SARS a nebo ptačí chřipka  
Pacient, který v roce 2003 zemřel v Číně s diagnózou SARS, byl ve skutečnosti nakažen ptačí chřipkou vyvolanou virem H5N1.

 

 

Zvětšit obrázek
Původce SARS ze skupiny koronavirů nebyl ve vzorcích z těla oběti údajného SARS izolován.

Notný poprask vyvolal tým čínských vědců vedený Wu-Chun Caem ze Státní laboratoře pro patogeny a biologickou bezpečnost v Pekingu. Těsně před uzávěrkou lékařského časopisu New England Journal of Medicíně (NEJM) požadovali stažení svého článku, v kterém popsali případ ptačí chřipky z roku 2003, jenž byl původně diagnostikován jako SARS. Důvod pro svou žádost neuvedli. Když se dozvěděli, že časopis je už vytištěný, přestali komunikovat se zahraničím. Doma asi komunikují poměrně čile především s vyšetřovateli, které zajímá, jak mohli tuhle zprávu pustit do světa. Světová zdravotnická organizace bude oficiální cestou žádat o vyjádření čínské ministerstvo zdravotnictví.

 


První oficiálně ohlášeny případ ptačí chřipky v Číně pochází z roku 2005. Byla v Číně ptačí chřipka už dříve? A věděly to čínské úřady? To jsou teď zřejmě ty nejdůležitější otázky.
Vzorky odebrané z těla čtyřiadvacetiletého muže, který zemřel v listopadu 2003 s diagnózou SARS, byly negativní na koronavirus vyvolávající toto onemocnění. Místo toho našli čínští genetici ve vzorcích dědičnou informaci viru H5N1. Zbyly z ní jen zlomky, ale ty patří hned dvěma  variantám viru H5N1, z nichž jedna se dnes vyskytuje na severu Číny a druhá naopak na jihu. Více než dva roky, jež uplynuly mezi smrtí a analýzou, nejsou zarážející, protože Číňané zřejmě teprve postupně zpracovávají materiál z epidemie SARS.

 

Zvětšit obrázek
Zato v něm čínští vědci objevili zlomky dědičné informace viru H5N1.

Zdravotničtí experti vyvozují z dat uvedených v článku, že na pozadí epidemie SARS došlo v Číně k výskytu ptačí chřipky u lidí, která však nebyla podchycena. Virus H5N1 byl u lidí poprvé zaznamenán v roce 1997 v Hongkongu, ale tehdy se podařilo nákazu zvládnout masovým vybíjením domácí drůbeže. Virus se do Hongkongu vrátil v roce 2003 a panovalo silné podezření, že sem byl zavlečen z Číny. Chyběly pro to ale důkazy a navíc čínské oficiální zdroje výskyt viru H5N1 na svém území až do roku 2005 razantně popíraly. Publikace v NEJM staví tyto okolnosti do nového světla.

 

Čína vytrvale zatloukala i výskyt SARS a tento případ – zvláště ve světle podivné žádosti vědců o stažení článku – vzbuzuje podezření, že se snaží zatloukat znovu.
Podle předního světového virologa Jošihira Kawaoky by stálo za to prověřit další čínské případy SARS a podívat se, jestli to ve skutečnosti nebyly případy ptačí chřipky.

 

Pramen: NEJM

Datum: 22.06.2006 07:32
Tisk článku

Koně - Buráňová Zuzana Tillerová
 
 
cena původní: 289 Kč
cena: 269 Kč
Koně
Buráňová Zuzana Tillerová
Související články:

Stane se nový koronavirus příštím SARS?     Autor: Stanislav Mihulka (18.02.2013)
Mikročip k detekci virů u hospodářských zvířat     Autor: Ota Beran (18.04.2008)
Cibetky v tom byly nevinně     Autor: Ota Beran (21.02.2008)
SARS hrozí, nebo nehrozí?     Autor: Josef Pazdera (20.09.2006)
Původ SARS u netopýrů?     Autor: Jaroslav Petr (11.09.2005)



Diskuze:

Jeste me napada

Jirka,2006-06-29 13:51:55

Takovychto virovych infekci muselo byt uz v historii lidstva opravdu hodne. Zajimal se nekdo o nejake zmapovani virovych epidemii a jejich nasledku v lidske DNA? Viru, ktere maji zalusk na imunitni system cloveka, muselo v historii byt asi uz mnoho. Pokud se o nich nenajdou zaznamy v nasi DNA, pak to nejspis koncivalo tak, ze nakazena populace casem vymrela a vir sam zmizel.

Odpovědět

prežívanie nakazených

Martin,2006-06-24 08:24:12

Ak sa na to pozrieme z hľadiska šírenia sa vírusov, tak zistíme, že pre vírus HIV je oveľa výhodnejšie, keď jeho nositeľ žije čo najdlhšie. V takom prípade totiž jeden nositeľm za predpokladu promiskuity, môže umožniť šírenie vírusu vo veľkom rozsahu.
Na rozdiel od neho taká Ebolka, keď na niekoho skočí, tak ho v priebehu pár hodín/dní vyradí z procesu evolúcie a tým aj sama sebe zabraňuje v ďalšom šírení.
Z toho vyplýva, že smrť hostiteľa v podstate ani nie je cieľom, je to len vedľajší dôsledok infekcie.
Všetko to závisí od dĺžky spoločnej evolúcie.
V prípade HIV/AIDS budú na Zemi onedlho existovať 3 skupiny ľudí:
1. tí, čo ho ešte nechytili
2. tí, čo ho chytili a zomierajú
3. tí, čo ho chytili, ale sú odolní a zomierajú len preto, lebo stárnu, tak ako každý človek.
Ponechať človeka napospas vírusom kvôli "vyšľachteniu" odolných populácií je eticky neprijateľné, lebo by boli priveľké straty na životoch, ale v Afrike sa práve to v skutočnosti práve teraz deje.

Odpovědět

Přijde mi velmi rozumný

Stanislav,2006-06-23 14:17:11

Přijde mi velmi rozumný, ale jiné věci co dějí jako například ochranná pásma kolem nálezu uhynulých infikovaných labutí mi přijdou jako totální nesmysly.
A ty novinářské titulky o smrtícím viru atd. jsou jen čirou touhou po senzaci, které chybí jakkýkoli racionální podklad.
Nikdo nevíme, zda virus skutčně zmutuje a pokud zmutuje, nikde není zajištěno, že do podoby mnohem virulentnější, naopak může zmutovat do podoby benignější, nakonec pro virus je mnohem výhodnější, když se jim nakazí velké množství osob, které ale infekci přežijí, protože tak se může úspěšně šířit a v populaci udržovat, naopak pokud svoje nositele bude zabíjet bude rychle eliminován.

Odpovědět


Uz dej pokoj

Jirka,2006-06-28 15:48:18

Zverejneni clanku zrejme neodpovida Tvemu nazoru, ale uprimne receno, Tvuj nazor moc lidi nezajima. Tady se totiz popularizuje veda (diky za to!), nikoli nazory. Pokud chces popularizovat sve nazory, zaloz si vlastni server a neprud.

Odpovědět

Naposled

Stanislav,2006-06-23 06:46:40

Naposled zde reaguji. Neoháním se žádnými publikacemi, jen se domnívám, že každý má právo na svůj názor, nevím, proč bych kvůli tomu, že se domnívám, že téma ptačí chřipky je výrazně přeceňováno a rozdmýcháváno především senzacechtivými novináři, na rozdíl od AIDS jehož epidemie skutečně dosáhla děsivých rozměrů, měl být někým označován jako hulvát nebo jako mašinfýra. Pokud
diskuze zde by něla směřovat k tomu, aby si zde někdo léčil svoje komplexy nebo se nwdokázal vyrovnat s tím, že někdo má jiný názor, než jeho idol, ztrácí zde diskuze jakkýkoli smysl a je jen zbytečnou ztráto času.

Odpovědět


mozna michate dohromady dve veci

Yokotashi,2006-06-23 13:37:52

Na jednu stranu mate pravdu, ze momentalne je ptaci chripka mnohem mensi nebezpeci, nez AIDS. Na druhou stranu to nic nerika o tom, ze by o ni nebylo nutne prinaset informace. AIDS uz zname, mame ho tu par desitek let a zda se (z pohledu laika), ze se jeho chovasi moc nemeni. Umira na nej hodne lidi, vymysli se nove leky, ty moc nefunguji, a tak dale ... Ptaci chripku tu mame (mezi lidmi) chvili a zatim nevime, co se od mi da cekat. Pokud by se nejak nepekne zmenila, tak mame preblem. Je tudiz zapotrebi ji sledovat nejmene stejne pozorne, jako AIDS. To je muj nazor, prijde vam nerozumny?

Odpovědět

Nejsem si vědom

Stanislav,2006-06-22 19:04:16

Nejsem si vědom ve svém odpovědi žádného hulvátství, pokud se nemylím, pracuje pan profesor Petr ve
Výzkumného ústavu živočišné výroby. Já jako lékař, taktéž vysokoškolský učitel mohu mít na jeho články svůj názor. To že někdo píše populární články mu nedává žádný patent na pravdu. Napsal jsem několik desítek skutečných publikací a mam více jak 200 přednášek na celostátní i mezinárodní úrovni, ale ani to mi nedává žádný patent na pravdu. Domnívám se. že kampań kolem ptačí chřipky je neúměrná jejímnu současnému významu a některá opatření ( např uzavírání drůbeže nebo vojáci v ochranných oděvech na Rujaně atd.) mi připadají prostě směšná. Tím nechci tvrdit, že se někdy v budoucnosti nemůže stát z ptačí chřipky problém, ale zatím tomu nic nenasvědčuje a všechno jsou pouze spekulace rozdmýchávané senzacechtivýmni novináři a možná i skrytě farmaceutickými firmami. Ale AIDS je skutečně děsivý problém, ale novináře už tak netáhne, přesto je jeho význam v současnosti mnohonásobně, řekl bych mnohem více jak stonásobně větší, jak ptačí chřipky. Nevím pane Pazdera, co je na mých názorech hulvátského, jestli je tady nějaký hulvát, tak to budete asi vy, pokud Vám vadí běžná diskuze.

Odpovědět


Pane doktore

Josef Pazdera,2006-06-22 20:07:39

Vážený pane doktore, pokud se podíváte na publikační činnost pana Petra v impaktovaných časopisech, tak zjistíte, že jste na tom mnohem hůř. Tituly a publikacemi se ale na Oslovi neoháníme. To jen že jste s tím začal. Nyní zpět k vaší výtce o "strašení". S odstupem času začaly zprávu, na kterou jste na Oslu reagoval, zveřejňovat i další význačné agentury. Tak třeba New Scientist, ten tak učinil se zpožděním sedmi hodin. Považuji se tak trochu za technického správce Osla a byl jsem moc hrdý na to, že se Oslovi o zprávě o které je řeč, podařilo naše čtenáře informovat dříve, než se to podařilo mnohem prestižnějším titulům ze zahraničí i z domova. Chci Vám znovu zopakovat nabídku, kterou jsem vám již tlumočil. Pokud si stojíte za svým tvrzením, dejte nás k soudu pro šíření poplašné zprávy, a nebo přispějte odborným článkem, kterým svůj odlišný názor zdůvodníte. Pokud se ale hodláte ohánět jen svými tituly a popichovat a prudit autory, díky kterým Osel „nechcípá hlady“, zapomeňte na Osla. Doufám, že Vaše profesní čest Vám ale nedovolí hozenou rukavici nezvednout a že se naši čtenáři brzo příspěvku od Vás dočkají. Pokud Vám za to ovšem stojí.

Odpovědět


Pátým pádem oslovujeme, voláme:

Dwarf,2006-06-22 21:39:50

"Pane Pazdero!", víte pane vysokoškolský učiteli s mnoha přednáškami. :-)

Odpovědět


Stanislave

Dane,2006-06-22 21:42:31

Začínáte mi nebezpečně připomínat Standu "mašinfíru".
:-)

Odpovědět


Pocet publikaci

Web of Science,2006-06-27 07:50:31

Web of Science uvadi u vaseho jmena 6 (slovy "sest")publikaci a to jedna je ještě abstrakt z konference. Do "nekolika desitek" skutecnych publikaci to ma tedy notne daleko. A tak se nabizi otazka, kdo tu vlastne prehani.

Odpovědět

Pokud vím

Stanislav,2006-06-22 14:04:13

Pokud vím, tak se ptačí chřipka také nešíří z člověka na člověka kapénkovou infekcí

Odpovědět

Pane profesore

Stanislav,2006-06-22 12:45:00

Pane profesore, přesťante už strašit lidí ptačí chřipkou. Na AIDS denně na světě umírá více jak 15 000 lidí, ale tato děsivá smrtící epidemie už nás ani nevzrušuje...

Odpovědět


Re: AIDS

J.,2006-06-22 13:44:56

Jestli to nebude tim, ze virus HIV na nas proste nikdo nenaprska. Chci tim rict, ze kdyz se budu "nejak" chovat, tak mi nakaza virem HIV nehrozi, coz se o viru ptaci chripky rict neda...

Odpovědět


Panu Stanislavovi

Josef Pazdera,2006-06-22 14:32:01

Pane Stanislave. Vaše výtka dělá dojem, že jste pravidelný čtenář článků pana Petra. Uvedu fakta, která jste ve svém soudu nevzal vůbec v úvahu. Článků o ptačí chřipce je na Oslu zhruba třicet. Článků věnovaných HIV a AIDS je zhruba třikrát tolik. Ze dvou třetin je autorem všech článků pan Petr. O novinkách z výzkumu HIV a AIDS jich napsal třikrát víc než o chřipce. Není jeho vinou,že z výzkumu zrovna žádné převratnější věci o AIDS nyní "nevypadly". Škoda, že jste si nedal tu práci a do vyhledávače nezadal hesla jako je HIV, AIDS a H5N1. Jste hulvát, který nenapsal na Osla ani jeden článek a který soudí někoho, kdo má na Oslu už téměř tisíc příspěvků. Je mi líto co jste bez znalosti věci napsal a panu Petrovi se za Vás omlouvám. Vám dávám možnost se s odlišnými názory na Oslu presentovat. Slibuji, že Váš článek bez úprav otiskneme.

Odpovědět


do toho

kamil,2006-06-22 16:08:19

jen tak dal - bojujte s hulvaty, nebo jim smazte prispevek

Odpovědět

Pakaz

Jirka,2006-06-22 08:56:28

Na to se neda nic jineho napsat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace