Thorovo kladivo  
Před několika dny (12.11.2018) se s námi rozloučil Stan Lee, tvůrce komixového světa Marvel a super-hrdiny Thora. V době psaní tohoto článku, je také čtvrtek, což je dle severské mytologie den Thora. Stojí za to si připomenout, že i americká vláda pracuje na projektu Thor.

Dva typy bomby Lazy Dog. (Kredit: Ikessurplus, CC BY-SA 3.0)
Dva typy bomby Lazy Dog. (Kredit: Ikessurplus, CC BY-SA 3.0)

Historie projektu Thor se datuje do doby Vietnamské války. V jejím průběhu US Air Force nasadila zbraň zvanou „Lazy Dog“. Šlo o válcovité projektily o velikosti 6cm. Byly z běžné oceli, shazovaly se z letadla a neobsahovaly žádné výbušniny. Síla destrukce spočívala čistě v kinetické energii. Munice to byla bezpečná, jednoduchá i levná. Dala se vypouštět v obrovských množstvích a prakticky z jakéhokoliv letadla. Každý "Lazy Dog", jehož rychlost před nárazem často překračovala 800 kilometrů za hodinu vyvinul obrovské množství kinetické energie a pronikal jakýmkoliv materiálem (20 cm betonu). Účinky byly nerozlišující a strašné.

 

Verze „Lazy Dogs“ použité v první světové válce (pravděpodobně francouzské výroby).
Verze „Lazy Dogs“ použité v první světové válce (pravděpodobně francouzské výroby).

Na základech „Líného Psa“ na přelomu tisíciletí Pentagon vypracoval studii, která řešila jak efektivně ničit sila raket na nepřátelských územích. Zpráva RAND s názvem "Space Weapons, Earth Wars" z roku 2003 pak obsahuje návrh nové vesmírné zbraně zvané "svazek super-rychlých tyčí" (hypervelocity rod bundles). Personál Pentagonu pravděpodobně není obeznámen s našimi Rychlými šípy od Jaroslava Foglara, jinak by to v překladu neznělo tak špatně.

 

Thor. Režie: Kenneth Branagh Předloha:  Stan Lee  (komiks).
Thor. Režie: Kenneth Branagh Předloha:  Stan Lee  (komiks).

"Projekt Thor" amerického letectva oživuje sny generálů mít něco, co napáchá škody srovnatelné s výbuchem jaderné bomby, ale bez následků radioaktivního spadu. Návrh spočívá v umístění „sila telefonních sloupů“ vyrobených z wolframu a umístěných na oběžnou dráhu Země. Z wolframu proto, že to je kov s nejvyšším bodem tání. Tyče by stačilo pouze „shodit“ ve správný okamžik a ony by se již samy urychlily až na desetinásobek rychlosti zvuku.

 

Na rozdíl od klasických zbraní, jejichž ničivou sílu zajišťuje odpálení trhaviny v blízkosti cíle, jde o čistě kinetickou zbraň spoléhající na účinek síly dané hmotností a zrychlením. Zatímco zbraně typu rail-gun urychlují projektil pomocí elektromagnetické energie, Project Thor využívá gravitace.

 

Stan Lee, rodným jménem Stanley Martin Lieber, syn emigrantů rumunských Židů. S psaním začínal v centru výzkumu tuberkulózy, byly to nekrology a lékařské zprávy. V armádě Spojených států amerických sloužil u Signal corps, kde psal tréninkové manuály, vymýšlel slogany a propagační materiály. Prorazil až jako redaktor a komiksový scenárista. Postupně se stal hercem, producentem, vydavatelem, televizní osobností a skončil jako prezident a předseda společnosti Marvel Comics.  Autor foto: Gage Skidmore, 2014, CC BY-SA 3.0.
Stan Lee, rodným jménem Stanley Martin Lieber, syn emigrantů rumunských Židů. S psaním začínal v centru výzkumu tuberkulózy, byly to nekrology a lékařské zprávy. V armádě Spojených států amerických sloužil u Signal corps, kde psal tréninkové manuály, vymýšlel slogany a propagační materiály. Prorazil až jako redaktor a komiksový scenárista. Postupně se stal hercem, producentem, vydavatelem, televizní osobností a skončil jako prezident a předseda společnosti Marvel Comics. Autor foto: Gage Skidmore, 2014, CC BY-SA 3.0.

Náklady na vynesení 1kg do vesmíru jsou dnes odhadovány na 20 000 dolarů. To znamená, že umístění 6m dlouhé volframové tyče o hmotnosti 10 tun na oběžnou dráhu, by stálo asi 230 milionů dolarů. Jakkoliv se zdá tato částka přemrštěná, současná Trumpova administrativa uvažuje o nové generaci mezikontinentálních balistických raket, u nichž by doprava jedné „tyče“ vyšla na 212,5 milionů dolarů. Snížení je téměř zanedbatelné a náklady stále vysoké, nicméně předností je eliminace následků radioaktivního spadu.

 

USA nyní zvažují rozšířit svůj jaderný arzenál (tak to aspoň prezentuje americký prezident). Nejspíš se i projekt Thor znovu dostává do hry, jako varianta militarizace vesmíru. Na „svazky tyčí" bez výbušnin, chemikálií nebo jaderného materiálu, se totiž nevztahuje zákaz daný Smlouvou o vesmíru z roku 1967, a ani jiná právně závazná ujednání.

 

Mnohé země, včetně Ruska a Číny, naléhají na Spojené státy, aby se přihlásily k úmluvě o předcházení závodům ve zbrojení ve vesmíru, jak ji formulovalo OSN v říjnu loňského roku. Nejen, že USA zatím všechny návrhy odmítají, postupně odstupují od dalších odzbrojovacích ujednání, včetně dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu INF z roku 1987.

 

V roce 2014 USA odmítly návrh Smlouvy o předcházení umístění zbraní ve vesmíru a o ohrožení nebo použití síly proti objektům vesmírného prostoru (PPWT). Argumentovaly tím, že je "zásadně vadný", protože nezahrnuje pozemní zbraně.

 

Nedávno se německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov snažili obnovit jednání o smlouvě INF, jakož i novou smlouvu o snižování strategických zbraní (START). Ta se zaměřuje na všeobecné snižování zbraní. Maas v rozhovoru pro tisk uvedl, že "Vesmírné zbraně a autonomní zbraně už brzy nebudou sci-fi, ale možná realita. Potřebujeme pravidla, která budou držet krok s technologickým vývojem nových zbrojních systémů."

 

Odmítnutí ze strany USA dělá dojem, že se snaží dohnat ztracený čas a řeší možné zaostávání v oblastech kvantového šifrování a hypersonických střel s náporovým motorem. A že si svým odmítavým postojem otevírají cestu mít eso v rukávu spočívající v technologii vynesení velmi hmotného nákladu na oběžnou dráhu. V čemž už jsou světovými lídry.

 

Jenže i Čína má v plánu vlastnit velké rakety. Před několika dny na letošní mezinárodní výstavě letectví a kosmonautiky Zhuhai Airshow představila svůj projekt nosné rakety s parametry: délka 90 metrů, hmotnost 2 tisíce tun. A to je téměř dvakrát více, než měl jejich Dlouhý pochod 5. I když jde o mírový projekt, v případě potřeby je stroj připraven dopravit na nízkou oběžnou dráhu 70 tun jakéhokoliv nákladu. Čína se netají ani tím, že zahájila vývoj supertěžké nosné rakety Dlouhý pochod 9. V jejích silách bude vynést 140 tun nákladu na oběžnou dráhu Země...

 

Nejsem si úplně jist, zda by byl Stan Lee potěšen, kdyby věděl s čím je teď spojován jeho hrdina, ale určitě by ho zajímalo, vidět to v akci. V každém případě Stanu Lee sluší vyjádřit poděkování za lavinu zábavy, kterou svým bláznovstvím spustil a doufám, že nyní svými příběhy o Thorovi rozveseluje i svatého Petra.

 


Poznámka: Článek čerpal z článku Staff Writers uveřejného na www.spacedaily.com, Washington DB 20. listopadu 2018.

Další zdroje:

http://www.spacedaily.com/reports/US_Project_Thor_would_fire_tungsten_poles_at_targets_from_outer_space_999.html

https://en.wikipedia.org/wiki/Lazy_Dog_(bomb)

https://en.wikipedia.org/wiki/Thursday

https://en.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Foglar

https://en.wikipedia.org/wiki/Stan_Lee

Autor: Jan Bílek
Datum: 16.11.2018
Tisk článku

Související články:

Mohly by umělé inteligence zvýšit riziko jaderné války?     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2018)
Čína plánuje vlastní HAARP: Velký vojenský radar maskovaný za vědu     Autor: Stanislav Mihulka (15.06.2018)
Vyvinula Čína nesmrtící laserový „kalašnikov“ pro bezpečnostní jednotky?     Autor: Stanislav Mihulka (03.07.2018)
US Army provedla první elektronický útok v Evropě od studené války     Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2018)
Americká armáda vyvíjí mobilní reaktory pro elektřinu do válečných zón     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2018)
První čínský terminátor je poněkud přeplácaný zbraněmi     Autor: Stanislav Mihulka (10.11.2018)



Diskuze:

Wau

Alexandr Kostka,2018-11-17 18:34:15

Někdo se pohrabal v historii, plus si asi přečetl "měsíc je drsná milenka" Od R.A.henleina, myšlenku nepochopil, ale zato navrhl projekt. Původní lazy dogs byly účinné, protože byly nesmírně levné, snadno dostupné a bylo možné jich nad "měkkými" cíli vyházet tisíce. Takže naprosto nevadilo, že jen pár zasáhne. Místo toho se chystají na výrobu nesmírně drahých, strašně špatně dostupných (něco to musí vynášet "nahoru") projektilů, kterými hodlají střílet na vrlmi odolné cíle, které zničí jen naprosto přesný zásah. Raketové silo ustojí skoro cokoliv, krom přímého zásahu do vrat. Ostatně, mívá víc šachet a uvnitř jsou tlakuvzdorné přepážky, aby zásah do jedné nevyřadil ostatní. Dokonce i při otevřených vratech je tlaková vlna na povrchu naprosto nezajímá.

PS: nemluvě o tom, že wolframová tyč je sama o sobě k ničemu. "nahoře" musí být obklopena nějakou nástavbou, která jí na signál správně nasměruje a odpálí. A vzhledem k tomu, že bude muset s desetitunovým nákladem manévrovat, aby se to vyhýbalo vesmírnému smetí, tak to "asi" bude žrát dost paliva. A vůbec to nebude malé. Vynášení minimálně desítek takových objektů se neutají ani do startu prvního. A dost pochybuji, že by k tomu ostatní státy mlčely. Minimálně Rusko a Čína umí satelit sundat. Co Indie a Pákistán? Ostatně, co Izrael? Sice jsou to "kamarádi" USA, ale na ohrožení vlastní bezpečnosti obvykle reagují zasazením prvního úderu. A že by neměli čím sundat satelit?

Odpovědět


Re: Wau

Pavel Hudecek,2018-11-17 21:19:44

Že je to taková nic moc parodie na "Měsíc je drsná milenka" mě taky hned napadlo:-)

Ale kdo ví, třeba to není parodie, ale základní výzkum, který přejde do praxe, až bude základna na měsíci.

Odpovědět


Re: Re: Wau

Alexandr Kostka,2018-11-17 23:20:03

Se soběstačnou základnou na Měsíci by to šlo a mělo by to i smysl. Vše na takovou střelu se najde na místě, a snad všechny potřebné věci budou vyrábět i pro jiné účely, takže samotný projektil a jeho vystřelení bude skoro zadarmo. Jenže při ceně 200 milionů USD za jednu ránu jde o trochu drahý ohňostroj. Navíc s obrovskými problémy s přesností zásahu. V knize jim to bylo fuk, stačilo jim, že to dopadne kdekoliv mimo město. Jenže pokud chcete trefit těžce opěvněný vojenský objekt (a něco mu udělat) tak je málo i přesnost v okruhu 100 metrů. A dnešní moduly s astronauty jsou rády za "přesné" přistání v okruhu pár desítek kilometrů. a někdy i to minou.

Odpovědět

slabota

Radovan R,2018-11-17 00:21:06

Jestli dobře počítám, bude to mít kinetickou energii ekvivalentní 13 tun TNT. To je jen o fous víc než konvenční MOAB (11 tun TNT) v ceně $170k. Pravda je, že ta energie bude směřovaná jen dolů, ale i tak to je na ten efekt šíleně drahé.

Odpovědět


Re: slabota

Pavel Brož,2018-11-17 11:58:05

Vyšlo mi to stejně jako Vám. Bude to opravdu extrémně drahé. Jediné potenciální využití mi přijde na ničení sil jaderných raket u států jako KLDR nebo Írán - raketové silo konvenční MOAB opravdu nezničíte. Zde je samozřejmě obrovská nedořešená otázka jak se s dostatečnou přesností trefit, to bude výzkumný úkol na další desítky miliard dolarů. Přijde mi to jako nová generace hvězdných válek, bude to šíleně předražené, po dlouhá léta z toho budou jako výstupy jenom velice rozpačité až blamážní výsledky testů, a jediný, kdo bude extrémně spokojený, bude zbrojní lobby v pozadí.

Jako potenciální protiváha proti nezpochybnitelnému náskoku Číny v oblasti kvantového kryptování a Ruska v oblasti nových generací hypersonických střel, jak zmiňoval autor článku, to nemůže fungovat ani náhodou, to by těch tyčí musely na oběžné dráze létat tisíce, což je při současných cenách naprostý ekonomický nesmysl. Situace by se sice v nadcházejících desetiletích mohla změnit, pokud by o několik řádů klesla cena vynesení nákladu na oběžnou dráhu, nicméně ačkoliv se v tomto směru dá očekávat pokrok, až tak radikální zase nebude (nehledě na to, že by toto snížení cen využily i zbývající dvě velmoci). Suma sumárum to zatím vypadá pouze na jeden z mnoha zbrojních tunelů.

Odpovědět


Re: Re: slabota

Pavel Hudecek,2018-11-17 13:37:50

Pro nás, obyvatele Země, je určitě lepší, když se vojenské rozpočty utrácejí za výzkum, který nikam nevede, než když se za to reálně vyrábějí a používají zbraně. Majitelé zbrojovek dostávají peníze co chtějí a na nás nepadají bomby. Čím víc takových programů, tím lépe:-)

Odpovědět


Re: Re: Re: slabota

Josef Hrncirik,2018-11-17 17:27:28

Putinovy tandemové kumulativní bomby jsou mnohem nebezpečnější a zákeřnější
než Thorovy tungstenové telegrafní tyče (TTTT; T4; T fór)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: slabota

Josef Hrncirik,2018-11-17 17:29:47

Leda, že by Thor v levé ruce třímal SRP.

Odpovědět

Z oběžné dráhy

Pavel Nedbal,2018-11-16 19:12:13

nelze shazovat. Musí se nejdřív snížit rychlost. Wolfram sice teplo brždění ustojí, ale dopadová elipsa bez aktivních korekcí velmi velká, s korekčním zařízením (kormidla, motorky?) zase problém s jejím krytím při průletu, a už to není jednoduché (kromě toho při ionizovaném plynu okolo žádný příjem navigačních signálů). Dopadová rychlost sice dost velká, ale zas nějaké velké povyražení to nebude. Spadne -li do relativně měkkých sedimentů, nebo do vody, asi žádný velký efekt (kromě zvuku při Mach nad 1).

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace