Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.
Dřívější výzkum ukázal, že by takovou krizi zřejmě mohlo odvrátit městské zemědělství, tedy produkce potravin ve městech, konkrétně v domácnostech, městských komunitách nebo třeba ve střešních farmách. Novozélandští odborníci Matt Boyd z Adapt Research Ltd a Nick Wilson z University of Otago tento scénář propracovali do hloubky.
Zajímalo je, zda by městské a příměstské zemědělství mohlo v postapokalyptické situaci uživit modelové město střední velikosti. K tomuto účelu si vybrali Palmerston North na Novém Zélandu, přezdívaný Palmy, vnitrozemské město na řece Manawatū se zhruba 91 tisíci obyvateli. Nachází se v krajině s temperátním klimatem a představuje tím pádem běžný typ města ve vyspělé zemi.
Badatelé spočítali, že městské zemědělství by samo o sobě uživilo jen asi pětinu obyvatel Palmy. Pokud by se ale lidem povedlo farmařit ještě na dalších 1 140 hektarech příměstské zemědělské půdy, zajistili by dostatek jídla pro všechny ve městě. Dalších cca 110 hektarů by bylo třeba pro produkci biopaliva, aby tam měli čím pohánět zemědělské stroje.
Co by lidé po zániku civilizace měli pěstovat? Při normálním klimatu by bylo pro městské zemědělství optimální volbou vzhledem k maximálnímu zisku výživy na co nejmenší ploše pěstování hrachu a na příměstských farmách by to byly brambory. Pokud by nastala globální zima, lidé by nejlépe uspěli s cukrovou řepou a špenátem ve městech a s pšenicí a mrkví v příměstských oblastech.
Zbytky lidstva by se musely spolehnout na zcela lokální produkci a zpracování potravin i dalších komodit. Bylo to náročné a hluboce neefektivní. Další věc je, že lokální produkce je dost riziková, v neposlední řadě kvůli násilí neúspěšných nebo nenasytných sousedů. Každopádně bude lepší globální katastrofu nepřivolávat.
Video: Palmerston North City and Manawatu Regional Video
Literatura
Zaručené tipy pro lidstvo k přežití globální apokalypsy
Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2017)
Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?
Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Výzkum kostí obětí bourá hluboce zažitý mýtus o pandemii roku 1918
Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Simulace zombie apokalypsy skvěle pomáhá s výzkumem pandemií
Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2023)
K diskusím o pandemické smlouvě s WHO
Autor: Dagmar Gregorová (14.11.2023)
Jak přežít krize v rozbouřeném světě: Doporučení archeologů
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2025)
Diskuze:
Možná ne až taková blbost
F M,2025-05-14 01:35:47
Při zatčení do originálu mě napadlo jak můžou vzdělání lidé napsat takovou blbost, tedy poměrně odborně, ale přeci.
Napřed jsem zvažoval specifika nového Zélandu, která by mohla lecos vysvětlit. Jenže světe div se ono se vycházelo z jiných zemí "z metaanalýz z rozvinutých zemi středního pásu" získaná čísla se "jen" aplikovala na mapy toho města. Po trošce trápení mozku mi tam stejně zůstalo dost problémů, třeba jako jak se dožít první sklizně, chtějí živit celou populaci a první čekanku čekají za měsíc, no ovšem to se událost musí udát ve vegetačním období a samozřejmě z toho nikdo zimu nepřežije (o čemž jsem nic nečetl a i když jsem nečetl vše, odstavce které se toho měli týkat ano). Obilí, brambory, nebo kukuřice (ta se nebere vůbec), tedy něco co je schopno vytvořit nějaký výnos, tak to moc rychle nestihne. A věřte dnes se již ani malé město rabováním vesnic neuživí ani na pár dní (leda by tam byla velká stáda, která tam ovšem nikdo ani autoři nechtějí).
V podstatě příliš nepočítají s neúrodou, tedy ano berou limitující faktory třeba to množství světla, ale s chorobami, suchem, škůdci a dalšími věcmi moc ne. Všechna půda (nezpevněná/nezastavěná) se bere jako úrodná a připravená k osetí a osvětlená, úroda se bere z "ideálních" sklizní s dostatkem hnojiv, vody, postřiků atd. Není problém ani osivo, ani do příštích let, nejsem odborník, ale současné výnosy bych řekl že moc generací (let) nevydrží. Stejně tak ten odhad spotřeby biopaliv mi přijde v lepším případě zlomkový. Z dlouhodobějšího hlediska potom samozřejmě nebudou náhradní díly, takový moderní traktor se dlouho na koleně udržovat nedá, pokud se začne něco lepit na koleně jde efektivita do kopru. Skladování, úpravy, konzervace a ztráty při tom se také nekonají.
Ta pěkná čísla se týkají (orientačně) hrachu a mimo město brambor a ideálních podmínek, s nukleární zimou a stále maximálně úrodnou půdou atd. se přechází na čekanku, tuřín a mimo město pšenici, s různými mezistupni.
Populaci berou jako poslušnou, nepočítají s krádežemi a vandalismem už vůbec drancováním, ale asi ani s armádou a policií a vyšší spotřebou všeho. Což mi nějak nejde do hromady. Nejsem si jist zda počítají zvýšený kalorický příjem kvůli nefunkčnosti dopravy, fyzické práci, termoregulaci atd.
Na druhou stranu píší, že nepočítají věci jako konzumace kořenů čekanky (no potom je samozřejmě potřeba víc hnojit což nezmiňují), produkci z odpadu (přes slepice) ovšem z už jednou započítaných (snězených) potravin, hub, skleníků ve sklepě a dalších zábavných zdrojů, díky kterým by se bilance o trošku zlepšila.
Nakonec doporučují preventivně prodražit normami a předpisy život ve městě snad na násobky o omezeních a zákazech nemluvě.
Ještě zdůrazním, že jde v podstatě o monokultury, jen pár druhů se všemi zanedbanými vlivy na choroby a škůdce. Při pěstování zeleniny natož nějakého masa, půjde celý výpočet do kopru. Stejně tak při potřebě ty nové oblasti, pochopitelně častěji malé kousky, méně kvalitní půdy (počítané jako úrodné) obdělat. O zimě (natož té nukleární) a dřevě, skladovacích prostorách a dalších palivech nemluvě.
No a nakonec mi to došlo, ona to taková blbost není, vycházejí z dat z rozvinutých zemi středního pásu. Takže to je první opravdu alespoň trochu realistický návod i pro země EU jak přejít a přežít přechod na udržitelné hospodářství. Sice to ještě chce trochu doladit, alespoň nějaká nadprodukce něčeho cenného bude třeba, aby se výměnou získaly věci, které se bez průmyslu získat nedají, třeba na ty staré zetory či ekvivalent schopný jezdit prakticky na cokoli a náhradní díly.
Mám to dost chaoticky, ale snad to dává smysl.
Re: Možná ne až taková blbost
Eva M,2025-05-14 12:48:37
"vycházejí z dat z rozvinutých zemi středního pásu" -- to je prave to trosku otazne, ona ta puda tam bude trosku jina
co ovsem NZ ma a Strakonice nemaji, je moznost sezrat velryby a tucnaky, pripadne krevety a podobne potvorstvo
tam by spise byla zajimava analyza stavu planktonu - skoda, ze pan Socha je vyhradne pres ty dinosaury
kazdopade neni vhodne, aby k necemu podobnemu doslo, Strakonice by na tom byly fakt blbe
Re: Re: Možná ne až taková blbost
F M,2025-05-15 12:59:08
S mořem se tu nepočítá.
Což neznamená, že v reálu by ho nevyužili, od oka podle mapy mi to přijde cca 30km vzdušnou čarou, po větší silnici (viditelné při rozumném zoomu vedoucí do sídla s přívěskem beach) od cca +50km, ovšem nějaký menší přístav se mi hledat nechce, lze vybudovat nouzový, jde spíše o to jestli jsou/přežijí v okolí rybářské lodě a tak. Jaký by byl dopad na mořský život při nukleární zimě (plankton)? Myslím, že velký, ale setrvačnost produkce by od oka měla být, zvlášť v těch kritických měsících/letech přechodu vyšší. Ale to jsou jen mé úvahy.
Blbě by na tom nebyly jen ty Strakonice, řekl bych, že dnes by se u nás měly problém uživit i větší vesnice (městysi, cca 1500, nebo sloučení menších), natož města s desítkami tisíc obyvatel a výš. Takže by nás pokud se budeme chtít dostat alespoň na přibližně stejný základ jako Nový Zéland, nejprve čeká redukce na pětinu, spíše větší a potom ještě ten přechod na reálná čísla . Přeci jenom zde je vesnice za každým rohem a i většina obyvatel vesnice jsou buď měšťáci, nebo důchodci. Něco víc než zavařeniny a sezónní zeleninu pěstuje málokdo, rozjet něco mimo "JZD"/soukromníky, by byl problém, o semenech, postřicích, hnojivu dalších už nemluvě vůbec, ta neudržitelnost moderních strojů bez zázemí platí i zde. A samozřejmě kvůli té hustotě obyvatelstva je třeba počítat i s velkým objemem dřevin. Byla by toho spousta, prakticky vše směrem k horšímu.
Na hlad není potřeba katastrofa
Martin Novák2,2025-05-11 09:10:29
Stačí Green Deal nebo jakákoliv jiná forma rozvinutého socializmu kdy průmysl a zemědělství řídí hrstka lidí kteří tomu vůbec nerozumí a nikdo jim do toho nesmí kecat. O co méně mají znalostí jak to funguje o to víc idejí jak by to mělo vypadat.
Městské zemědělství není zas taková novinka, už Fidel Castro na Kubě doporučoval občanům 20 kuřat na balkóně v paneláku. Jenom zatajil čím je krmit. Dokázal způsobit hladomor v zemi kde roste úplně všechno jako zběsilé a sklizeň je 3x do roka.
postapokalyptická hra
Karel V,2025-05-10 09:55:06
Pokud Vás zajímá postnuclear a postapo tématika, mrkněte na naší českou hru https://vaultpunk.com diky a bavte se :)
Nový Zéland - exportér potravin
Eva M,2025-05-10 08:26:37
Nový Zéland je významným vývozcem potravin.
Obyvatelstvo je tradičně otužilé, pracovité, organizované, zimy na většině území snesitelné.
V tomto ohledu je na tom jižní ostrov hůř, ale zas myslím, že jsou vybavení.
Vzhledem k tomu, že tamní rostlinstvo je trošku jiné (mimo jiné prý v důsledku absence savců až do historicky nedávného příchodu člověka nepřizpůsobenost okusu, původní rostliny jsou stálezelené neopadavé), jsou patrně trochu jiné i tamní půdy, těžko říct, zda je to pro NZ plus nebo mínus.
Mají moře a lodě/čluny a tradici.
Tož i když je novozélandský Palmerston dost na jihu, zrovna s Novým Zélandem by to myslím nedopadlo špatně.
Spíš je otázka, jak by to dopadlo třeba s Brnem, Strakonicemi nebo s Valašským Meziříčím.
Možný příklad
Aleš Procháska,2025-05-10 08:03:29
Ještě na konci osmdesátých let byly vidět stopy takového přístupu v Rumunsku (Timișoara). Tou apokalypsou byl samozřejmě Ceaușescu a jeho vláda. Lidé dělali co uměli, nejdřív spálili všechno co kde rostlo, třeba městské stromy. Do stěn paneláků proražené díry a vystrčené plechové komínky, asi od improvizovaných kamen. Trávníky, čtverce půdy kolem stromů v chodnících, každý nejmenší kousek půdy, vše bylo podle svědectví místních osázeno bramborami. Nepodařilo se mi zjistit jak se zajistili proti krádežím úrody, ale prokazatelně přežili.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
