Strata zamestnania môže aj zabíjať  
Strata zamestnania predstavuje pre človeka rovnaké riziko srdcového infarktu, ako fajčenie, vysoký krvný tlak alebo cukrovka - najvýznamnejšie zdravotné rizikové faktory. Navyše, riziko sa zvyšuje s každou ďalšou stratou zamestnania.

 

 

 
Infarkt myokardu se vyznačuje typickou lokalizací bolesti. Na obrázku je vyznačena sytou červenou barvou, světle méně časté lokalizace. Při podezření na infarkt se nesmí nemocný namáhat. I chůze může přivodit smrt. Nejlépe je postiženého uložit do polosedu, podat půl tablety acylpyrinu. Ještě lepší je podat lék obsahující nitroglycerin, nebo analog který uvolňují oxid dusnatý. Ten uvolňuje křeč hladkého svalstva a rošiřuje koronární tepny. Pokud nemocný nedýchá, provádějte resuscitaci. ( Kredit: J. Heuser, CC licence 3.0)

Že stres môže byť bezprostrednou príčinou potenciálne smrteľného srdcového infarktu (alebo mozgovej porážky), je známe už dávno.  Už v roku 2006 Dr. William Gallo z Yalskej univerziy publikoval článok, v ktorom upozornil, že u ľudí starších ako 50 rokov, ktorí stratili zamestnanie, je výskyt mozgovej porážky a srdcového infarktu dvakrát vyšší v porovnaní so zamestnanými. Nebolo vtedy možné objektívne určiť, či na strate zamestnania sa nepodieľal aj horší  zdravotný stav či rizikový životný štýl prepustených. Najmenej čiastočne však možno súhlasiť s názorom autorov, že náklady na zdravotnú starostlivosť  podstatne zvyšujú náklady spoločnosti na nezamestnaných a politici by sa mali zamyslieť, či by nebolo lepšie vynaložiť prostriedky na ich návrat do práce.


 

William Gallo (Kredit: Cuny School of Public Health)

Dr. Gallo je aj autorom sprievodného editorialu v novembrovom čísle Archives of Internal Medicine k článku autorov na čele s Dr. Matthewom Dupre z Dukeovej univerzity v Durhame. Títo porovnávali riziko infarktu myokardu, spôsobené stratou zamestnania so známymi zdravotnými rizikami: fajčením, vysokým tlakom  a cukrovkou a zistili, že je prakticky rovnaké, ba čo viac, každá ďalšia strata zamestnania ho ešte zvyšuje.  Všimli si tiež, že riziko je najvyššie v prvom roku po prepustení. Toto svedčí pre príčinnú súvislosť  so stresom po prepustení z práce a proti priamej súvislosti s predchádzajúcim zdravotným stavom pracovníkov, aj keď sú zrejme viac postihnutí jedinci so zdravotnými rizikami. Ďalej, zvýšenie rizika sa netýka tých, ktorí sa práce vzdali dobrovoľne, napríklad odišli do dôchodku. Na mieru rizika nemá vplyv druh vykonávanej práce.  Možných stresorov je veľa a je na ďalších štúdiach, aby ich identifikovali a pomohli nájsť spôsoby, ako nájsť a chrániť zraniteľných jedincov.


Na prevenciu zdravotných rizík infarktu myokardu sa vynakladá veľké úsilie a veľa peňazí. Stres zo straty zamestnania u starších ľudí je dosiaľ nepovšimnutým rizikom. Ale, ako vidno z tejto novej štúdie,  dosť  veľkým na to, aby sa nad ním politici a zamestnávatelia zamysleli. Výsledky sú tiež výzvou pre praktických lekárov, aby venovali väčšiu pozornosť zdravotnému stavu starších ľudí, ktorí prišli o zamestnanie.

 

Zdroje:
http://www.theheart.org/article/1478195.do
Dupre ME, George LK, Liu G, Peterson ED. The cumulative effect of unemployment on risks for acute myocardial infarction. Arch Intern Med 2012; DOI:10.1001/2013.jamainternmed.447
Gallo WT, Teng HM, Falba TA, et al. The impact of late career job loss on myocardial infarction and stroke: a 10-year follow up using the health and retirement survey. Occup Environ Med 2006

 

Datum: 28.11.2012 07:05
Tisk článku

Související články:

Železom proti srdcovému zlyhaniu     Autor: Matej Čiernik (18.01.2024)
Vědci zjistili jak nám sůl zvyšuje krevní tlak     Autor: Josef Pazdera (14.09.2022)
Príbeh koronárnych stentov     Autor: Matej Čiernik (18.11.2021)
Nečekaný objev regulace krevního tlaku – naděje pro hypertoniky     Autor: Josef Pazdera (12.06.2021)
Atypické příznaky infarktu     Autor: Josef Pazdera (20.05.2021)



Diskuze:

Další stresové faktory

Petr Klika,2012-11-28 10:50:16

Pěkný den přeji, analogické výzkumy by velmi pravděpodobně ukázaly na podobnou souvislost výskytu této choroby (a mnoha dalších) s jinými stresovými faktory - rozchod s partnerem, ztráta/změna bydliště, exekuce atd. Přitom počet těchto situací neustále narůstá. Tím pádem narůstá i počet zdravotních komplikací s tím spojených a náklady na jejich léčbu, která více zatěžuje rozpočet a nutí vládu k úsporným opatřením, vedoucím k dalším zdravotním komplikacím...
Ví někdo, kde v kruhu pozitivní zpětné vazby zatáhnout záchrannou brzdu? :)

Odpovědět


Jiří Oto,2012-11-28 12:38:22

pozitivnievoluce,cz

Odpovědět


Negativni jevy

Jiri Hasek,2012-11-28 18:25:59

predevsim narustaji v mediich. Media objevila zlatou zilu - ohromne mnozstvi statistik. Statistiky pojednavajici spolecenske jevy maji dynamiku. Stridave stoupaji a klesaji. Protoze je jich ohromne mnozstvi, staci si vybrat statistiku a casove obdobi a dokumentace publikovaneho clanku je na svete. Medializatori odedavna vedi ze "dobra zprava zadna zprava" at jsou to profesionalove ci bezni siritele famy a tak je vyber zprav jasny. Prikladem je intenzivni medialni masaz zivotnimi riziky. Redaktori, zdravotnici, nehody a to nemluve o moznosti dopadu planetky na zami. Suma zivotnich rizik v poslednich dvaceti letech ale klesa jako nikdy v historii. Zda se vam to kravina? Nikdo to primo netvrdi, ale indukuje se to v hlavach sledovanim spatnych zprav. Stredni vek doziti totis roste jako nikdy pred tim. Za poslednich dvacet let asi o sest let. Demografove to povazuji za maly zazrak.
Ztratou zamestnani jsme intenzivne masirovani zatim co na jinych mistech je pozadovana mobilita pracovnich sil v rychle se menicim svete.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz