Opravdu ekologická stopa překračuje biokapacitu Země?  
Hlavní ekologický ukazatel nehledí na znečištění a dálnice boduje stejně jako pastviny.


 

 

Na 22.srpna 2012 podle NEF  připadl tzv. Den ekologického dluhu (Earth Overshoot Day). Po zbytek roku prý žijeme na ekologický dluh. Prý ročně spotřebujeme o třetinu více, než je biokapacita planety. Když se v roce 1987 slavil první Den ekologického dluhu, bylo to v prosinci. Dnes je to už v srpnu. Za pár let se nejspíše bude slavit hned v lednu.

Nejvíce prý planetu zatěžují Spojené státy americké. Kdyby každý člověk žil americkým způsobem života, potřebovali bychom těch planet pět (Moran et al. 2008). Česko je patnáctý největší hříšník na světě (Ecological Footprint Atlas, GFN 2010).

Koncept ekologické stopy počátkem 90. let vyvinul profesor William Rees z Kanady a jeho student Mathis Wackermagel, který dnes provozuje GFN (Global Footprint Network).   Ekologickou stopu si můžete spočítat na Hraozemi.cz a tento ukazatel používá také WWF e svých zprávách „Living planet“.

I vy jste nejspíše v novinách narazili na titulky, že „ekologická stopa“ lidstva překročila „biokapacitu“ Země. Tato věta zní hrozivě, jenže neznamená to, co si většina lidí myslí.

M.Tůmová. WWF: Důvody, proč Česko nejvíce zatěžuje planetu (Nazeleno.cz 85.11. 2008) http://www.nazeleno.cz/nazelenoplus/wwf-duvody-proc-cesko-nejvice-zatezuje-planetu.aspx

Humanity Has Overshot the Earth’s Biocapacity (Thinkprogress 15. 12.2012) http://thinkprogress.org/climate/2012/12/15/1329841/report-humanity-has-overshot-the-earths-biocapacity/

Hlavní nedostatky těchto eko-ukazatelů shrnula už studie van den Bergh a kol. (1999) s názvem „Spatial sustainability, trade and indicators: an evaluation of the ecological footprint“.


Problém 1: Když kapacita není kapacita

Prý jsme překročili jakousi „biokapacitu“. Když člověk slyší, že byla překročena kapacita, představí si třeba hrnec s kapacitou 5 litrů, který je plný po okraj a nic dalšího se už do něj nevejde. Jenže biokapacita je zavádějící termín. Neznamená to maximální možnou kapacitu, ale současný objem produkce.


Například v Sudánu je dostatek úrodné půdy (kolem 90 milionů hektarů). To je v běžné lidské řeči „maximální kapacita“, tedy teoreticky využitelný maximální limit. Většina této kapacity ale zatím není využita. Dnes se z toho využívá jen 18 %, tj. asi 16,4 milionu hektarů.  Jenže v absurdní terminologii alarmistů je biologická „kapacita“ Súdánu 16,4 milionu hektarů (krát výnosy na hektar). To vyvolává dojem, že více půdy tam už k dispozici není. Jde ale jen o matení čtenáře. (Eschenbach) Maximální možnou kapacitu planety jsme ve skutečnosti nevyčerpali a stále zbývá dostatek půdy pro nová pole. Jen se podívejte, kolik zemědělské půdy leží ladem v České republice.
Dle výpočtu environmentalistů z organizace „One Block Off the Grid“ čtyřčlenné rodině (2 dospělí a  2 děti) k obživě stačí farma o rozloze 2 akrů (tj. necelý 1 hektar). Pro 10 miliard lidí, které se očekávají koncem 21. století, tedy potřebujeme asi 5 miliard akrů zemědělské půdy. Tedy asi 20 milionů km2. Což je asi jako rozloha Ruska (17 milionů km2).  Jenže pozor, to jsou výpočty ekologů, kteří prosazují organické bio-zemědělství. Moderní agronomie využívající pesticidy, hnojiva a genetické inženýrství vystačí s daleko menší rozlohou půdy.


Problém 2: Odkdy se plyny měří v hektarech?

Asi si lámete hlavu, jak může být ekologická stopa (spotřeba) vyšší než biokapacita (produkce). Jak mohu k obědu sníst patnáct brambor, když na talíři jich mám jen deset?


Přes 50 % ekologické stopy lidstva tvoří virtuální půda, kterou BYCHOM potřebovali zabrat, KDYBYCHOM se rozhodli, že emise CO2 chceme kompenzovat sázením stromů, které ten CO2 vyluxují zpátky z atmosféry (carbon sink).


Pokud někdo tvrdí, že ekologická stopa překročila biokapacitu, jde jen o statistický trik. Přes polovinu ekologické stopy tvoří hypotetická ekologická stopa, kterou bychom mohli mít za jistých podmínek. Ale nemáme. My tolik stromů nesázíme a tu půdu jsme NE-zabrali.


Kuriózní je, že autoři ekologické stopy vlastně zacházejí ve svých výpočtech s fosilními palivy jako by šlo o obnovitelný biologický zdroj. Když slýcháte, že spotřebováváme zdroje rychleji než je stíhá příroda regenerovat, nemyslí se tím přehnaný rybolov (overfishing). Myslí se tím, že těžíme uhlí rychleji než se stihne tvořit! Naproti tomu těžbu ostatních neobnovitelných zdrojů, jako je železná ruda či pískovec, nepokutují autoři pro změnu nijak.


Rovněž je záhadou, proč autoři počítají emise CO2 jako něco, co snižuje biokapacitu Země. Přece se tím naopak do ekologického koloběhu znovu dostává uhlík, který býval pohřbený v útrobách planety.


Oxid uhličitý není toxický jed. Experimenty FACE ukazují, že při atmosférických koncentracích 475 –600 ppm tempo fotosyntézy rostlin vzroste v průměru o 40 % (Ainsworth and Rogers 2007). Je to jako hnojení. Při vyšších koncentracích atmosférického CO2 rostlinám k nasávání CO2 stačí méně pórů v listech (tzv. stomata). Díky tomu rostliny ztrácejí méně vody a dokáží přežít i ve větším suchu – v průměru o 22 % (Ainsworth & Rogers 2007).  Jak uvádí Berner, v éře dinosaurů, byly koncentrace CO2 asi 6x vyšší než dnes. Tehdy rostly stromy vysoké jako dva desetipatrové paneláky na sobě (Araukárie).


Autoři mají tedy ve svých výpočtech chybné znaménko. Emise CO2 by se ve skutečnosti měly počítat jako ZVÝŠENÍ biokapacity. Nikoli jako zvýšení ekologické stopy. Protože tím vytváříme podmínky pro růst biologické produkce.


To platí i o zvyšování teplot, ke kterému skleníkové plyny přispívají. Vyšší teploty znamenají delší vegetační období a tedy zvýšení biokapacity. To jsou naměřená satelitní data. Viz studie od pana Zhou a kolektivu „Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999.“

 


Problém 3: Ekologická stopa na osobu klesá
Asi vás to překvapí, ale ačkoli lidé mají v konzumní společnosti stále větší spotřebu, ekologická stopa na osobu neroste. „Na globální úrovni můžeme říci, že ekologická stopa na hlavu se během času relativně nemění, ačkoli populace se zdvojnásobila z téměř 3 miliard v roce 1961 na 6,7 miliardy v roce 2007.“ (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 26)


Jenže pozor. Většinu této stagnující ekologické stopy tvoří kontroverzní „uhlíková stopa“. Pokud si CO2 odmyslíme, tak ekologická stopa na osobu desítky let KLESÁ. Jak je to možné? Díky zvyšující se produktivitě zemědělství. Dnes nám stačí méně zemědělské půdy a přesto vypěstujeme více potravin než dříve.


Od roku 1961 do roku 2005 se globálně rozloha obdělávané půdy zvýšila o 27 %. Ale výnosy na hektar stouply o 135 %. (J.Burney 2010)

Nathan Fiala  (2008) píše: „V roce 2006 měli zemědělci v USA o 40 % vyšší výnosy než je světový průměr… Pokud současné trendy budou pokračovat… světový průměrný zemědělský výnos jednoho dne dosáhne úrovně amerického zemědělství z roku 2006 a pak možná ještě vyšší. To může znamenat, že bude-li každý obyvatel planety mít spotřebu jako obyvatelé USA, nebude k tomu zapotřebí pěti planet, ale postačí jediná.“ 

 


Problém 4: Obchodovat je proti přírodě?

Srovnání ekologické stopy jednotlivých států také nedává moc smysl. Pokud se stát specializuje třeba na elektroniku a potraviny dováží, vyjde mu větší ekologická stopa (spotřeba) než jeho vlastní biokapacita (produkce), prý žije na ekologický dluh. Autoři „ekologické stopy“ tedy pokutují každého, kdo dováží potraviny! Ideálem autorů je zřejmě autarkní samozásobitelské hospodaření ze středověku.


Na ekologickastopa.cz  (autorem je Moldánovo Centrum pro otázky životního prostředí UK) se můžete dočíst že: „Dostupnou biologickou kapacitu Česká republika přestřeluje v kategoriích pastvin (1,2krát) a mořského rybářství (29krát). Zde úhrnné nároky české populace na maso a ryby jsou saturovány „na dluh“ vůči globální biokapacitě.“ Takže když si v restauraci v Praze dám mořskou rybu, zvyšuji tím ekologický dluh ČR. Když si dám kapra z Třeboně, tak ne. Fascinující.


To, co se vydává, za ekologický dluh určitého státu, ve skutečnosti žádný dluh není. Jde o dělbu práce. Rybáři jsem za mořskou rybu poctivě zaplatil, žádný dluh nemám! Rybář si za moje peníze koupí boty, protože ty si sám vyrobit neumí. Jestliže si ale neumí vyrobit boty, podle Wackermagela nejspíše jsou jeho nohy trvale neudržitelné? Švec zase dělá jenom obuv a neumí si vypěstovat ani mrkev. Podle Wackermagela tedy žije na mrkvový dluh?

 


Problém 5: Znečištění přírody ekologům nevadí
Oči vám otevře, když si přečtete v závěru „Ecological Footprint Atlas“   tu část (str. 90), kde autoři přiznávají nedostatky tohoto indikátoru. Zjistíte, že ekologická stopa vlastně ekologické problémy nehodnotí. Je to spíše ukazatel zdrojů pro plánovače výroby.


Když se řekne ekologie, první co mne napadne je hrozba toxických látek. Vzpomenu si na legendární Erin Brockovichovou, která po urputné soudní válce usvědčila fabriku v obci Hinkley, že z jejích nádrží do okolí unikal jedovatý chrom. Fabrika za sebou zanechala jedovatou stopu smrti.


Jenže o tomhle ekologická stopa není. Ukazatel zvaný „ekologická stopa“ totiž vůbec nehodnotí, zda znečišťujete přírodu. Nehodnotí dokonce ani degradaci půdy. Nehodnotí ani vyhubení ohrožených druhů.


A co když budete používat umělá hnojiva, která se vodami dostanou do moře a způsobí v něm mrtvou zónu bez kyslíku? Ani to nevadí. Pokud provozujete takovéto intenzivní zemědělství, ekologická stopa vám dokonce klesne, protože vám postačí méně půdy.


A to nejlepší nakonec: Využití půdy pro stavbu dálnice se boduje stejně jako využití půdy pro pastvu ovcí (van der Bergh, str. 64). To je u hlavního ekologického ukazatele na světě docela zarážející.

 

  GRAF 1: Regionální rozdíly. Ekologická stopa na osobu v poměru ke globální biokapacitě na osobu. Africký způsob života spotřebuje méně než 1 planetu. Ale v USA je ekologická stopa 5x větší než biokapacita. (Moran et al. 2008). 
   GRAF 2: FAO ve zprávě „World Agriculture: Towards 2015/2030“ odhaduje, že v rozvojových zemích se zvýší od roku 1999 do roku 2030 plocha zemědělsky využívané půdy asi o 13%. Jenže hypoteticky dostupné půdy vhodné pro zemědělství tam je mnohonásobně více. Například Guinea Savannah Zone, jejíž zemědělský potenciál zatím leží ladem. Do budoucna se dle FAO může stát obilnicí, která nakrmí celou Afriku.
 

 GRAF 3: Tmavě oranžová je aktivně využívaná zemědělská půda. To je ve skutečnosti ona „biokapacita“. Jde o současnou produkci. Zato světlejší sloupce jsou odhady potenciální půdy, která by se mohla využívat, ale zatím nevyužívá. Jazykem normálních lidí ty světlé sloupce označují maximální kapacitu, které jsme zatím nedosáhli.

Zdroj: Hugo Ahlenius, UNEP/GRID-Arendal (Food and Agricultural Organization of the United Nations (FAO). 2003. World agriculture: towards 2015/2030 Summary report. Rome, FAO and London, Earthscan)

   GRAF 4: USA dnes má ekologickou stopu asi 9,5 globálních hektarů na osobu, ale biokapacitu jen 5 globálních hektarů na osobu. Za celý tento rozdíl ale mohou emise CO2.
http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=usa
   GRAF 5: Nepočítáme-li spotřebu energií, tak ekologická stopa USA od roku 1960 mírně klesla. Uhlík tvoří asi 5,5 z 9,5 globálních hektarů, tedy více jak 50% ekologické stopy USA. Žlutě jsou pole (cropland).
http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=usa
  GRAF 6: FAO uvádí, že z jednoho hektaru dnes získáme více tun úrody než počátkem 60. let. Díky lidskému důmyslu se výnosy na hektar zvýšily. http://www.fao.org/docrep/004/y3557e/y3557e08.htm
   GRAF 7: Ekologická stopa lidstva. I zde vidíte, že ekologická stopa lidstva roste jedině díky fosilním palivům (carbon footprint). Pokud si odmyslíme nesmysl zvaný „uhlíková stopa“, tak ekologická stopa lidstva prakticky stagnuje! Přestože máme více jak dvakrát tolik lidí co v roce 1960.
http://www.footprintnetwork.org/es/index.php/newsletter/bv/humanity_now_demanding_1.4_earths
   GRAF 8: V Německu od roku 1960 stoupla jen spotřeba energií (CO2, nuclear). Ale ostatní složky ekologické stopy klesly. Zejména díky sníženým nárokům na zemědělskou půdu (cropland žlutě). http://www.footprintnetwork.org/webgraph/graphpage.php?country=germany
   GRAF 9: Světová ekologická stopa (footprint) na osobu se za půl století prakticky nezměnila. Většinu z toho navíc tvoří emise CO2. Pokud si odmyslíme uhlík, tak ekologická stopa na osobu prudce klesla!
http://www.footprintnetwork.org/es/index.php/newsletter/bv/humanity_now_demanding_1.4_earths
   GRAF 10: Levý sloupec je uhlíková stopa lidstva, pravý sloupec je biokapacita. Jak vidíte, situace je v normálu. Iluze, že překračujeme nějakou kapacitu je jen díky přepočtu CO2 na hektary. (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 18)
   GRAF 11: V Africe populace sice výrazně roste. Ekologická stopa na osobu ale desítky let klesá. (Ecological Footprint Atlas 2010, str. 41)
   GRAF 12: V Severní Americe ekologická stopa na osobu už desítky roků neroste, ani když se započte uhlíková stopa. Odmyslíme-li si CO2, tak ekologická stopa na osobu výrazně klesla o třetinu! Ecological Footprint Atlas 2010, str. 73)



 

REFERENCE:

van den Bergh, Jeroen C.J.M., Verbruggen, Harmen, 1999. Spatial sustainability, trade and indicators: an evaluation of the ’ecological footprint’. Ecol. Econ. 29, 61–72. (první velká kritika konceptu ekologické stopy) ftp://131.252.97.79/Transfer/ES_Pubs/ESVal/ecol_econ_general/vandenbergh_1999_ee_29_p63.pdf

Nathan Fiala. Measuring sustainability: Why the ecological footprint is bad economics and bad environmental science (Ecological Economics  6 7 (2008 ) 519 – 525) http://www.colorado.edu/geography/class_homepages/geog_2412_f11/assignments_discussions/ecological%20footprint%20bad%20science.pdf

Moran et al. Mesuring sustainable development – nation by nation (ECOLOGICAL ECONOMICS 64 (2008) 470 – 474) http://www.rshanthini.com/tmp/CP551/M02R02_MeasuringSDwithHDIandEF.pdf

Willis Eschenbach. Ecological footprint: A good idea gone bad (WUWT 26. srpna 2010) http://wattsupwiththat.com/2010/08/26/ecological-footprints-a-good-idea-gone-bad/

Awakenging Africa’s Sleeping Giant: Prospects for Commercial Agriculture in the Guinea Savannah Zone and Beyond  (World Bank, červen 2009)
http://siteresources.worldbank.org/EXTARD/Resources/336681-1231508336979/SleepingGiantFinal.pdf

http://www.treehugger.com/green-food/infographic-how-much-backyard-is-needed-to-feed-a-family-of-four.html (Výpočet organizace „One Block Off the Grid“: 4členné rodině stačí k obživě 1 hektar)

http://www.farmlandlp.com/2012/01/one-acre-feeds-a-person/ (Jason Bradford, z agentury prosazující organické bio farmaření. Jedné dospělé osobě k obživě stačí půl hektaru)

http://www.fao.org/docrep/004/y3557e/y3557e08.htm (Prospects by major sector: crop production) IN: World Agriculture: Towards 2015/2030. Summary Report.

Kate Ravilious. Food crisis feared as fertile land runs out (Guardian 6.12. 2005) http://www.guardian.co.uk/science/2005/dec/06/agriculture.food

http://www.stoneupdate.com/the-news/latest/424-global-stone-production-up-slightly-in-2011

Jennifer A. Burney. Greenhouse gas mitigation by agricultural intensification (Proc Natl Acad Sci U S A. 2010 June 29; 107(26): 12052–12057) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2900707/

Daniel R.Taub (2010). Effects of Rising Atmospheric Concentrations of Carbon Dioxide on Plants (Nature Education Knowledge 3(10):21) http://www.nature.com/scitable/knowledge/library/effects-of-rising-atmospheric-concentrations-of-carbon-13254108

Global Agro-Ecological Zones  (2000, autoři: FAO a IIASA)
http://webarchive.iiasa.ac.at/Research/LUC/GAEZ/index.htm 

Zhou, L., Tucker, C.J., Kaufmann, R.K., Slayback, D., Shabanov, N.V. and Myneni, R.B. 2001. Variations in northern vegetation activity inferred from satellite data of vegetation index during 1981 to 1999, J. Geophys. Res. (Dostupné na: http://cybele.bu.edu/greenergh/nontechsum.html 

Datum: 30.04.2013 01:43
Tisk článku

Príroda, klíma, µudstvo - Volner Štefan
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 288 Kč
cena: 288 Kč
Príroda, klíma, µudstvo
Volner Štefan
Související články:

Zdroje tepla pod Antarktidou     Autor: Josef Pazdera (10.11.2017)
Konsensus klimatologů na špatném základě?     Autor: Josef Pazdera (28.08.2017)
Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje     Autor: Vítězslav Kremlík (05.01.2017)
Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?     Autor: Vítězslav Kremlík (21.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)



Diskuze:

Překročená kapacita

David L,2013-05-04 10:26:59

Počítám, že pětilitorvý hrnec si ve skutečnosti nikdo nepředstaví. V tomhle smyslu se "kapacita" překročit nedá, nemůžeme dostat na Zemi víc polí, než jaký je povrch souše. Jestli si to někdo myslel, tak je to jeho chyba, a ne zavádějící vyjádření alarmistů.
Na druhou stranu, jestli překročení kapacity znamená, že spotřebováváme víc, než se stačí obnovit, tak to je taky špatně, nebo ne?

Odpovědět

Půda ladem

Vít Ožana,2013-05-03 08:34:32

To, že nějaká půda leží ladem ještě neznamená, že ji můžete zasypat odpadky nebo využít k zemědělství. Kromě lidí žijí na této planetě také divoká zvířata!

Mimochodem o odpadech tam není ani zmínka?

Odpovědět

zemědělství

Stanislav Kaštánek,2013-05-02 23:08:48

Nejde jen o to, kolik má svět půdy a kolik se vyrobí potravin. Příčinou hladu je to, že si jidlo ti nejchudší nemůžou koupit a ani vyrobit v chátrajícím zemědělství ničeným právě dovozem levných potravin včetně potravinové pomoci. Výkonost světového zemědělství roste vcelku úměrně s počtem obyvatel, počet hladovějícíh stagnuje a počet obyvatel roste ( Lomborg).
Ještě v 50.letech u nás byl taktor vzácností, kombajny žádné a zemědělců a ruční práce mnohem víc. A obilí ztrácelo kvalitu v madlících na poli a deštivých letech chytalo plíseň. I hladovějící rozvojové země mají šanci zlepšit zemědělství, ba i stravovací zvyky. V Kongu je víc obézních, než hladovějících.
Idex FAO je po vrcholu roku 2011 v dobré kondici
http://gnosis9.net/index-fao.php
ppm CO2 roste pořád a indexy FAO desetiletí silně kolísají, což jednoduše ukazuje, že dostatek potravin nebo hlad nesouvisí přímo s růstem CO2 ani s Papinovým-Kremlíkovým hrncem.

Odpovědět

Jozef Kollar,2013-05-02 22:49:49

Pan Kremlik

ad a) Chapem ze sa vam nepaci ukazatel a metodika podla ktorej je zostavovany. Ale som zvedavy na Vas nazor, ci si myslite, ze nasa civilizacia degraduje kaptital ktory nam poskytuje priroda a do buducnosti si znizujeme dlhodobo udrzatelne vynosy z tohoto kapitalu?

ad b) Podla tejto logiky musi byt v akvalugovych nadrziach uzasna teplota a musia byt na dotyk teple :) Pri kompresii plynu mozete cakat ze sa uvolni teplo ale samotny tlak sam o negeneruje teplo. To co sposobuje vysoku povrchovu teplotu je sklenikovy efekt sposobeny CO2. Bez neho by bola priemerna teplota Venuse okolo 300 K.

ad c) to je mi jasne ale som upozornoval ze sa nejedna o bio a ze sa jedna o velmi dobre vysledky klasickeho polnohospodastva

ad d) To ste nema relevatnu vypovednu hodnotu. Vzdy musite udavat co ta hodnota znamena. Ked si vezmete zivotnu uroven bangladesu zem uzivi viac ako 30 miliard ludi. Keby ste chceli svedsku zivotnu uroven to cislo by bolo asi o poznanie mensie.

Odpovědět


Akvalung a tlak...

Jaromír Ticháček,2013-05-03 21:36:40

Já bych to viděl trošičku jinak. Tlakové láhve jsou samozřejmě mnohem teplejší, nežli okolí. Můžete si toho všimnout během jejich plnění. S narůstajícím tlakem stoupá jejich teplota. Kdyby se Vám, během tlakování podařilo zajistit jejich izolaci od okolí, teplota kupodivu poroste rychleji. Samozřejmě, právě výměnou tepla s okolním prostředím se nakonec dostanou do stavu, že mají teplotu stejnou, jako okolní prostředí. Ale zkuste otevřít ventil. A náhle se teplota začne prudce snižovat. Můžete to třeba nazvat vyrovnáním potenciální tepelné energie.
Samozřejmě, tento zjednodušený popis platí pouze v případě, že láhev plníte kompresorem. Může se vám stát, že přijdete na místo, kde se k plnění tlakových lahví používá jiná nádrž s mnohem vyšším tlakem. V tom případě se samozřejmě během plnění láhev ochladí. Ale tuším, že už v prváku na gymplu by Vám měl kdokoli spočítat, o kolik se ochladil vzduch expandující z jedné nádrže, a o kolik se zároveň ohřál tím, že v té druhé tlak stoupá.

Odpovědět

Ad Kollar

Vitezslav Kremlik,2013-05-02 21:47:16

a) Problemy jako ztencovani ornice, overfishing, znecisteni ci pokles spodnich vod jsou veci, ktere "ekologicka stopa" nemeri! Co je mimochodem duvod proc tento ukazatel kritizuji. Jestli vam to nedoslo.
b) Pokud myslite, ze vyssi tlak neprinese vyssi teplotu, zkuste vlezt do Papinova hrnce.
c+d) Vypocty pana Bradforda se tykaji USA. Tolik pudy potrebujete, abyste mel spotrebu potravin (kalorii) jako obyvatel USA...
c+d) Opakuji vam znovu, co jste asi prehledl. Podle FAO globalne v prumeru na obzivu jedne osoby vychazi 0,22 ha pouze. To je jeste mene nez pise IBOG.

Odpovědět

Pan Kremlik ako poctivo studujete vlastne zdroje?

Jozef Kollar,2013-05-01 19:05:59

Pan Kremlik
>Dle výpočtu environmentalistů z organizace „One Block Off the Grid"
Myslite tym tuto infografiku? http://1bog.org/blog/live-off-the-land-2/ . Mohli by ste uviest na zaklade akych informacii ste formuloval nazor:

"Jenže pozor, to jsou výpočty ekologů, kteří prosazují organické bio-zemědělství."

Ked sa pozriete na tuto infografiku pozorne zistite ze to bio nie je ani nahodou. Napriklad vynosnost psenice je tam 12 ton na hektar. Vo francuzku pri chemii maju vynosnost okolo 8 ton. Viete povedat ako sa da dosiahnut ovela vacsia vynosnost? Rovnako uvedene zverata. Na slepicu je tam 0.5 m2 a za bio standard je minimalne 2.5 m2. Rovnako tam nie su technicke plodiny ( ako bavlna, lan stromy ) ktore su pouzite pri vyrobe odevu a dalsich spotrebnych artiklov ( papier ). Neviem ci ste z mesta ale mali by ste vediet ze pole narozdiel od snov manazerov plan neplni na 100% kazdy rok. Staci dlhsia zima suchsie leto alebo skora jesen a vynosy z plodin su bud znehodnotene alebo niekolko krat mensie. Preto by ste museli uvazovat s rezervou 2-3x minimalne. Rovnako zabudate ze asi 50% potravin je znehodnotenych jednak stratami pri transporte spracovani uschove a na druhej strane plytvanim koncovymi spotrebitelmi. Cize si ten odhad zvacsite 4-6 krat. To uz sa dostaveme blizko rozlohe celeho sveta. Co planujete dalsie? Zborit mesta s pravit z nich polia? Takisto mierne ignorujete rozdielnu vynosnost medzi regionmi. Neviem ci si viete predstavit rozdiel medzi nizinou v Ukrajine a sibirskou tajgou z ktorej chcete krmit cely svet. Ale co excel je exel a realita sa mu raz podvoli.

Obavam sa ze na rovnako "kvalitnych" zakladoch su postavene aj vase dalsie tvrdenia ktorymi tu neustale sermujete.

>Asi si lámete hlavu, jak může být ekologická stopa (spotřeba) vyšší než biokapacita (produkce). Jak mohu k obědu sníst patnáct brambor, když na talíři jich mám jen deset?

Velmi jednoducho.Povedzme ze vase pole je schopne vyprodukovat tolko brambor ze po odratani sadiva si mozete dat 10 brambor kazdy den. Ak si navarite aj sadivo tak buduci rok nebudete mat ani tych 10. Podobne je to s morskymi rybami. Existuje urcite mnozstvo ryb, ktore mozete vylovit bez toho aby ste ohrozili populaciu. Ak ich vylovite viac tak populacia zacne klesat a jedneho dna nevylovite nic.

>Myslí se tím, že těžíme uhlí rychleji než se stihne tvořit! Naproti tomu těžbu ostatních neobnovitelných zdrojů, jako je železná ruda či pískovec, nepokutují autoři pro změnu nijak.

Pan Kremilk u carring capacity sa vzdy posudzuju relevantne zdroje . Ukazte mi jednu zivotnu formu co potrebuje pieskovec a zeleznu rudu k tomu aby mohla normalne existovat. Naopak dneska uhlie existencne ludstvo potrebuje. Alebo viete cim ho nahradit? Poradte zvysok sveta Vam bude vdacny a stanete sa hrdinom....

>Přece se tím naopak do ekologického koloběhu znovu dostává uhlík, který býval pohřbený v útrobách planety.
Kolobeh CO2 tu existoval aj pred clovekom a nezda sa ze by prirode to nejak chybalo

>Oxid uhličitý není toxický jed. Experimenty FACE ukazují, že při atmosférických koncentracích 475 –600 ppm tempo fotosyntézy rostlin vzroste v průměru o 40 % (Ainsworth and Rogers 2007).......
Protože tím vytváříme podmínky pro růst biologické produkce.

Poznate planetu menom Venusa? Podla vas by to malo byt najlepsie miesto pre zivot :) Ak by ste to tvrdili o skleniku na kozmickej stanici kde sa ostantne podmienky nezmenia tak by bolo vase tvrdenie pravidve. Ale bohuzial nikto nevie povedat ako sa zmenia dalsi podmienky ( teplota, distribucia zrazok ) pri vysich hladinach CO2

Odpovědět


Pane Kollar

Vitezslav Kremlik,2013-05-01 22:47:14

Pane Kollar:
a) Pokud nekdo lovi ryby rychleji nez se stihne populace obnovovat, je to jiste spatny hospodar a hanba mu. Jenze tohle ekologicka stopa nemeri! Uz v clanku mate napsano, ze prekroceni bokapacity ve vypoctu je dosazeno jen diky triku s CO2.
b) Nez budete srovnavat Zemi s Venusi, tak si uvedomte, ze Venuse je blize ke Slunci nez Zeme. A ze je tam hustsi atmofera, tedy vyssi tlak. Jestli se nemuzete smirit s tim, ze rust CO2 je dobry pro vegetaci, mate smulu, to jsou namerena data.
b) Zeleznou rudu potrebujeme uplne stejne jako uhli, jsou to neobnovitelne zdroje. Neni duvod s nimi ve vypoctech nakladat odlisne. Zeleznou rudu potrebujeme uz od zacatku doby zelezne. Chci vas videt, jak budete bez zeleza vyrabet stroje. Budete vyrabet motory z papiru?
c) Co se týče IBOG, mate pravdu. Organicke biofarmareni prosazuje FARMLAND-lp pana Jasona Bradforda, coz je mu druhy zdroj uvedeny v clanku. Jeho vypocty jsou ale podobne. Na obzivu jedne osoby staci 1 akr. http://www.farmlandlp.com/2012/01/one-acre-feeds-a-person/
d) Pokud vam nestaci IBOG, co takhle FAO: "Average number of hectares of cultivated area needed to feed one person in 1961: 0.45 ha.... Average number of hectares of cultivated area needed to feed one person in 2006: 0.22 ha" http://www.fao.org/fileadmin/user_upload/newsroom/docs/en-solaw-facts_1.pdf

Odpovědět


Jozef Kollar,2013-05-02 19:21:46

Pan Kremlik
ad a) Kapacita skutocne prekrocena je len to asi nechcete vidiet

1) Pokles hladiny podzemnej vody. Je to problem v celom svete.

Cina
http://www.nature.com/news/2010/100713/full/466308a.html
India
http://www.deccanherald.com/content/56673/indias-ground-water-table-dry.html
USA
http://news.ku.edu/2013/02/08/groundwater-levels-decline-western-and-central-kansas

http://www.guardian.co.uk/sustainable-business/groundwater-aquifers-heading-towards-bankruptcy
Preco sa to tak deje? Spotrebovavame viac vody ako su tieto system schopne doplnit prirodzenou cestou

2. Ztencovanie ornice

http://world.time.com/2012/12/14/what-if-the-worlds-soil-runs-out/
http://www.seattlepi.com/national/article/The-lowdown-on-topsoil-It-s-disappearing-1262214.php

Ako dosledok intenzivneho farmarenia. Degradacia pody sposoby pokles vynosnosti pody

3. Pokles polulacie ryb

http://www.huffingtonpost.com/2013/01/10/pacific-bluefin-tuna-overfishing_n_2448967.html
http://ocean.nationalgeographic.com/ocean/critical-issues-overfishing/
http://en.wikipedia.org/wiki/Collapse_of_the_Atlantic_northwest_cod_fishery
Stale sa Vam zda ze je vsetko OK? Priroda je vlastne kapital ktory nam poskytuj vynos. Ak cerpame viac ako je vynos ujedame si kapital, a vynos bude nasledne mensi a mensi. Co z toho nedokazete pochopit? Zameriavate sa na nejaky index hladate tam nejake nepresnosti, ale unika vam ocividne vacsi suvislosti. Alebo ma chapat ze suhlasite s tym ze degradujeme potencial zeme nas zivit ale nesuhlasite ako su Vami spominane indexy formulovane?
ad b)
vacsi tlak tu teplotu nesposobuje. Venusa je ukazkovym prikladom sklenikoveho efektu.
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2006/04/lessons-from-venus/
ad c)
Cize podobne je asi 4x viac. Chcel by som mat podobne pridane :). Cize namiesto ruska ( aka 17 milionov km2 ) by sme potrebovali 68 mil km2 len na to aby sme sa uzivili. Ked si vezme ze sus zeme ma asi 150 mil km2 z hoho su 30 mil km2 puste ostane nam rezerva 60 mil co su mesta lesy. Nehladiac na to ze v danom odkaze:

- sa rozhodne nejedna o bio produkciu ale rozloha sa pocita z priemernej vynosnosti v USA ( cize silna mechanizacia a chemia )
- zanedbavate straty pri produkciu uschove a transporte
- zanedbavaju sa technicke plodiny a rastliny
- predpokladata ze cely svet ma priemernu urodnost ako USA ( to by som rad videl s na sibirskej tajge )
ad d)
Co je to priemerna hodnota? Kolko je to kalorii na cloveka? Je to USA standard kde si kazdy den daju flakotu masa alebo je to skor banglades kde maju maso raz za pol roka? Pan Kremlik viete dat odpoved na moje otazky?
Dakujem za odpoved

Kollar.

Odpovědět

nejdůležitější

Mojmir Kosco,2013-05-01 08:07:07

je zda vědečtí proroci umějí správně pracovat s exelem .Rovněž je úžasný popisek u grafu 5 a pro doplnění když vynecháme dopravu máme všude stromy .

Ještě jeden nezhodnoceny ukazatel .V případě že budeme mluvit o biokapacitě Země musíme bohužel započítat i oceány a časovou osu.

Odpovědět

Zdenda A,2013-05-01 00:14:00

Ja jsem pro kritiku, klidne i prehnanou, jen mi trochu vadi, ze politicke stanovisko se vydava za vedecky nazor, ktery by mel pri svem formovani podlehat zcela jinym kriteriim. V zadnem pripade nechci upirat pravo pana Kremlika na jeho nazor, jen mi vadi, ze je uverejnen na serveru "Objective Source for E-Learning", aniz by bylo vysvetleno, ze clanek je informacni zdroj pro politologii, v zadnem pripade vsak ne objektivnim pohledem na problematiku negativnich efektu lidske spolecnosti na biosfericke deje.

Odpovědět


Zdenda

Vitezslav Kremlik,2013-05-01 09:22:53

Pane Zdendo. Ujasnete si prosim, co to je "politicke stanovisko". Politicke stanovisko je nazor, ze bychom neco meli/nemeli delat. Co bychom meli platit/zdanit/zakázat. O tom clanek nemluvi. Rekl bych, ze clanek je objektivni a vyvazeny dostatecne. Protoze uvadi nejen kritiku z klimaskeptickeho pohledu (CO2), ale i naopak kritiku z pohledu ochrancu prirody (eko-stopa ignoruje znecisteni vody, stavbu dalnic, jedy, degradaci pudy i vycerpavani neobnovitelnych zdroju jako je zelezna ruda). Jinak dekuji, ze jste se zapojil do diskuse.

Odpovědět

Miro Macko,2013-04-30 23:35:32

Prepokladám, že vzdelanie Al Gore-ho, ktorý za svoje klimatické grafy dostal Nobelovku, vás necháva úplne v kľude... (diplomová práca:„Vplyv televízie na výkon prezidentského úradu“)

Odpovědět

Politicka agitka

Zdenda A,2013-04-30 21:15:29

Doporucuji ctenarum, aby, pred tim, nez tento, nebo jakykoliv jiny clanek steneho autora, zacnou brat vazne, resp. vazneji nez politicke stanovisko radobypolitika, aby si neco precetl o vzdelani a politicke prislusnosti autora. Razem bude vse jasne, zejmena to, ze pokud nekdo hledal na tomto nepolitickem(?) serveru objektivni clanek, tak si muze pripsat carku do kolonky neuspech.

Odpovědět


Agitka?

Pavel Ondrejovic,2013-04-30 22:09:33

Agitka je to co ste tu predviedli Vy. Ani spetku argumentu k veci, len vylevy proti autorovi.

Pokial autor nema pravdu, mate siroke pole posobnosti napisat v com konkretne.

Odpovědět

Mě se spíš zdá,

Jan Kment,2013-04-30 16:31:23

že pan Kremlík dost trefně upozorňuje na chyby a zavádějící kritéria metody která je vydávána za poměřující. Toho jsme stále svědky, zveřejňují se nějaké výsledky výzkumu a autoři spoléhají na naši lenost nebo neschopnost přezkoumávat metodu. Ať už autor patří ke kterémukoli táboru, měli bychom mu být za tyto důkazy "nevědeckosti za vědu vydávaného" být vděční. A když si k tomu přidá sem tam nějakou tu uštěpačnost, tak to už je holt pan Kremlík... to mu rád odpustím. Není sice nestranný, ale je dost poctivý, aby se nedopustil vymývání mozků.

Odpovědět

Kritika

Ivo K1,2013-04-30 15:47:52

Tak ako každe slovo z vety sa da vybrať, tak aj každa veta z "čohosi" sa da vybrať a zkritizovať. Pokial bol ten koncept pisany v štyle, ak nebudeme brať ohľad na prirodu, tak kritika v tomto članku je mimo ako obdobne to plati aj opačne.

Odpovědět

Přehnaná kritika

Stanislav Rada,2013-04-30 15:14:06

Je dobře, že se upozorňuje na slabiny takových věcí, jako je koncept ekologické stopy. Tady to ale dle mého názoru autor přehání a z článku cítím předpojatost a odpor spíše než objektivní hodnocení.
Jedna zcela konkrétí poznámka k nevyužité půdě v Africe a potenciální obilnici Afriky: Z technického hlediska je to snad pravda, ale neslo by to s sebou zlikvidování savan a všeho, co na nich žije. Myslím, že to si nikdo nepřeje.

Odpovědět

Myslím, že všechny ty výstupy jsou zavádějící

Michal Vojtíšek,2013-04-30 12:31:11

Víme stále velké prd a význam naměřených dat v celkovém pohledu nejsme s to racionálně vyhodnotit, proto jsou jakékoliv závěry předčasné. Subjektivních pohledů a výkladu na všechny strany je dostatek, ale myslím si, že to je jen stín skutečné reality, kterou prostě z principu rozeznat nedokážeme. Tzn je tento konflikt absolutně v pořádku a emotivní debata snad postupem času povede k nějakému finálnímu racionálnímu výsledku. Dnes to však ještě možné není a příklon k nějakým teoriím většinou jen reprezentuje osobní preference a víru v nějaké sovislosti.
Diskuse o klimatu a jeho vývoji, jeho změnách a míře ovlivňování člověkem je né nepodobná například emotivní diskusi o EU.
Například můj subjektivní názor je takovej, že už z principu historicky neexistuje opakující se stav i když některé články pozorovaného systému vykazují cyklické chování a platí to jak pro environment a podmínky na planetě, tak pro ekonomiku nebo společenské jevy.
Tzn například poznámka" Jak uvádí Berner, v éře dinosaurů, byly koncentrace CO2 asi 6x vyšší než dnes. Tehdy rostly stromy vysoké jako dva desetipatrové paneláky na sobě" neříká v kontextu celého klimatického systému vůbec nic. A už vůbec nedává, žádné racionální vodítko k dnešní situaci.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace