Přistání Kolumba na Hispaniole (1594). Kredit: Théodore de Bry, Americae Tertia Pars, Wikimedia Commons.

Málokterá historická osobnost vyvolává tak rozporuplné reakce jako Kryštof Kolumbus. Zatímco jedni ho stále oslavují jako objevitele Nového světa, jiní v něm vidí arogantního dobyvatele, který zotročoval původní obyvatele Ameriky a zahájil éru kolonizace spojenou s násilím a ničením životního prostředí. Realita je nejspíš někde uprostřed. Ať chceme nebo ne, Kolumbus je významnou součástí historie a chtělo to hodně odvahy plavit se na západ – ale současně není fér zavírat oči před jeho motivacemi a jednáním.

Peter Mancall z University of Southern California Dornife (USC Dornife) letos vydal knihu Contested Continent: The Struggle for North America, c. 1000-1680, kde na téměř 800 stranách líčí, jak zásadní roli hráli ve vzniku evropských kolonií náboženské cíle Evropanů. Kolonie přinášely prospěch dobyvatelům, avšak za vysokou cenu pro lidi, které připravily o domov nebo zotročily. V Americe se spojení náboženského poslání s dychtivou touhou po slávě a bohatství zrodilo už v roce 1492. Už vlastní Kolumbovy texty prokazují, že dobývání nových území a šíření křesťanství pro něj znamenalo jedno a totéž.

Peter Mancall. Kredit: USC Dornife.

Křesťanští Evropané měli už v Kolumbově době dlouhou zkušenost s nábožensky motivovaným dobýváním. Křižáci bojovali na Blízkém východě a na Pyrenejském poloostrově probíhala několikasetletá reconquista, završená roku 1492 porážkou poslední muslimské bašty v Granadě a také vyhnáním Židů ze Španělska. Portugalci mezitím kolonizovali ostrovy v Atlantiku a na Kanárských ostrovech zotročovali místní obyvatele. Španělsko rozšiřovalo dovoz zotročených Afričanů, jejichž práce sloužila mimo jiné k produkci cukru.

Kolumbus chtěl najít západní námořní cestu k asijským ostrovům koření, mimo jiné proto, aby španělská koruna mohla financovat novou křížovou výpravu a znovu dobýt Jeruzalém z rukou muslimů. Španělští panovníci Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský mu poskytli prostředky na tři lodě. Po 33 dnech plavby přistál na Bahamách. Myslel si, že dorazil do Asie, a místním obyvatelům říkal „Indios.“

Kolumbův dopis z února 1493. Kredit: Archivo General de Simancas/Spanish Ministry of Culture, Wikimedia Commons.

Nalezené ostrovy si Kolumbus přivlastňoval a přejmenovával podle křesťanských představ. První z nich se stal San Salvadorem, Svatým Spasitelem. Další místa pojmenoval například po Panně Marii nebo podle narození Krista. Současně neváhal hned od začátku neváhal sáhnout k násilí. Jak přiznal v dopisech, už z prvního ostrova násilím odvedl několik Indiánů. Chtěl je naučit španělsky, aby je mohl vyslýchat a tahat z nich informace o neznámých územích.

Svým mecenášům přitom Kolumbus sliboval nejen nové objevy, ale také obrácení jejich obyvatel na křesťanství. Jak psal, celé křesťanstvo by se mělo radovat, protože objevy přinesou panovníkům slávu, až „tolik národů přijme naši svatou víru“. K džihádu, jak ho známe od muslimských dobyvatelů, to nikdy nemělo moc daleko.

Brutální jednání Evropanů v Americe přitom budilo rozhořčení už v Kolumbově době. Zprávy o nucené práci původních obyvatel nakonec vedly k tomu, že se Kolumbus v roce 1500 vrátil do Španělska v řetězech. Čelil obviněním z neschopné správy kolonií a zotročování poddaných španělské koruny. Aby znovu získal přízeň panovníků, obrátil se, nikterak překvapivě k bibli a křesťanské teologii.

Výsledkem byla Kniha proroctví, v níž Kolumbus své výpravy zasazoval do jakéhosi božského plánu. Sám sebe přirovnával k biblickým prorokům a věřil, že mu bůh propůjčil mimořádné schopnosti. Objevování ostrovů a obracení jejich obyvatel na křesťanství chápal jako součást předpovězených událostí. Dokonce hledal v nově poznávané geografii místa známá z bible.

Kolumbovy texty prozrazují, že náboženství nebylo jen záminkou připojenou k jeho objevům dodatečně. Sám Kolumbus spojoval územní expanzi, osobní slávu a křesťanskou misii do svého „historického“ poslání. Tento přístup se pak projevoval i u dalších evropských mocností, které se snažily začlenit Ameriku do své sféry vlivu.

Video: Trojan Talks Ep. 7: President Beong-Soo Kim with Peter Mancall

Video: Contested Continent: The Struggle for North America | Interview with Peter Cooper Mancall

Literatura

The Conversation 6. 10.2026.

Contested Continent (2026).