Startup Colossal plánuje oživit mamuta genetickým editorem CRISPR  
Ben Lamm s Georgem Churchem založili startup Colossal Biosciences. Chtějí elegantně vzkřísit mamuta srstnatého, přepsáním genomu slona indického editorem CRISPR. Bude to mnohem méně náročné, než to vypadá. DNA slona indického a mamuta je totiž shodná na 99,6 procent. Společně s mamutem chtějí oživit i mamutí step, která mnohem lépe vzdoruje oteplování. A nejlepší mamutí step bude s živými mamuty!
Dočkáme se? Kredit: Thomas Quine / Wikimedia Commons.
Dočkáme se? Kredit: Thomas Quine / Wikimedia Commons.

Známý texaský podnikatel v oblasti e-learningu a investor do nových technologií Ben Lamm spojil síly s populárním genetikem Georgem Churchem z americké Harvard University, aby založili startup Colossal Biosciences, který má k dispozici 15 milionů dolarů. Jejich cíl je vskutku kolosální. Hodlají přivést zpět mamuta, k čemuž využijí plnou sílu genetického editoru CRISPR. Už se o tom mluví delší dobu, tak se snad konečně pohnou ledy.

Ben Lamm (vlevo) a George Church (vpravo). Kredit: Colossal Biosciences.
Ben Lamm (vlevo) a George Church (vpravo). Kredit: Colossal Biosciences.

 

Pokud uspějí, tak by se měl opět narodit slavný mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) a možná by se mohl vrátit do arktické tundry. Lamm s Churchem jsou si zjevně dobře vědomi zhoubného vlivu filmové fantastiky na psychologii dnešní doby. Je vinou dobrých filmů, že lidé dnes v každé umělé inteligenci vidí Skynet a v každém pokusu o oživení vymřelého druhu Jurský park. Je to samozřejmě naprosto bláznivé, ale láska či nenávist veřejnosti často do značné míry rozhodují o financování či pohřbení projektu.

 

Proto vedení startupu Colossal Biosciences jedním dechem zdůrazňuje, že nebudují smrtící pasti na nešťastné turisty za účelem amorálního zisku, ale že jejich cílem je obnovit ztracený ekosystém, čímž by přispěli do boje proti oteplování, které se v tundře projevuje zvlášť ošklivě. De-extinkce, jak se libozvučně označuje kříšení vyhynulých druhů, by tím pádem mohla prospět jak chobotnatcům, tak i klimatu.

Mamutí step v severním Španělsku. Kredit: Mauricio Antón / Wikimedia Commons.
Mamutí step v severním Španělsku. Kredit: Mauricio Antón / Wikimedia Commons.

 

Mamut srstnatý je pro tyhle účely poměrně ideálním kandidátem. Arktický permafrost je plný jejich mršin. DNA mamuta je už dávno k dispozici. A stále ještě s námi žijí blízcí příbuzní mamutů, což jsou sloni indičtí. Je pravda, že experimentování se slony je o poznání komplikovanější než řekněme s octomilkami, ale vědci si očividně věří.

 

Vzkříšený mamut by měl být vlastně do určité míry hybridem mezi původním mamutem a slonem. To je ale ve skutečnosti v přírodě běžná situace. Oživit vyhynulý druh je teoreticky možné několika způsoby. Colossal si vybral ten zřejmě nejsnazší, což zvyšuje jejich šance na úspěch. Vezmou genom slona indického, který pak genetickým editorem CRISPR přepíšou na genom mamuta.

 

Je to snazší, než to na první pohled vypadá. Genom slona indického je totiž s genomem mamuta shodný na 99,6 procent. Bude tedy nutné přepsat pouhá 0,4 procenta genomu. I tak to bude dost práce, ale není to nic, co by s dnešními technologiemi a s odhodláním snílků nebylo možné zvládnout. Zárodek s přepsaným genomem bude zřejmě vložen do samice slona afrického, z praktických důvodů. Klíčovou otázkou samozřejmě je, kolik takových zárodků bude a jak dopadnou.

 

Colossal Biosciences chtějí vzkřísit nejen mamuta, ale i prostředí, v němž mamuti žili. Byla to takzvaná mamutí step, krajina se suchým a chladným klimatem, s nízkými porosty trav a bylin, která se rozkládala na značné části Eurasie a severní Ameriky. Na konci nejmladší doby ledové došlo k vymizení velkých druhů savců, včetně mamutů, se zásadním přispěním našeho druhu. Bez mamutů se ze severní části mamutí stepi stala tundra a z jižní části tajga.

 

Cílem Colossal Biosciences, ve spolupráci s projektem Pleistocenní park, který probíhá na Sibiři, je obnovit části ztracené mamutí stepi. Vtip je v tom, že vegetace a struktura mamutí stepi mnohem lépe odolávají oteplování. Obnova mamutí stepi by podle všeho zpomalila tání permafrostu, které vzbuzuje obavy, především kvůli uvolňování skleníkových plynů. Další věc je, že mamuti provázeli lidstvo od samotného počátku. Bylo by skvělé mít je tu zpátky.

 

Video: Bringing back the Woolly Mammoth to save the world | Ben Mezrich | TEDxBeaconStreet

 

Video: Rewilding at the Pleistocene Park

 

Literatura

New Atlas 13. 9. 2021.

Datum: 16.09.2021
Tisk článku

Související články:

Pomohou nám vzkříšení mamuti zarazit emise uhlíku v Arktidě?     Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2018)
Krátká historie amerického mamuta     Autor: Vladimír Socha (09.02.2017)
Mamutí krev s živými buňkami     Autor: Josef Pazdera (31.05.2013)
Nejmenší mamuti žili na Krétě, byli jen metr vysocí     Autor: Josef Pazdera (09.05.2012)
Východ jde klonovat mamuty     Autor: Stanislav Mihulka (21.03.2012)



Diskuze:

oné

Jan Mrkvicka,2021-09-17 10:32:43

Pozeral som náučný film o návšteve amerických novinárov u jedného ruského vedca, ktorý žije pre nich nepochopiteľným spôsobom života na Sibíri. Boli mierne šokovaní z rozsiahlosti a dôkladnosti prác ruských vedcov, ako môžu mamuti výrazne zlepšiť ekológiu týchto oblastí. Ak ich nebudú ľudia obťažovať.

Odpovědět


Re: oné

Zicho Trenčiansky,2021-09-17 13:19:24

Rusom sa medvede už zunovali? :)

odkaz na dokument máte prosím?

Odpovědět


Re: Re: oné

Jan Mrkvicka,2021-09-17 14:25:13

Bohužiaľ nemám odkaz. Bolo to niekde na satelite odhadom pred pol rokom. Mladý ruský vedec tam žije aj s rodinou, je tam permafrost, lebo ich zaviedol aj do podzemnej chladničky a svojpomocný most pri dome spevňoval brvnom, zasunutým do teplom "vŕtaného" otvoru. Obsluhoval tam aj nejakú väčšiu vedeckú stanicu. Boli tam komáre, ktoré mali po mamutích premenách zmiznúť. Po tom moste jazdil domarobeným traktorom s veľkými pneumatikami. V tých vedeckých prácach určite neboli medvede, museli to byť bylinožravce a väčšie aké by pripadali do úvahy v súčasnosti. Tuším, že súčasné zalesnenie malo paradoxne a prirodzene zmiznúť... To je asi tak všetko na čo si v mozaike spomeniem.

Odpovědět

Radši

Mojmir Kosco,2021-09-17 06:46:28

Bych věřil , že je to past na peníze než opravdová možnost cílové úpravy genetické informace podle cílené objednávky.V případě , že nevojenský laboratoř ke skutečně schopná vytvořit rekombinaci a transpozici mamuta tak tvrzení vědců že není schopna Čína upravit vir je přinejmenším sporné.

Odpovědět


Re: Radši

Richard Vacek,2021-09-17 07:07:29

Upravit vir není problém. Problémem je upravit ho tak, aby uspěl v tvrdých podmínkách přirozeného výběru mimo laboratoř.

Odpovědět


Re: Re: Radši

Mojmir Kosco,2021-09-17 07:27:03

Lidmi z branže veřejnosti bylo sděleno, že nemáme prostředky které by umožnily takto přesně upravit vir a že se tedy jednalo o přirozenou mutací.V případě mamuta kdyby se jednalo o zpětné šlechtění jako například u pratura..ale jedna se o úpravu na molekulární úrovni kdy rovněž nepoznáme zda se jedná o mutací !

Odpovědět


Re: Re: Re: Radši

Roman Sobotka,2021-09-17 13:58:41

Z mnoha diskuzi z poslednoho roku na tema 'vir z laboratore' je docela zjevne, ze lide tapou v terminech 'vyrobit' a 'navrhnout'. To prvni neni problem. Pokud vite, jak ma geneticka informace viru vypadat, 40 kb nasyntetizujete pismeno po pismenu. Navrhnout ale in silico pandemicky vir je pri soucasnem stavu poznani neresitelne. Geneticka informace mamuta je znama detailne, nic netreba navrhovat. Jenom kopirovat. Ale technicke prekazky jsou i tak obrovske, ze je to treba brat s velkou rezervou. Zadny mamut v horizontu 10 let nam tu na 99% behat nebude. George Church uz zalozil velke mnozstvi firem, je to vizionar, vetsina vizi ale nedojde dal, nez k prohlaseni do medii.

Odpovědět

?

Eva M,2021-09-16 21:39:23

"Pokud se nám podaří v některých oblastech Arktidy vypustit stáda mamutů, což není zase tak nereálná představa, tak by mamuti mohli svojí destruktivní přítomností zařídit, že se mamutí step opět podstatně rozšíří. A step absorbuje méně tepla než stromy. Takže pod stepí vydrží uhlík v permafrostu déle, než pod porosty dřevin. Stáda mamutů rovněž podupají sníh, takže přestane tolik ohřívat povrch půdy, což opět prospěje permafrostu"


.... začínám mít pocit, že "vědcům" v tomto punktu již solidně hrabe.

Odpovědět


Re: ?

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 22:19:44

to je len snaha o získanie grantov z fondov na ochranu klímy. Západ to asi moc nepozná, my ale áno. U nás bývalo v učebniciach predsa povinne niečo o proletariáte a vedeckom socializme, nie? Všetko sa muselo vysvetliť v tomto duchu.

Inak je to samozrejme pakovina. Les chráni spodné vrstvy, takže pod nimi bude chladnejšie, ako keby to Slnko priamo pieklo na zamrznutú zem. A to s tým udupaním snehu ;) ... asi nevedia načo mali tie veľké kly.

Inak odkiaľ máte ten text, v článku nebol.

Odpovědět


Re: Re: ?

Eva M,2021-09-17 14:57:17

Dobrý den, text je z předchozího článku /případně některého z předchozích článků, teď nevím jistě/ téhož autora k tomuto tématu.....

Odpovědět

Ono asi o toho mamuta nejde

Jarda Ticháček,2021-09-16 20:15:43

Spíše se přikláníme k názoru, že ten mamut je dobrou mucholapkou na peníze ze všech stran. Výsledkem nebude ani mamut, ani step, ale cca 273 patentů, 32 firem zabývajících vše špičkovou biotechnologií a výzkumný projekt na znovuoživení blbouna nejapného, včetně blbých a nejapných námořníků, kteří ho vyhubili.
Maně si vzpomínám, kolik peněz získal Musk na základnu na Marsu. Aby z něho po dvaceti letech vypadlo, že ten projekt by vyžadoval asi sedmdesát tisíc startů velkých raket.

Odpovědět


Re: Ono asi o toho mamuta nejde

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 22:23:53

Inak dobrá poznámka ... patenty atp ... nemalo by to byť tak, že firma, ktorá vyvinie patent z verejných peňazí, by ho mala vlastne nepatentovať?

Odpovědět


Re: Ono asi o toho mamuta nejde

Vít Výmola,2021-09-17 09:45:35

Na ty marťanské peníze zavzpomínejte podrobněji a nezapomeňte je i ozdrojovat. Tuto epickou story o Muskovi ještě neznám.

Odpovědět

40 párů

David Oplatek,2021-09-16 11:14:00

Aby se jim podařilo druh natvrdo vrátit zpět, potřebovali by alespoň 40 párů (nebo kolik). Kvůli genetické diverzitě. To už fuška trochu bude :)

Odpovědět


Re: 40 párů

D. Hruška,2021-09-16 13:39:05

Mě by spíš zajímalo, kolik budou potřebovat pokusů, než se jim vůbec povede přivést k životu alespoň jednoho jedince, který nebude trpět žádnou závažnou genetickou vadou.

Odpovědět


Re: Re: 40 párů

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 13:58:15

obzvlásť keď CRISPR nie je vôbec presný a okrem strihanie robí rearrangement veľkých častí genetického kódu, občas čosi vystrihne čo by nemal a tak ... ;) ... ale ja som za, poďme to spraviť.

Osobne si totiž myslím, že najlepší spôsob ako kolonizovať vzdialené planéty je poslať tam najskôr spóry upraveného života, ktorý nám planétu kolonizuje tisíce rokov predtým, než tam dorazí posádka s ľudmi. A to bez znalostí detailného ohýbania generického kódu nedáme.

Také scifičko, neprispôsobiť Mars na zemský život, ale život na podmienky na Marse. Bol by totálne iný, možno by to bez kyslíka ako okysličovadla nešlo ... ale možno áno.

Odpovědět


Re: Re: Re: 40 párů

D. Hruška,2021-09-16 14:21:30

Ona taky evoluce pracuje s přirozeným výběrem, nejen s mutacemi. Nejschůdnější by asi bylo zkombinovat postupné genetické úpravy se šlechtěním, při kterém by se vyřadili vadní jedinci.

Ono se řekne 99,6% genetická schoda, ale kolik ty 0,4% znamenají míst, které by musel CRISPR vystřihnout a nahradit?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: 40 párů

Honza S.,2021-09-16 21:25:42

DNA mamuta má 4g bází, tedy 0,4% je 16mio. Pro srovnání, člověk má 3g, a jen pseudo-gen odpovědný za tvorbu vitamínu C má cca 11k bází, a je rozbitý ze 3/4. Tam by mohli začít, jestli chtějí dělat užitečnou věc. S tou jednoduchostí nebude tak žhavé.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: 40 párů

D. Hruška,2021-09-16 22:23:55

Myslel jsem, že CRISPRu je jedno, jestli střihá jednu bázi nebo 11 tisíc, protože vystřihne celou sekvenci naráz. Šlo mi spíš o to, kolik takových sekvencí by museli u slona nahradit, aby získali mamuta. No jednoduché to určitě nebude.

Opravit u člověka gen na tvorbu vitaminu C by bylo fajn, ale má to dva háčky. První háček je etika. Cílenou genetickou modifikaci lidského embrya si lajznou jedině v Číně. Druhý háček je odladění. V organismu všechno se vším souvisí a je otázka, co by vlastní tvorba vitaminu C způsobila, jestli by nebyla moc intenzivní, jestli by nevzrostlo riziko krevních sraženin apod. Neříkám, že by se to nakonec nepovedlo, ale není žádná záruka, kolik obětí a postižených byste nejprve přivedl k životu/smrti.

Etika je podmíněna kulturou. Pro staré Řeky byla normální ba žádoucí určitá forma pedofilie, za kterou by dnes hrozil kriminál. Třeba za takových 100-200 let bude pro lidi normální geneticky upravovat embrya a v případě nevyhovujících vlastností jim provézt euthanasii, ale dnes to norální není.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: 40 párů

Honza S.,2021-09-16 23:07:06

Pochopitelně to nepůjde najednou, jelikož ty lišící se sekvence nejsou pohromadě. Což ale nevadí, jen se s délkou snižuje úspěšnost. Pořád je to jednoduchá matematika, věřím že těch 11k bází by mohlo být nejvíc, co by bylo potřeba najednou. Tedy by šlo minimálně o 1500 takových sekvencí.
Pro konkrétnější číslo je třeba porovnat už ty konkrétní genomy.
Každopádně v obou případech, jak s mamutem, tak vitamínem, jde jen o reprodukci toho, jak to původně zamýšlela příroda, o nic nového. Takže až takové obavy z toho nemám.
Etickou otázkou se to neliší, ta je také u obou případů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: 40 párů

D. Hruška,2021-09-17 00:07:47

Jenomže příroda něco zamýšlela, ono se to pokazilo, tak si našla jiné cestičky, se kterými se v původním plánu nepočítalo a teď by mohly naopak překážet. Organismus je plný různých regulačních mechanismů a hodně jich ani neznáme. U toho genu na výrobu céčka tělu dáte nástroj, ale předem nevíte, jak s ním bude hospodařit. U pokusného zvířete to není problém, u člověka ale chcete jistotu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: 40 párů

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 22:28:45

aby si sme to predstavili ... treba nahradiť len polovicu z toho, čo by bolo nutné nahradiť ak by sme zo šimpanza chceli spraviť človeka ... alebo naopak ;)

aj keď teda 4g bázi u slona vs. 3g bázi u človeka ... no ok, nie presne polovicu.

ďalšia vec a dovolím si povedať nemenej podstatná je črevná mikroflóra. Pokiaľ nemáme zmrazenú stolicu mamuta, nebudeme mať ani mamuta. Črevná mikroflóra medzi slonom a mamutom nemusela byť vôbec podobná.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: 40 párů

D. Hruška,2021-09-16 22:37:34

Předpokládám, že stolici máme k dispozici také, když se našli zmrzlí mamuti s nestrávenou potravou v žaludku.

Odpovědět

šavlozubí tygři

Libor Tomsik,2021-09-16 10:44:01

Zkusit uvést zpět do přírody mamuty je dobrý nápad. Máme vlky, vrací se medvědi. Máme nějaký použitelný genetický materiál z šavlozubých tygrů? A mají nějakého příbuzného, co by eventuálně šel použít, podobně jako sloni?

Odpovědět


Re: šavlozubí tygři

David Oplatek,2021-09-16 11:13:11

Já bych zas rád viděl na vlastní oči vakovlka.

Odpovědět


Re: Re: šavlozubí tygři

D. Hruška,2021-09-16 13:34:22

To jsou hlody :-))

Odpovědět


Re: Re: Re: šavlozubí tygři

D. Hruška,2021-09-16 13:53:36

Já to přečetl jako "vlkodlaka", tak nic :-) Vakovlk by asi měl smysl.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: šavlozubí tygři

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 14:00:40

V Cudzincoch od Svena Grossmana boli dokonca aj vlkodlaci ... ale len tak jemne na začiatku ... čítavý dobrodružný príbeh aj o tvoroch vzniknutých editovaním genómu.

Odpovědět


Re: šavlozubí tygři

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 13:50:46

ja si myslím, žeby sme mali uviesť do prírody aj srstnatého nosorožca, myslím že v Tatrách by sa mu mohli dariť. Aspoň by pribudol ďalší rizikový faktor pre českých turistov + ešte jaskynného leva, to by sa hrnuli davy turistov ... poďte si pozrieť leva, ktorého máte v erbe krajiny ... že vás môže zožrať, no a čo.

dosť irónie, spať do reality ... kľudne tieto zvery znovu vytvorme, ale musia byť v ZOO.

Odpovědět


Re: Re: šavlozubí tygři

Ladislav Truska,2021-09-16 18:29:25

to jsme se zasmáli..., díky...

Odpovědět

Obnova mamutí stepy?

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 09:34:17

Prečo autor tvrdí, že tundra sa s mamutami zmení na späť na mamutí step? A čo je zlé na tajge?

Inak zase z toho článku cítiť ľudskú pýchu, ktorá je aj hybnou silou ideológie antropogénnej zmeny klímy. Zásadné prispenie našeho druhu? +10 stupňov na konci doby ľadovej, planétka pred 12000 rokmi, ktorá trafila ľad v Grónsku (pravdepodobné je následne tsunami v celej "mamutej stepy", čo by čiastočne vysvetľovalo prudké zmrznutie mamutov s ešte nestrávenou potravou v ich žalúdkoch).

Akože, som rád že prišla iniciatíva na obnovu mamuta, mne sa tá myšlienka páči. Pritiahlo by to pozitívnu pozornosť ľudstva a mladá generácia by získala vízie a sny. Ako generácia spred 50 rokov, keď snívala o dobývaní vesmíru. Samozrejme by v tom boli aj negatíva.

A snáď tá ich snaha o mamutiu step sú len keci, ktorými si chcú získať zazelenalú verejnosť a fondy na obnovu klímy.

Odpovědět


Re: Obnova mamutí stepy?

Ludvík Urban,2021-09-16 10:15:05

Tajga nejspíš neposkytuje tolik potravy jako ta step.

Odpovědět


Re: Obnova mamutí stepy?

Vojtěch Kocián,2021-09-16 14:45:32

Otázkou je, kolik jiné lovné zvěře na té mamutí stepi žilo a jak rychle se množili. Na afrických savanách je snazší ulovit menší zvěř než slony a ta se tam vyskytuje v obrovských počtech a má spoustu potravy, aby se stihla množit rychleji než ji stačil člověk doby kamenné lovit. Navíc tam nemusel jen lovit, dá se najít i rostlinná potrava, což je na severu zase větší problém.
Samozřejmě člověk nebude jediným faktorem, konec doby ledové musel mít velký vliv a pravděpodobně větší než člověk. Zvlášť na Sibiři a v Kanadě, kde nejspíš nikdy nebyla příliš početná lidská populace.

Odpovědět

Nejpoučnější věta z celého článku:

D. Hruška,2021-09-16 07:52:00

"Je to samozřejmě naprosto bláznivé, ale láska či nenávist veřejnosti často do značné míry rozhodují o financování či pohřbení projektu."

Tak to bohužel ve světě funguje, rozum má smůlu, jde o emoce. V tom mimochodem spočívala hlavní genialita von Brauna a v současnosti Elona Muska - že dokázali o svých vizích přesvědčit masy. Jejich technický přínos by zvládlo zastat mnoho jiných inženýrů, ale nedokázali by sjednotit masy pro nějakou myšlenku.

K mamutovi: Snaha o návrat druhu, který se v přírodě neujal, je krásným mementem moderního zpátečnictví :-)) Pozitivní je, že ten výzkum do budoucna nepřímo pomůže genetickému vylepšování člověka nebo chovných zvířat.

Odpovědět


Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Vojtěch Kocián,2021-09-16 08:55:43

K Von Braunovi: Američané se původně chtěli obejít bez něj (jen s jeho V2), ale výsledky měli rozpačité, tak nakonec toho Germána pozvali. Tedy moc jiných inženýrů to evidentně nezvládlo, ale na propagaci měl vliv poměrně malý. Spíš mu novináři vyčítali jeho historii a ptali se, jaká je šance, že Saturn V spadne na Londýn. Od propagace měli Američané Kennedyho.

K Muskovi: To je zase především skvělý obchodník a šéf. O přesvědčení mas mu tolik nejde (alespoň pokud jde o SpaceX, u Tesly ano), to je spíš vedlejší efekt. Co se mu ale daří, je shánět sponzory, zakázky, vyjednávat se zákazníky, úřady a dostávat z vlastních zaměstnanců i dodavatelů to nejlepší.

K mamutovi: Zas tak neúspěšný druh to nebyl. Takových, co nepřežily setkání s homo sapiens byla spousta a kdyby se začátkem 20. století nezačalo s ochranou těch dalších ohrožených, bylo by jich ještě víc. Ale jo, je to zpátečnictví, zvlášť pokud jde o tu rezervaci s původním prostředím.

Odpovědět


Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

D. Hruška,2021-09-16 10:22:25

Von Braun nezačínal v USA jako konstruktér s geniálními nápady, ale především jako člověk s praxí při řízení projektu podobného kalibru, za kterého mluvily výsledky. A tu praxi získal jenom díky tomu, že dokázal nacistům prodávat svoje vize. Byl to šlechtic s kultivovaným a přesvědčivým vystupováním, což mu dost pomáhalo. S těmi masami jsem se špatně vyjádřil, jde hlavně o přesvědčování partnerů a "svých" lidí. A v tom byli Musk i von Braun špičky. K přesvědčování mas už pak stačí profesionální propaganda.

Jestli do toho mamutího startupu lidi nalijou miliardy, bude to na podobném principu - sice z toho nekouká zisk, ale lidi se nadchnou pro nějakou vizi hlavně "z lásky". Stejně jako u dobývání kosmu nebo u elektromobility před deseti lety.

K mamutovi: Homo sapiens se sice na vyhynutí mamutů více či méně podepsal, jenže v té době žil homo sapiens ještě v tom správném EKO spojení s přírodou. Proto vyhynutí mamuta považuji za přírodní proces.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 13:47:27

myslím že vyhynutie mamuta nemá na svedomí človek, to je len naša pýcha. Ako som písal inde, zabúda sa na:
- klimatickú zmenu na konci doby ľadovej (+10 stupňov v priebehu pár desaťročí)
- dopad planetky do Grónskeho ľadovca
- oslabenie magnetické poľa Zeme a vychýlenie pólov (deje sa cyklicky každých približne 12000 rokov)

ani v Afrike dosiaľ nevyhubili slonov, aj keď vďaka ochrane ... lenže ochrana je voči pytliakom so samopalmi, klasický lovci s oštepmi si ulovia slona občas. Proste nie, vyhubenie mamutov ľudmi nesedí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

D. Hruška,2021-09-16 14:31:50

Tak vyhubit jsme prokazatelně dokázali lecco, to nesouvisí s pýchou. Nemyslím, že by člověk byl jediným vlivem, ale jako lovec svoji roli sehrát musel, otázka je, jak velkou.
https://1url.cz/7KVWw

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 22:49:01

myslím si, že ľudia im mohli zasadiť poslednú ranu, doraziť tie, ktoré nezabila zmena klímy. Keď vidím aké obrovské sú stáda sobov v tajga, keď som videl starý ČB záznam z lietadla so stádom slonov od horizontu k horizontu ... tak neverím že taký počet takých obrovských tvorov by dokázali ľudia vyhubiť. Toľko nás vtedy nebolo.

Zato odhad počtu mamutov je medzi 5-200 miliónmi.
https://www.researchgate.net/figure/Estimated-Number-of-Woolly-Mammoths-in-Eurasia-in-Five-Time-Periods-A-and-the-Number-of_fig4_5468918

Tí ľudia neboli jedinci, ktorí by mali palné zbrane ako keď sme zlikvidovali bizónov. Proste keby ich neskosili prírodné podmienky, my sme to nedokázali, aspoň nie vtedy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Jan Novák9,2021-09-17 00:06:49

Zajímavé je že mamuti všude vyhynuli chvíli potom co tam přišli lidé a na sibiřských ostrovech byli ještě před 4000 lety, než se tam dostali lidé.
Mamuti měli smůlu že narazili na bělochy. Sloni v Africe měli štěstí že narazili na nejmenované lidi kteří nejsou schopní vykopat si studnu přesto že hladina spodní vody je ve třech metrech a raději chodí několik kilometrů pro špinavou vodu z kaluže, zato obohacenou o parazity.

Když člověk nemá žízeň, naco kopat. Když už má žízeň, kopání trvá příliš dlouho.
Totéž s mamutí pastí. Chytit mamuta nebo slona dá spoustu práce a je třeba to naplánovat. Plánování je věc která Afričanům opravdu nejde.
Navíc maso v afrických podmínkách nevydrží jedlé ani tak dlouho jak by trvalo vykopat past.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-17 09:14:28

Dobré argumenty ste uviedli. Žeby tie mamuty boli také ľahké ciele a my takí dobrí lovci?

Len viete, ja pochybujem o tom, že sme takí skázonosní, lebo je to proste v móde.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

D. Hruška,2021-09-17 10:25:37

Říká se tomu postfaktická doba. Každý si vybere svoji pravdu nikoliv na základě důkazů, ale podle osobních preferencí. Konformisti věří tomu, co je v módě, rebelové pravému opaku a pravda ať si třeba trhne nohou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-17 13:14:40

tak nejak, ale zase aj nie ;) pravda je len jedna.

Teraz je tiez v mode spochybnit vsetko a kazdeho. Tiez je ale otazka, ci je to tak len teraz, alebo to uz bolo?

Je pravda, ze sa nam rozpada dovera v autority, ale to suvisi so vseobecnym vzdelanim. Kazdi so znalostou historie by mal vediet, ze autority nehlasali/nahlasaju pravdu, ale to, co sa im hodi do kramu. Je toto rebelsky pohlad, ktory tu bol vzdy?

Co su fakty? Kde je hranica medzi dogmou a faktom? Kto ju urcuje? Podla mna len sila propagandy a ludska pohodlnost skumat do hlbky.

Je fakt ze Zem je gulata? V argumentacii s plochozemcom to postaci ... ale faktom je, ze Zem nie je gulata, skor nieco ako zemiak.

Antropogenne CO2 je hlavny faktor oteplovania ... dogma alebo fakt? Masirovany sme tym, ze fakt. Ale nemale mnozstvo studii vychadza vo vedeckych casopisoch, z ktorych vyplyva ze nie, klimaticke modely vplyv CO2 precenili. Len to ludia v tom namoceni uz nechcu pocut, je v tom uz vela reputacie, penazi ... celu zivotnu drahu na tom postavili.

Ked sa tak pozriem do historie ... kedy mozno povedat, ze bola doba fakticka, ak je teraz postfakticka?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Jan Novák9,2021-09-17 21:38:01

Autority nikdy nelhaly tak okatě (např. všechny ledovce se rozpustí před rokem 2020) a neměnily názory tak rychle.

Bramboru o průměru 12,742cm která se od ideální koule liší o 0,43mm budu považovat za kulatou protože rozdíl bez mikrometru nepoznám, a vy také ne.

Je úplně jedno jestli CO2 je nebo není antropogenní a jestli způsobuje oteplování, protože i kdyby Evropa kolektivně spáchala sebevraždu tak CO2 bude stoupat dál. Světový přírůstek mimo Evropu hravě nahradí jakékoliv úspory kvůli kterým si EU zničí hospodářství. Úsporu EU za rok 2019 přírůstek produkce jinde překročil 50x.
Kolaps ekonomiky a inflace způsobená Green Dealem zabrání přijetí opatření které by alespoň částečně mohly něco řešit (jádro).
Uhlíková neutralita je totální fantas, jsou jen dva způsoby jak jí dosáhnout, jeden je úplný návrat do středověku se vším všudy a druhý je vyhlazení obyvatelstva. Jakákoliv moderní technologie je zatížená produkcí CO2 kterou jí žádné odpustky neodpářou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-20 11:54:27

mne to príde že biela rasa si ordinuje (alebo jej bola naordinovaná?) kolektívnu samovraždu. Sú mladí a sprostí, ktorí kvôli klíme nechcú mať ani deti. Plošne nám je vnucovaná vakcína, ktorá sa hrá s našou DNA (transkriptáza z mRNA do DNA je aj u ľudí bežná). Bohvie čo to spraví v horizonte 10-20 rokov. A vraj ten spike je podobný prionom, co je pruser, ktory sa moze prejavit o 30 rokov ... cize ak zaockuju aj deti, tak potom na vrchole ich produktivneho veku.

A ano, s tym CO2 je to jedno, len nechapem tej kolektivnej hluposti. A hlavne vo vedeckych kruhoch. Samy vedci vedia, ze sa publikuju biased studie v roznych oblastiach (najnovsie COVID, lebo vsetci chcu trochu slavy a svet je hladny po novinkach) ... ale o CO2 a nutnosti GreenDeal pochybovat nebudeme.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Vojtěch Kocián,2021-09-16 14:34:16

S tím souhlasím. Jen je třeba si uvědomit, že Von Braun i Musk se prosadili v oboru masivně podporovaném vládami. Skvělí konstruktéři a manažeři, ale veřejné PR v podstatě nepotřebovali. Ať už dostali peníze tajně pro vojenský projekt nebo veřejně v rámci vládní/agenturní zakázky, veřejnost jim do toho moc kecat nemohla. Ten mamutí startup takovou podporu nemá, takže se musí spolehnout na přímé shánění peněz a ještě bude muset odrážet argumenty a případně i legislativu kritiků. Z tohoto pohledu je na tom mnohem hůř, i když technicky je to asi o dost snazší než doletět na Měsíc a zpět.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

Zicho Trenčiansky,2021-09-16 22:34:21

tu by som zase ja nesúhlasil, technicky je to náročnejšie. Ak to Američania naozaj dali za 10 rokov, tak pri tomto projekte je to minimálne na 20.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nejpoučnější věta z celého článku:

D. Hruška,2021-09-16 22:57:15

Nejdřív musíte definovat kritérium náročnosti, abyste se mohli dohadovat ;-) Co je náročné pro jednoho, může být pro druhého hračka a naopak. Například urazit 130km za hodinu nebo spočítat na kalkulačce odmocninu z desetimístného čísla pro mě je hračka, ale elektrolýzouu získat sodík bych nezvládnul, ačkoliv to zvládli už v roce 1807 v době, kdy o budoucí elektrifikaci ani netušili a elektřinu brali z primárních článků. Nebo třeba jestli je náročné postavit pyramidu, že... konstrkukčně primitivní, ale náročné.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace