Stanislav Mihulka

Americké námořnictvo vyvíjí autonomní tankovací letoun MQ-25 T1, známý jako Stingray, který bude operovat z paluby letadlových lodí. Před pár dny poprvé za letu poskytl palivo jinému stroji. Tím se stal Super Horner US Navy s lidským pilotem. Dronový tanker teď čekají testy na palubě letadlové lodi.

Slyšeli jste o konkretenu? Tohle libozvučné slovo se teď nejspíš bude skloňovat stále častěji. Grafenoví mágové z Manchesteru spojili síly se stavaři a poprvé v praxi použili beton s grafenem, čili konkreten, při stavbě budovy. Nová tělocvična poblíž Stonehenge se stane technologickou laboratoří pro studium tohoto pozoruhodného nového materiálu, který šetří peněženku zákazníků i životní prostředí.

Patogeny potřebují k šíření příležitost. Pandemie v celé nahotě ukázala, že stačí málo, nosit roušky, udržovat odstup a mýt si ruce, a obávané infekce najednou mají hodně těžký život. Jedním z poražených pandemie covid-19 nejspíš bude i chřipka, která přišla o spoustu hostitelů a podle všeho i o část své genetické diverzity.

Ze zkušenosti víme, že Zemi dovedou ochladit mohutné sopečné erupce nebo rozsáhlé lesní požáry. Napodobit takové jevy ale není úplně snadné. Američtí experti NOAA vyvinuli technologicky a ekonomicky zvládnutelný postup, který zahrnuje oxid siřičitý, levitující saze a asi 20 tisíc letů flotily 335 dopravních letadel. Byla by to první pomoc v případě brzkého dramatického oteplování planety.

Experimentální tokamak Experimental Advanced Superconducting Tokamak (EAST) udržel plazma o teplotě 120 milionů °C po dobu 101 sekund. Provoz tokamaku EAST je součástí výzkumu a vývoje fúzních technologií, především pro budovaný tokamak nové generace ITER v jižní Francii.

Zhruba před rokem došlo během konfliktu v Libyi k autonomním útokům tureckých sebevražedných dronů STM Kargu na jednotky Chalífy Haftara. Podle všeho měla po celou dobu velení umělá inteligence. Zároveň ale není jasné, zda při takových útocích někdo zahynul či nikoliv, i když se to nedá vyloučit.

Zemětřesení trvají sekundy nebo minuty, někdy dny, měsíce nebo až pár let. Singapurští geologové analyzovali mikroatoly u pobřeží Sumatry a zjistili, že se v této oblasti v letech 1829 až 1861 odehrálo zemětřesení, jehož slabé otřesy trvaly 32 let. Jde o „nejpomalejší“ (ve smyslu dlouhého trvání) zemětřesení, o jakém víme.

Pandemická Španělská chřipka brutálně zasáhla svět po Velké válce. Smrt přicházela ve vlnách, přičemž nejvíce devastující byla ta druhá, která kulminovala v listopadu 1918. Genetičtí archeologové zjistili, že v průběhu roku 1918 zřejmě vznikly nové varianty tehdejšího chřipkového viru a to zvedlo pandemickou tsunami.

Observatoř LHAASO v Číně sice ještě není kompletní, ale její polovina už funguje a loví extrémně energetické fotony. Teď si připsala na konto 12 pevatronů v Mléčné dráze, jejichž výkon přesahuje to, co fyzici považovali za možné. Zároveň detekovali nejvíce energetický foton historie, s energií 1,4 PeV.

Těžké bombardéry nerostou na stromech. Když na to ale přijde, tak je možné improvizovat. US Air Force vymysleli jednoduchý a účinný systém, s jehož pomocí lze udělat z transportních letounů C-130 či C-17 bombardéry nebo spíše mateřské letouny pro střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Díky tomu bude možné v případě potřeby rychle a mohutně zvýšit palebnou sílu letectva.

V prvních okamžicích měla hmota ve vesmíru podobu extrémního kvark-gluonového plazmatu. Nový výzkum potvrzuje, že tato substance není podobná plynu, jak se původně myslelo, ale spíše kapalině. Z analýz rovněž vyplývá, že kvark-gluonové plazma v průběhu času mění tvar, čímž se liší od jiných forem hmoty.

Americká DARPA se podílí na vývoji „nehacknutelného“ procesoru Morpheus. V nedávném klání se do procesoru pustily stovky zkušených hackerů, kteří se snažili najít sebemenší skulinu nebo slabé místo. Morpheus se jim ovšem měnil pod rukama s každým mrknutím oka. Neuspěli ani jednou jedinkrát.

Dva roboti THeMIS estonských Milrem Robotics účinkovali na nedávném cvičení s ostrou střelbou Estonských obranných sil. Spolupracujícím lidským jednotkám poskytovali palebnou podporu, sbírali informace o situaci na bojišti, naváděli dělostřeleckou palbu a evakuovali simulované raněné a padlé.

Želvušky je těžké zabít. Britští astrobiologové vyzkoušeli, jestli to zvládne vysokorychlostní plynové dělo, kterým stříleli do písku ledové projektily se zamraženými želvuškami. Takové nepěkné zacházení napodobuje nárazy meteoritů při pádu z nebes a mohlo by odpovědět na otázku, nakolik je u želvušek reálná panspermie.

Namísto supermasivní černé díry by v útrobách Mléčné dráhy mohlo dřímat exotičtější monstrum. Možná tam Mléčná dráha má chuchvalec temné hmoty, který tvoří darkina, fermiony o energii 56 keV. Podle tvůrců nové hypotézy tomu nasvědčují analýzy chování objektů na orbitě kolem centrálního objektu Mléčné dráhy.

Hvězdy obvykle vznikají velmi pomalu a velmi daleko. Přesto si jejich zrození můžeme osahat, díky důmyslným simulacím vzniku hvězd. Nejvíce realistická a detailní je nová simulace STARFORGE, která dokáže simulovat třeba celé molekulární mračno, v němž se rodí jedna hvězda za druhou.

Beton je velmi užitečný materiál, i když jeho výroba velmi zatěžuje prostředí. Bylo by skvělé, kdyby kromě samotné konstrukce mohl beton nabídnout ještě něco navíc. Díky nové betonové nabíjitelné baterii, kterou je možné použít ke konstrukci jako běžný beton, by betonové stavby mohly fungovat jako velké nebo přímo ohromné nabíjitelné baterie.

Kvazikrystaly, materiály na půl cesty mezi amorfní hmotou a krystalem, často vznikají za extrémních podmínek. A co je extrémnější, než exploze jaderné bomby? Průzkum legendárního trinititu z místa exploze testu Trinity přinesl jedinečný kvazikrystal z železa, křemíku, mědi a vápníku.

Levný autonomní bojový dron Skyborg ještě není hotový. Ani jeho řídící mozek Autonomy Core System (ACS). Americké letectvo ale dobře ví, že každý správný pilot chce co nejdřív do vzduchu. Ranou verzi mozku ACS instalovali na taktický dron Kratos UTAP-22 a poslali do vzduchu.

Je to jako noční můra konspirátorů. Šikovný čipový systém velikosti desetiny milimetru krychlového, který lze vpíchnout do těla, kde monitoruje teplotu v reálném čase. K nabíjení i ke komunikaci používá ultrazvuk. Podobné systémy mají velkou budoucnost v medicíně i dalších odvětvích.

Koronaviry dlouho nezajímaly skoro nikoho. Teď zajímají úplně všechny. Nová analýza amerických bioinformatiků zahrnuje 2006 kompletních genomů koronaviru. Její závěry jsou poměrně jednoznačné – za vším hledej netopýra. Do budoucna bude klíčové hlídat koronaviry právě v netopýrech. Je jenom otázkou času, kdy dojde k dalšímu zoonotickému přenosu.

Bylo by skvělé mít pohon, s nímž by bylo možné létat rychlostí Mach 17 a vzlétnout s ním ze zemského povrchu až na oběžnou dráhu. Úspěšný explozivní experiment experimentálního rázového ramjetu (Shock-Ramjet Engine) otevírá cestu pro vývoj pohonu, který zkrotí sílu detonací a promění je na tah.

V Tennessee vyroste oblázkový reaktor Hermes s pokročilým designem. Chlazení zajistí tavené fluoridové soli, díky nimž je provoz takového reaktoru jednodušší a levnější. Pokud Hermes uspěje, bude to výrazný pokrok pro oblázkové reaktory, které představují zajímavou alternativu k tradičním mohutným vodou chlazeným reaktorům.

Turecká společnost Turkish Aerospace předělala svůj proudový dron Simsek. Ze cvičného terče se stal mnohem nebezpečnější protivník. Sebevražedný Simsek je relativně jednoduchý a levný. Jeho významnou předností je rychlost, která předurčuje Simseky k překvapivým útokům ve větším počtu.

Fyzici slaví. Po téměř dvou desetiletích padla hranice intenzity laserového paprsku 10 ^ 23 wattů na centimetr čtvereční. Je to nový světový rekord a nová příležitost pro výzkum. Na extrémní lasery se těší astrofyzici nebo také onkologové, pro které takový laser představuje zařízení pro praktickou produkci vysokoenergetických protonů k ozařování nádorů.

Ve vesmíru zatím (neúspěšně) pátráme spíše po civilizacích hvězdného či galaktického typu. Gruzínský astrofyzik Zaza Osmanov navrhuje hledat stopy přítomnosti civilizací planetárního typu, které by nám měly být svou podstatou bližší. Infračervené stopy megakonstelací takových civilizací by mohly dnešní výkonné infračervené teleskopy vystopovat asi do vzdálenosti 280 světelných let.

Imunitní signální protein Siglec-XII je u lidí rozbitý. Nefunguje, jak by měl. A zároveň posiluje nádorové bujení. U většiny lidstva je tenhle protein vypnutý mutací, aby neškodil. Asi 30 procent lidí má protein Siglec-XII schopný provozu, což z nich dělá snadnou kořist rozmanitých rakovin.

Gravitační praky supermasivních černých děr, buď splývajících, nebo i single, zřejmě občas odpalují z center galaxií hvězdy relativistickou rychlostí. A když se takové relativistické hvězdy srazí v blízkosti veliké supermasivní černé díry, tak by z toho měla být nejvíce energetická exploze ve vesmíru.

Čínský tým pálil do wolframového terčíku svazkem atomů argonu. Vznikl jim doposud neznámý izotop uran-214. Obsahuje jen 122 neutronů, díky čemuž je mnohem lehčí než běžné izotopy uranu. Poločas rozpadu nového izotopu je půl milisekundy. Při rozpadu se vyzařují alfa částice.

400 let a jeden pandemický rok po legendární plavbě lodi Mayflower s Otci poutníky vypluje trimaran Mayflower 400. Na palubě tentokrát nebude žádný člověk, ale sofistikovaná umělá inteligence. Bude navigovat loď, rozpoznávat případné překážky a problémy na moři, a také provádět výzkum znečištění Atlantiku i mořských savců, které cestou potká. Do Nového světa by měla doplout za tři týdny.

K rozvodným sítím se připojují obnovitelné zdroje energie. Jejich vrtochy je nutné tlumit bateriemi, které mohou uskladnit veliká množství energie. Mezi nejvíce slibné náležejí fyzikální baterie na stlačený vzduch. Startup Hydrostor vybuduje dvě největší zařízení tohoto typu v Kalifornii. Měly by pojmout až 10 GWh energie.

Ve vesmíru schází antihmota. Alespoň nám to tak připadá. Možně je ale kolem nás více antihmoty, než si myslíme. Francouzští astronomové vystopovali 14 objektů v Mléčné dráze, které jsou zdroji gama záření a zároveň jsou kandidáty na antihvězdy. Je sice pravděpodobnější, že jde o gama zářiče z normální hmoty, jako jsou pulsary nebo černé díry, ale určitě stojí za to je pořádně prozkoumat.

Lidé pocházející z východní Asie mají ve svých genomech nenápadné otisky pařátů pandemie, která decimovala jejich předky v období před 25 až 5 tisíci let. Podle všeho šlo o koronavirus z linie sarbekovirů, tedy skupiny SARS a covidu-19, která podle molekulárních archeologů právě někdy v té době vznikla. Pokud mají pravdu, tak vůbec nebojujeme se zhola neznámým nepřítelem. Je to spíš takový hodně nepříjemný starý známý.

Nová turbína O2 společnosti Orbital Marine Power vytěží z energie přílivu 2 MW. Její výstavba probíhá na souši a pak se spustí na moře jako loď. Instalace na místě určení, tedy spíše zakotvení a připojení do sítě je pak oproti jiným přílivovým elektrárnám velmi jednoduché a laciné.

Reapery létají od roku 2001. Vznikly za určité geopolitické situace, která se ale od té doby podstatně změnila. V dnešním světě to mají drony těžší a bude se to spíše dále zhoršovat. Proto americké letectvo ve spolupráci s General Atomics připracuje „geopolitické“ vylepšení Reaperů na letouny MQ-9 Multi-Domain Operation (M2DO), které nebudou čelit banditům, ale sofistikovanějším protivníkům.

Klasický beton je nevodič. Když se ale do betonu přidá vhodný uhlíkový materiál, tak se z něj může stát překvapivě úspěšný vodič. Velmi vhodné jsou pro tento účel nanosaze, které vytvoří elektricky vodivý beton a zároveň jsou levné. Beton s nanosazemi se výrazně zahřívá při průchodu elektrickým proudem, čehož je možné využít v mnoha různých aplikacích, venku i uvnitř obydlí.

Deformovaný červený obr prozradil přítomnost blízké a velmi malé černé díry v souhvězdí Jednorožce. Tento neviditelný Jednorožec je vzdálený asi 1 500 světelných let a jeho hmota odpovídá zhruba 3 Sluncím. Černá díra této velikosti se ovšem vzpěčuje našim teoriím, takže to ještě bude mít následky.

Pokud budou létat letadla na kapalný vodík, tak povezou palivo o extrémně nízké teplotě. Společnost Airbus staví experimentální pohon ASCEND, který využívá vlastní palivo ke chlazení své supravodivé konstrukce. Jestli ASCEND uspěje, bude to významný krok ve vývoji vodíkových letounů.

Vezměte urychlovač částic a nacpěte ho do fúzního reaktoru, kde bude žhavit plazma a také jej bude udržovat. Vznikne slibný fúzní reaktor Norman, který je předzvěstí příchodu fúzní energetiky, možná mnohem dřívějšího, než by se zdálo z poněkud depresivního sledování šnečího tempa klasického tokamaku ITER.

Okolní vesmír je jako temný hvozd. Tichý, ponurý, na první pohled mrtvý. Ve stínech se ale plíží lovci, hráči vesmírného LARPu, kteří to myslí smrtelně vážně. Největší hrozbou v temném lese jsou cizí lovci. Když se střetnou, tak je to vždy kdo s koho, na plno a bez skrupulí. Taková je hypotéza Temného lesa, která vysvětluje Fermiho paradox strachem a opatrností.

Některé věci se na lidech zkoumat nedají. Zároveň je ale vyzkoumat nutně potřebujeme, pro studium závažných chorob i pro vývoj nových léků. To je skvělá příležitost pro lidské chiméry, tedy embrya savců, do nichž jsou vpraveny lidské kmenové buňky. Nedávno vytvořené člověkopice jsou pokročilé chiméry, které uspěly v experimentech.

Drony se stávají stále významnější silou na bojišti i v celém letovém prostoru. Vlastně celá hejna dronů, která budí hrůzu jako hejna kobylek. Bylo by skvělé mít zbraň, která vyřadí takové hejno se vším všudy. Systém Leonidas amerického startupu Epirus to zvládá velmi dobře, vhodně cílenými svazky záření. Téhle mikrovlnky byste se rozhodně měli bát!

Vesmír se rozpíná a jeho rozpínání nejspíš zrychluje. Potíž je v tom, že různá měření Hubbleovy konstanty přinášejí různé výsledky. Uhasit tuhle krizi by mohla jediná zlatá temná siréna. Je to stejné jako v Pikniku u cesty. Budeme muset mít úžasné štěstí, dotknout se zlaté sirény a pak si přát perfektně změřenou Hubbleovu konstantu.

Asi tak tucet známých pulsarů umí dělat obří rádiové pulsy, které jsou mnohonásobně silnější, než běžný cvrkot takového pulsaru. Mechanismus tohoto jevu stále není známý, ale díky detailním pozorováním Krabího pulsaru víme, jak zhruba silné tyto mohutné rádiové výkřiky jsou.

Klasické diamanty krychlové soustavy jsou velmi pevné a odolné. Obrovské síly při dopadu meteoritů nebo při podobných událostech ale dovedou vytvořit hexagonální diamanty, které jsou ještě pevnější a odolnější, jak teď poprvé experimentálně prokázali materiáloví vědci, vybavení střelným prachem, plynem, grafitem, laserem a zvukovými vlnami.

Prototyp tryskového bojového dronu amerického letectva Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou další prvenství. Letěl výše než předtím, rychleji než předtím, poprvé otevřel pumovnici za letu a poprvé v historii se stalo, že letící dron vypustil další dron. Na obzoru se už rýsuje dronové letectvo.

Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.

Pandemický koronavirus je nepochybně přírodního původu a se vší pravděpodobností pochází z netopýrů. Objevy sekvencí přimísených do rutinních sekvencí rýže, bavlny nebo myší z obyčejných laboratoří ale ukazují, že v Číně mají doslova horkou půdu pod nohama, plnou záludných koronavirů a že je to riziko, s nímž musíme počítat.

Compact Advanced Tokamak se stlačeným plazmatem je zatím zcela teoretický. Pokud jsou ale superpočítačové modely správné, tak by měl vyrábět podstatně více energie, než kolik sám spotřebuje. Za rok to nebude, ale v příštích desetiletích by se mohly objevit fúzní elektrárny s praktickými kompaktními tokamaky.

Dnes nelétá skoro nikdo. Jestli se ale s koncem pandemie vrátí optimismus a chuť cestovat osobně, nikoliv jen virtuálně, tak by se mohly objevit nadzvukové dopravní letouny. Společnost Aerion slibuje letoun s kapacitou 50 cestujících, který by mohl letět z Los Angeles do Tokia za méně než 3 hodiny. Nebudou to mít jednoduché, ale zní to skvěle.