O povolání sociologa  
Jak dopadla první sociologická analýza „české klimaskepse“? Místo nestranné vědecké studie vznikla obhajoba oficiálního stanoviska úřadů.


Je statisticky doloženo, že pět ze šesti amerických sociologů volí levici. „ (Cardiff a Klein, 2005)“ Americká asociace sociologů ASA běžně vydává levicová prohlášení k aktuálním politickým tématům jako je válka v Iráku nebo sňatky homosexuálů. Politickému aktivismu levicových sociologů se vznešeně říká „veřejná sociologie“ (public sociology). Sociologie neměla snad ani jednoho velkého pravicového sociologa od éry Williama Grahama Sumnera! Na tuto politickou předpojatost sociologů si stěžují i sami sociologové (např. Matthieu Deflem a jeho web „Save Sociology“ ).

 


Problémem ale není sociální cítění, nýbrž dogmatismus. I když určitá metoda k dosažení sociálního smíru nefunguje a lidem vlastně nepomáhá, neuzná se chyba a kritici jsou nemilosrdně stíháni. Ačkoli snahy o sociální inženýrství mívají spoustu nechtěných vedlejších účinků, nelze si na ně posvítit. Protože je politicky nekorektní o tom psát.



Jak byste chtěli opravit poruchu nějakého stroje potmě? Například je známo, že za valnou část rozdílů mezi lidmi může výchova. Je to ale 100 procent? Proč se tedy nedaří společnost převychovat? Pokud někdo naznačí, že důvodem rozdílů jsou zčásti i vrozené předpoklady, sociologové se na něj vrhnou a dají ho vyhodit z práce. To se stalo objeviteli DNA profesoru J.D. Watsonovi i rektorovi Harvardovy university Larry Summersovi. Jiným tabuizovaným tématem je propojení klimatologie, neziskovek, evropské byrokracie a podnikatelské sféry. Boj proti klimatu počasí nezlepšil, pouze lidem zdražuje energii. Jak tato mašinérie funguje, to by jistě stálo za sociologický rozbor. Jenže je to tabu. Když sociologové píší o „postnormální vědě“, tak propojení vědy a politiky omlouvají jako cosi legitimního (S.Funtowicz a J. Ravetz). Sociologie pouze slouží mainstreamu jako nástroj potlačování opozice. 
Podrobně si to vysvětlíme na jednom příkladu, který jsem osobně zažil. Před několika lety jsem v dobré víře poskytl interview jednomu studentovi sociologie. Po letech jsem zjistil, že místo slibované vědecké studie napsal apologii obhajující oficiální stanoviska úřadů. Sociolog Petr Vidomus tehdy vedl celou sérii rohovorů s českými klimaskeptiky, které se staly podkladem pro jeho studii s názvem „Česká klimaskepse – úvod do studia“ (Petr Vidomus, 2013). 


Reakcionáři
Volbou výraziva autor od začátku nenechává nikoho na pochybách, na které straně stojí. Petr Vidomus chvályhodně odmítl používat nálepku „popírač klimatu“, jenže místo toho používá jiné hanlivé nálepky. Klimaskeptiky označuje za „kontrahnutí“. Předpona kontra- má pochopitelně negativní podtext asi jako „kontrarevoluce“. Jde o podobné „nestranné“ nálepky jako „pokrokové hnutí“ vs „reakční hnutí“. Z použitého slovníku je patrno, že se autor ani nepokusil zaujmout roli nezaujatého pozorovatele. Autor se jistě bude hájit, že v jeho oboru jsou tyto praktiky „běžná praxe“ (nálepku „kontrahnutí“ užívá například i Robert Brulle). Stejně tak bylo v 50.letech „běžná praxe“ vykládat dějiny tendenčně v duchu marxismu-leninismu.  Až zpětně jsem zjistil, že od autora se podobný přístup dal vlastně očekávat. Tématu tzv. kontrahnutí se totiž věnoval už dříve v článku „Kontrahnutí v perspektivách sociologie sociálních hnutí“ (2011) nebo ještě dříve v recenzi na knihu „Jacques, Peter J.: Environmental Skepticism – Ecology, Power and Public Life“(2009). Toto bylo i tématem autorovy disertační práce s názvem „Antienvironmentalismus v českém provedení: kontrahnutí a jeho strategie“. V knize „Soudobá sociologie (Karolinum, 2014) vyšel autorův článek „Kontrahnutí: jak zabránit sociální změně“ (2013). 

Zatímco v biologii dělíme rostliny na nahosemenné a krytosemenné dle objektivních kritérií, výše uvedené dělení je zcela subjektivní. V jistém smyslu definici „kontrahnutí“ odpovídají spíše environmentalisté než skeptici. To oni se přece snaží zabránit změně. Vymezují se proti průmyslové revoluci, největší sociální změně od vynálezu zemědělství. Průmyslová revoluce vedla ke zrušení nevolnictví, k urbanizaci a epochálnímu růstu životní úrovně.  Energetické zdroje, dříve ležící ladem, zapojila ve prospěch lidstva. Zelená kontrarevoluce tento proces chce zastavit. Sami zelení neustále mluví o snaze „zastavit změnu“. Změnu klimatu nebo – jak tomu začali říkat nedávno – globální změnu.


Používání nálepek typu „kontrahnutí“ je nevhodné ještě z jednoho důvodu. Je to přílišné zjednodušování. Něco takového lze pochopit ve volebním letáku, ale ne ve vědecké studii. Leckdy totiž člověk bojuje za správnou věc, jenže chybnými prostředky. Chránit přírodu je v pořádku, ale snižování emisí CO2 není ochrana přírody. Oxid uhličitý není toxická látka. Řada ochránců přírody to chápe a hlásí se ke klimaskeptikům – třeba spoluzakladatel Greenpeace Patrick Moore.


Poznej svého nepřítele
Vidomus se nesnaží zkoumanou sociální skupinu pochopit. Poznat, jak ti lidé žijí, čemu věří a proč tomu věří. Nepopisuje klimaskeptiky jako antropolog nebo etnolog, který zkoumá nějaký kmen. Používá vojenskou terminologii, jako by byl s někým ve válce. Klade si za cíl poznat „strategii“ klimaskeptiků. Proniknout mezi skeptiky, aby odhalil jejich slabá místa. Ke strategii klimaskeptického „kontrahnutí“ podle něj prý patří „kontraatribuce“. Vědeckou práci – hledání alternativních hypotéz k vysvětlení pozorovaného jevu - Vidomus pokládá jen za jakýsi zákeřný manévr. O strategiích skeptiků autor tvrdí, že „jejich hlavním rysem je ‚produkce nejistoty‘ ohledně příčin a důsledků změn klimatu.“ Autor otázku nejistot zřejmě nechápe. Skeptici přece nejistotu nemusí „produkovat“. Ta je už přítomná v datech mainstreamu. Stačí na ni ukázat prstem. Vždyť právě kvůli této nejistotě se lidská vina na oteplení uvádí slovy „možná“, „pravděpodobně“. Nikoli určitě. Vidomus dále tvrdí, že zlí skeptici prý útočí na nebohé lidi („útok na charakter hnutí a jeho členy“). Požadovat dodržování fair play je podle Vidomuse „útok“? Skeptici jen poukazují na porušování pravidel vědecké etiky. Vyšetřování aféry Climategate například potvrdilo, že vědci obcházeli zákon o právu na informace (FOIA), utajovali data a měli by být otevřenější. O tom se ale Vidomus nezmiňuje. Autor píše, že „je napadána nezávislost recenzního řízení odborných klimatologických časopisů“. Všimněme si volby výrazů. Nezávislost recenzního řízení není „kritizována“ nýbrž „napadána“. Napadení je kriminální terminologie – jsou různé druhy napadení, buď střelnou zbraní, baseballovou pálkou či nožem. Autorova snaha vyvolat ve čtenáři negativní dojem ze skeptiků bije do očí. Berme to ale s pochopením. Dělá jen to, co ho ve škole naučili.


Planckův princip
„V této kvalitativní sondě nepracuji s klimaskepticismem jako s běžnou vědeckou skepsí k novým hypotézám“, omlouvá se Vidomus. Jenže právě to by pořádný sociolog měl dělat. Tohle přece není spor mezi fotbalovými fanoušky nebo spor mezi dělníky a továrníky. Je to spor o vědeckou hypotézu a tak je nutno celý problém analyzovat z hlediska sociologie vědy. Zná vůbec autor Planckův princip? Fyzik Max Planck ve své autobiografii (1950) konstatoval: „Nové vědecké poznání se  málokdy šíří tak, že by  přesvědčilo své odpůrce. Málokdy dojde k obrácení Sv. Pavla na víru. To spíše odpůrci postupně zemřou. A pro příští generaci už tyto myšlenky nejsou nic nového.“ Sociolog by měl analyzovat jakými metodami staré názorové paradigma potlačuje nové myšlenky. Ať už oprávněně či nikoliv. Například počátkem roku 2014 nakladatelství Copernicus zrušilo celý vědecký časopis (Pattern Recognition in Physics), protože hlavní editor dovolil otištění série článků, které odmítají mainstreamový názor na klima (Perličkou je, že mezi autory druhého čísla PRP byli i Dr. Charvátová a Dr. Hejda, kteří ukazovali na klimatický vliv planetárních cyklů 178,7 a 2402 let v holocénu, kdy ještě „nezuřila“ průmyslová revoluce.). Autor se ale struktuře recenzního procesu nevěnuje. Žádný příklad neuvádí. Přitom jde o typicky sociologické téma – formování soupeřících skupin vědců (clique), které se snaží protivníkům zabránit v publikování. Takové vědecké mafie analyzovala už Wegmanova zpráva v USA. Vidomusova metoda „kvalitativního“ výzkumu by byla pro uvedení několika příkladů ideální. Skeptici by mohli vyprávět! Proč autor natočil desítky hodin audio materiálu, když je pak nepoužil?


Selektivní Petr Vidomus provedl 15 rozhovorů s českými klimaskeptiky a nahrával si je na diktafon. Ve svém článku z těchto z mnoha hodin nahrávek cituje jen několik úryvků. Autor místo „redigované“ transkripce zvolil „doslovnou“ transkripci, kde přepisuje všechny znaky hovorové řeči včetně koktání, pauz, nářečí, repetice a parazitních výrazů. Díky tomu respondenti – ač sám autor uvádí, že většina z nich má vysokoškolské vzdělání a třetina dokonce doktorát – působí jako absolventi pomocné školy. Autor zkrátka neodolal pokušení a použil laciného triku, jak ze svých názorových odpůrců udělat pitomce. Aniž by respondenty předem varoval.
Autor tedy udělal snad všechny chyby, jaké v tomto typu studie udělat lze. Přitom odborná literatura před tím varuje. „V rámci kvalitativního výzkumu existuje tendence k anekdotickému přístupu při práci s daty ve vztahu k závěrům či vysvětlením. Krátkých rozprav, útržků z nestrukturovaných rozhovorů nebo příkladů partikulárního jednání je užíváno jako důkazů určitých tvrzení. Důvody k nespokojenosti spočívají v tom, že reprezentativnost či obecná platnost těchto fragmentů je zřídkakdy stanovena. Terénní poznámky anebo rozšířené přepisy rozhovorů navíc bývají jen vzácně k dispozici.“ (Bryman 1988: 77).


Politizace sociologie
Vidomus odborné argumenty skeptiků nikde neuvádí, zřejmě se s nimi neseznámil, sotva je tedy může posoudit. (Při rozhovoru u s ním vyšlo najevo, že nezná ani hlavní představitele a jejich argumenty proti teorii Antropogenního globálního oteplování nebo výsledky vědeckých pokusů a analýz) Proto by měl zaujmout postavení nestranného pozorovatele. Jako spravedlivý soudce, který nemůže nadržovat jedné či druhé straně. Přesto Vidomus i jiní sociologové mluví o názorech jedné sociální skupiny jako o „faktech“. A názory opačné prezentují jako „popírání faktů“. Autor cituje studii Stoll-Kleemann a kol. (2001), která se prý snažila zjistit „jakými diskursivními mechanismy lidé ospravedlňují individuální nebo kolektivní „právo nejednat“ tváří v tvář změnám klimatu.” Autor bere jako samozřejmost, že lidé, kteří odmítají šarlatánské praktiky obchodníků s deštěm, se musejí „ospravedlnit“. O kus dále zmiňuje studii Norgaard (2006, 2011), která prý „etnograficky zkoumala kolektivní způsoby popření (spolu)zodpovědnosti ve venkovských komunitách v Norsku.” Disent je tu líčen jako odpudivá sociální skupina, která se snaží „vyhnout odpovědnosti“. Autor zcela zapomněl, že existuje jakási presumpce neviny. Co když obžalovaní svou vinu nepopírají? Co když zkrátka žádnou vinu nenesou? Tento jazyk připomíná čarodějnické procesy. Pokud neprokážete svou nevinu, na hranici s vámi!


Vidomus zmiňuje, že při rozhovorech se skeptiky setkával „s nedůvěrou vůči sociologii jako oboru (kvůli domnělé levicové předpojatosti) apod.“ Domnělé? Autor dělá, že nechápe, proč je sociologie pokládána za předpojatou. Selhává tak znovu ve svém úkolu – sociolog by měl přece vysvětlit nestandardní chování sociální skupiny. I když tou skupinou jsou sami sociologové. To by ale musel střílet do vlastních řad. Ne, neříkám, že takoví jsou všichni sociologové. Najdou se samozřejmě světlé výjimky: Petr Hampl, Mathieu Deflem, Charles Murray a další.

Zejména by stálo za sociologickou analýzu prozkoumat, jaký vliv má závislost na  přerozdělování ze státního rozpočtu. Stranickost starších kolegů, které Vidomus zdařile napodobuje, je důsledkem pokřivení trhu. Zatímco mnozí klimaskeptici své články píší zdarma jako hobby (např. Steve McIntyre a jeho Climateaudit.org), Petr Vidomus na své články (2011, 2013) o rozsahu vždy cca 30 stran, dostal grant (isvav.cz). Například (2011) v rámci programu „Rozvoj české společnosti v EU: rizika a výzvy“ (2005-10). Tento program měl zaplavit trh vlnou článků na oslavu vstupu do EU (2004)  - zahrnoval stovky chvalozpěvů, totiž studií, s celkovými náklady přes 260 milionů Kč. Dotace od ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ale nedostala žádná studie kritická k politice EU. Důsledky není těžké si představit. Badatelé nejsou samozřejmě slepí a záhy pochopí, že budou-li režim chválit, budou se mít dobře. Zatímco budou-li kritičtí, dotace neseženou. Průměrný badatel, který má ženu, děti a hypotéku, se raději přizpůsobí, aby přežil. Stejně jako za normalizace. Pro srovnání dodejme, že harvardský astrofyzik Willie Soon, který v roce 2003 publikoval známou kritiku mainstreamu (hokejkového grafu) v časopise Climate Research, nedostal od té doby od státu ani jeden grant… stejně, jako autor tohoto příspěvku a většina klimaskeptiků.



Tomuto tématu aktuálně věnuje také článek autorů Kalendy, Petákové a Kremlíka s názvem „Jak dnes mainstream bojuje proti „popíračům“ hypotézy o antropogenním globálním oteplování“,  který vychází v dubnovém čísle časopisu Energetika.

Autor: Vítězslav Kremlík
Datum: 08.04.2015 14:53
Tisk článku

Klíma školy a klíma triedy - Petlák Erich
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 160 Kč
cena: 160 Kč
Klíma školy a klíma triedy
Petlák Erich
Související články:

Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje     Autor: Vítězslav Kremlík (05.01.2017)
Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?     Autor: Vítězslav Kremlík (21.11.2016)
Jihovýchodní Afrika nevysychá, vlhne     Autor: Josef Pazdera (23.10.2016)
Umělé mraky globální oteplení poněkud zchladily     Autor: Josef Pazdera (31.05.2016)
Klimatologům vadí, že polární mořský led odmítá roztát     Autor: Vítězslav Kremlík (29.04.2016)



Diskuze:

Globální oteplování nebo Globální vláda

Michal Sram,2015-05-04 12:18:17

Global Warming or Global Governance? -- Může za globální oteplování člověk? Většina odpoví ano Bylo přece předloženo tolik důkazů. A co druhá strana? Ne zdaleka totiž všichni souhlasí s oficiální verzí o oteplování způsobeném člověkem. Dokument Michaela S. Coffmana vám ukáže pohled z jiného úhlu. Možná budete překvapeni.-- Ke shlédnutí online: http://www.mustwatchtv.cz/2-zivotni-prostredi/35-globalni-oteplovani-nebo-globalni-vlada/

Odpovědět

Josef

Josef Šoltes,2015-04-11 17:57:07

Za každým bojem proti něčemu hledejte někoho, kdo na tom vydělá. Takže pokud najdete hnutí za záchranu klimatu, musíte zákonitě najít i člověka, který na tom vydělá.

Spousta lidí tu zapomíná na to, že technologická civilizace má nějaké tempo a dynamiku. Už jsme se jednou vydali nějakým směrem, takže jakékoliv snahy o zastavení vývoje a růstu a změny způsobí jedině kolaps. Společnost bez pohybu vpřed a bez vývoje zkolabuje, zdegeneruje a nakonec sama sebe pohltí.

Odpovědět


Milan K,2015-04-12 10:38:50

Nemyslím si, že jakékoliv snahy o zastavení růstu (kapitalismu) způsobí kolaps civilizace.
To je strašák. Myslím, že právě ten překotný růst, bez souladu s přírodou, nutně vede ke kolapsu (zdroje, prostor, nerovnost, atd.). Na omezeném prostoru s omezenými zdroji (Země) nelze růst do nekonečna.
Na článkem menšinově kritizovaném blábolu "Česká klimaskepse – úvod do studia" je ostatně vidět, kam to spějeme...

Odpovědět


Uzavřený systém

Josef Šoltes,2015-04-14 16:30:58

Kdo tvrdí, že zůstaneme u uzavřeného systému? K dispozici máme minimálně celou Sluneční soustavu. A mě nejde o vývoj kapitalismu. Mě jde hlavně o změnu. Beze změn půjde společnost do kopru. A půjde tam i v případě, kdy se nějaký chytrák pokusí změnu regulovat a zpomalit. Každá regulace nakonec totiž zákonitě vede ke zcela regulovanému systému, který prostě nefunguje.

Odpovědět


Milan K,2015-04-15 18:44:22

Josef Šoltes > Také jsem fanoušek sci-fi.
Žijeme však v realitě.
Je dobré si uvědomit, že dnešní pokrok, a vámi uváděné tempo, dynamika, vývoj, růst, změna, s kapitálem stojí i padá.
Kapitál zase stojí i padá na zdrojích. A vězte, že se s přísunem zdrojů odjinud, než z naší planety, zdaleka nepočítá (nejblíže je tomu, myslím, těžební základna na měsíci, a těžba z asteroidů, ale to je obé zatím sci-fi).
"Beze změn půjde společnost do kopru" Bez jakých změn?
A to s tou regulací beru jako vtip. Neregulovaný systém je anarchie...

Odpovědět

Malé šťouchnutí

Břetislav Chvála,2015-04-11 11:44:00

Chci jen podotknout, že i přes snahu o objektivní hodnocení sociologické předpojatosti vědecky se tvářícího díla je nedostatečně jasně řečena podstata. Tedy to, že rádoby zachránci světa vytahují ze světové ekonomiky biliony dolarů na ochranu proti lidskému vlivu na oteplování. A dělají to v situaci, kdy sami tvrdí, že lidský vliv je pouhým zlomkem souboru důvodů vedoucích k oteplování. O kterém také tvrdí, že stejně přijde. Takže místo abychom se na oteplení připravovali - tedy vynakládali prostředky na to abychom oteplení pokud možno bez problémů přežili - vyhazujeme vše, co jsme ze světové ekonomiky dokázali "vyrazit" na projekty, které mají ZPOMALIT co pak stejně přijde : GLOBÁLNÍ OTEPLENÍ !

Odpovědět


Milan K,2015-04-11 12:11:29

To je fakt, že pak, jak uvádíte, takže třeba pak, až se Slunce začne kvapně rozpínat směrem k planetám, pak se opravdu globálně oteplí.

Odpovědět


Miroslav Stuchlík,2015-04-14 07:58:25

Takže už teď budeme preventivně řešit něco co má přijít za pár miliard let?
A pak stejně přijde něco co nepředpokládáme :-)

Odpovědět

článek není

Mojmir Kosco,2015-04-09 19:21:31

o sociologii ,jde o obhajobě názoru a k tomu názoru

Minulou generaci možná 1,5 zpět byla víra v pokrok a vědu úplná. Odpovědnost vědců a potažmu lidstva vůči prostředí byla potlačena.Teprve následky nás učí pochybovat .

Prosazovatele těchto názoru nebyli jenom znevažovány ale jejich představitelé byli i fyzicky likvidování u nás v dolech a na západě mcartrovou komisí.

Odpovědět


článek je o tom, že mnozí sociologové

Pavel S,2015-04-09 20:05:49

zcela ignorují fyzikální zákony a jsou na to ještě hrdí. Odpovědnost vědců vůči životnímu prostředí nikdy nebyla potlačena. Co naopak nastupuje, je potlačování logiky a vědeckých poznatků ve jménu pověr. Dnes jsou pronásledování až na hranu samotné fyzické likvidace vědci, viz třeba prof. Ingo Portykus. Komunistická i nacistická diktatura vědce rovněž pronásledovala a fyzicky likvidovala. Byly to režimy, kde bujely různé pavědecké hypotézy (viz Lysenko) a hitler byl prvním zeleným aktivistou světa.

Odpovědět


Takže doba se moc

Mojmir Kosco,2015-04-10 12:56:11

nezměnila pouze sociologie se posunula s pravice (eugenika) k levici ( zájmy velkých skupin ) ? Lidi jsou pořád stejní už 10000 let . Aktivisti a fyzika s tím nemá co dělat .

Problém globálního oteplování jako takového je v interpretaci naměřených hodnot a jejich extrapolaci do budoucnosti .... v 20 letech jsme neměli ani páru o problému v 50 letech jenom přihoďme pod kotel bude doba ledová v 70 letech zastavme vypouštění CO2 v 90 letech hurá snad se dohodnem v 2010 je to moc drahé dělejte každý co chcete

Odpovědět


Pavel S,2015-04-10 15:55:53

Sociologie se vůbec nezměnila. Od uvádění do praxe nesmyslných a ničím nepodložených hypotéz (jako třeba eugenika), což umožnili levicové totalitní režimy jako třeba ten nacistický se posunula k propagování nesmyslných a ničím nepodložených hypotéz, se kterými přišly úzké skupiny zelných nebo rudých ideologů.
Fyzika a nejen fyzika ale i historie a ekonomie s tím má co dělat všechno. To jsou totiž disciplíny, které sociologové zcela ignorují a jejich ignorace pak způsobuje, že jejich názory jsou nesmyslné a naprosto mimo mísu a pouze škodí.

Odpovědět


Milan K,2015-04-10 18:12:10

Pavel S > Populistický pohled máte na jedničku.
Sociologie není taková, jak jí prezentujete. Takoví, jak to prezentujete, jsou pouze někteří lidé, z různých důvodů, kteří se sociologií zaštiťují. Což je u společenských věd o poznání jednodušší, než třeba u zmiňované fyziky, i když i tam najdeme dnes ledacos (viz např. někteří držitelé Bludných balvanů)

Odpovědět

Radka Sladká,2015-04-09 13:58:34

To se píše v bibli, že teplota stoupne maximálně o čtyři stupně? Vzledem k tomu, že jsme závislí na teplotním pásmu od 0 do cca 45 stupňů mi čtyři stupně připadají i tak dost. Myslím, že války, hladomor, epidemie a hysterky s prstem na spoušti globálně ničivých zbraní můžou lidsto vyhubit zcela s přehledem.

A možná že pravicová kapitalistická společnost potřebuje právě levicovou sociologii.

Odpovědět


K válkám, epidemiím a hladomorům docházalo

Jenda Krynický,2015-04-09 14:02:17

při ochlazeních a co je podstatnější tím nesmyslným a neúčinným bojem proti oteplování plýtváme zdroji, které budeme potřebovat na přizpůsobení.

Odpovědět


Největší nebezpečí vyhynutí lidského druhu

Pavel S,2015-04-09 18:03:51

hrozí od hysterek ohánějících se globálním oteplováním a diletantskými levičáckými nesmysly. Boj proti globálnímu oteplování způsobil víc ekologických škod než samotné globální oteplování a boj proti kapitalismu byl vždy provázen genocidou.

Odpovědět


Milan K,2015-04-09 18:56:54

Pavel S> V tom "boji proti oteplování", i na protější straně jde zejména o kapitál .... ono posledních pár desítek let jde plus mínus ve všem o kapitál. I v boj proti kapitálu.
A když jde o kapitál, to je teprve hysterie.
No, a tedy tak nějak nepochybuji o tom, že bychom napáchali hromadu ekologických škod i bez "boje proti oteplování".
Protože ten kapitál, zdroje, kouzelník z klobouku nevytáhne.

Odpovědět


Pavel S,2015-04-09 20:10:07

Akorát, že bojem proti globálnímu oteplování lidstvo napáchalo spoustu ekologických škod a při tom žádné zdroje nezískalo a naopak mnoho zdrojů bylo zbytečně vynaloženo.

Odpovědět


Radka Sladká,2015-04-10 09:48:06

Pro Milana K:
Ale ano, jsou takoví kouzelníci, kteří vytahují zroje z klobouku. A to rostliny, které vyrábí glukózu, na kterou pak všichni jedem. Ty šikovnější k tomu ani nepotřebují půdu. A my můžeme dál parazitovat na těch co to umí a na všech ostatních, nebo se můžeme něco naučit a dělat to sofistikovaněji.

Ale nehádám se. Netrdím, že boj proti globálnímu oteplování přinese víc výhod než nevýhod. Protože o tom moc nevím. Jenom mi při zběžném pohledu připadá, že většina vědců si asi myslí, že to smysl má. Nemyslím si, že by politici a společnost šla proti názoru většiny vědců. Takže je to nejspíš sporné.

A jak už jsem říkala, je v lidské přirozenosti brát nebezpeční vážně, i když boj s domělým nebezbečím může být na houby úplně stejně. Prostě babo raď a následky si poneseme sami :-)

Odpovědět


Milan K,2015-04-10 10:47:46

Pavel S> Netvrdím, že jsme "bojem proti oteplování" (uvozovky protože mám pro to, že něco takového je ve formě, jakou jí předvádíme nesmysl) nenapáchali mnoho ekologických škod.
Tvrdím, že v bychom je napáchali i bez něj.
Podle mě se ekologie a kapitalismus vylučují.
Ono magické slovo RÚST. Růst z klobouku nevytáhneme.
Takoví původní jihoafričtí obyvatelé, ti mají, resp. měli k přírodě nejblíže.

Radka Sladká> Měl jsem na mysli lidi, ne rostliny.
Např. nemyslím, že v zemi necháme nějaká ložiska ropy, protože dříve budeme jezdit na elektřinu z nějakého ekologického zdroje a snadno recyklovaných baterií.
"Boj proti oteplování" považuji v současné formě za nesmysl. Primárně v něm jde o kapitál, ne o pomoc planetě.

Odpovědět


Pavel S,2015-04-10 16:00:28

Za prvé, bez boje proti globálnímu oteplováním bychom těch škod napáchali mnohem méně. Domníval jsem, že je to jasné z toho co jsem napsal dříve ale zřejmě ne pro všechny. Za druhé, růst z klobouku nikdo netahá, růst souvisí a je podmíněn jen a pouze s technologickým a vědeckým rozvojem a ten životnímu prostředí neškodí, právě naopak.

Odpovědět


Milan K,2015-04-10 16:37:45

Pavel S > ad 2.) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kapitál
Technologický a vědecký rozvoj nelze produkovat bez zdrojů.
Naše produkce zdrojů příliš na ekologii nehledí, hledíme zejména na co nejnižší náklady, resp. co nejvyšší zisk, tj. růst daného odvětví. A růst (např. hrubého domácího produktu) je v dnešní době téměř posvátné slovo.

Naše moderní civilizace páchá mnoho ekologických škod, nehledě na "boj proti oteplování", právě honbou za kapitálem/růstem (kam bohužel spadá i "boj proti oteplování") a jejími přímými, či nepřímými dopady.
Např.: Boj proti genetickým modifikacím (např. masivní používání hnojiv, pesticidů, atp.)
Zbrojení (výroba, války a jejich dopady, atp.).
Skladování odpadů (např. levnější formou "uložení" odpadu do moře, atp.).
Farmacie.
Atd.
Je naivní si myslet, že pokud škrtneme "boj proti oteplování" neobjeví se "na jeho místě" něco jiného.

Odpovědět


Radka Sladká,2015-04-10 21:25:52

Pak by mělo stačit nastavit pravidla tak, aby vyššího zisku bylo dosahováno při ekologickém chování. Tedy aby se součástí nákladů staly i ekologické škody. Což by ovšem muselo platit pro všechny na celém svěgě. Což chápu, že zatím není reálné.

Kdo si myslíte, že vydělává na tom, že se nezavádí geneticky modifikované plodiny? A kdo na boji proti globálnímu oteplování?

Odpovědět


Milan K,2015-04-11 09:14:03

Proti GMO je potřeba bojovat zejména proto, že by významně snížili narůstající výrobu (tj. zisk / posvátný ekonomický "růst") hnojiv, pesticidů, farmaceutických produktů (např. kytičky s GMO přidanými vitamíny), atp., a nepřímo k tomu v našem globalizovaném světě nepřeberně dalších věcí (ta hnojiva,pesticidy se z něčeho vyrábí, atp.).

"boj proti oteplování" .. tak hlavně, není bojem proti oteplování .. stačí se podívat na USA, Čínu, Indii, atd... To, co se zejména v Evropě označuje za "boj proti oteplování (globálnímu)", je zejména business v mnoha formách, od povolenek, přes bohatě dotovaný systém fotovoltaiky (v ČR na orné půdě, se všemi důsledky), biopaliv (v ČR řepka zvyšující erozi půdy, se všemi důsledky), až po ty různé produkty umělé zaměstnanosti, jako jsou "výzkumy" jak se nám ta planeta za posledních 36 měsíců oteplila, atp..

Odpovědět

Dakujem za

David Cech,2015-04-09 12:34:38

clanok, hlavne za odkazy.
Suhlasim s nazorom J.Šimůnka na sociologiu, akurat dodavam, ze to mozno "veda" je, ale ostala visit niekde v antike, rozhodne pred galileom.

Ze najnovsi "vedecky" termin "globalna zmena" nejako existuje, som nepostrehol, vsimol som si len premenu oteplovania na klimaticke zmeny....

Militantnym zachrancom civilizacie, ekologie, planety etc. bojujucim proti co2 doporucujem znizit emisie co2 u seba, je to mozne celkom jednoducho : skuste zacat u seba , staci prestat dychat.

Odpovědět

Mno,

Jan Šimůnek,2015-04-09 08:31:45

1. Pro J. Krále: Za všech teplejších období se teplota zvyšovala se vzdáleností od rovníku, zatímco na tom rovníku byl teplotní přírůstek zanedbatelný. Takže hladomory rozhodně nehrozí.
Malárii jsme v Evropě měli v době, kdy tu bylo prokazatelně chladněji (zhruba do přelomu 19. a 20. století). Jaureggův objev malarioterapie syfilidy vznikl pozorováním jevu, že syfilitická demence ustoupila u pacienta vídeňského blázince, který se v této lokalitě nakazil malárií.

2. Hlasatelé "globálního oteplování" jsou silně nevěrohodní zejména proto, že nemají žádnou definici "globální teploty". Blekotají tedy o zvyšování hodnot veličiny, která není nijak definována.

3. Sociologie je bezcenná pavěda. Tváří se jako věda, ale "dá" každému politikovi a ideologovi, kdo si ji zaplatí. Včetně navazujících "disciplín". V oblasti erotických služeb se to nějak jmenuje, ale teď si honem nemohu vzpomenout.
Asi jediný pokus o vědu jako takovou v této oblasti jsou Bakalářova Tabu...

Odpovědět

To je zas keců

J Král,2015-04-09 02:32:28

-pro Jiřího Kašpárka

„Dokázal bych pochopit, že je někdo přesvědčený že za oteplování je zodpovědný člověk, nebo toto oteplování svým jednáním zesiluje.

Co ovšem nedokážu pobrat je "názor", že teplota zvýšená i o 4 stupně nás zabije. Nikdy jste nebyla na dovolené v teplých krajích?“

1.) Aha, takže to, že když je průměrná roční teplota v Severní Itálii o 4°C vyšší než u nás znamená, že kdyby se všude po světě, včetné polárnárních oblastí a Itálie samotné teplota zvýšila o 4°C, tak se nic nestane?
2.) Kdo, krom vědecky naprosto nevzdělaných hysterků tvrdí, že nás to zabije? Jediné, co (vědecké) hypotézy globálního oteplování (včetně těch vylučujících vliv člověka) předpovídají, je to, že to ovlivní zemské i mořské ekosystémy, ztíží produkcí důléžitých plodin, usnadní šíření tropických nemocí atd. a že tyto změny budou, pokud vůbec možno, těžko zvratné, ne že nás to zabije.


-pro Daniela Konečného

„Takže z předběžné opatrnosti zavedeme pravidla, která, za předpokladu toho, že je vůbec hypotéza správná, budou mít účinek blížící se nule...“

1.) Že budou mít účinek blížící se nule je jen vaše tvrzení, nebo ho máte i čím podložit?
2.) Takže z předběžného optimismu nezavedeme nic a až se to pose*e, tak řeknete: No, aspoň jsme pár let rostli, i když si to teď dlouhodobě odskáčeme.


pro Lenku Foldynovou

„Představte si tu melu, kdyby nastoupila doba meziledová, jak už měla...“

Podle koho?


pro Zbyněk Fojt

„strašit. Takové novodobé peklo, abych s láskou doplácel na solární panelníky. Já mám čistého 13000, docela rad bych jim přestal platit na jejich business.“

Znamená to, že energetická lobby tlačí na zvýšení odběrových cen z fotovoltaiky, že vyšší obsah oxidu uhličitého a dalších plynů v atmosféře nepohlcuje a neodráží víc energie k zemi? To, že farmaceutické firmy využívají svůj vliv, aby prosazovaly vyšší ceny hrazené veřejnými systémy zdravotní péče snad znamená, že princip vakcinace nebo farmakologické léčby nefunguje?
Politické či ekonomické využití/zneužití vědeckých poznatků meznamená jejich nepravdivost.

Odpovědět

Lidi je potřeba

Fojt Zbyněk,2015-04-08 16:18:09

strašit. Takové novodobé peklo, abych s láskou doplácel na solární panelníky. Já mám čistého 13000, docela rad bych jim přestal platit na jejich business. CO2 bych proti tomu mohl udělat? Je nějaká obrana?

Odpovědět


Vladimír Pýcha,2015-04-08 16:37:54

S lidskou hloupostí je těžké pořízení. Můžete třeba vstoupit do politiky nebo přesvědčovat známé, aby nevolili špatné politiky.

Odpovědět

Ale

Lenka Foldynova,2015-04-08 16:13:11

Představte si tu melu, kdyby nastoupila doba meziledová, jak už měla.... to by bylo teprve dílo...
Ostatně dneska se nám taky poněkud globálně oteplilo, odhaduji to na nejteplejší den za posledních 30 let... :)

Odpovědět


Tak

Miroslav Stuchlík,2015-04-14 07:53:39

to už abychom začali povinně vymírat

Odpovědět

Radka Sladká,2015-04-08 15:59:25

Protože se může stát, že nedlouho po té, co vědecky korektním zůsobem prokážeme, že za globální změny klimatu může opravdu člověk, díky těmto změnám vyhynem. Narozdíl od zbytku života, který si s každou změnou dosud dobře poradil. Pokud se nakonec prokáže opak, žádná velká katastrofa z toho lidstvu snad neplyne. Někdy je prostě čas uvažovat, a někdy je čas už jenom utíkat nebo bojovat :-) A snad je bezpečnější nebezpeční mírně přecenit, než hrubě podcenit.

Odpovědět


Vladimír Pýcha,2015-04-08 16:26:31

Myslím, že tak či tak se vám nepodaří významně omezit produkci skleníkových plynů, zvlášť když zároveň bojujete proti jaderným elektrárnám. Musíte se rozhodnout, jestli se víc bojíte oxidu uhličitého nebo jádra. Nebo na to můžete jít jinak a bojovat za snížení počtu obyvatel Země, ale to byste se zřejmě museli uchýlit ke genocidě. Tak se rozhodněte -- vadí vám nejvíc CO2, nebo jádro, nebo lidi? Nemůžete bojovat proti CO2 i jádru a zároveň nebojovat za snížení počtu obyvatel Země -- nemohli byste uspět.
Já to mám jednoduché, bojím se jenom muslimů a Rusů -- a vás.

Odpovědět


super

Daniel Konečný,2015-04-08 16:42:18

Takže z předběžné opatrnosti zavedeme pravidla, která, za předpokladu toho, že je vůbec hypotéza správná, budou mít účinek blížící se nule, za cenu plýtvání zdrojů a brzdy rozvoje. No hlavněže "něco" děláme.

Odpovědět


Jiří Kašpárek,2015-04-08 21:44:31

Dokázal bych pochopit, že je někdo přesvědčený že za oteplování je zodpovědný člověk, nebo toto oteplování svým jednáním zesiluje.

Co ovšem nedokážu pobrat je "názor", že teplota zvýšená i o 4 stupně nás zabije. Nikdy jste nebyla na dovolené v teplých krajích?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace