Vodík bojuje o místo v moderní energetice. Přebytky energie z obnovitelných zdrojů lze přeměnit na vodík a ten pak využít třeba k pohonu masivních motorů, které zajistí spolehlivou výrobu elektřiny bez emisí, pokud jde o zelený vodík.
Finská technologická skupina Wärtsilä právě takový motor, který jel stoprocentně na vodík, nedávno jako první na světě připojila k reálné rozvodné elektrické síti, v tomto případě ve městě Bermeo na severu Španělska.
V tomto testu sehrál hlavní roli model Wärtsilä 31H2, který je v současnosti největším motorem na čistý vodík na světě. Je součástí řady Wärtsilä 31, která zahrnuje jedny z nejúčinnějších čtyřtaktních motorů na světě, které mohou pohánět různá paliva. Zatímco dosavadní koncepty elektráren pro vodíkovou energetiku využívaly motory spalující směs vodíku a zemního plynu, tento test potvrdil, že generátory připojené k síti mohou fungovat úplně bez fosilních paliv.
Španělsko už teď vyrábí významnou část elektřiny z obnovitelných zdrojů a zároveň se snaží snížit svou závislost na nestabilních světových trzích s palivy. Systém s vodíkovým motorem přitom reaguje na klasický problém moderních elektrických sítí, který souvisí s kolísající produkcí elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Instalovaný výkon solárních a větrných elektráren rychle roste. Výroba elektřiny ze slunce a větru přitom stále do značné míry závisí na počasí a denní době. Provozovatelé energetických sítí proto potřebují záložní zdroje energie, které dovedou rychle zareagovat, když výroba obnovitelných zdrojů poklesne nebo naopak prudce vzroste poptávka odběratelů.
Zelený vodík je populární díky tomu, že nevytváří žádné emise uhlíku a umožňuje čistou výrobu elektřiny. Když solární nebo větrné elektrárny vyrobí více elektřiny, než je právě potřeba, je možné takovou nadbytečnou energii využít k pohonu elektrolyzérů, které rozkládají vodu na kyslík a vodík.
Takto vyrobený vodík je možné uskladnit a v době, kdy je poptávka po energii, ho lze spalovat v motorech, jako je právě Wärtsilä 31H2. Ty pak vyrábějí elektřinu bez emisí uhlíku a pomáhají zajistit nepřetržité dodávky energie. Kromě stabilizace rozvodných sítí mohou masivní vodíkové motory vyrábět energii v odlehlých oblastech nebo třeba v zařízeních s vysokou a nepřetržitou spotřebou energie, od intenzivních výrobních provozů až po datacentra.
Video: World’s first large-scale 100% hydrogen engine power plant | Wärtsilä
Optimal primary power for data centers | Wärtsilä Energy
Literatura
Rolls-Royce poprvé zažehli letecký turbovrtulový motor na vodík
Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2022)
Universal Hydrogen úspěšně otestovali megawattový pohon na kapalný vodík
Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2024)
Mamutí motor Wärtsilä se stal kolosálním generátorem čisté energie
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2024)
Retrofitová technologie umožňuje plynovým mikroturbínám spalovat vodík
Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2024)
Francouzi staví turbovrtulový motor na kapalný vodík pro lehké letouny
Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2025)
The meOHmare: Rolls-Royce testuje námořní metanolové monstrum
Autor: Stanislav Mihulka (29.10.2025)
Diskuze:
Paroplynová je účinnější
Martin Nov??k,2026-06-18 09:27:25
Teď je moderní všechny nové paroplynové elektrárny dělat na dvojí palivo metan i vodík. To má účinnost přes 60%. Na co zážehový motor s účinností pod 30% ?
Re: Paroplynová je účinnější
F M,2026-06-18 10:49:11
U těch velkých motorů je to víc, nenašel jsem přímo tento, ale obecně cca k 50%. Těch 60% u těch paroplynů to je zase spíš teoretické, takže ten rozdíl není tak velký +případně teplo. Výhody motoru o vlákno níž. Moderní/módní/podporovaný sektor.
Re: Re: Paroplynová je účinnější
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-18 22:53:18
co jsem našel:
"The Wärtsilä 31 based power plant is designed to support rapidly growing, energy-intensive industries – including data centres, manufacturing facilities and industry – with flexible, sustainable power generation, and off-grid environments."
- Čili to není určené primárně pro zálohování sítě ale hlavně pro zálohování fabrik a datacenter (obzvláště ve Španělsku budou zálohu proti blackoutům potřebovat - ha ha ha).
Čtyřtaktní dieselové generátory, i ty obří, lze nastartovat rychleji než plynové turbíny, natož paroplynové, kde ten parní cyklus naběhne ještě později. Mimochodem, on by parní cyklus šel zařadit i za ten
Jinak dvoutaktní diesely, které se obvykle používají pro pohon lodí, mají o pár procent vyšší účinnost než čtyřtaktní (těch 50 % nebo i lehce přes). Ale startují se prý trochu déle a jejich nižší otáčky jsou nepraktické pro pohon generátorů (na rozdíl od obřích lodních šroubů).
A za dieselový generátor by také šel zařadit parní cyklus, ale asi by to nedávalo smysl z podobných důvodů, které už tu zazněly.
Jsem přesvědčený (bez počítání)
Miroslav Gretschelst,2026-06-17 02:02:52
že spalovací turbína by to zvládla s lepší účinností než nějaký čtyřtakt a z jejího "výfuku" by se ještě uživila parní kondenzační turbínka. Více by mne ale zajímalo, jak se bude ten "zelený vodík" bezeztrátově a hlavně levně skladovat. Pro mne jsou konečné náklady důležitější než nějaká uhlíková stopa. Tedy pokud náklady nejsou uměle zvyšovány daněmi jako u uhlíkatých paliv.
Re: Jsem přesvědčený (bez počítání)
F M,2026-06-17 11:54:29
Hlavně jak se bude vyrábět.
U obou je kogenerace běžná, hádám zvlášť ve Finsku. Ony ty motory nevychází tak špatně, záleží jak to má běžet a nakolik se využije ta kogenerace. Turbíny hlavně nejdou regulovat (efektivita jde do kopru) a dlouho startují (musí být větší baterie) jak pro síť tak pro start.
Nedějná cesta
Martin Chalupa,2026-06-16 20:12:25
Když chceme uskladnit (sezóní) přebytky, potřebujeme opravdu silnou konzervu. A tou vodík je. Krom toho - abraka dabra - budiž infrastruktura na uskladnění plynu. Ano, bylo by to na přestavbu a mohutné rozšíření, hromadu práce a love, ale je to něco, od čeho se lze odpíchnout i mimo laboratoř. Energie ze Slunce si můžeme pochytat, z pohledu našich omezených potřeb, kolik budeme chtít. Principiálně by tomu nemělo nic bránit.
Fajnšmekřům by se jistě víc líbilo bateriové úložiště, ale na sezónní objemy je na nic. Maximálně by byl nějaký lepší způsob, jak se od vodíku propracovat zpět k elektřině. Kdybych měl hádat: Vyrábět z vodíku a CO2 metan by se jako mezikrok zas tak moc nevyplatilo.
Neřeším teď obchodní modely. Nějaký model vznikne vždycky.
Re: Nedějná cesta
Ilil Akil,2026-06-17 01:25:55
Metán je oveľa ľahšie skvapalniteľný než vodík, vznikne prakticky LNG.
Zemný plyn sa vo svete bežne uskladňuje aj na celú zimu do podzemných zásobníkov, čo by asi u vodíka nešlo.
LNG sa dávno používa, po svete s LNG jazdia tankery, dá sa pustiť do plynových rozvodov, existujú autobusy na LNG...
Re: Re: Nedějná cesta
Oldřich Vašíček st.,2026-06-17 08:39:49
Vesměs souhlasím. Ale uskladnit vodík v PZP je možné. U nás máme vhodné geologické podmínky a vodík by to mělo snést. Jen by se musela vyměnit nadzemní část. Armatury, potrubí, kompresory. Ty nyní nejsou H2 ready. Větší problém jsou pak další rozvody. Ty na vodík nejsou vůbec připraveny. Nebo jen modernější části a to do cca 30%. Potrubí na 100% vodíku se, myslím, ještě nikam nedávalo.
Jen taková maličkost. Není ten vodík. A ještě dlouho nebude. Výroba z OZE je neefektivní. Elektrolyzéry nemají rády přerušovanou výrobu. A z jádra není dostatečně "zelený". ;)
Re: Nedějná cesta
Oldřich Vašíček st.,2026-06-17 08:17:02
Zase tak jednoduché to není. Paradoxně u nás máme relativně dostatečné skladovací prostory - Podzemní Zásobníky Plynu (PZP). Ty jsou u nás teoreticky (s vysokou mírou pravděpodobnosti dle již ověřeného testu v Rakousku a obdobných geologických podmínkách) vhodné i pro skladování vodíku. Jen by se musela upravit nadzemní technologie (kompresory a potrubí) pro práci s vodíkem.
Podstatně horší to je s další infrastrukturou. Většina potrubí není na vodík připravena a další, které je H2Ready nejsou na 100% vodíku, ale, mám dojem, na cca 30-50% (a je ho menšina). Stejně tak i další technologie. Např. budoucí turbíny v plynových elektrárnách. Na 100% vodíku ještě nemá certifikaci žádná.
Obdobné je to s tím "pochytáním" energie ze Slunce. Tak "levné" jak se prohlašuje to není ani náhodou. Někdo musí tu investici zaplatit. A to jak za FVE, tak následně elektrolyzéry. A ty nejsou vůbec levné, ty účinné nejedou v přerušované výrobě a celkově je to neekonomické.
Zatím je celý zelenovodíkový ekosystém funkční jen na dotacích (ostatně jako veškerá zelená" energetika).
Takže, když to shrnu. Technologicky to "skoro" možné je. Je to neefektivní, neekonomické a v konečném důsledku i neekologické. Při modelování je to 3-8x dražší než jádro.
Re: Nedějná cesta
Petr Nováček,2026-06-17 08:51:59
Problém je už výroba vodíku. Elektrolyzéry jsou drahé, aby se zaplatily, tak by měly běžet nepřetržitě a ne jen v době přebytků z OZE. Do toho se vodík špatně skladuje, není na to infrastruktura. Přeměna vodíku na metan je logičtější, na skladování zemního plynu již existuje infrastruktura i spotřebiče.
Hlavním problémem vodíku v současnosti je cena elektrolyzéru, pokud jeho postavení nebude levné, tak je vodík ekonomicky nesmysl.
Re: Re: Nedějná cesta
F M,2026-06-17 11:20:30
Jenže to do toho neefektivního řetězce přidává ještě další neefetivity. Pozor na čísla, dost často se píší i s kogenerací a pro elektrolyzéry které nejsou schopny masivního nasazení, vodík vyrobený z plynu a CO2 není problém, protože je čistý a bez potřeby dalšího zpracování nejspíše z biomasy. Docela by mě zajímalo zda se reálně dostanou přes 20% návratnosti elektřiny (PR dí cca 1/3, po vyčesání tepla).
Každopádně je to obrovské množství chemiček jen pro vlastní výrobu, další pro jejich výrobu a údržbu těch technologií (navíc). Navíc bude mít tato, naštěstí zatím hypotetická, infrastruktura velkou spotřebu vzácných kovů (nejspíš jen s hypotetickou dostupností), jinak ta čísla budou horší. Ještěže se to dá z velké části hodit na Čínu a další země.
Re: Nedějná cesta
Martin Novák2,2026-06-17 08:57:56
Já bych naopak chtěl obchodní model řešit. Osobně nemám vůbec nic proti tomu abyste si koupil kWh z vodíku za 100Kč, já bych ale chtěl raději kWh z uhlí za 1 kč. A nepodílet se dalšími 100% na náklady sítě způsobené občasnými zdroji.
Máme (prý) kapitalizmus, takže dodavatel by měl poskytovat nejméně plány "Stálé zdroje" kWh za 2Kč, a stejně tolik síť, a "Občasné zdroje" kWh 15-20kč a stejně tolik síť a "Zelená energie" skutečně zelená ne greenwashing jako dnes, tj. občasné zdroje + vodík za nějakých 100+kč kWh. Ať si každý vybere.
Re: Re: Nedějná cesta
Karel Doupě,2026-06-17 12:14:50
Tam je hlavně problém v tom, že těch 100 Kč je uhlíková stopa toho vodíku, schovaná v ceně energie a surovin v nákladech na jeho infrastrukturu. Tzn. používáním vodíku vlastně plýtváte uhlíkem a ještě si myslíte, kdovíjak ekologický nejste. Aby alternativní zdroje mohly fosilní paliva nahradit místo urychlování jejich vyčerpání musí se v první řadě stát levnější než tato paliva.
Re: Re: Re: Nedějná cesta
Martin Novák2,2026-06-17 12:46:11
Ano, výsledná cena je velice dobrý ukazatel celkové energetické náročnosti celého procesu.
Alternativou k uhlí není OZE ale jaderná energie a alternativou k jaderné energii fúze. Postup je od nižší hustoty energie k vyšší, kdyby to šlo naopak tak by uhlí nespustilo průmyslovou revoluci.
Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-17 14:22:33
Alternativou k uhlí by mohlo být OZE, ale jinak, než si to zelení představují - harvestory by vytěžily les, vyrobily by z něj palivo a nechaly by lesu 50-100 let na přirozenou obnovu, než by tam přijely znovu. Na to by ale muselo být o jeden až dva řády nižší zalidnění, aby se lesy stíhaly obnovovat. Uhlí je v podstatě konzerva solární energie vytvářená miliony let. Pro naši energetickou spotřebu stačí na stovky let. Je tudíž bláhové si myslet, že samotný přísun solární energie dokáže naši civilizaci kontinuálně udržet v chodu.
Solární panely sice mají o řád vyšší účinnost přeměny sluneční energie než rostliny, ale ten rozdíl je způsoben pouze tím, že rostliny tu energii rovnou přemění do skladovatelného paliva. Když budeme hodnotit čistě energetickou účinnost záchytu slunečního světla, tu mají rostliny stejnou až podstatně vyšší (v závislosti co do toho budete všechno počítat) než solární panely. Čelková účinnost rostlin v ukládání sluneční energie do paliva je nízká kvůli logistice živin a managementu rostliny jako takové. Rostlina většinu svého života nemůže fotosyntetizovat na plný výkon a část energie spotřebuje sama na různé procesy. U čisté OZE energetiky (např. v ostrovních systémech) je to stejné - také se většina energie buď nezužitkuje vůbec (nadvýroba) a nebo se musí přeměnit na chemickou formu, ovšem s velkými ztrátami. A k tomu je nutné započítat obrovské množství energie nezbytné pro výrobu, údržbu a správu energetických zařízení.
Zjednodušeně - jestli to jsou energetické plodiny, pralesy, soláry či větrníky, není tak podstatné - v součtu naši civilizaci neutáhnou. Soláry + větrníky nepřinášejí řádově efektivnější zpracování solární energie než rostliny. Na udržení současné civilizace je potřeba energie více a tu v současnosti dokážeme brát jedině z fosilních paliv či z jádra. Nebo musí nastat drastická redukce populace o řád a to se nám asi nikomu líbit nebude.
Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
Karel Doupě,2026-06-17 16:09:37
Další problém je, že rostliny se samy recyklují, ale větrné a solární elektrárny nikoliv. Jsou to "obnovitelné" zdroje, ale ne "samoobnovující se" a jejich životnost je max. několik desítek let. Existuje např. studie (doi.org/10.1038/ngeo1993) že k tomu aby "renewables" nahradily produkci fosilních paliv musela by současná produkce cementu narůst 15x, hliníku 90x a železa, mědi a skla 50x. Přitom samotná výroba cementu a hliníku spotřebuje každá sama o sobě již dnes 2% celosvětové energie. Ale i kdybych se s tím vším nějak vyrovnal a představil si, jak potom bude životní prostředí vypadat, musím se smířit s tím, že to celé každých třicet let budu muset recyklovat a vyrobit a nainstalovat znovu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-18 01:06:45
Rostlina pro svoji výrobu těží minerální látky z půdy a CO2 z ovzduší a využívá k tomu mašinérii buněčných nanotechnologií. My musíme na výrobu solárů, větrníků a toho příslušenství okolo (nové přenosové linky, baterie, přečerpávačky) těžit nerostná ložiska, která se neobnovují a stavět pro ně továrny se vším, co k tomu patří (spotřeba energie, odpad...).
Jaderné elektrárny vyžadují totéž, ale pro pokrytí stejných energetických potřeb je potřeba vytěžit mnohem méně zdrojů než u OZE. Pro fosilní paliva to platí také, akorát s tím, že se jejich zásoby začnou mnohem dříve tenčit než u JE.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
Pavel Mendl,2026-06-19 11:52:48
Jak tomu tedy rozumím, spíše než do zelené energetiky bychom měli materiálový výzkum nasměrovat do superpevných vláken -> orbitální výtah -> Dysonova sféra. Jinak nemáme šanci a až vytěžíme všechen uran, skončíme zpátky na stromech. ;) Pochopil jsem toto vlákno správně?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-19 13:57:01
Prakticky ve všech civilizovaných státech s výjimkou některých muslimstánů se už zastavil přírůstek obyvatelstva, porodnost je nižší než 2,1 dětí na ženu. Problém, jak zásobovat zdroji 8+ miliard lidí se tudíž začíná přirozeně řešit sám i bez sociálního inženýrství. Nicméně úbytek populace na udržitelnou hodnotu by podle současného vývoje probíhal několik generací, my potřebujeme zdroje energií teď, ne až za několik generací. Je tudíž v první řadě nesmysl zbavovat se těch zdrojů, které dobře fungují a jsou efektivní a místo toho investovat do náhrad, které zatím neexistují a nejsou celkově efektivnější.
Pokud ty technologie, které zmiňujete, jsou fyzikálně realizovatelné (ekonomicky smysluplně), pravděpodobně se k nim někdy dospěje tak jako tak, ale v současnosti by to vytvořilo ještě mnohem víc problémů než klasické OZE. Materiálové a energetické investice by byly enormní.
Každopádně i k budování nových technologií potřebujete zdroje. Když se těch stávajících na sílu zbavíme, nebudeme mít jak vyvíjet a budovat nové.
Pokud jde o můj názor, jaké technologie v současnosti rozvíjet, tak jednoznačně štěpné reaktory, zejména množivé. Množivé reaktory by současnou civilizaci utáhly tisíce až desítky tisíc let, což dává dostatek času pracovat na nějakém trvalejším řešení - ať už fúzi, orbitální energetice, OZE s vyřešenou akumulací a nebo se prostě jen počká, až se civilizace zmenší, aby si vystačila s těžbou toho, co příroda poskytuje bezpracně (např. dřevní biomasa).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
F M,2026-06-20 10:35:00
Tak nikdo neříká zpátky na stromech, kolik lidí na planetě utáhnou (OZE), běžně se uvádí (třeba geotermální energie), že pro solární a větrnou energetiku na planetě prostě není dost místa. Hlavně není nutno bezhlavě investovat do "zelené energetiky" a škodit planetě ještě víc, místo vyhazování zdrojů tam kde je to neefektivní, se v budoucnu dalo dosáhnout lepšího výsledku, kdyby se i jen malá část těch prostředků převedla do výzkumu (třeba i těch vláken). Nehorší jsou ty deformace a lži, investuje se nezřízeně, ale na základě pochybných rozhodnutí (penězotoky) a čísel. A nejen, že se spousta věcí staví/vymýšlí zbytečně, ale ty cesty se "betonují".
Zaprvé, hmoty zásoby těch kovů potřebných pro tu "novou ekonomiku" jsou také do 200let, při současné minimálního spotřebě, při tom potřebném boomu spotřeby (ono se totiž ještě nic nestaví, vše jede na fosilní paliva a trochu jádro) se spotřeba zmnohonásobí a dělit méně než 200 (deseti?) není těžké (samozřejmě recyklace není nikdy 100% a životnost těhle věci není velká). Bez nich na ta čísla už tak PR čísla můžete zapomenout i teoreticky.
Jak jste přišel na tu hloupost s Uranem? S přepracováním a recyklací se to násobí. Už 4 generace reaktorů by s ním měla vystačit tisíc a více let. Existuje i možnost uzavření palivového cyklu a prodloužení na desetitisíce (ale to už je momentálně zhruba podobně v budoucnu jako ty OZE co utáhnou slušný život pro 8mld lidí). I ta fúze je popravdě reálnější než zero carbon, respektive bez toho nebo jádra se k němu (reálnému, ne ty blafy z EU) asi nikdy ani nepřihlížíme).
Nic nebrání tomu, ty solární panely i těm chemičkám připojit kdykoli (v řádu ccadeseti let+, pokud budou průmyslové kapacity), až se ty objevy ohledně tohodle udělají. Místa (jak fyzická, tak v průmyslu) kde něco podobného může mít smysl stavět jsou (myslím i v reálné ekonomice), není jich mnoho, ale jsou. Stejně jako by se již dnes někde uživilo nějaké množství zdrojů jak solárních tak větrných. Časem by se ukázalo co má smysl. Ta bezhlavá válka, spíš úmyslná kontrola moci a prostředků, jako vždy škodí.
(Joke s jádrem na konec) A když už válka, tak aspoň trvejte na přídělovém systému ať se to týká těch co se dělají pěknými, nebo ať se alespoň pobavíme u TV nad těmi popisky pod xichty s jejich vlastní uhlíkovou stopou.
Pardon, vlastně už teď jde o bezpečnost, tam přestanou reptat jiní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
A S,2026-06-21 13:03:01
Možnosti OZE docela podceňujete. V roce 2025 bylo z celkových 31PWh světové spotřeby elektřiny vyrobeno 2.7PWh fofrníky a 2.7PWh solárníky. U solárníků lze pozorovat růst z 1.6PWh v roce 2023.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-21 15:11:42
A S: Chápu, že to vlákno už je docela dlouhé, ale hlavní myšlenka se v něm opakuje v různých podobách na mnoha místech. Tedy znova - kolik fotovoltaika dokáže vyrobit, je jen jeden z mnoha parametrů, který sám fotovoltaiku neospravedlní, pokud ty ostatní parametry jsou tristní. Zaprvé - pokud křivka výroby nekopíruje křivku poptávky, je Vám ta vyrobená elektřina na houno, nebo ji musíte s mizernou účinností a vysokými náklady uložit či přepravovat na extrémní vzdálenosti. Zadruhé - elektřiny z OZE se vyrobilo hodně, protože je hodně dotovaná. Nebýt jaderných a uhelných zdrojů, nestačila by energie z OZE zdrojů pravděpodobně ani na vlastní výrobu a instalaci. OZE dokáží jakž takž ekonomicky fungovat jen díky tomu, že je říditelné zdroje (jaderné a fosilní) masivně zálohují. Nad určité procento OZE v mixu se žádný stát nedostane, ani kdyby se stavěl na hlavu.
(OZE v příspěvku myslím pouze soláry a větrníky, biomasu a vodu vynechávám.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
A S,2026-06-22 10:00:01
Ano, celé téma je dlouhé, ale snaží se zakecat jeden nejpodstatnější detail, který rozhoduje. A to je cena za kWh, kterou dokážu vyrobit a zpracovat. Dneska koupím v retailu 1kWp + 1kWh baterii za cca 500€. Tak ať nežeru za 15000 CZK. Vyrobit dokáže ročně cca 1MWh. V D02 Čezu se platí 6Kč/kWh,. I při mizerném využití 300kWh z 1MWh ročně budu na break even za 8let a 4 měsíce. A teď si vezměte Texas, kde mají využitelnost slunečního svitu 2800 hodin a ne 1000hodin.
A článek je hledání možností, jak zužitkovat zbývajích 700kWh ročně, které zůstanou ležet ladem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-22 11:05:28
Jestli se někdo něco snaží zakecat, tak právě Vy. Zkuste si s tou 1 kWp fotovoltaikou a 1 kWh baterií pohánět domácnost (nejlépe s tepelným čerpadlem) v období zimních inverzí, které běžně trvají několik týdnů. Zkuste si spočítat, kolik by stály baterie na týdenní spotřebu celé ČR (nejen domácností, které tvoří menšinu spotřeby). A ta baterie bude mít životnost cca 15 let, ne 60+ let jako jaderná elektrárna. A mějte na paměti, že čím větší bateriový systém, tím větší náklady na kWh, nikoliv opačně, úspora z rozsahu zde nefunguje.
Článek vůbec není o tom, jak využít PŘEBYTKY. Článek je o vznětovém motoru na zemní plyn na zálohování VÝPADKŮ, který je konstrukčně uzpůsoben také na spalování vodíku. Zelený vodík ale nikdo ekonomicky nevyrábí a vyrábět nebude, protože tomu jednoduše brání termodynamika. Zelený vodík je jedna z největších lží. Kdyby ho šlo ekonomicky vyrábět, bude se v první řadě používat k výrobě amoniaku, na kterou se celosvětově spotřebuje obrovské množství vodíku - ale nepoužívá se. A to ani v green dealové EU.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
F M,2026-06-22 20:05:43
A ještě utajit to, že na rozvodné sítě a stabilní zdroje se poskládají ostatní. Přepočtěte si to bez připojení (parazitování na) k síti.
A samozřejmě i to, že i ten se solárními panely na střeše stejně nakonec zaplatí tu stejnou násobnou částku co ten co je nemá za energii ve službách a zboží také radši nevědět, hlavně že to naoko vypadá, že jsem na tom lépe než soused.
Jo ještě jste zapomněl odbornou montáž a revize, ten 1kWp by jen toto poslalo do kopru i u samostatného okruhu jen pro ohřev vody s primitivním investorem. Ale ok, když se neistaluje jen 1, tak se to lépe rozloží, každopádně tam potom pokud to má jít do sítě chybí 0 na konci (stále prakticky pár kWp). Tedy bez dotace.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
D@1imi1 Hrušk@,2026-06-21 15:49:08
Pro zajímavost třeba v Texasu, který má vysoké zastoupení intermitentních zdrojů, jsou tyto zálohovány turbínovými a pístovými plynovými elektrárnami s otevřeným cyklem (účinnost do 45 %), protože paroplynové, které mají účinnost do 60 %, se pro časté změny zátěže nehodí. OZE tam v podstatě vytěsňují paroplynové elektrárny, které by běžely s vyšší účinností. Ale Vy tady pak budete šermovat, kolik OZE vyrobily watthodin a nejlépe kolik se tím ušetřilo CO2. Kolik se ale kvůli těm OZE vypustilo CO2, už většinou nikdo nenapíše.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedějná cesta
F M,2026-06-22 09:52:58
2025 byla světová spotřeba energie (teda jen Google) 180 PWh, takže tyto zdroje dohromady cca přesně 3%. A to se samozřejmě předpokládá 100% využití, ale hlavně se 100% efektivitou na kterou můžete konkrétně zde zapomenout.
Ani v té elektřině to není nic moc a to bylo to "lehké", nejefektivnější a nejlevnější s "jen" (opravdu hádám, ale realisticky opravdu spodní odhad) více než 1500mld jen v ČR. Další 4000mld (Zhruba, klesá s množstvím JE a času na jejich postavení bez drastických postihů) tu ČR ještě čekají, jen na zabezpečení současné spotřeby elektřiny. Ten zbytek cca 4x víc, můžete pro paliva násobit zrovna dalšími 4x (při výrobě paliv z elektřiny, nebo 3x a znásobit produkci zdrojů surovin a průmyslu ještě více než bude třeba zde) proto se to (paliva) primárně snaží tlačit přes ty baterie, ale tam už lidi tuší, že to zrovna ekologické není, tak se to zase zkouší jinudy (tedy spíše paralelně).
S tím nedostatek prostoru na planetě pro solární a větrnou energetiku to není vtip, to je myšleno vážně, ty kalkulace opravdu jsou a třeba ti co tlačí ty geotermální zdroje to uvádějí (to vyjde ještě dráž, tak potřebují jiné páky). K tomu si dejte to nutné zvýšení těžby a průmyslu a zvýšení spotřeby energie a zvýšení spotřeby a...
Osobně bych si radši ještě posvítil i na ta čísla jestli jsou opravdu reálná, bývají tendence to přehánět. Nevím třeba jak to je s základní zátěží, s těmi čísly se dá dost čarovat, bral bych to jako horní limitu.
Re: Nedějná cesta
F M,2026-06-17 11:41:17
Tak ono se z toho nevyplatí nic. Jde o to co jsou lidé ještě ochotni/schopni snášet, v tom prvním případě jde víc o malovaný obrázek v tom druhém o odklad na dluh.
Problém který asi myslíte a který štve i mě je efektivita těch "opatření" obecně. Moje přání je, aby to zda je to alespoň na ty emise pozitivní opravdu někdo slušně spočítal, ne našidil z ošizených tabulek.
Zde bych řekl, že jako ukládání energie pro výrobu elektřiny to nemá příliš smysl (zvlášť ČR s lokální efektivitou OZE), hypoteticky (snad do vzdálené budoucnosti) pro pohon těžko elektrifikovatelných samohybů či lokalit, třeba traktorů. Vsadil bych ČR, pokud bude mezinárodní opora, na JE a doufal spíš ve fúzi a ohnutí na hranu, než ohnutí chemických a fyzikálních zákonů přes hranu u té chemie, to se může klidně zkoušet v menším než to bude opravdu udržitelné.
zelený vodík
Jaroslav Mitlener,2026-06-16 14:57:28
Halo, je tu někdo, kdo ještě opakovaně nečetl o vodíku, nejlépe "zeleném", že má malou molekulu a tedy problémy s těsněním a s degradací materiálu při uchovávání? Že při skladování je nutné energeticky náročné "zelené" stlačování na vysoký tlak stovek atmosfer, že dosáhnout zkapalnění je v praxi nemožné? Kdo nečetl o tom, že vodík se ve skutečnosti vyrábí ze zemního plynu, že elektrolyza je málo účinná a není vhodná pro diskontinuální provoz, protože potom je účinnost ještě nižší? Že zelená elektřina je většinou daleko od místa spotřeby a tím i zelený vodík a elektřina z něj? Atakdále.
Ale motor je to pěkný.
Re: zelený vodík
Rudolf Pilát,2026-06-16 18:07:50
Naznačujete snad, že španělský investor či finská Wärtsilä jsou pitomci, kteří si vše špatně spočítali, nevydělají na tom a navíc, mohou se sebevíce snažit, molekuly vodíku jim budou nazdařbůh utíkat? Leda tak pokrokové technologie budou utíkat konzervám, jako jsme my zde v ČR, nebo v USA i s jejich slavným Drill baby, drill.
Re: Re: zelený vodík
Ilil Akil,2026-06-17 01:12:08
Hodlajú zarábať na motore na zemný plyn, ktorý môže bežať aj na "zelený" vodík.
Ten "zelený" vodík je do toho treba zamontovať, aby to mohli prezentovať ako pokrokovú "zelenú" vec.
No a kupujúci bude mať teoreticky "zelený" motor, čo však prakticky pobeží na zemný plyn.
Re: Re: Re: zelený vodík
Ilil Akil,2026-06-17 01:18:01
Keby viac verili na "zelený" vodík, tak by vyrábali výkonné palivové články a nie rachotajúci spaľovací motor.
Re: Re: Re: zelený vodík
Karel Doupě,2026-06-17 16:17:15
Četl jsem že lodi čekající v Hormuzu ztrácejí 0.1% nákladu zemního plynu ≈ 70 tun denně. U vodíku je to 0.2% a helia dokonce 0,7% denně.
Re: Re: zelený vodík
Martin Novák2,2026-06-17 08:40:29
Pro nechápavé polopaticky:
Autor původního příspěvku naznačuje (zjevně ne dost polopaticky) že španělský investor a finská Wärtsilä si dobře spočítali že greenwashing se jim vyplatí, definitivně po započítání dotací (a pravděpodobně tichém nahrazení neexistujícího zeleného vodíku mnohonásobně levnějším zemním plynem).
Občasné zdroje vyrábějí energii zadarmo která je tak drahá že ani samotná výroba se neobejde bez dotací. To (pro nechápavé) znamená že jakákoliv technologie pro její ukládání musí být buď totálně zadarmo nebo placená někým jiným. V ceně energie se nezaplatí, a to ani za dnešní 2-4x vyšší ceny (než by odpovídalo výrobě ze stálých zdrojů).
Re: Re: zelený vodík
F M,2026-06-17 10:39:25
I bez naznačení je jasné, že pokud se prostředky vyberou a přerozdělí v dostatečném objemu může někde běžet i výroba vodíku pro toto. Přerozdělení je možné i přes účet na elektřinu řekl bych, že dnes je takto vybírána a částečně i přímo přerozdělována většina těchto "daní", samozřejmě většina ve zboží a službách ne přímo na účtu k elektroměru (tam zase částečně probíhá to přerozdělování).
Pokrokové technologie které vrací zlomek vložené energie s obrovskými investicemi a problémy? Mám nepříjemný dojem, že ta pokrokovost spočívá na dezinformacích, mlžení a deformaci obrazu trhu, počínaje energií zdarma a ten vlak má před sebou ještě spoustu zastávek s možnou stopkou.
Ještě, že se to zadání mění od ekologie na bezpečnost, příroda si to odnese stejně, ale alespoň se bude lhát u něčeho jiného.
Přebytky
Oldřich Vašíček st.,2026-06-16 07:11:02
Na výrobu "zeleného" vodíku se mají využívat "přebytky" z OZE. Tedy kapacitu výroby, pro kterou není v daný okamžik spotřeba (využití). A tady vidím problém. Pokud postavím elektrolyzér, tedy celkem nákladné zařízení, které se má splácet z produkce, tak spoléhat na "občasnou" výrobu je celkem neekonomické (bez nějakého zaručeného příjmu = dotace). Tato zařízení s vysokou efektivitou mají technický problém s kolísáním výroby. Jejich životnost se zkracuje a efektivita klesá.
Ale to hlavní. Vybudoval jsem spotřebič! Tedy přestává existovat "nepotřebná" energie z nevyužité kapacity. Vzhledem k výše uvedenému je výhodné pracovat kontinuálně, tedy beru jakoukoli energii, která je k dispozici = neexistují "přebytky"! Máme jen vstupní komoditu s nějakou cenou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
