30-35 %), ve výsledku asi třetina.Kyslík vám nikdo nezaplatí . Chemicky (neelektrolyticky) vyrobený vodík (z metanu, např.) je levnější a někdo tu zmiňoval i jaderné reaktory,které to dokážou efektivně provést.Funguje to, ale asi jako výstavba dálnic v ČR.Draho.

Odpovědět

Baterky ???

Stanislav Bandur,2011-09-16 22:54:26

Načo batérie a podobné voloviny, keď potreboval James Watt uložiť a spätne použiť energiu, čo myslíte že použil (r.1720) ? A čo myslíte že dnes znamená KERS ?

Odpovědět

technologii snad mame

Daniel Konečný,2011-09-15 16:37:54

nebyt jistych ("zelenych") skupin, ktere tomu brani, bylo by podle me nejschudnejsi reseni vyrabet termochemicky vodik hromadne v jadernych elektrarnach na to zamerenych.

Odpovědět

no, tak, nějak

Dag Bedmen,2011-09-15 09:47:34

nebylo by ekonomičtější jezdit přímo na elektřinu, než z ní složitě vyrábět vodík, pak amoniak a ještě komplikovaně likvidovat produkty spalování ?

Odpovědět


? !

Renáta Vincenciová,2011-09-15 15:13:14

Bylo.
Jen kdyby ty baterky byly také ekologické. A kdyby se jim daly rychle doplnit,...

Odpovědět

něco jsem musel přehlédnout

Vláďa Řezáč,2011-09-14 09:05:23

nevychází mí vůbec ekonomika tohoto uskladňování energie
Podle článku se dostali s výrobními náklady na 2,8 USD/kg
Výhřevnost čpavku je poloviční než u benzínu což je cca 0,7l a odpovída to ceně v USA cca 0,7USD Ted mi řekněte, proč používat 4x dražší a ke všemu ještě horší palivo??

Odpovědět

To zařízení ,,jako transformátor" se jmenuje

Vladimír Šmídl,2011-09-14 08:00:47

synchronní usměrňovač. Na běžné diodě se ztrácí v předním směru přes půl voltu(u těch nejlepších) a to je při 1,75 voltech skoro třetina ztrát. Synchronní usměrňovač usměrňuje spínacími MOSFET tranzistory , které v sepnutém stavu představují odpor tisícin Ohmu.Ale už řekli jiní,elektrovodík není nejlevnější.

Odpovědět


Elektrolýza

Jirka Niklík,2011-09-14 12:37:29

Do diskuse mě přitáhl ten odstavec o "zařízení podobném transformátoru", je totiž totálně zmatený. Nezdá se mi, že byste to moc vylepšil. Nevím, proč srovnávat úbytek na diodě s těmi 1,75V (co to vůbec je za napětí?) a ne s 240V na vstupu?
To je tak, když se předloží stručný popis něčeho triviálního (elektrolýza je z hlediska elektrického zapojení triviální, prostě usměrním síť a do vody s tím) bez schematu a porozumnění principu. Takový text "já tomu sice nerozumím, ale odborníci to jistě pochopí" je lepší do článku vůbec nedávat.
(Našel jsem si originál v angličtině, a je to zmatené už v originále. Autor to přeložil dost věrně :-)
Každopádně se mi nezdá, že by synchronní usměrňovač nějak podstatně zlepšil účinnost procesu, aby to "zlevnilo zařízení a provoz" o polovinu. Synchronní usměrňovač je určitě dražší než 4 diody a malá úspora energie to taky asi nevytrhne...

Odpovědět


Proč zrovna 1,75 V nevím,

Vladimír Šmídl,2011-09-17 18:46:35

ale referát říká, že počet článků elektrolyzéru se zmenšil (uvedené napětí vypadá jako rozkladné napětí elektrolytu) a tím se konstrukčně zjednodušil (plyny ze sta článků se hůře svádějí ,než plyny z několika).
Ale elektrolytický vodík a kyslík ,pokud vím, využívá
výhradně polovodičová technika, tam se ta cena ztratí a cení se čistota, což v automobilu nikdo neocení.

Odpovědět


Jirka Niklík,2011-09-18 02:03:53

Míň článků, míň vodíku... prostě nevíme nic.
Ten odstavec vypadal nadějně, jako že se povedlo nějak vylepšit klasickou výrobu vodíku elektrolýzou, což by bylo nadějné nejen v souvislosti s amoniakem. Třeba pro akumulaci energie z větrných a solárních elektráren.
Buďto vymysleli něco jiného, a došlo k překroucení, nebo je to celé nějaký podfuk, jako Steorn, MagLev Wind Turbine, auto na vzduch a podobné objevy...

Odpovědět

Podíval jsem se na nadpis a dál jsem to nečetl.

Josef Hrncirik,2011-09-13 14:16:23

Kdyby měli zlínskou SPŠCH, pokusili by se vyrobit ze zemního plynu nikoliv amoniak, ale dimethylperoxid či alespoň dimethylether a kdyby se na to chtěli vykašlat, tak to mohli odbýt monohydroximethanem. Ačkoliv dimethylhydraziny jsou do nádrže také dobré.

Odpovědět

Fantasmagorie

Tomáš Krček3,2011-09-13 11:43:15

Myslím, že nastal pomalu čas vstoupit do diskuse. Na rozdíl od účinkujících mám jistou zkušenost z výroby čpavku a následných produktů, protože jsem kdysi dávno pracoval v dřívějších MCHZ Dusíkárny v provozu, který připravoval suroviny pro syntésu čpavku - dusík a vodík. A jaksi samo sebou vím, jak pak probíhá nejen ona syntésa, ale i další oxidace s cílem výroby kyseliny dusičné.

Začnu trochu chaoticky, protože jsem k diskusnímu příspěvku vlastně přiveden nutkavou potřebou opravit názor pana Kociána, který procesy, probíhající v automobilovém katalyzátoru trošku popletl. Při rozkladu kysličníků dusíku ve spalných plynech auta není zapotřebí žádného amoniaku, nýbrž kysličníky dusíku jsou na platinovém (s příměsí paladia nebo rhodia) katalyzátoru rozloženy až na dusík - nebo mají být. Autokat ale začíná účinně pracovat až jak je rozehřátý, takže první kilometry - zvláště jsou tím postiženy krátké jízdy po městě - neunikají do ovzduší jen kysličníky dusíku, ale taky zbytek nespáleného benzenu, který se dnes používá místo "olova" jako prostředek proti klepání - předčasného zážehu směsi. Že benzen je prokázaný silný karcerogen není třeba zdůrazňovat. O tom se ale samozřejmě moc nemluví a nepíše. Ale mělo by se...

Jiná věc je ovšem množství kysličníků dusíku, které vzniká při použití konvenčního paliva (benzin, plyn) a onoho hypothetického motoru, spalujícího čpavek. Onen motor by produkoval nesrovnatelně velká množství kysličníku dusíku, takže by se dalo hovořit o takových autech jako o mobilních produkčních jednotkách kyseliny dusičné. Jestli by dnešní automobilový kat byl ve stavu tato množství zpracovat - o tom silně pochybuji. Ale dejme tomu.

Článek mne vzhledem k mé bývalé praxi především zaujal jako již dnes bohužel velmi rozšířené fantasmagorie. V prvé řadě se článek nijak nezmińuje, jak se do systému dostává pro synthésu čpavku nezbytný dusík. Toho je sice ve vzduchu dost, ale aby ze vzduchu mohl být pro tuto synhésu použit, musí se zbavit ostatních komponentů, které jsou ve vzduchu obsaženy - především kyslíku. Nebudu zde zdlouhavě unavovat p.t. čtenářstvo - stačí název - systém Linde. To, co popisuje článek, je od věci silně vzdáleno - přiložené schéma synthésy čpavku vychází z jiných surovin, nikoliv z onoho rádoby jednoduše elektrolýzou vody vyrobeného vodíku. Kdo se trochu vyzná, pochopí vzápětí, že tak jednoduché to s elektrolytickou výrobou vodíku taky není. To je však jiná věc. Důležité však je - jak se do této fake synthésy čpavku dostává dusík ? Odkud - silou zelené vůle ?

Nakonec pár slov o několikrát zmiňovaném zápachu, nebo smradu. Kdyby tohle měl být problém, tak by to bylo spíše úsměvné. Čpavek však jako plyn žádný úsměv nevyvozuje, nýbrž jeho jedno větší nadechnutí způsobuje křeč dýchacího svalstva - ten člověk umře na zadušení při plném vědomí - naštěstí to netrvá dlouho. Nikoliv otravou čpavkem, ale kvůli oné křeči, proti které se nedá vůbec nic dělat, žádná první či jakákoliv jiná pomoc nepomůže. Plynný čpavek není nějaká rozbitá flaška vodného 25% roztoku v labině. Už z toho důvodu pochybuji, že by nějaký technický dohlédací úřad dal svolení k provozu aut, které by měly jet na kapalný čpavek. Následky nehody by mohly být tak fatální, že je lépe si to ani nepředstavovat.

Na druhé straně - dnes je tolik věcí postaveno na hlavu, že se jistě najde na patřičném mocenském postu pokrokový aktivista, nejlépe absolvent filosofické fakulty, posílený správnou stranickou (nyní zelenou) legitimací, který by k tomu dal ochotně souhlas.

To byl z mé strany jen zoufalý hysterický výkřik - tak daleko to snad ještě nebude...

Odpovědět


Logika projektu

Josef Pazdera,2011-09-13 13:45:11

Nevím jak na koho, ale na mne to delá dojem, že na tom svět není ekonomicky zrovna nejlépe. V časech krize nastává celá řada problémů, jako například, že není za co nakoupit dostatek surovin, ropy,... a to pak vede k jistým nelogičnostem. Dost vymožeností při tom musí jít stranou. Nemyslím si, že v Belgii, Nizozemí a Francii před půl stoletím byli natolik hloupí, že nevěděli, že autobusy jezdící na čpavek nenesou jisté riziko. Můžeme se tedy rozčilovat nad tím, co by se stalo kdyby taková nádrž praskla i nad tím, zda z výfuku půjdou dvě třetiny dusíku nebo to bude jen polovina a zbytek budou oxidy a že to možná přivodí kyselé dešťě. Dokonce se můžeme přít i o to, zda kalkulace výsledné ceny 20 centů je podhodnocená a že by to ve skutečnosti mohl být třeba i dvojnásobek. Těžko ale popřeme, že čpavek určitou alternativou pohonu aut je a že nejméně na třech amerických a kanadských institucích se toto řešení snaží oprášit a vylepšit. Mně dostupné informace a znalosti nedovolují označit projekt mobilních výroben za nesmysl. Dá se předpokládat, že projekt bude dál pokračovat a jakmile autoři zveřejní další podrobnosti, pod článkem je doplním.

Odpovědět


Katalyzátor

Vojtěch Kocián,2011-09-13 14:51:57

Katalyzátor za využití amoniaku se běžně používá v uhelných elektrárnách ke snížení obsahu oxidů dusíku ve spalinách. U automobilů to moc běžné není, ale některé nákladní automobily to využívají. Technnologii se říká selektivní katalytická redukce (SCR). Pravda, neláduje se tam přímo amoniak, ale močovina, ze které amoniak vzniká přímo na místě. Močovina proto, že je to oproti amoniaku relativně neškodná látka.

O škodlivosti amoniaku se nepřu, opravdu bych nerad viděl taková auta projíždět tunelem, ale pokud jde o běžný provoz bez nehod, tak to asi zvládnutelné je i bez nadměrných emisí. V běžně vybaveném autě bych to ale neviděl reálně.

Odpovědět


Barak Obava,2011-09-14 09:56:34

Vojtěch Kocián: Katalyzátor s močovinou mají dnes snad všechny kamiony povinně a u osobních nafťáků to také není žádná vzácnost.

Odpovědět


Křeč dýchacích svalů

Jirka Niklík,2011-09-14 12:05:34

Pardon, zcela off topic: Při křeči dýchacích svalů nepomůže umělé dýchání? Já bych čekal, že ano...

Odpovědět


No, nevím

Pavel A1,2011-09-18 09:05:51

Opravdu si myslíte, že dokážete přefouknout křečí stažené dýchací svaly?

Odpovědět

Oxidy dusíku

Vojtěch Kocián,2011-09-13 10:29:35

Hmm, já nejsem chemik, ale vím, že oxidy dusíku vznikají i v normálním spalovacím motoru přímou oxidací vzdušného dusíku za vysoké teploty a tlaku. Řeší se to katalyzátorem, kde oxidy dusíku reagují s amoniakem a výsledkem je dusík a voda.

Anglická Wikipedie tvrdí, že při spalování amoniaku vzniká voda, dusík a všechny jeho oxidy. Poměr asi závisí na množství kyslíku, tlaku, teplotě a katalyzátorech. To by řekl lépe někdo fundovanější. Po projití splodin katalyzátorem by to nemuselo být tak tragické. Akorát by ten katalyzátor asi musel být větší a odebírat si potřebný amoniak přímo z nádrže.

Tedy, ne že by se mi to zrovna líbilo, ale v porovnání s problémy při skladování vodíku (tlak, nízká teplota, výbušnost při úniku, degradace materiálů...) to není zas tak hrozné.

Odpovědět

Honza Sadílek,2011-09-13 09:55:34

Díky za reakci, sám bych to nenapsal lépe.
Coby vystudovaný chemik si dobře pamatuji na schema průmyslové výroby kyseliny dusičné. Vstupní surovinou byl čpavek, který spalováním s kyslíkem poskytoval Vámi zmiňované jedovaté nitrózní plyny. Tyto se pak už jen skrápí vodou a vzniká kyselina dusičná. Paráda! Proti tomu ekologické spolky nic nenamítají? Svět se asi už opravdu zbláznil.

Odpovědět

NO2 nebo N2

Geduran Fiala,2011-09-13 07:18:29

Nejake znalosti z oboru anorganicka chemie mam a tak se mi pri cteni takovychto clanku otvira nuz v kapse.

V uvodu je veticka "Navíc jde o ekologické řešení, poněvadž při jeho spalovanání nevzniká CO2, ale pouze dusík a voda."

Dale v textu uz je vsak rovnice jina "Rovnice hoření je následující: 4 NH3 + 7 O2 &#8594; 4 NO2 + 6 H2O. Z toho zase plyne jedna z mála výhod - nezanechává v motorech usazeniny a saze."

Tak co si z toho mam vybrat??

NO2 respektive N2O4 je pekne jedovate svinstvo a spolecne s vodou silne korozivni medium? Jaka rovnice tedy plati?

Cely clanek mi pripadne jako neco bez rozmyslu obslehleho z wiki.

Prosim sezente si nejakou osobu, ktera chemii trochu rozumi (rad v omezene mire pomuzu)? At se takoveto veci nestavaji.

Dekuji

Odpovědět


Barak Obava,2011-09-13 10:20:26

Prostě místo výfuku budete mít nádrž na kyselinu dusičnou a tu pak při tankování odevzdáte :-)))

Odpovědět


Panu Fialovi

Josef Pazdera,2011-09-13 10:32:52

Je to jednoduché - v perexu jde vždy o zjednodušení, navíc v tomto oddíle nejdou davat indexy. Proto správně usuzujete, že až v textu je rovnice hoření. Výsledný produkt jdoucí z výfuku ale bude záviset na použitém katalyzátoru. Také sdílím Vaše pochyby o smysluplnosti projektu a snad jsou patrné ze závěrečných slov článku. Nad výsledkem bádání, které posvětily tři pracoviště ale pláčete na nesprávném hrobě. Asi se shodneme na tom, že dnes je v kurzu vše, co brání oteplování planety a do značné míry to ovlivňuje rozhodování komisí udělujících granty. Podle jejich vyjádření jde o "ekologický projekt" neboť při hoření nevzniká CO2...
Za jakoukoliv pomoc předem děkuji

Odpovědět

Otazne je

Pablo Kablo,2011-09-12 16:27:45

co je rizikovejsie pri skladovani. Rozhodne mam pocit, ze by som skor "rozdychal" unik vodika.

Odpovědět


Rozdýchat vodík?

Vladimír Šmídl,2011-09-14 07:50:07

V bezpečném provedení by se vám nanejvýš zvýšil hlas o oktávu (bez dalších následků), ale jeden lékárník, co si vodík připravil a nadechl se ho, vydechl jej a protože tenkrát nebyly ještě nařízené ,,úporné zářivky",od svíčky se vydechovaný plyn vzňal a on pak popisoval pocit, že mu něco chtělo vytrhnout plíce.Ale ,,rozýchal" to, přežil a popsal.

Odpovědět

vrtá mě hlavou, jak tankovali ta auta na čpavek

Pavel Brož,2011-09-12 16:17:08

Ještě na střední škole se nám v laborkách podařilo nechtěně rozbít půllitrovou flašku vodného roztoku amoniaku, a ta laborka se více než hodinu větrala dokořán otevřenými okny. To na to tankování snad museli nasazovat chemické masky?

Odpovědět

to se mi nezdá

Pavel Aron,2011-09-12 15:06:02

Za prvé opět je na začátku elektrolýza vody, takže vysoké energetické nároky na výrobu vodíku. Za druhé proč pak raději nespalovat rovnou vodík nebo používat vodíko-kyslíkový článek. Amoniak je navíc opravdu velmi jedovatý.

Odpovědět


Skladování

Vojtěch Kocián,2011-09-12 16:01:08

Ty nároky na výrobu vodíku se mi také nezdají, ale snaha o transformaci vodíku na něco jiného je logická. Vodík se totiž hrozně špatně skladuje a převáží. Osobně si myslím, že by byl lepší nějaký uhlovodík (třeba ethanol), ale uhlík by se musel buď dodat ve formě třeba uhlí nebo ho extrahovat ve formě CO2 ze vzduchu, což bude vzhledem k jeho mnohem nižší koncentraci mnohem složitější než u dusíku.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace