K oblíbeným hororovým motivům patří i oživlé kusy těl, které si žijí vlastním životem. Vědci nedávno narazili na podobný případ v reálném světě, i když to zrovna není potměšilá ruka s pěti prsty, která by šmejdila po zemi jako fretka. Tohle frankensteinovské monstrum žije na mořském dně.
Sara Jobsonová z kanadské Memorial University of Newfoundland a její kolegové zjistili, že když uříznou kusy tkáně ze sumýše Psolus fabricii, žijí tyto explantáty dál svým vlastním životem déle než tři roky v přirozené mořské vodě. Jde o první známý případ takto dlouhodobého přežívání a pokračujícího růstu oddělené tkáně nějakého podobného živočicha mimo kontrolované a sterilní laboratorní prostředí.
Mohl by z toho být nový a dostupný experimentální model pro biomedicínu. Jak říká kolegyně Jobsonové Rachel Siplerová, zatím sice z odřezků nevypěstovali novou, kompletní mořskou okurku, ale pozorují růst a diferenciaci buněk několik let po odříznutí této tkáně ze sumýše.
Představte si ještěrku, které upadne ocas. Podle Siplerové se dnešní výzkum regenerace zabývá především tím, jak takové ještěrce naroste nový ocas. Oni se s kolegy řeší to, jak udělat z odděleného ocasu novou ještěrku.
Je pravda, že mnozí ostnokožci, sumýše nevyjímaje, jsou známí mimořádnou schopností regenerace a jen zanedbatelným stárnutím buněk. Vědci ale předpokládali, že oddělená tkáň sumýšů nakonec odumře. Jobsonová s kolegy si ale všimli, že tkáň ze zmíněného sumýše ani po několika týdnech nerozpadla. Naopak se ukázalo, že roste.
Zombie tkáň sumýše diferencuje buňky, reorganizuje se a probíhá v ní aktivita imunitního systému. Nemá ústa a živiny získává vstřebáváním aminokyselin rozpuštěných v mořské vodě. Jak podotýká Siplerová, přirozená mořská voda je z experimentálního hlediska asi tím nejméně sterilním a mikrobiálně nejrozmanitějším prostředím, jaké mohli použít. Zombie tkáni to podle všeho vyhovuje. Bioinženýři si pochvalují, že se sumýši snadněji chovají a tolik nedráždí etiky. Jak se zdá, brzy půjde pod nůž spousta sumýšů.
Video: List of Animal of Order Dendrochirotida Family Psolidae psolus psolidium tenue punctatus ornata
Literatura
Lidské srdce se samo obnovuje
Autor: Jaroslav Petr (06.04.2009)
Průlom v regeneraci savců po vypnutí jediného genu
Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2010)
Wolverine inspiroval průhledné a regenerující umělé svaly
Autor: Stanislav Mihulka (29.12.2016)
Obětuj tělo, zachráníš se... snad
Autor: Dagmar Gregorová (14.03.2021)
Lidské srdce má skrytou schopnost hojení
Autor: Jaroslav Petr (26.11.2024)
Prokletí lidského rodu? Hojíme se třikrát pomaleji než šimpanzi
Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2025)
Diskuze:
Přežívání?
Jan Šimůnek,2026-06-02 14:23:43
Měli jsme na zahradě plazivý jalovec. Protože je mezihostitelem plísně, která střídá tento druh a hrušky, u nichž mj. znehodnocuje plody, tak jsem ho ořezal a zlikvidoval všechny zelené větvičky. (Vyjma tisu z našich dřevin není žádná jehličina s to obnovit asimilaci, když přijde komplet o jehličí.) Přesto ještě po dvou letech, kdy jsem se rozhodl zlikvidovat zbytek, to bylo ještě živé.
Re: Přežívání?
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-02 14:53:43
Je známé, že již diferenciované rostlinné buňky se dokáží vrátit do kmenového stavu. Na tom stojí vysoká regenerační schopnost rostlin (např. když z uřízlého proutku vloženého do vody začnou růst kořínky). Živočišné buňky ale tuto schopnost běžně nemají.
Re: Přežívání?
David Dobeš1,2026-06-03 15:23:38
Asi se jednalo o rez hrušňovou (ve skutečnosti je to několik příbuzných druhů, rostou na různých jalovcích). Je dvoubytná, zimu přežívá na jalovcích a přes sezónu infikuje hrušně. Jalovec oslabuje, ale je postrachem hrušní stovky metrů daleko. Na jaře vyrůstají na jalovcích nápadné oranžové rosolovité útvary, které po dozrání práší dál.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
