Ve Washingtonu se nedávno odehrála konference H2M, čili Humans 2 Mars Summit, kde se přetřásaly vyhlídky lidstva na dobývání Marsu. Experti důkladně řešili přistání pilotované mise na povrchu Marsu, které je jedním z kritických bodů letů na Marsu. Buzz Aldrin zase horoval za vůdčí roli Spojených států při zakládání trvalého osídlení Rudé planety. A také byla řeč o tom, že by lidem na Marsu mohl dělat problémy marťanský prach.
Pozemské laboratoře už před lety naznačily, že všudypřítomný prach na Marsu, který obsahuje jemná zrnka silikátů, by mohl ohrožovat lidské zdraví. Zdá se, že by po vdechnutí do plic reagoval s vodou, přičemž by se v plicích uvolňovaly nepříjemné chemikálie. Nejde ale jenom o silikáty. Vedoucí zdravotník NASA Richard Williams na konferenci H2M prohlásil, že se jako stále reálnější problém na povrchu Marsu ukazují chloristany, soli kyseliny chloristé, známé též jako perchloráty.
Chloristany ve vzorcích odebraných na povrchu Marsu poprvé potvrdila robotická sonda Phoenix, která přistála poblíž severního pólu Marsu na rovině Vastitas Borealis. Chloristany také podle všeho obsahoval vzorek prachu odebraný v kráteru Gale z plochy přezdívané Rocknest, který v prosinci 2012 analyzovalo zařízení SAM (Sample Analysis at Mars) robotické sondy Curiosity.
Kredit: Paragon.
Paul Mahaffy, který šéfuje týmu kolem zařízení SAM, věří, že na Marsu je prach s chloristany všudypřítomný a že bychom s ním měli počítat. Chloristany podle lékařů způsobují problémy se štítnou žlázou, protože narušují přijímání jódu.
Spoluzakladatel společnosti Paragon Space Development Grant Anderson připomněl, že Curiosity před časem našla i minerál, který intenzivně připomíná sádrovec. Ten sice není sám o sobě toxický, ale dovede zaneřádit plíce tak, že se s nimi nedá pořádně dýchat, a také může dráždit oči či pokožku. Odborníci se také obávají, že marťanský prach bude ohrožovat lidské obyvatele Marsu i uvnitř lidských obydlí. Předpokládají, že neustálé přesýpání prachu sem a tam vytváří statickou elektřinu, díky níž se prach bude lepit lidem na skafandry i na jejich vybavení a pak se ho jen obtížně zbaví.
Inženýr Boeingu a vedoucí týmu systému podpory života na ISS Greg Gentry očekává, že by prach na Marsu mohl poškozovat důležité přístroje, jako jsou vzduchové filtry anebo čističky vody. Anderson z Paragon Space Development to nakonec vcelku trefně shrnul s tím, že největším problémem s prachem na Marsu je naše nevědomost.
Nevíme, co marťanský prach lidem anebo přístrojům provede. Snad něco napoví objevy sondy Curiosity.
Celá záležitost s prachem na Marsu spíš budí dojem usilovného hledání důvodů, proč neletět na Mars. Na Marsu se práší, no a co? Nic z toho, čeho se experti obávají, nedělá z pilotovaného letu na Mars sebevražednou misi. Dobrodružné výpravy asi úplně vždycky zahrnují nebezpečí, bez něho by to byla nuda. A výprava na Mars, to bude parádní dobrodružství. Ostatně, společnost Mars One Nizozemce Base Lansdorpa před dvěma týdny začala přijímat přihlášky k jednosměrným cestám na Mars a už mají téměř 80 tisíc zájemců.
Prašný vír na Marsu.
Literatura
NewScientist 8.5. 2013, Wikipedia (Perchlorate).
Jak vznikla kamenná marsovská kobliha?
Autor: Dagmar Gregorová (30.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Hledání života na Marsu 1 Úvod série
Autor: Jan Špaček (19.01.2023)
Diskuze:
Zavlečení bakterií na Mars
Tomáš Petrásek,2013-05-14 16:29:16
Představa, že když něco někam zavlečeme, tak to určitě nic špatného neudělá, je stará, ale bohužel někdy (často) mylná. Králíci v Austrálii a bolševníky u nás byly vysazeny v představě, že budou k něčemu dobré (v prvním případě lov, v druhém okrasa), ale určitě nemůžou ničemu ublížit. V 19. století si asi nikdo nedokázal představit, že by někde mohlo být příliš mnoho králíků, neřkuli že by mohli poškozovat lidské hospodářství, a já to zcela chápu - vždyť jsou tak roztomilí a očividně neškodní... Teď je z toho ekonomická katastrofa, o ekologické nemluvě.
Takže to, že si někdo nedokáže představit, že by zavlečení pozemského života na jinou planetu mohlo mít nežádoucí důsledky pro budoucí zájmy člověka, snad svědčí o jeho malé představivosti, ale nedokazuje to nic.
S tou sterilizací sond je to takové rozmanité, některé z těch historických se neošetřovaly pokud vím vůbec, a o dnešní situaci se názory různí. Někdo tvrdí, že se sterilizují dostatečně, jiní že se na tom šetří jak se dá a výsledek nic moc. Věřím spíš tomu druhému.
To abyste si dneska nelehal do postele,
František Houžňák,2013-05-14 20:26:28
vite prece, ze to je nejnebezpecnejsi misto na zemi, pres 95% lidi na nejakem typu postele umre.
Kontaminace
Antonin Stefka,2013-05-15 11:27:59
kontaminace planet a měsíců mikroorganizmy určitě probíhá dlouho i bez lidského přispění, jenom by bylo zajímavé zjistit původní místo - 1 zdroj, je li nějaký :)
Tomáš Petrásek,2013-05-16 09:11:18
Ad Houžňák: Lehnout si do postele je přijatelné riziko, ale jít spát a nechat odemčené dveře od bytu nebo zapnutý sporák už byste si asi nedovolil ani vy - i když můžete mít zrovna kliku a nemusí to vést nutně ke katastrofě. Prevence nestojí skoro nic, potenciální následky extrémní.
Mars má v dnešní době nulovou užitnou hodnotu - nikdo tam nežije, nic se tam netěží ani nevyrábí, ani se k tomu nechystá. Jediné, co se tam prozatím dá "těžit", jsou vědecké poznatky. Nejcennějším studijním artiklem by byli živí Marťané, pokud by se někdo obtěžoval je hledat a zkoumat (z důvodů, které jsou nejspíše mimo chápání racionálně uvažujícího člověka, to zatím nikdo nedělá). Tj, zavlečením pozemského života by se znehodnotila ta nejdůležitější věc, co tam je (nebo není - pokud tam nejsou, je to neméně cenný poznatek).
Pokud by protihodnotou bylo něco jiného - zavlečeme tam život, ale zase tam budeme mít kolonii - pak OK, je to něco za něco a dá se diskutovat o tom, že by to stálo za to. Bohužel tahle situace prozatím reálně nehrozí.
Ad Stefka: Naprosto souhlasím, kdybych to měl vyčíslit, jsem si tak na 85% jistý, že na Marsu je život a že má společného předka s životem na Zemi. Zjistit, která planeta byla oživená první a která se "nakazila" druhotně - k tomu by (možná) stačil jediný osekvenovaný marťanský genom, a přitom by to byl pro biologii jeden z nejzásadnějších představitelných objevů. Objev nezávisle vzniklého života by byl samozřejmě zajímavý stejně nebo i víc, ve hře je stále obojí.
Právě to mě vede k představě, že ze všeho nejdříve bychom na Marsu měli provést několik nezávislých vážně míněných pokusů o detekci Marťanů na místech, kde by se jim mohlo dařit, a případně je prozkoumat (např. osekvenovat). Pak teprve by se mělo uvažovat o invazivnějším zkoumání, které by mohlo původní život ohrozit nebo razantně změnit.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-13 13:26:41
Dnes toho nikdo nelituje, akorát se sem tam humanisticky kafrá. Párkrát (slovy: 2x) nám tamní nejbohatší kolonie zachránila prdel. Jen díky tomu jim dnes můžeme nadávat česky jako třeba já teď za dezinfekci nebo jindy za (na)dutost. Mars je ze všech praktickejch hledisek sterilní prostředí a poznat by určitě bylo, co je ta která brebera zač. Někdy je prostě třeba provádět praktickou politiku bez filosofování, neboť šance něco pozitivně ovlivnit jsou příliš malé a otálení může být v dlouhodobém měřítku sebevražda. Což je přesně tenhle případ.
Re:
Vít Výmola,2013-05-13 12:59:36
Sondy se samozřejmě desinfikují! Alespoň ty marsovské určitě.
Pozemské bakterie by měly na Měsíci určitě podstatně horší podmínky pro uchyvení a přežití než na Marsu. Nicméně, když se za pomoci astronautů z Apolla prohlédla sonda Surveyor 3, živé bakterie byly prý skutečně nalezeny...
Tomáš Hluska,2013-05-13 13:05:13
pamatuju si fotku nějakého žlutého slizu, ale teď nevím, na čem to bylo.
Každopádně sondy se nedesinfikují. Alespoň ne úplně důkladně. Byl kolem toho celkem skandál, že NASA při "hledání života" na Marsu posílá sondy do oblastí, které považuje za nehostinné, aby je nemusela tak draze desinfikovat.
Re:
Vít Výmola,2013-05-14 14:00:50
Já s vámi ale nemůžu souhlasit. Sondy se opravdu sterilizují. Ne dokonale (těžko lze vyvařit sondu, že), ale v rámci možností ano.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-13 09:37:46
No jo, proto se taky ty sondy draze dezinfikujou, aby naše bakterie chuděry neumíraly na dezinfekci marťanskou.
Tomáš Hluska,2013-05-13 10:25:41
máte to trochu popletené
1) se nedesinfikují právě proto, že to je drahé
2) by se měly desinfikovat, aby snad naše bakterie nekolonizovaly Mars ještě než se tam vydáme my
Zjišťoval někdo, jestli pozemské bakterie kolonizovaly Měsíc? To by možná poskytlo odpověď na otázku, jak moc se o toto musíme strachovat.
Slaviboj Ošćěpić,2013-05-13 11:49:01
Jo, trochu asi mám. Lidstvo už vyspělo natolik, že přichází s požadavkem chránit i právo vesmíru na neživot. To mne jako staromilce vede k trousení uštěpačných poznámek na toto téma. Ty breberky nám představují v kosmickém měřítku něco jako rodinu a já nevidím důvod, proč jim nedat příležitost třeba i vyhubit nějaký zajímavý místní sliz. Lepší, než kdyby tomu bylo naopak.
Tomáš Hluska,2013-05-13 13:03:39
Ano, takový přístup určitě měli i Evropané k Indiánům a jak se toho dnes (povětšinou) lituje.
Ale když už bychom to neměli brát z "humanitárně"-ekologického hlediska, pak musíme zohlednit alespoň to vědecké hledisko, které nám káže nejdříve zjistit, jestli tam něco je, než tam zavlečeme potenciální hrozbu. Protože pokud bychom sondy nedesinfikovali a v budoucnu našli nějakou bakterii podobající se těm zemským, tak bychom nevěděli, jestli pochází z Marsu nebo ze Země.
Naozaj nevedeli?
Marek Fucila,2013-05-14 01:46:37
Aká je pravdepodobnosť, že dnešné baktérie zo zeme sú na nerozoznanie od tých (nehľadaných) na Marse?
Možno odpoveď na otázku, či sa tam uchytia naše baktérie zodpovedaná dnes je cennejšia ako zajtrajšia odpoveď, či na Marse ešte niečo žije.
Tomáš Hluska,2013-05-16 19:20:18
Možná pro Vás, pane Fucilo. Mne by více zajímalo, jestli je na Marsu život, který tam nebyl zavlečen lidmi (což nutně nevylučuje, že nemá s pozemským život společného předka) a pokud je, nakolik je podobný tomu pozemskému, protože to nám dále řekne, nakolik jsme unikátní, jestli může třeba existovat život na jiné bázi než ho známe dnes atd. atd. Více viz fundovanější příspěvky pana Petráska nahoře.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
