Stanislav Mihulka

Vzdušnou nadvládu v dnešní době obvykle zajištují pokročilé pilotované bojové letouny. DARPA jim chce ulevit s pomocí dronů LongShot, vyzbrojených střelami vzduch-vzduch, které budou startovat z mateřských letounů. LongShoty rozšíří dosah zásahu proti letounům protivníka a snížím tím riziko pro lidské piloty.

Pokud v čerstvém vesmíru bouřila skalární pole, tak se na nich mohly tvořit monstrózně energetické vlny, kvazičástice oscilony. Jejich zběsilým vlněním mohly vzniknout gravitační vlny, které by oscilony přežily. Dodnes se mohou vlnit vesmírem. Pokročilé gravitační observatoře, jako je LISA nebo BBO, by je mohly objevit.

V říjnu 2017 předpandemický svět užasl nad mezihvězdným návštěvníkem, objektem 1I/ʻOumuamua. Podle toho, co o něm víme, je velmi zvláštní. Avi Loeb razí hypotézu, podle které Sluneční soustavou prolétlo mimozemské zařízení. Příště snad budeme na podobné návštěvníky lépe připraveni a zjistíme toho víc.

Bez ohlednou temnou hmotu a energii, ve vesmíru stále schází i běžná hmota. Nemůžeme ji najít tradičními metodami pozorování. Astronomové ale vymýšlejí důmyslné triky, s nimiž by ji mohli objevit. Jako dobrý trik se ukázalo sledování blikání vzdálených rádiových zdrojů, jejichž záření prochází obtížně odhalitelnou studenou hmotou.

Prototyp UniWave200 využívá energii vln k pohánění umělého mořského gejzíru. Ten pak pohání jednosměrnou turbínu, které vyrábí energii pro komerční využití. Pokud gejzírová elektrárna uspěje v testech na ostrově King Island u Tasmánie, tak je budeme vídat u mořského pobřeží častěji.

Samotná černá díra samozřejmě nezáří. Ale GRS 1915+105 v souhvězdí Orla je rentgenová dvojhvězda, která funguje jako mikrokvasar a zalévá vesmír rentgenovým zářením. V létě 2018 záře soustavy GRS 1915+105 zhasla. Zřejmě ji něco cloní. Stále ale není jasné, co by to mohlo být.

Jak změřit atomové jádro s extrémní přesností? Švýcarský tým vyměnil dva elektrony v atomu helia za jediný mion. Miony jsou leptony se záporným elektrickým nábojem, jako elektrony, jen asi dvěstěkrát těžší. Právě to umožnilo nesmírně přesně změřit velikost jádra helia. Měří 1,67824 femtometru.

Tvrdost kovu záleží na zrnitosti jeho mikrostruktury. Když se tvrdý kov vyrábí tradičními postupy, tak je to náročné a výsledek není úplně zaručený. Použití technologie spojování nanočástic zaručuje, že nově vzniklý kov bude mít velmi jemnou a homogenní strukturu.

Fatima Ebrahimi z laboratoří PPPL si všimla, že když v tokamaku vznikají magnetické bubliny zvané plazmoidy – díky mechanismu magnetické rekonexe, který bývá k vidění na Slunci při erupcích – tak tyto plazmoidy sviští překvapivou rychlostí. Nakonec vymyslela pohon pro kosmické lodě, který právě plazmoidy využívá.

Astrofyzici využili služeb vysokohorské gama observatoře HAWC v Mexiku a vystopovali zdroj nejsilnějšího kosmického záření v Mléčné dráze. Jenomže to nedává smysl. Na daném místě není nic divokého, obludného ani nebezpečného. Je tam jenom úplně nudné molekulární mračno. Pokud nejde o nějaký omyl, tak je to mrazivá záhada.

V podmínkách lockdownu vznikají nové hry. Z některých je cítit stesk po normálním běhání venku, které je teď bohužel vzácností. Pixeloco vyvíjejí outdoorovou střílečku z pohledu první osoby pro rozšířenou realitu, která využívá chytré telefony a digitální mapování sousedství.

Fakta dnes považujeme za svatý grál všech debat. Měl by to být pevný bod, kolem kterého se srovná rozskřípaná realita. Problém je v tom, že to moc nefunguje. Nový výzkum potvrzuje, že lidé ve vyhrocených světonázorových sporech, obzvlášť pokud se týkají morálních záležitostí, více důvěřují a respektují osobní zkušenosti, především ty špatné. Mozek doby kamenné to prostě vidí po svém.

General Fusion a Commonwealth Fusion Systems sázejí na technologii z fúzní doby kamenné. V jejich fúzních reaktorech hraje významnou roli tlak. Pokud ale uspějí, tak by jejich malé kompaktní fúzní reaktory mohly důstojně technologicky konkurovat velkým tokamakům, jako právě budovaný ITER.

Hydro-Québec a ThyssenKrup postaví zařízení s výkonem 88 MW, které ročně vyrobí 11 tisíc tun vodíku a 88 tisíc tun kyslíku. Vodík i kyslík poslouží k výrobě biopaliva z nerecyklovatelného odpadu. Do budoucna Kanada počítá s tím, že bude vodík vyrobený díky hydroelektrárnám vyvážet.

Neobvyklá tlupa Sedmi statečných neutronových hvězd neobvykle září v oblasti vysokoenergetického rentgenového záření. Podle superpočítačových simulací by původcem tohoto neobvyklého jevu mohly být axiony, hypotetičtí kandidáti na temnou hmotu.

Jeden kilogram hybridníhio aerogelu, tvořeného polymery a MOFy, ve vlhkém vzduchu vyčaruje 17 litrů pitné vody za den. Prostě ho jen stačí někam položit, aby jím protékal vzduch. Podobná zařízení by mohla přispět k řešení chronických problémů s pitnou vodou.

Radioteleskopy soustavy MeerKAT vystopovaly dvě slabě rádiově zářící ale jinak zcela obrovité rádiové galaxie, které jsou na obloze navzájem velmi blízko. Do každé z nich by se na délku vešlo asi tak 62 Mléčných drah. Jsou to doslova galaktičtí behemoti.

Koronaviry sice stále mutují jen pomalu, ale v této době se jich replikuje ohromné množství. Po celém světě se objevují stejné mutace, jimiž se pandemický virus přizpůsobuje šíření mezi lidmi. Máme tu tři nové varianty, „britskou“, „jihoafrickou“ a „brazilskou“, které si zasluhují maximální pozornost. A to je teprve začátek. Octli jsme se uprostřed evolučního závodu.

Rovnice obecné relativity ukrývají červí díry. A stále není vyloučeno, že by mohly existovat. Jak ale červí díry najít? Jednou z možností je pátrat po zvláštních zdrojích gama záření, které by mohlo vznikat při střetávání hmoty, vyvrhované z červí dírou, s hmotou v okolním vesmíru. Byl by to opravdu kapitální úlovek.

Robotické teleskopy nikdy neusínající sítě ASAS-SN ulovily pozoruhodný objekt. ASASSN-14ko je zdroj periodických záblesků ze srdce galaxie ESO 253-G003, které se opakují jednou za 114 dní. Nejspíš jde o supermasivní černou díru, která právě rve na kusy neopatrnou hvězdu. Při každém oběhu si utrhne asi tak 3 Jupitery hmoty.

Projekt NANOGrav detailně pozoruje vybrané pulzary v Mléčné dráze a hledá v jejich zběsilé blikání nenápadné odchylky. Ty by měly být projevem gravitačního šepotu vesmíru, který jako bezbřehý oceán omývá všechny objekty ve vesmíru. Něco opravdu našli, ale ještě bude nutné potvrdit, jestli je to jackpot.

Koronaviry nás zaskočily, ale nakonec se s nimi vypořádáme. To ale neznamená, že bychom měli viry pustit z hlavy. V netopýrech i v jiných tvorech neustále běží nemilosrdná evoluce, která kdykoliv může vymyslet nové vražedné překvapení, před nímž budu koronaviry blednout závistí. Nedávno vzniklý virus Nipah zabije až 75 procent nakažených. Naštěstí se šíří mnohem hůř než pandemický koronavirus.

V neonové mlhovině IRAS 00500+6713 sedí objekt J005311, který vznikl srážkou bílých trpaslíků. Selhala jim roznětka a neodpálili se jako supernova. Namísto toho vznikl žhavý, zářivý, rychle rotující, hodně magnetický a divoce zvracející spletenec, který se v astronomicky dohledné době zhroutí do neutronové hvězdy.

Uhlí je teď za zenitem. Ve světě je spousta uhelných dolů, ale poptávka po uhlí se postupně rozplývá. Nový, snadný a relativně levný postup výroby vysoce ceněného nanografitu, který má dnes široké využití, nabízí alternativní využití uhlí, které by mohlo být zajímavé i v našich končinách.

V mladičkém vesmíru pozorujeme supermasivní černé díry. Jak se tam ale mohly objevit tak rychle? Řešením by mohla být supersymetrická gravitina, která by zvládla vytvořit zárodky černých děr ve žhavém vesmíru, ještě před vznikem hvězd, díky svým unikátním vlastnostem. Gravitina jsou ovšem hypotetická, a to hned dvojnásobně.

Už by to chtělo nějaké vesmírné základny. Měsíc je už nejspíš hotová věc. Na Mars asi také dojde, snad ještě za našich životů. Ale co dál? Jako jeden ze slibných světů se nabízí trpasličí planeta Ceres, která již hraje roli první pořádné lidské vesmírné kolonie v seriálu s příznačným názvem Expanse.

Čína si stále drží přední pozici ve vývoji kvantové komunikace. Nedávno jako první na světě zprovoznili prakticky využívanou kvantovou komunikační síť. Zahrnuje pozemní i satelitní přenos a propojuje více než 150 uživatelů, mezi nimiž jsou banky, poskytovatelé energie nebo úřady.

Červení trpaslíci očividně často odpalují intenzivní hvězdné erupce. Ty nepochybně zasahují planety v obyvatelných zónách, kterých je podle všeho spousta. Otázkou je, jestli to vylučuje přítomnost života na takových planetách. Podle nové analýzy chemie atmosfér planet červených trpaslíků to nemusí být tak hrozné.

Vezměte 350 atomů ytterbia-171, entanglujte je laserovým paprskem a dalším paprskem můžete měřit čas. Hodiny s kvantově provázanými atomy by se za celou dobu existence našeho vesmíru nezpozdily ani o 100 milisekund. Vědci rozmanitých profesí si je už přejí k příštím Vánocům.

Dvanáct paranormálních médií, dvanáct dobrovolníků mudlů a jeden extravagantní experiment. Obyčejní lidé tentokrát vypálili paranormálům rybník a porazili je v určení příčiny smrti podle fotografií zemřelých. To je normální silvestrovský zázrak!

Na severním pobřeží Izraele se nacházejí prehistorické mořské sedimenty až 3,5 kilometrů od tehdejšího pobřeží. Asi před 9 600 lety se tam přivalila megavlna, která na pobřeží mohla vyrůst do výšky 16 až 40 metrů. Jak se zdá, východní Středomoří rozhodně není nudným místem k životu.

Jestli existuje mnohovesmír, tak v něm mohou pučit vesmírná mláďata. Ta se mohou zhroutit do černé díry anebo se nám jako černé díry jeví z vnějšího pohledu. Takové primordiální černé díry hodlají vystopovat motivovaní fyzici s využitím gravitačních čoček na snímcích Galaxie v Andromedě kamerou HSC teleskopu Subaru

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Jihokorejský supravodivý tokamak KSTAR (Korea Superconducting Tokamak Advanced Research) dosáhl světového rekordu. Plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia udržel po dobu 20 sekund. Právě dlouhodobé udržení extrémně horkého plazmatu je přitom klíčem ke komerční fúzní energetice.

Pokud temnou hmotu tvoří axiony, tak by se v extrémních magnetických polích neutronových hvězd měly houfně přeměňovat na fotony. To by mělo vytvářet zvláštní píky rádiových vln na určité frekvenci, která by odpovídala hmotnosti axionů. Jak se zdá, na frekvenci kolem 1 GHz, což by odpovídalo axionům o hmotnosti 5 až 11 mikroelektronvoltů, se nic takového neděje.

Kvantová chemie stojí na výpočtech vlnových funkcí. Ty jsou ale, slušně řečeno, extrémně náročné. Novým nástrojem na tyhle šílenosti je umělá inteligence PauliNet, vycvičená v duchu kvantového Monte Carla. Do kvantové chemie přináší svěží vánek strojového učení.

Magnetické pásky jsou nezmarem technologií ukládání dat. Je jim už skoro sedmdesát let. Přesto se stále používají. A jak je vidět, stále také mají potenciál k dalšímu výzkumu a vývoji. Nová magnetická páska, jejíž povrch obsahuje částice feritu stroncia, dovoluje uložit až 317 GB dat na čtvereční palec pásky. Datacentra si na ni už brousí zuby.

Centrální eliptická galaxie kupy galaxií Abell 2261 má problém. Schází ji supermasivní černá díra. Přitom by měla být obrovská, o hmotnosti 3 až 100 miliard Sluncí. Astronomové se snaží, pátrají v datech Chandry a dalších observatoří. Doposud ale marně. Nenašli nic. Mrazivá záhada chybějící supermasivní černé díry trvá.

Realita překonala science-fiction. Důkladně vycvičená umělá inteligence ARTUµ byla velitelem mise letounu U-2. Poprvé v historii Pentagonu velel pilotovanému letounu stroj nadřazený lidskému pilotu. Jak se zdá, bojové letouny řízené umělými inteligencemi jsou nadosah.

Radioastronomové zachytili rádiové vlny ze soustavy Tau Boötis, pravděpodobně z exoplanety Tau Boötis Ab. To je ale obrovský a pekelně horký jupiter, kterého zblízka opéká hvězda žhavější než Slunce. Proto jde se vší pravděpodobností o rádiové kvílení magnetického pole mučeného plynného obra.

Sympatičtí tvůrci modulárních jaderných reaktorů NuScale navrhují používat jejich jaderné moduly k výrobě vodíku elektrolýzou přehřáté páry. Jaderný reaktor by na to podle potřeby využil více či méně vyrobené elektřiny. Jeden jaderný modul by mohl za běžného provozu vyrobit téměř 50 tun vodíku denně. Blíží se vodíková jaderná budoucnost?

Australská vakcína V451 s technologií molekulárního svěráku skončila. Ukázalo se, že fragment retrovirového proteinu gp 41, použitý jako molekulární svěrák, u očkovaných vyvolává tvorbu protilátek proti tomuto proteinu. To samo o sobě není nic špatného, naopak. Problém je, že tyto protilátky detekují některé HIV testy a očkovaní lidé jsou pak falešně HIV pozitivní. To je život, jedeme dál.

Komerční fúzní energetika je sice stále ještě daleko, Velká Británie už ale připravuje projekt prototypu první fúzní elektrárny STEP (Spherical Tokamak for Energy Production). V roce 2024 chtějí mít hotový design elektrárny a v roce 2040 ji hodlají připojit k rozvodné síti. Bezesporu velmi ambiciózní projekt.

Hlenky jsou skvělé optimalizátorky. Bravurně řeší neblaze proslulý Problém obchodního cestujícího. Japonský tým užasl natolik, že postavil biomorfní elektronickou hlenku. A jak se zdá, tak to trefili. Optimalizuje jako divá. Do budoucna by se elektronické hlenky mohly rozlézt do počítačů a do Internetu věcí.

Baterie s pevným elektrolytem bývají skvělé v hustotě uložené energie. Nová technologie od QuantumScape k tomu ještě navíc přidává rychlé nabíjení, dlouhou životnost a odolnost vůči velkému rozmezí teplot. Jestli to tahle baterie dotáhne až do průmyslové výroby, mohl by z toho být převrat v elektromobilech.

Fermiho a rádiové bubliny nestačí. Supermasivní černá díra Mléčné dráhy umí udělat i velké rentgenové bubliny, které obklopují Fermiho bubliny a tyčí se do vzdálenosti 90 tisíc světelných let. Zřejmě pozorujeme dohru polárních výtrysků supermasivní černé díry po nějakém obzvlášť tučném soustu.

Vulkanické ostrovy Islands of the Four Mountains v centrálních Aleutách hostí celkem šest stratovulkánů, včetně sopky Mount Cleveland, což je v posledních dvaceti letech nejaktivnější vulkán severní Ameriky. Podle geologů je více než pravděpodobné, že jde o jednu velkou kalderu, ve které dřímá další severoamerický supervulkán.

Nanopórové čtení sekvencí zázračně zvětšuje možnosti vědy i medicíny. S aplikací iGenomics a nanopórovou čtečkou MinION si přečte DNA úplně každý, kdykoliv a kdekoliv. Připravte se na věk rozšířené biologické reality, se spoustou výhod, vylepšení a samozřejmě také nových rizik.

Startup Aevum vstoupil do závodu o vynášení malých satelitů a nákladu na nízkou oběžnou dráhu s unikátním systémem Ravn X. Spojuje největší letecký autonomní dron na světě s malou nosnou raketou. Zakázky pro armádu i civilní zákazníky se prý jen hrnou.

Pokud existují další prostorové dimenze a gravitace skrze ně prochází jako nůž máslem, tak by Velký hadronový urychlovač mohl vyrábět veskrze neškodné černé mikrodíry. Zatím to s nimi nevypadalo moc růžové, ale nová studie dvojice kanadských fyziků jim nejspíš získá nějaký čas, aby mohly prokázat svou existenci.