Teploty čtyřicátých let už nejsou, co bývaly  
Jak známo, starým lidem se leckdy zdá, že za jejich mládí byla tráva zelenější. Dnes k tomu můžeme přidat bonmot, že za našeho mládí byla minulost teplejší.

Ačkoli o změny klimatu se vedou líté spory, panuje shoda, že teplotní vrchol ze čtyřicátých let dvacátého století se dá vysvětlit přirozeně. Vedeme-li spory nakolik jsou dnešní teploty mimořádné, jde nám o to, o kolik je tepleji než ve 40. letech. Jsou tu ale dva problémy.

 

Za prvé, přesnost měření je malá

Čtvrtá zpráva IPCC říká ve shrnutí První pracovní skupiny: „Průměrná globální povrchová teplota se zvýšila dle lineárního trendu za posledních sto let (1906-2005) o 0,74 °C ± 0,18 °C.“ (zdroj).  Můžeme to přirovnat k člověku, který si není jist, zda mu je 56 let nebo 92 let. Pokud tedy nějaký klimaskeptik bude tvrdit, že ve skutečnosti se za půl století oteplilo ne o půl stupně, ale jen o 0,3 °C, je to plně v souladu s daty IPCC.

Za druhé, klimatologové nám dnes o teplotách 40. let říkají něco jiného než před lety. A my nevíme proč.


Dva grafy

Pojďme si to ukázat na dvou klíčových grafech. Grafy globálních teplot se zpracovávají na dvou místech. Jednak v americkém Goddardově ústavu (GISS) v NASA (ředitel James Hansen). A jednak v ústavu CRU na Východoanglické universitě ve Velké Británii (ředitel Phil Jones).

Teploty se udávají jako rozdíl od srovnávacího období. GISS a CRU používají jiné srovnávací období: CRU 1961-1990, GISS 1951-1980, takže mají „nulovou“ hladinu jinde. Jsou to grafy sestavené z měření na zemském povrchu.


Americký graf

Nejprve se podívejme, jak se měnily grafy od NASA. Když v srpnu 1981 ve Science vyšla první studie Hansena a kol. (viz) na toto téma, líčila 40. léta o 0,1 až 0,2 °C teplejší než co nám tvrdí dnes. Současnou verzi grafu GISTEMP najdete na webu NASA-GISS (zde). Díky tomuto přepsání historie vypadají dnešní teploty ve srovnání se 40. lety teplejší.

 


(Americké grafy NASA: Modrá křivka jsou původní údaje. Červená křivka je dnešní verze. Původně to vypadalo, že o 40. do 70. let se navzdory růstu skleníkových emisí výrazně ochladilo. Dnes toto ochlazení z dějin pozvolna mizí. Zdroj)

 

Anglický graf

A nyní se podívejme do Anglie a porovnejme první verzi grafu globálních teplot (CRUTEM1, zde)  z 90. let s tím, jak vypadá dnešní verze (CRUTEM3, zde). Jde o teploty pevnin, bez moří. Obojí dostupné na webu klimatologického ústavu CRU. I zde byly teploty 40. let dodatečně sníženy, takže to vypadá, že se od druhé světové války oteplilo více.

 


(Anglický graf globálních teplot: Zeleně původní verze. Červeně dnešní verze. Zatímco dříve se tvrdilo, že teploty klesaly až do 70. let, kdy vrcholila panika kolem „globálního ochlazování“, nyní to naopak vypadá, že od 50. let teploty už rostly. Zdroj)


Na toto dodatečné ochlazování starších období upozornil meteorolog Joseph d’Aleo. Byl jedním ze spoluzakladatelů Weather Channel. Byl též předsedou Výboru pro analýzu a předpovědi počasí v Americké meteorologické společnosti (AMS). Provozuje web Icecap.us. Může být obtížné zjistit, proč k dodatečnému ochlazení starších záznamů klimatologové přistoupili. Phil Jones z CRU v létě 2009 oznámil, že své výpočty ztratil (viz). Jak ukázala aféra Climategate, britské grafy CRUTEM jsou nedostatečně zdokumentované (viz stížnosti jejich vlastního programátora v souboru Harry readme).


Dle vyšetřovací komise tyto grafy ani nikdy neprošly skutečnou peer-review (viz Russelova zpráva, str. 12). „Ve věci obvinění z utajování identifikace použitých stanic shledáváme, že je chybou, že CRU v době publikace nezveřejnila jednoznačný seznam stanic použitých  v jednotlivých verzích CRUTEM (Climatic Research Unit Land Temperature Record). Shledali jsme, že reakce CRU na oprávněné žádosti o informace nebyly vstřícné, ale naopak defenzivní.“


Nedá se ani vyloučit, že snižování teplot 40. let je úmyslné a může dále pokračovat. Z emailů, které unikly na veřejnost v aféře Climategate se dozvídáme následující. 28. září 2009 Tom Wigley píše Philu Jonesovi:
„Kdybychom dokázali snížit tehdejší teplotní výkyv oceánů třeba o 0,15 °C, mělo by to výrazný vliv na globální průměr... Bylo by skvělé, kdybychom dokázali zlikvidovat aspoň část oteplení 40. let... Kdybychom dostali nepřetržité oteplování na jižní polokouli a ochlazovací epizodu jen na severní polokouli, tak by to odpovídalo teorii o aerosolech.“


Přesnost a spolehlivost záznamů o globálních teplotách je tedy nedostatečná. Je oteplení opravdu vyšší než kolik se dá vysvětlit přirozeně? Je možné, že dnešní globální teploty ve skutečnosti nejsou zase o tolik vyšší než přirozené oteplení 40. let.
Vzhledem k tajnůstkářství klimatologů si nemůžeme být jisti, zda tyto změny historických záznamů jsou oprávněné. Na první pohled to však vypadá jako něco, o čem psal Orwell v románu „1984“. Účelové přepisování dějin. Shodou okolností grafy globálních teplot začaly být vytvářeny právě v 80. letech.

 

Poznámka: Tento text navazuje na článek: Jak vymazat třicet let ochlazování? 

 

Prameny:
Hansen, Johnson, Lacis, Lebedeff,Lee, Rind, Russel. Climate impact of increasing atmospheric carbon dioxide. Science 28 August 1981 (volume 213)
http://www.nature.com/nphys/journal/vaop/ncurrent/extref/nphys1871-s2.mov
Joseph d"Aleo: Is It Really The Warmest Ever? Energy Tribune 28. ledna 2011
http://www.energytribune.com/articles.cfm/6440/Is-It-Really-The-Warmest-Ever

Joseph D"Aleo. Progressive Enhancement of Global Temperature Trends. SPPI 21. července 2010
http://scienceandpublicpolicy.org/originals/progressive_enhancement.html
http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch3s3-es.html 

Datum: 03.02.2011 09:06
Tisk článku

Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? - Klaus Václav
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Zničí nás klima, nebo boj s klimatem?
Klaus Václav
Související články:

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?     Autor: Vítězslav Kremlík (06.08.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Klíčový ledovec Grónska a severní polokoule roste     Autor: Josef Pazdera (27.03.2019)



Diskuze:

Pán Kremlík

Pavol Zelený,2011-03-06 05:59:30

V práci pána Hansena (graf z roku 1980) sa nepoužíva normál 1951-1980, to sa dá veľmi ľahko dokázať. Prečítajte si môj predošlý príspevok. Ak Ste tomu neporozumel, je to Váš osobný problém. Pán Pavlíček, ktorý tiež citoval ten D'Aleov graf to už priznal, iba Vy s tým máte problém. Citujem pána Pavlíčka (vraj odborníka na štatistiku):
"Ano, ty grafy odchylek od normálu od proslulého meteorologa Dr. D’Alea ve své výchozí podobě vychází z různých normálů a pro ten porovnávací graf, který je slučuje, si je posunuje tak, aby sdílely stejný normál."
Takže pán Pavlíček už pochopil, čo Vy zatiaľ nie. Hansenov graf z roku 1980 používa iný normál, ako ostatné grafy. Ale pán Pavlíček zasa klame v tom, žeby D'Aleo posunul graf z roku 1980 tak, aby "sdílely stejný normál". Graf z roku 1980 je použitý tak, ako bol v originálnej práci. A ten graf nepoužíva normál 1951-1980, ale starší normál. Priemer odchýlok pre roky 1951-1980 totiž v originálnom Hansenovom grafe nie je nula, ale je kladný - väčšina toho grafu je nad nulovou úrovňou pre obdobie 1951-1980. Aký je to normál, to Vám nepoviem, pretože sa to v práci explicitne neuvádza, ale na 100% to nie je normál 1951-1980 to vidí každý, kto má priemerné a vyššie IQ a vyzná sa trochu v štatistike. Napríklad aj pán Pavlíček to potvrdil.

Odpovědět

Green

Vitezslav Kremlik,2011-03-05 19:53:10

NASA od pocatku pouzivala referencni obdobi 1951-1980. Pokud nemuzete prokazat opak, tak to plati pro vsechny jejich publikace. Tvrdite, ze tehdy vyjimecne pouzivali jine referencni obdobi. Jake? Cekam az odpovite... A co CRU? Chcete mi tvrdit, ze mezi CRUTEM 1 a CRUTEM 3 zmenili referencni obdobi?

Odpovědět

Štatistická negramotnosť autora článku

Pavol Zelený,2011-03-04 09:29:44

Autor týmto demagogickým a zavádzajúcim článkom nedokázal nič iné, iba svoju štatistickú negramotnosť. Ako som k tomuto dosť tvrdému záveru došiel ? Stačí sa pozrieť na stranu 961 Hansenovej práce (strana 5 PDF).
http://pubs.giss.nasa.gov/docs/1981/1981_Hansen_etal.pdf
Konkrétne obrázok 3, celkom spodný graf - global mean. Všímajte si nulovú úroveň. Z grafu je jasné, že ako referenčné obdobie NEMOHLO byť použité obdobie 1951-1980. Odchýlky v grafe za obdobie 1951-1980 sa totiž skoro všetky nachádzajú nad nulou - sú kladné. Záporné odchýlky sa vyskytujú iba minimálne asi počas 3 alebo 4 rokov. Priemer odchýlok za roky 1951-1980 by musel dať NULU, ak by sa použilo referenčné obdobie 1951-1980. V skutočnosti je priemer odchýlok v spodnom grafe za obdobie 1951-1980 vysoko kladný.

Záver: V uvedenom grafe NIE JE použité referenčné obdobie 1951-1980. Muselo byť použité STARŠIE referenčné obdobie. Preto je modrý graf NASA v článku pána Kremlíka celý posunutý v smere osi y.

Nejedná sa teda o žiade falšovanie grafov, ale o štatistickú negramotnosť pána Kremlíka, ktorú nám predvádza nielen tu, ale aj inde a to sústavne a permanentne.

Odpovědět

Tak nám zacitujte pán Kremlík

Pavol Zelený,2011-03-04 09:07:26

Logika, ktorú používate pán Kremlík je nesprávna. NASA GISS pri tvorbe GISTEMP skutočne používa referenčné obdobie 1951-1980. To ale automaticky neznamená, že aj v práci, ktorú Ste v článku citoval bolo použité to isté referenčné obdobie. V práci sa to totiž nikde explicitne neuvádza. Celý ten Váš modrý graf je posunutý v smere osi y, čo je dôsledkom použitia iného - staršieho - referenčného obdobia.

Skúste pán Kremlík zacitovať z tejto práce, kde sa hovorí o porovnávaní teplotných odchýlok voči obdobiu 1951-1980. Čakáme.
http://pubs.giss.nasa.gov/docs/1981/1981_Hansen_etal.pdf

Odpovědět

HADCRUT

Vitezslav Kremlik,2011-03-03 23:06:32

Jeste bych doplnil. Ten graf, ktery D'Aleo uvadi pro CRU neni Crutem (pevniny), ale Hadcrut (pevniny plus sous). Proto vypadaji ty zuby jinak. K posunu ale doslo u obou grafu.

Odpovědět

Pro Pavla Zeleného

Vitezslav Kremlik,2011-03-03 23:04:27

K vasemu textu "Záhada vyresena". Vite vy proc GISS ma referencni obdobi 51-80 zatimco CRU 61-90? Je to proto, kdy zacali dělat svoje grafy. GISS prvni tyto grafy vydali v roce 1981 a uz tehdy meli referencni obdobi 51-80 a toho se drzi dodnes. Jak jste prisel na to, ze se referencni obdobi zmenilo?

Odpovědět

Záhada vyriešená

Pavol Zelený,2011-03-03 15:28:07

Autor článku píše:
"Nejprve se podívejme, jak se měnily grafy od NASA. Když v srpnu 1981 ve Science vyšla první studie Hansena a kol. (viz) na toto téma, líčila 40. léta o 0,1 až 0,2 °C teplejší než co nám tvrdí dnes. Současnou verzi grafu GISTEMP najdete na webu NASA-GISS (zde). Díky tomuto přepsání historie vypadají dnešní teploty ve srovnání se 40. lety teplejší."

Samozrejme nešlo o žiadne prepisovanie histórie. Ide iba o zmenu referenčného obdobia. Kým v súčasnosti GISTEMP používa referenčné obdobie 1951-1980, v časoch, keď Hansen napísal svoju prácu bolo referenčné obdobie iné. Ak sa zmení referenčné obdobie, trendy samozrejme zostávajú nezmenené, ale grafy sa ako celok posúvajú v smere osi y. Doporučujem autorovi článku tieto veci doštudovať a nezavádzať verejnosť laickými a nepravdivými interpretáciami grafov.

Odpovědět

Jezismarja neni tady nekdo,

Jiri Hasek,2011-02-14 08:46:29

kdo dokaze vysvetlit co je to ta globalni velicina merena za dlouha obdobi ruznymi metodikami s presnosti 0.1K?

Odpovědět

nejvíce fascinující

Miroslav Bezouška,2011-02-08 11:45:40

na celé diskusi (často i jen "diskusi") o globálním oteplování jsou dvě věci. Tou první je faktická neexistence "globální teploty" (jak úplně správně konstatoval p. Balík) i "globálního klimatu". Přísně vzato - není tím pádem o čem diskutovat. To o čem se mluví jsou vlastně jen různě nepřesnými metodami stanovené fiktivní hodnoty. Druhou věcí, ještě více fascinující, je zarputilost, se kterou se obě strany sporu hádají o věcech, o kterých dohromady nic neví. Obecné znalosti o soustavě zvané zemské klima jsou velice kusé a jen nepatrně překračují hodnotu nula (a to jim ještě lichotím). Rozumně popsat chaotický systém, sestávající z několika desítek nebo nebo možná i stovek vzájemně různě závislých proměnných, z neznámého počtu různých konstant a parametrů, okořeněný dále několika zcela nezávislými a jen obtížně popsatelnými proměnnými - nezlobte se na mne, to je úkol prostě nezládnutelný. (K tomu jsem ještě, záměrně, vynechal fakt, že pro některé fyzikální jevy, které se účastní tvorby klimatu neexistují ani žádné teoretické koncepty - například pro přenos tepla pohyblivým rozhraním.) Pravdu má nakonec paní Raabová: mnoho povyku pro nic, prostě big-bang. Jen mne zaráží s jakou suverenitou ze sebe alarmisté veřejně dělají pitomce.

Odpovědět


Karel Š,2011-02-08 12:35:22

Na velém tom rozruchu kolem globálního oteplování a kolem koncentrací CO2 je jedna věc pravdivá, přestože se o ní kupodivu skoro nemluví. V současnosti žijeme "z úspor" - zásoby uhlí a ropy jednoho dne s největší pravděpodobností dojdou a pak bude s plýtváním energií tak jak jsme na to zvyklí dnes konec. Pak už se nikdo zaručeně emisními povolenkami trápit nebude, protože nebude z čeho dělat další emise. Samozřejmě ten konec jen tak brzy nenastane a až nastane tak bude s největší pravděpodobností docela dost pozvolný - tedy žádná katastrofa, nic na čem by se daly táhnout zfanatizované davy. Myslím že právě nedostatečná důraznost tohohle problému byl ten hlavní důvod proč si nakonec vybrali problém zástupný, tedy globální oteplování. Docela jasně si ale pamatuju že předtím než se začalo mluvit o globálním oteplování byl jeden z nejslavnějších problémů právě problém s přírodními zdroji.

Odpovědět


Re: Karel Š

Tomáš Hluska,2011-02-08 12:51:16

Když s těmi přírodními zdroji je jedna potíž a to ta,že vysychají snad už půl století.

A i kdyby snad vyschly, vždyť přece máme spolehlivé náhradní zdroje jako fotovoltaiku, větrníky a biomasu :-D Sice nebude co žrát, ale plýtvat elektřinou budeme moct :-D

Odpovědět

monoho povyku pro nic

Miluše Raabová,2011-02-06 14:22:23

jsme součástí přírody a součástí různých výkyvů plusových i mínusových, která mají takové množství neznámých, že nelze nic vypočítat a ten, kdo tvrdí, že něco vypočítal, tak opravdu vypočítal něco, co není ani důkaz, jen shluk nějak do sebe zapadajících čísel. Už mnoho moudrých řeklo, že je to jako se vzduchem v pokoji. Někdy někdo otevře okno, jindy je v místnoti více tvorů dýchajících atd. atd. takže nikdy nemůžeme říci, jak dlouho vydrží.

Odpovědět

Tomas Petrek,2011-02-04 15:07:51

Myslím, že tu jde o to jestli globální oteplování způsobuje lidmi produkovaný CO2, zatím žádný přímý a jednoznačný důkaz nikdo nepředložil. Není vůbec důležíté jestli se otepluje méně nebo více anebo vůbec ne. Naměřená data se dají interpretovat různě - vpodstatě jak kdo chce. A co se týče slunce, tak to je nejspíš důležitý hráč v pozemském klimatu.

Odpovědět

sluneční aktivita

Jan Kavalír1,2011-02-04 10:39:21

Pane Kremlíku, koukněte na následující graf:
http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/slunce/745-slunecni-cykly
nevím, co vidíte na vy, ale jí vidím, že sluneční maxima byla právě v době, kdy globální teploty nerostly, nejvyšší. Samozřejmě je to jen na základě slunečních skvrn, ale jiná data z té doby pravděpodobně nebudou k dispozici.

Odpovědět


Karel Š,2011-02-04 11:16:42

http://www.eoearth.org/article/Solar_radiation
Data o skutecnem slunecnim vykonu mame jen za pomerne kratke obdobi, ale je z nich videt ze v dobe nejvyssi slunecni aktivity je i slunecni vykon nejvyssi. Rozdil je priblizne 0.1% coz je velmi malo - v pripade ze by zemekoule nemela zadnou tepelnou kapacitu a mela konstantni albedo by to zpusobovalo rozdil cca 0.3°C. Jenze zemske albedo se meni, a meni se mnohem vic.
http://wattsupwiththat.com/2007/10/17/earths-albedo-tells-a-interesting-story/

Odpovědět


Ad: Jan Kavalír

Dagmar Gregorova,2011-02-04 14:37:42

Nechápu, proč vyvracíte teorii o vlivu sluneční aktivity pod článkem, v němž není vůbec zmíněna...

Ten článek je o něčem jiném - jak se mění grafy. A na tom mají zásluhu lidé, ne Slunce.

Odpovědět

Družicové teploty

Adolf Balík,2011-02-04 00:14:16

Proponenti Lysenkistické klima-doktríny se ve svém boji za klima-paniku neomezili pouze na hokejkové úpravy dat z dávné klimatické historie, ale k jejich základním činnostem patří i fabrikace recentních až současných teplot. To, čemu se říká globální teplota, není a z podstaty ani nemůže být změřená veličina. Jde jako u všech výběrových statistik o produkt určitého statistického modelu, který provádí výběr mezi teplotami, které jsou k dispozici, jimž dále modelově přisuzuje určité váhy a provádí s nimi i další operace. Nakonec z toho vznikne určitá nejpravděpodobnější hodnota z tohoto modelu, a pravděpodobné rozptylové charakteristiky určující pravděpodobnosti toho, že skutečná hodnota je v tom kterém pásmu kolem této nejpravděpodobnější hodnoty. Tak tomu je i v případě, že budou postupovat poctivě. Pokud jde o propagandisty placené za paniku, tak samozřejmě zkouší v rámci možností, kterou jim ta složitost, metodická a datová neprůhlednost nabízí, využít všech příležitostí, jak data upravit podle doktríny. Že ta čísla jsou docela nejistým konstruktem (mírně řečeno), ukazují sami tím, že je každý rok upravují. Zásadně starší data po sobě zpětně předělávají na nižší teploty a nižší minulou proměnlivost. Ale dokonce, i kdyby to nebylo jen z propagandistických důvodů, to ve skutečnosti říká, že všechny své modely produkující tuto teplotu považují za paskvily a musí je měnit, což činí snad každým rokem.

Těchto globálních teplot je celá sada a každá je jiná. Nejalarmističtější z nich je tradičně GISS. Ta je vždy nejvyšší a nejvíce upravovaná do minula a v celkovém průběhu nejhokejkovější. Takže všechny ostatní teploty jsou v roce 1998 při gigantickém El Niňo (větším než to poslední) ukazují vyšší teplotu než v roce 2010. Pouze GISS vyhnal svými manipulacemi rok 2010 na neuvěřitelné hodnoty a rok 1998 zchladil. Už se z toho stal pojem GISSing – česky asi zGISSnutí teplot. K základním postupům tvorby teplotního konstruktu GISS patří oteplování Země na základě teplot v oblastech, kde se teploty neměří. Většinou jde o Arktidu, Antarktidu, ale často i kusy Afriky aj. Zde se modelově vypočítávají teploty oblastí tisíce km vzdálených od nejbližšího teploměru a tyto oblasti se shodou okolností oteplují nesrovnatelně rychleji než zbytek světa. Rychlost oteplování planety je podle toho prudce stoupající funkcí závisející na vzdálenosti od nejbližšího teploměru. Pokud alarmisté – a tedy např. i Wikipedia - pracují s globální teplotou, je to skoro vždy ten vykonstruovaný hokejkový GISS.

Chceme-li globální teploty, které mají určitou věrohodnost, pochází z prakticky plošného hustého pokrytí vzorkovacími hodnotami z celé planety bez zvýhodňování nějakých oblastí a bez modelových manipulací jen poměrně jednoduchým průměrováním a s určitou zárukou, že letošní teplota bude letošní i napřesrok, je třeba použít údaje z družicových měření – tedy UAH. Jejich největší nevýhoda je jen omezená doba satelitních údajů. Tyto teploty momentálně vypadají takhle:
http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/UAH_LT_1979_thru_Jan_2011.gif

Stojí u nich za povšimnutí ten propad teplot na konci grafu způsobeným plným účinkem monstrózní La Niňa. Všichni alarmisté by se nyní měli zachovat konzistentně se všemi předchozími postupy, kdy počítali projekce okamžitých tendencí k absurdním koncům a spočítat, za jakou dobu dosáhne naše planeta při tomto poklesu teplot absolutní nuly. Počítám, že to bude letos.

I když se na graf podíváme jen od oka, vidíme, že se chová velice konzistentně s tím, co většina skeptiků vždy tvrdila. Hlavním činitelem, který má největší podíl na změnách klimatu v měřítku desítek let, je asi 60-letá oscilace, jež závisí především na oscilacích oceánů – např. PDO. To, co bylo tzv. přirozeně nevysvětlitelným bezprecedentním globálním oteplováním, bylo jen oteplující fází této periody, uplynulé desetiletí bylo jakýmsi „létem“ na vrcholu tohoto cyklu a teď nás čeká podzim a zima.

Jak souvisí globální teploty s oceánskými indexy viz:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5260

Skutečnost, že ze statistického hlediska, požadujeme-li alespoň 5% hladinu významnosti oteplování, se už od roku 1995 neotepluje. Když budeme požadovat nějakou rozumnou statistickou významnost, teploty stagnují. Ale když použijeme čistě regresní přímku, a budeme mít radost z toho, že má alespoň maličký sklon bez hloubání nad statistickou významností, dostaneme tohle, co vidíme v úvodní ilustraci této stránky:
http://hockeyschtick.blogspot.com/

No a pak je tu samozřejmě to, co je ještě markantnějším příznakem ochlazování než povrchové teploty vzduchu – pokles tepelného obsahu oceánů.

Odpovědět


Karel Š,2011-02-04 08:58:53

Nevidím žádný podstatný rozdíl mezi předkládaným satelitním grafem grafem GISS - pokrývají různě dlouhá období a v části kde se překrývají jsou velmi podobné.
Graf na té stránce Hockey schtick je zcela zjevně účelový, to že začíná v nejvyšším bodě nejteplejšího roku za poslední desítky let není náhoda, bez využití tohohle maxima by použitá regrese mířila trochu jinam.

Odpovědět

Hollan vs Jones

Vitezslav Kremlik,2011-02-03 23:46:32

a) Soudny clovek nebude pouzivat data z NASA-GISS, ktera po roce 98 vykazuji fiktivni rust teplot zapocitavanim teplot z Arktidy, odkud nikdo nema zadna mereni!!
b) Sam Phil Jones v interview pro BBC priznal, ze za poslednich 10 let neni zadny statisticky vyznamny trend oteplovani.

Odpovědět

poznámka

Jan Kavalír1,2011-02-03 16:29:29

Je celkem jedno, jestli se v 50 - 70. letech jednalo o ochlazení nebo jen o stagnaci teploty. V každém případě příčinou tohoto jevu nebyla sluneční aktivita, na kterou autor článku svádí globální oteplování. Maxima sluneční sktivity v této době byla nejvyšší za poslední století. Spíš budou na vině aerosoly, jejichž vliv byl silnější než vliv rostoucí koncentrace skleníkových plynů. Výrazný růst teploty začal po ekologických opatřeních - odsiřování a odprašování velkých zdrojů znečištění a přechodu na plyn u lokálního topení.

Odpovědět


Slunce 40-70.leta

Vitezslav Kremlik,2011-02-03 23:48:16

Slunecni aktivita od 40 do 70.let poklesla. V teze dobe poklesly pozemske teploty. Jakou roli hraly aerosoly - kdo vi.

Odpovědět


TSI?

Karel Kott,2011-02-04 12:10:42

TSI od 40 let "klesala" zhruba tím způsobem, že v klouzavém průměru dosáhla maxima zhruba v polovině 50.tých let, v jednotlivém "peaku" těsně před rokem 1960, a ještě v roce 1960 byla stejně vysoko, jako nejvyšší hodnoty let čtyřicátých. Pokud započteme dobu odezvy 6 - 12 let (Scaffeta + West, kapacita oceánu atd).), a zároveň budeme trvat na sluneční aktivitě jako dominantním (a takřka výlučném) činiteli globálního klimatu, musela by globální teplota růst prinejmenším ještě po celá padesátá léta (při nejhorším i léta šedesátá) a ochlazení 50. - 70. by se muselo konat o 10 - 20 let později než se skutečně konalo. Tolik k odpovědi pana Kremlíka na Váš příspěvek

Odpovědět

Nechcete se také vsadit?

Eskarína Samotná,2011-02-03 13:59:44

Pan Mach to prohrál, Sazka končí, že byste pane Kremlíku
zakládal náhradu?

http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/dekada.html
http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/manip_mach.htm

Odpovědět


Otazka k metodologii

Marek Fucila,2011-02-03 14:42:20

Nechcem nic spochybnit, ale preco su grafy za 10 rocne obdobie "kostrbate" ako keby sa ta tepolota spriemerovala raz za mesiac alebo tak? To sa globalna teplota meni skokovo a s dnesnymi technologiami nie je mozne ju merat raz za den alebo raz za hodinu alebo raz za minutu a nasledne podla toho vypocitat premer do grafu? Takto silne podvzorkovane grafy potom dovolia skoro akukolvek regresiu, nie?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace