Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.
Dřívější výzkum ukázal, že by takovou krizi zřejmě mohlo odvrátit městské zemědělství, tedy produkce potravin ve městech, konkrétně v domácnostech, městských komunitách nebo třeba ve střešních farmách. Novozélandští odborníci Matt Boyd z Adapt Research Ltd a Nick Wilson z University of Otago tento scénář propracovali do hloubky.
Zajímalo jde, zda by městské a příměstské zemědělství mohlo v postapokalyptické situaci uživit modelové město střední velikosti. K tomuto účelu si vybrali Palmerston North na Novém Zélandu, přezdívaný Palmy, vnitrozemské město na řece Manawatū se zhruba 91 tisíci obyvateli. Nachází se v krajině s temperátním klimatem a představuje tím pádem běžný typ města ve vyspělé zemi.
Badatelé spočítali, že městské zemědělství by samo o sobě uživilo jen asi pětinu obyvatel Palmy. Pokud by se ale lidem povedlo farmařit ještě na dalších 1 140 hektarech příměstské zemědělské půdy, zajistili by dostatek jídla pro všechny ve městě. Dalších cca 110 hektarů by bylo třeba pro produkci biopaliva, aby tam měli čím pohánět zemědělské stroje.
Co by lidé po zániku civilizace měli pěstovat? Při normálním klimatu by bylo pro městské zemědělství optimální volbou vzhledem k maximálnímu zisku výživy na co nejmenší ploše pěstování hrachu a na příměstských farmách by to byly brambory. Pokud by nastala globální zima, lidé by nejlépe uspěli s cukrovou řepou a špenátem ve městech a s pšenicí a mrkví v příměstských oblastech.
Zbytky lidstva by se musely spolehnout na zcela lokální produkci a zpracování potravin i dalších komodit. Bylo to náročné a hluboce neefektivní. Další věc je, že lokální produkce je dost riziková, v neposlední řadě kvůli násilí neúspěšných nebo nenasytných sousedů. Každopádně bude lepší globální katastrofu nepřivolávat.
Video: Palmerston North City and Manawatu Regional Video
Literatura
Zaručené tipy pro lidstvo k přežití globální apokalypsy
Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2017)
Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Výzkum kostí obětí bourá hluboce zažitý mýtus o pandemii roku 1918
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Simulace zombie apokalypsy skvěle pomáhá s výzkumem pandemií
Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2023)
K diskusím o pandemické smlouvě s WHO
Autor: Dagmar Gregorová (14.11.2023)
Jak přežít krize v rozbouřeném světě: Doporučení archeologů
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2025)
Diskuze:
postapokalyptická hra
Karel V,2025-05-10 09:55:06
Pokud Vás zajímá postnuclear a postapo tématika, mrkněte na naší českou hru https://vaultpunk.com diky a bavte se :)
Nový Zéland - exportér potravin
Eva M,2025-05-10 08:26:37
Nový Zéland je významným vývozcem potravin.
Obyvatelstvo je tradičně otužilé, pracovité, organizované, zimy na většině území snesitelné.
V tomto ohledu je na tom jižní ostrov hůř, ale zas myslím, že jsou vybavení.
Vzhledem k tomu, že tamní rostlinstvo je trošku jiné (mimo jiné prý v důsledku absence savců až do historicky nedávného příchodu člověka nepřizpůsobenost okusu, původní rostliny jsou stálezelené neopadavé), jsou patrně trochu jiné i tamní půdy, těžko říct, zda je to pro NZ plus nebo mínus.
Mají moře a lodě/čluny a tradici.
Tož i když je novozélandský Palmerston dost na jihu, zrovna s Novým Zélandem by to myslím nedopadlo špatně.
Spíš je otázka, jak by to dopadlo třeba s Brnem, Strakonicemi nebo s Valašským Meziříčím.
Možný příklad
Aleš Procháska,2025-05-10 08:03:29
Ještě na konci osmdesátých let byly vidět stopy takového přístupu v Rumunsku (Timișoara). Tou apokalypsou byl samozřejmě Ceaușescu a jeho vláda. Lidé dělali co uměli, nejdřív spálili všechno co kde rostlo, třeba městské stromy. Do stěn paneláků proražené díry a vystrčené plechové komínky, asi od improvizovaných kamen. Trávníky, čtverce půdy kolem stromů v chodnících, každý nejmenší kousek půdy, vše bylo podle svědectví místních osázeno bramborami. Nepodařilo se mi zjistit jak se zajistili proti krádežím úrody, ale prokazatelně přežili.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
