Uctíváme mozek?  
Moderní zobrazovací techniky začínají přicházet na kloub náboženským duchovním prožitkům. Ve chvílích, kdy se věřící cítí být „Bohu blíž“, zjišťuje magnetická rezonance v mozkovém centru odměny aktivitu charakteristickou pro uspokojování žádostivosti po sexu či droze.
Spirituální prožitky mocně stimulují centrum odměny. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah)
Spirituální prožitky mocně stimulují centrum odměny. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah)

Snaze pochopit náboženské a duchovní prožitky se výzkumná pracoviště začínají věnovat stále častěji. Jak sami vědci uvádějí, stačí zapnout televizi a není dne, abychom se nestali očitými svědky dopadů náboženské praxe. Podle nich by pochopení motivace a chování náboženských komunit mohlo přispět k omezení zla a utrpení ve světě.

Spirituální prožitky mocně stimulují centrum odměny. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah)
Ve chvíli náboženského , kdy sami účastníci uváděli, že prožívají duchovní zážitek, se aktivuje nucleus accumbens a další lokality zapojené do „odměny a slasti“. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah)
Spirituální prožitky mocně stimulují centrum odměny. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah) Ve chvíli náboženského obřadu, kdy sami účastníci uváděli, že prožívají duchovní zážitek, se aktivuje nucleus accumbens a další lokality zapojené do „odměny a slasti“. (Kredit: Anderson lab. Univ. Utah)

Naposledy Osel informoval o výsledcích výzkumu, které se této oblasti věnovaly před dvěma lety a týkalo se to týmu Gopikrishna Deshpande z Univerzity v Auburn. Nyní jsou to novější poznatky od party lékařů z University of Utah. Ti ke svému pokusničení vybrali dvacítku mladých věřících okolo třicítky. Pochopitelně, že všichni dotyční souhlasili a věděli, že pokus má za cíl sledovat, co se děje v jejich mozku. Jednak při běžných záležitostech, ale také ve chvílích, kdy se obrací k Bohu a otevírají se jeho vůli.

 

Jeffry Anderson, matematik, radiobiolog a neurobiolog, vedoucí týmu na University of Utah School of Medicine.
Jeffry Anderson, matematik, radiobiolog a neurobiolog, vedoucí týmu na University of Utah School of Medicine.

Tak se stalo, že mladí muži a ženy, praktikující bohoslužby se zhruba dvouletou misijní službou, kteří se netajili s tím, že vyznávají Ježíše Krista a že při modlení k němu prožívají uspokojení, se podrobili testům za kontrolovaných podmínek v laboratoři magnetické rezonance. Aby se při tom podmínky co nejvíce přiblížili realitě jejich klasických bohoslužeb, během skenování mozků účastníkům pouštěli audiovizuální projekci s předčítáním citátů a nechyběl ani typický zvukový a hudební doprovod.

 

Nicholas Epley, nositel ceny udělované Asociací amerických psychologů. Je zaměstnancem University of Chicago a několik let před zveřejněním nynějších výsledků týmu publikoval řadu prací v nichž interpretoval tehdejší výsledky testů MRI, kterých se účastnil. Podle něj: „Když někdo žádá Boha při modlitbě o radu a pak se řídí jeho pokyny‘, je něco jako poslouchání ozvěny. Modlitba je takové potvrzení vlastních názorů a přání.”
Nicholas Epley, nositel ceny udělované Asociací amerických psychologů. Je zaměstnancem University of Chicago a několik let před zveřejněním nynějších výsledků týmu publikoval řadu prací v nichž interpretoval tehdejší výsledky testů MRI, kterých se účastnil. Podle něj: „Když někdo žádá Boha při modlitbě o radu a pak se řídí jeho pokyny‘, je něco jako poslouchání ozvěny. Modlitba je takové potvrzení vlastních názorů a přání.”

Pokud při modlení ve chvílích, kdy se tzv.  dávali k dispozici moci stvořitele se slovy „Ne má, ale Tvá vůle se staň", prožívali pocit vnitřního uspokojení, měli za úkol zmáčknou tlačítko. Na nich samotných pak také bylo hodnotit, jak silný byl jejich duchovní prožitek.

 

Výsledky nepřekvapily

Nucleus accumbens, centrum potěšení a závislosti, si propojením s oblastí striatum a  frontálním lalokem, „svou vůli“ dokáže prosadit. (Kredit: NIH)
Nucleus accumbens, centrum potěšení a závislosti, si propojením s oblastí striatum a frontálním lalokem, „svou vůli“ dokáže prosadit. (Kredit: NIH)

Potvrdily očekávání a pocity vlastního uspokojení odpovídaly tomu, co změřila magnetická rezonanace. Testantům se v mozku „rozsvěcovalo“ centrum nucleus accumbens v levé i pravé polovině mozku a „mačkání knoflíku“ časově korelovalo s maximem zjišťovaným rezonancí. Rozmezí bylo dvě až čtyři vteřiny, přičemž  magnetická rezonance byla v detekci stavů uspokojení o poznání „rychlejší“.

V podstatě to vše zapadlo do pozorování jiných týmů, které se zabývaly prožitky ve chvílích vrcholných zážitků z hudby, projevů mateřské lásky i té romantické, kdy se zamilovaný reaguje na promítání tváří vyvolené (vyvoleného).

Často i zdravému rozumu navzdory.
Často i zdravému rozumu navzdory.

Umberto Eco. Italský estetik, filosof a spisovatel, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Loni zemřel. I když tento profesor na univerzitě v Bologni a prezident Univerzity San Marino, nemohl výsledky nynějších MRI testů a souvislost s nucleus accumbens znát, filosof nejspíš americké neurology předběhl. Několik let před závěry  Andersonova týmu napsal:  „Náboženství sice někdy bylo nebo je opiem lidu, ale možná ještě častěji je jeho kokainem.“  (Kredit: Università Reggio Calabria) 
Umberto Eco. Italský estetik, filosof a spisovatel, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Loni zemřel. I když tento profesor na univerzitě v Bologni a prezident Univerzity San Marino, nemohl výsledky nynějších MRI testů a souvislost s nucleus accumbens znát, filosof nejspíš americké neurology předběhl. Několik let před závěry Andersonova týmu napsal: „Náboženství sice někdy bylo nebo je opiem lidu, ale možná ještě častěji je jeho kokainem.“ (Kredit: Università Reggio Calabria)

Prakticky stejné reakce mozek vykazuje také ve chvíli, kdy si drogově závislý udělá dobře. I euforie narkomana po „šlehnutí“ či „tripu“ aktivuje oblasti ve ventromediální prefrontální kůře o nichž je známo, že jsou zapojeny do sítě zapamatování si příjemného a zacykleny s příkazem „činnost opakovat“, pročež se mu také někdy říká „cyklus odměny“.

 

I tentokrát byl personál sledující monitor, podle toho kdy se daná oblast dotyčnému „rozsvěcuje“ a signalizuje zvýšenou aktivitu, schopen určit, kdy u něj přichází maximum duchovního prožitku. Duševní rozpoložení a stav, který následoval uvolněním mozkových mediátorů s následnými dopady na tlak, tep,… byli vědci schopni detekovat s předstihem jedné až tří sekund. Tedy v době, než si to sám dotyčný byl schopen uvědomit. V bledě modrém se tu opakuje něco, co už také vlastně zjistili jiní. A to v testech, kdy na kladené otázky měl dotyčný odpovědět „ano“ či „ne“. I tehdy se jim podle žhavení patřičné oblasti v mozku, dařilo předpovídat, jaká bude odpověď a rovněž o něco dříve, než to skenovaný sám věděl a než se slovně, nebo pokynem stačil „vymáčknout“.

 

Na adresu neurovědců se ale vzápětí začala snášet velká kritika. I když pokus prováděli na mormonech, poznatky lze zobecnit. A v tom je nejspíš ten zakopaný pes nevole. K nějakému bohu, náboženství a víře v nadpřirozeno, se ve světě hlásí 5,8 miliardy lidí.  Vědci svým způsobem tak naprosté většině obyvatel planety neříkají nic menšího, než že v náboženských zkušenostech si s nimi pohrálo centrum odměny.  Což se dá interpretovat i tak, že vlastně v zastoupení boha, uctívají jen svůj vlastní mozek.


Video:  This is Your Brain on God. (UofUHealthCare )



Literatura

Michael A. Ferguson et al, Reward, salience, and attentional networks are activated by religious experience in devout Mormons, Social Neuroscience (2016). DOI: 10.1080/17470919.2016.1257437

University of Utah Health Sciences

Datum: 30.11.2016
Tisk článku

V co věříš? -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
V co věříš?

Související články:

Je náboženství zdrojem morálky?     Autor: Dagmar Gregorová (10.02.2010)
Vražda jako vstupenka do ráje     Autor: Jaroslav Petr (13.04.2012)
Historie boha 1     Autor: Jan Špaček (10.11.2013)
Historie boha 2     Autor: Jan Špaček (09.12.2013)
Duchaření a víru máme v genech z pravěku     Autor: Josef Pazdera (27.05.2014)
Zeptejte se svého kněze 3: Neurobiologie a duše     Autor: Jan Špaček (15.04.2015)
Osel proti náboženství     Autor: Václav Hořejší (03.11.2015)
Dělá náboženství z dětí sobce?     Autor: Josef Pazdera (06.11.2015)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace