Postapo zemědělství: Jak město střední velikosti přežije zhroucení civilizace?  
Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.
Palmerston North. Kredit: Michal Klajban, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Palmerston North. Kredit: Michal Klajban, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

 

Nick Wilson. Kredit: University of Otago.
Nick Wilson. Kredit: University of Otago.

Dřívější výzkum ukázal, že by takovou krizi zřejmě mohlo odvrátit městské zemědělství, tedy produkce potravin ve městech, konkrétně v domácnostech, městských komunitách nebo třeba ve střešních farmách. Novozélandští odborníci Matt Boyd z Adapt Research Ltd a Nick Wilson z University of Otago tento scénář propracovali do hloubky.

 

Zajímalo jde, zda by městské a příměstské zemědělství mohlo v postapokalyptické situaci uživit modelové město střední velikosti. K tomuto účelu si vybrali Palmerston North na Novém Zélandu, přezdívaný Palmy, vnitrozemské město na řece Manawatū se zhruba 91 tisíci obyvateli. Nachází se v krajině s temperátním klimatem a představuje tím pádem běžný typ města ve vyspělé zemi.

 

Logo. Kredit: University of Otago.
Logo. Kredit: University of Otago.

Badatelé spočítali, že městské zemědělství by samo o sobě uživilo jen asi pětinu obyvatel Palmy. Pokud by se ale lidem povedlo farmařit ještě na dalších 1 140 hektarech příměstské zemědělské půdy, zajistili by dostatek jídla pro všechny ve městě. Dalších cca 110 hektarů by bylo třeba pro produkci biopaliva, aby tam měli čím pohánět zemědělské stroje.

 

Co by lidé po zániku civilizace měli pěstovat? Při normálním klimatu by bylo pro městské zemědělství optimální volbou vzhledem k maximálnímu zisku výživy na co nejmenší ploše pěstování hrachu a na příměstských farmách by to byly brambory. Pokud by nastala globální zima, lidé by nejlépe uspěli s cukrovou řepou a špenátem ve městech a s pšenicí a mrkví v příměstských oblastech.

Zbytky lidstva by se musely spolehnout na zcela lokální produkci a zpracování potravin i dalších komodit. Bylo to náročné a hluboce neefektivní. Další věc je, že lokální produkce je dost riziková, v neposlední řadě kvůli násilí neúspěšných nebo nenasytných sousedů. Každopádně bude lepší globální katastrofu nepřivolávat.

 

Video: Palmerston North City and Manawatu Regional Video

 

Literatura

Phys.org 7. 5. 2025.

PLoS ONE online 7. 5. 2025.

Datum: 10.05.2025
Tisk článku

Související články:

Zaručené tipy pro lidstvo k přežití globální apokalypsy     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2017)
Globální nákaza: Jak by mohl vypadat patogen úspěšné pandemie?     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2018)
Výzkum kostí obětí bourá hluboce zažitý mýtus o pandemii roku 1918     Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Simulace zombie apokalypsy skvěle pomáhá s výzkumem pandemií     Autor: Stanislav Mihulka (27.10.2023)
K diskusím o pandemické smlouvě s WHO     Autor: Dagmar Gregorová (14.11.2023)
Jak přežít krize v rozbouřeném světě: Doporučení archeologů     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2025)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz