Přibývá kvůli oteplování požárů?  
Po 200 letech globálního oteplování je lesních požárů nejméně za 200 let.

 

Stahuj
Knížka To strašné vedro je ke stažení zde.

Ať rodiče nejezdí autem. EU straší žáky vedrem.  LN 18.dubna 2011.

Evropská komise se snaží děti přesvědčit, že kvůli globálnímu oteplování se zhoršují požáry a sucha. EU vydala pro děti obrázkovou knížku, ve které velitel požárníků říká: „Pane starosto, jsme požárníci. Dĕláme jen svou práci. Vidíme, že země se otepluje. Dnešní lesní požár nebyl náhoda. My, lidé, jsme jej asi způsobili. Podnebí se mění!“ Děti poučené panem požárníkem pak přijdou v knížce s nápadem vyznamenat lidi jako jsou eurokomisaři: „Dejte medaile všem, kdo se snaží zabránit vzniku skleníkových plynů! Ti lidé jsou opravdoví hrdinové!”

Publikace vypadá jako pohádková knížka a také že ano. Vlastní data Evropskou komisi usvědčují, že  dětem vypráví pohádky. Plocha spáleného území růstový trend nevykazuje, korelace s růstem teplot ani skleníkových plynů tu není pozorována.

 

 Forest Fires in Europe 2010. European Commission. Report no 11. 2010

http://effis.jrc.ec.europa.eu/reports/fire-reports 

Zvětšit obrázek
Graf 1: Plocha spálená požáry ročně. Jižní Evropa celkem. Žádný nárůst.
 
 
Zvětšit obrázek
Graf 2: Počet zaznamenaných požárů. V 90. letech se začaly zaznamenávat i malé požáry. Podrobnost záznamů se zvýšila.
 
Zvětšit obrázek
Graf 3: Průměrná velikost zaznamenaných požáru.


Příručka ovšem varuje (str. 8 dole), že po roce 1990 se zpřesnila pozorování a do záznamů se dostaly i menší požárky. Tak trend v počtu požárů a jejich velikosti je jen optický klam –efekt pozorovatele. I když se do záznamů dostaly i menší požáry, celková plocha spáleného území stejně 1980 - 2010 rostoucí trend nejeví. Spíše naopak.

 

Obdobná situace je v USA

 

 The New Climate Dice: Public Perception of Climate Change
Zvětšit obrázek
Graf 4: Frekvence požárů na západě USA
 


 

Tento graf veřejnosti předkládá James Hansen z NASA v článku „The New Climate Dice: Public Perception of Climate Change“.   Od doby co Hansen roku 1988 vystoupil v americkém Kongresu se slavnou prognózou oteplování, americké požáry na truc stagnují. (Zdroj)

 


OD 19. STOLETÍ POKLES POŽÁRŮ

Často bývá nechvalným zvykem uvádět jen data od chladné éry 60. let do dneška. Čtenář pak ale nemůže srovnat, zda současná situace je výjimečná ve srovnání se starší érou. Pokud však starší data najdete, ukáže se něco překvapivého. Od 19. století plocha spálená požáry poklesla asi o 90 %.

 

Zvětšit obrázek
Graf 5: Plocha spálená požáry v jižní Fennoskandii. To je Skandinávie plus Finsko, Karélie a poloostrov Kola. Zdroj: Wallenius 2011.
 
Zvětšit obrázek
Graf 6: Jihozápad USA. Spálená plocha (šedě) až do 1880 dobře koreluje s indexem sucha PDSI (červeně). Zdroj: Wallenius 2011.
 

 

Stejně dramatický je úbytek požárů v USA za posledních 200 let. Této oblasti je třeba si zvláště všímat, protože anglické diskuse na internetu se často zaměřují právě na Spojené státy jako by zbytek světa neexistoval.  (Wallenius, T. 2011. Major decline in fires in coniferous forests – reconstructing the phenomenon and seeking for the cause. Silva Fennica 45(1): 139–155).

 

Data o poklesu požárů od 19. století uznávají i ekologové ze Society for Conservation Ecology (Conbio.org) na svém webu: Před rokem 1910 v USA ročně shořelo 50 milionů akrů lesa a v některých částech Západu a JZ USA byly požáry každých 3-5 let.  Za posledních 20 let rekordním rokem byl rok 2000, kdy v USA shořelo 8,5 milionu akrů lesa, což je méně jak pětina rekordů z období před 1910. (zdroj)

Tyto závěry potvrzuje i nedávná studie, která rekonstruovala lesní požáry na západě USA za posledních  několik tisíc let.

 

Jennifer R. Marlon et al. Long-term perspective on wildfires in the western USA
 
Zvětšit obrázek
Graf 7: Požáry na západě USA. V posledním století vidíme prudký úbytek požárů.
 

 

Po dvou staletích globálního oteplování je lesních požárů nejméně za 200 let. Tomuto tématu se věnovala v 6. kapitole i rozsáhlá analýza „Climate Change Reconsidered“  (2009), kterou zpracoval Nevládní mezinárodní panel pro klimatické změny. Jakýsi protipól IPCC. Příčiny tohoto úbytku požárů nejsou vědcům zcela jasné, teorie se různí. Zpravidla se domnívají, že půjde o vliv lidské činnosti. Ať už je to změna způsobu obdělávání půdy, změna technologie, vznik hasičských sborů, spásání porostů dobytkem, vypalování suché trávy, průmyslová těžba dřeva atd. Podle některých názorů spalováním fosilních paliv lidé silně přispívají k oteplení. Pokud všechny tyto lidské vlivy sečteme, čistý antropogenní vliv je redukce. Snížení požárů.

 

SEKVOJE OHEŇ POTŘEBUJÍ

 

Zvětšit obrázek
Sekvojovci obrovskému patří prvenství jako nejmohutnějšímu živému organismu na naší planetě. Uvedený primát náleží exempláři s názvem Generál Sherman, který se nachází v rezervaci Sequoia National Park, je vysoký 83,8 m, představuje kolem 1400 m³ dřeva a váží kolem 2145 tun. (Foto: Alexandra Picavet, SNP)

Že lidé snížili výskyt požárů, to je pro lidská osídlení jistě dobrá zpráva. Ne vždy je to však dobrá zpráva pro přírodu.

„Po mnoho let lesníci mysleli, že požár nepříznivě zasahuje do života přírody a znamená jen ničení životů a majetku. Jejich zásadou bylo eliminovat požáry naprosto a těmi nejpřísnějšími prostředky.  Dnes si však uvědomují, jaké negativní důsledky absence požárů může mít.“Learning to Live with Fire“ (California Department of Forestry 1999)

Například kalifornské sekvoje. Sekvoje a sekvojovce patří k největším, nejvyšším a nejdéle žijícím stromům na Zemi. Ochránci přírody je ve 20. století pečlivě chránili proti požárům, aby toto kulturní dědictví lidstva uchovali. Až se přišlo na to, že bez požárů se sekvoje nemohou rozmnožovat. Zní to neuvěřitelně, ale oheň je to, co sekvojím pomáhá. Díky němu shoří rostliny v blízkosti stromu, a ten se tak nemusí dělit o živiny v půdě. Popel ji navíc zúrodní a vlivem žáru popukají semena, která v čerstvé půdě mohou začít klíčit. Samotný strom je před ohněm chráněný. Jeho kůra je někdy skoro metr silná a plná vody, takže oheň neprohoří až na dřevo. Semena mohutných sekvojí jsou velikosti špendlíkové hlavičky a pokud nedopadnou na spálenou půdu v konkurenci jiných rostlin nemají šanci uspět. Požáry jsou přirozenou součástí přírody a byly na této planetě dávno před člověkem.

 

Datum: 09.08.2012 23:54
Tisk článku

Príroda, klíma, µudstvo - Volner Štefan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 288 Kč
cena: 288 Kč
Príroda, klíma, µudstvo
Volner Štefan
Související články:

Zdroje tepla pod Antarktidou     Autor: Josef Pazdera (10.11.2017)
Konsensus klimatologů na špatném základě?     Autor: Josef Pazdera (28.08.2017)
Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje     Autor: Vítězslav Kremlík (05.01.2017)
Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?     Autor: Vítězslav Kremlík (21.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)



Diskuze:

Pro p.Kollara

Vitezslav Kremlik,2012-08-10 21:21:02

a) Pokud chcete slovickarit tak to byste musel dusledne: Ja jsem slovo "frekvence" nepouzil... Podstatne je, ze pozaru je mene. Zřejme vinou lidi.
b) Zajimavy je napad, ze lesnich pozaru je mene, protoze lesy jsme zlikvidovali ergo nema co horet. Jenze na JZ v USA kolem 1880 zadny prelom v likvidaci lesu nevidim. http://www.globalchange.umich.edu/globalchange2/current/lectures/deforest/deforest.html A co Skandinávie? Dodnes oblast lesů s řídkou populací. Autoři navic zkoumali historii požaru v oblastech, kde lesy stale jsou.

Odpovědět


Jozef Kollar,2012-08-11 08:50:03

Pan Kremlik

a) frekvencia je fyzikalna jednotka udavajuca pocet opakovani periodickeho javu za dany casovy jav. Ak je tak ako tvrdite ze dnes je poziarov menej tvrdite ze poklesla frekvencia poziarov. Ak tvrdite ze dneska zhori menej % lesa ako v minulosti tak nevidim dovod s vamy nesuhlasit. Ale frekvencia poziarov sa nezmenila. Len nema co horiet a sme schopny to skoro potlacit. Vdaka suburbia boomu na zapade usa, kde uprostred skoro puste vyrastli nove mesta a predmestia je v zaujme ludi chranit svoje majetky a likvidovat aj pidipoziar predtym nez im znici majetok.

b)Ak sa pozriete na obrazok http://www.globalchange.umich.edu/globalchange2/current/lectures/deforest/defores9.JPG tak zistite ze medzi 1850 a 1920 les v USA prakticky zmizol. Dovodov je viacero:
1. Po dreve bol vacsi dopyt, malo vacsi zmysel drevo vytazit ako znicit pri lesnom poziare
2. Po 1850 sa v USA znacne zvysil objem zeleznicnej dopravy. Ak by ste sa zaujimali viac o historiu zeleznic tak by ste vedeli ze znacna cast lokomotiv bola pohanana drevom ( bod 1)
3. Vznikali nove staty, nove mesta. Nemusite byt urbanistom aby ste vedeli ze tieto mesta boli stavane z dreva a ako palivo na vyhrievanie bolo drevo ( bod 1)
4. Populacia explodovala a bola potrebna nova polnohospodarska poda. Ta sa ziskala klcovanim lesa

Co sa tyka skandinavie odpovie Vam vasa vlastna studia.
Vami citovany Wallenius http://www.metla.fi/silvafennica/full/sf45/sf451139.pdf Citujem strana 13 4.4 :" In Fennoscandia, one important cause of forest fires was lashand- burn cultivation, which was still common in 1860, but was then dramatically reduced by the beginning of the 20th century (Fig. 3) (von Berg 1859,Heikinheimo 1915)." "that the decrease in annually burned areas, both in Fennoscandia and United States coincide with an economic and cultural transition from traditional ire-causing livelihoods such as slash-and-burn cultivation to modern agriculture (including cattle breeding) and forestry (Table 1, Fig 3)."

Odpovědět


Pro P. Kolara 2

Vitezslav Kremlik,2012-08-11 14:25:06

a)Frekvence pozaru se musela zmensit, kdyz je pozaru mene. Dle Walleniuse drive zrejme vinou lidi vznikalo vice pozaru. To byla vyssi frekvence.
b) Otazku ubytku lesu respektuji jako zajimavou pripominku. Ale pozor. Necetl jste pozorne mou odpoved. Lesy v USA skoro vymizely na Vychode. My se ale bavime o JZ Spojenych Statu a tam mezi 1850 - 1920 neni valny rozdil. Takze zde vinikem ubytku pozaru nebude likvidace lesu, ale neco jineho! A co se Skandinavie tyka, nyni si protirecite. Je mene pozaru, protoze lesy ve Skandinavii zmizely? Ne. Lesy tam jsou stale. O tom jsme se bavili. A vy najednou rikate, ze pozaru tam ubylo, protoze lide prestali dobyvat nove uzemi vypalovanim lesa. To je mozne, ale to je uplne jina teze.

Odpovědět

Jozef Kollar,2012-08-10 19:19:43

Pan Kremlik

ja som si tu studiu precital a nikde tam nie je napisane o tom ze by bola dneska mensia frekvacia poziarov. V zavere je napisane : "Summer droughts clearly affected annually burned areas in the past in the Western US but no evidence was found that the decrease in annually burned areas in the Western US and Fennoscandia
would have been because of climatic forcing. Actually, the fact that forests tend to burn during dry spells does not tell much about the ignition causes that can be either human or lightning". Cela studia sa zameriava na to ze dramaticke znizenie bolo sposobene nasledujucim:
- v obdobi ked sa znizilo mnozstvo spaleneho lesa doslo k zmene klcovania lesov. Ludia to prestali vypalovat
- lesy boli nahradene lukami a poliami a horlava biomasa bola spracovana na biohnojivo kravami a ovcami
- efektyvny ludsky zasah a boj proti poziarom vo feroskandii

To co v grafoch ukazujete je asi 1% podiel spaleneho lesa rocne. To zodpoveda zmiznutiu cca 90% lesa v horizonte 300 rokov.

Dalej by bolo zaujimave uviest ze v obdobi 1600-1920 bolo vyklcovanych cca 90% povodnych lesov v USA.http://www.globalchange.umich.edu/globalchange2/current/lectures/deforest/deforest.html. Tieto lesy boli transformovane na farmy aby mohli podporovat boom populacie ( medzi 1850 a 1900 vzrastla populacia usa z 20 milionov na 60 milionov a to bolo pred mechanizaciou a zelenou revoluciou )

Inac povedane a 300 rokov sa nezmenil len obsah CO2, teplota atmosfery, ale zmenilo sa toho viac. Nehovoriac o technologickom pokroku v v hasiacich technologiach. Poziare su pre les dolezite ale pred 500 rokmi tych lesov bolo viac, Ked kus vyhorel nic sa nedialo dorastol, teraz bohuzial hrozi vymyznutie celych lokalnych ekosystemov.

S tou knizkou s vami suhlasim ale to uz je asi problem kazdej doby. Ja za svojich casov som mohol citat detske knihy o tom ako robotnici buchaju s kladivami a z kominov sa vali dym, len preto aby deti na Kube mohli tiez stastne usmiate stat vedla nasich urovnanych ocelovych nosnikov, tak ako my. A samozreme nechybal obrazok tanku ako orie pole :))) Taketo zazraky boli a budu, ale zalezi na tom co vyberie rodic pre dieta.

Kollar

Odpovědět

podobnost ciste nahodna?

Tomáš Viktora,2012-08-10 09:56:09

Nevim ale desive mi to pripomina propagandisticke detske kniky za bolsevika, kde se uz od mala snazili detem vymyvat mozky. Je to opravdu smutne, ze se neco takoveho deje stale.

Odpovědět

Někdy mi ta EU přijde jako opium

Pavel Brož,2012-08-10 00:58:15

My vám dáme dotace ... a přivřeme milosrdně oči nad tím, jak je vaši politici rozkrádají. Vezmeme si jen semtam kousek vaší suverenity ... a svobody ... a rozumu ...

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-08-10 16:02:25

Trochu bych to upřesnil: EU je propagátor a distributor drog. Těmi drogami jsou státní regulace. Skutečně tak fungují:
1. Po zavedení se dostaví příjemné účinky (zdánlivě čistší prostředí, úspornější technologie, nová pracovní místa, sociální jistoty, menší rizika bank a cestovek)
2. Vznikne závislost (zrušení by vedlo k propouštění v navázaném průmyslovém odvětví, arbitrážím, nestabilitě na trhu, boomu podvodů, ...)
3. Teprve potom se dostaví negativní účinky (zdražování, rtuť v zářivkách, štěnice odolné k eko-insekticidům, odliv výroby reálně užitečných věcí do zahraničí, hromadění rizikových úvěrů, krize, krachy firem a států, ...).
Kvůli závislosti se ale většinou regulace ani po 3 nezruší, stejně jako většina narkomanů (včetně alkoholiků a kuřáků) nepřestane fetovat kvůli zdravotním problémům.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace