Nárůst oxidu uhličitého není tak bezvýznamný  
Koncentrace atmosférického oxidu uhličitého by měla být v historicky krátké době snížena pod současnou úroveň, pokud se nemají naplnit předpovědi budoucích katastrofických změn klimatu, to je jeden ze závěrů studie publikované v Open Atmospheric Science Journal mezinárodním týmem vědců ze Spojených států, Velké Británie a Francie.


 

Emeritní profesor geologie a geofyziky na Yale Robert Berner, který je považován za jednu z největších světových kapacit na koloběh uhlíku a síry v přírodě, je průkopníkem modelů rovnováhy CO2 v zemi a zemské atmosféře.

 

Zvětšit obrázek
Mark Pagani

Mark Pagani, externí profesor biogeochemie, paleoklimatologie a paleooceanografie na Yale: „Tato práce a další nedávné publikace naznačují, že jsme již dosáhli hladiny CO2 x, která ohrožuje stabilitu ledového pokryvu v polárních oblastech. Tomu, jak rychle bude ledový pokryv a hladina oceánu reagovat, zatím dost málo rozumíme, ale podle velikosti možné katastrofy soudím, že bude lépe nebrat si tuhle složitou lekci jako první praktické cvičení.“


 
Toto tvrzení je založeno na zdokonalených datech klimatické historie Země a následujících pozorováních změn, zejména v polárních oblastech. Autoři je používají jako důkaz toho, jak Země reaguje na minulé změny CO2  s novějšími modely klimatických změn k prokázání toho, že atmosférický CO2  se již dostal do varovné zóny.

 

Podle studie je uhlí největším zdrojem atmosférického CO2  a jedním z těch co by mohly být nejúčinněji eliminovány. Zásoby ropy již mohou být tak z poloviny vyčerpány. To závisí na velikosti dosud neobjevených zásob. Zachycování CO2 vycházejícího z automobilových výfuků není, takže cesta může vést přes teplárny a elektrárny spalující uhlí, tvrdí vědci ve své zprávě. I proto, že uhlí má větší zásoby autoři usuzují, že „jedinou reálnou cestou k příkrému snížení emisí CO2  je snižování množství spalovaného uhlí v průmyslových závodech, vyjma těch, kde je CO2  účinně zachycován a izolován.“

 

V jejich modelu s postupným snižováním emisí mezi lety 2010 a 2030 by měl atmosférický CO2  dosáhnout vrcholu 400-425 ppm a pak začít pomalu klesat. Autoři tvrdí, že dosažený vrchol hladiny CO2  by závisel na přesnosti odhadu zásob ropy a plynu a na předpokladu, že by nejobtížněji těžitelná ropa a plyn zůstaly v zemi.

 

Autoři naznačují, že znovuzalesnění degradované země a zdokonalení zemědělské praxe, která dokáže zadržovat uhlík, by mohlo snížit atmosférický CO2  až o 50 ppm. Přitom jasně odmítají myšlenku řešení takzvaného „geo-inženýringu“ s tím, že cena „umělého“ odstranění 50 ppm CO2  ze vzduchu by vyšla příliš draho; hrubým odhadem na 20 bilionů amerických dolarů.

 

Zvětšit obrázek
(a) Emise CO2 z fosilních paliv se snižováním uhlí do roku 2030 na základě údajů IPCC a odhadované zásoby fosilních paliv EIA ( Energy Information Administration). (b) Výsledný atmosferický CO2 na základě použití znázornění funkce dynamicky klesající impulzní reakce Bernova modelu uhlíkového cyklu.

Zatímco autoři sice poukazují na to, že cesta k éře „po spalování fosilních paliv“ je úlohou vpravdě herkulovskou, tak i usuzují, že je uskutečnitelná, když se porovná například s úsilím a prostředky, které lidstvo věnovalo druhé světové válce. Vyvozují z toho, že „největším nebezpečím pro lidstvo je pokračující ignorování a neuznávání objektivně zjištěných faktů, které by mohlo mít nevyhnutelné tragické následky.
 

Zvětšit obrázek
Dr. James Hansen

„Naše závěry mají i jednu světlou stránku,“ řekl hlavní autor James Hansen z Columbia University. „Následováním cesty, která povede ke snížení množství CO2 , můžeme zmírnit počet problémů, které začínají být pro mnohá místa na světě osudné, jako je zvýšená intenzita bouří, rozšiřující se pouště, mizení korálových útesů a ztráta horských ledovců, které poskytují pitnou vodu stovkám miliónů lidí.“

 

A kdo jsou všichni ti alarmisté, kteří svojí nejnovější studií vyvolávají hysterii zveličováním vlivu CO2  na zemské klima? Nuže, seznamte se: ředitel Goddardova institutu pro vesmírné studie a profesor na Columbia University James Hansen; profesor geologie a geofyziky Mark Pagani a emeritní profesor Robert Berner z Yale University; Dr. Makiko Sato a Dr. Pushker Kharecha z Goddardova institutu pro vesmírné studie NASA a Columbia University Earth Institute; profesor David Beerling z University of Sheffield z Velké Británie; letošní laureátka Descartovy ceny doktorka Valerie Masson-Delmotte z CEA-CNRS-Universite de Versaille z Francie; profesorka Maureen Raymo z Boston University; docent Dana Royer z Wesleyan University a profesor James C. Zachos z University of California v Santa Cruz.

 

Pramen: Yale University, The Open Atmospheric Science Journal

Autor: Ota Beran
Datum: 10.11.2008 05:39
Tisk článku

Související články:

Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun     Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Klimatologové sopky nemají rádi     Autor: Josef Pazdera (24.08.2021)
Ztráty ledu v západní Antarktidě odborníci přisuzovali klimatickým změnám     Autor: Josef Pazdera (19.08.2021)
Jak to je s hurikány?     Autor: Josef Pazdera (19.07.2021)
Elektromobily – vlci v rouše beránčím?     Autor: Miloslav Pouzar (19.07.2021)



Diskuze:

CO2

Julek Lendel,2008-11-13 07:48:45

samozřejmě nemá s nárůstem teploty nic společného jak je objektivně doložitelné.

Odpovědět


Tak to objektivně doložte a Nobelovka vás nemine!

Petr Kovář,2008-11-16 10:24:45

Odpovědět

Tento clanek

Pavel Pelc,2008-11-11 11:05:01

miri odnikud nikam, nic podstatneho jsem se nedozvedel, jen to, ze ji zaplatil nekdo, kdo prodava ropu a neprodava uhli.
Posledni odstavec je ze sveta PR agentur, ne ze sveta vedy.
Citace Marka Paganiho z něho dělá pitomce

Odpovědět


Blahopřeji!

Ota Beran,2008-11-11 11:32:33

Dozvěděl jste se něco, co v článku nebylo. Asi umíte dobře číst mezi řádky.

Odpovědět


Já neumím tak dobře číst mezi řádky,

Karel Malý,2008-11-11 12:07:22

tak jsem se podíval do originálu článku a moc se mi nezdá, že by univerzity, NASA, nebo Hewlettova či Rockefellerova nadace obchodovaly s ropou.

Odpovědět


Nezlobte se na me,

Pavel Pelc,2008-11-11 14:25:21

ale k cemu je studie, ktera zkouma, co se bude dit, pokud budem dal palit ropu, ale prestaneme palit uhli? Takovy predpoklad je ideove pochybeny a tezce nerealny a devalvuje jmeno organizaci, ktere se na necem takovem podileji.
A nebo je studie vporadku, ale referujici clanek neadekvátní.

Odpovědět


K něčemu to je

Pavel Táborský,2008-11-11 18:43:49

Bez spalování ropy se zatím neobejdeme (fuel cells jsou ve hvězdách, o pohonu letadel nemluvě). Spalování uhlí by ale šlo omezit dost podstatně - např. jaderné elektrárny stavět umíme. Takže nějakou vypovídací hodnotu to má.

Odpovědět


Já se na vás nezlobím Pavle Pelci,

Ota Beran,2008-11-11 20:34:50

jen jsem vám blahopřál ke schopnosti dozvědět se z článku něco, co jsem do něj nenapsal, toť vše.

Ta studie není tak hloupá, jak by se ze zkratky, o kterou jsem se pokusil, mohlo zdát. Oni ti pánové a dámy z věhlasných univerzit a institucí opravdu nejsou žádní alarmisté, jak jsem se ironicky snažil naznačit, ale to je podle vás PR, tedy něco, co do vědy nepatří. Opravdu si myslíte, že věda má být anonymní a seznam autorů výzkumné práce se nehodí zveřejnit. Zvláště pokud jde o lidi, kteří se ve svých oborech řadí ke špičkám. Ze zkratky, kterou článek bezesporu byl, je obtížnější pochopit ,o čem studie pojednávala, a přece to Pavel Táborský pochopil a vystihl v diskusním příspěvku. Napsat zkratku patnáctistránkového článku, aby tam bylo vše řečeno, opravdu nejde a obávám se, že by to nebylo ani moc čtivé. Pokud chcete vědět, o čem to bylo a dělat soudy není nic jednoduššího než si přečíst originál a pak suďte, jestli je pochybený výzkum, anebo jestli se mi nepovedl článek. Od toho je za článkem odkaz na zdroj. Jen proboha nepište, že to je od nikud nikam, ideově pochybené či nereálné a nespekulujte o tom, kdo to zaplatil.

Odpovědět

No, tak nějak,

Dag Bedmen,2008-11-10 19:41:27

příznačná věta v článku hovoří sama za sebe " Tomu, jak rychle bude ledový pokryv a hladina oceánu reagovat, zatím dost málo rozumíme," ale tomu jak veliký podíl na globálním oteplování mají emise oxidu uhličitého způsobené lidskou činností o tom nikdo nepochybuje - tomu prostě všichni věří. Nevím, ale stále více se přikláním k názoru, že znalosti vědců bádajících v obkasti klimatologie jsou velice kusé a pro stanovení nějakých spolehlivých prognóz silně nedostatečné a jejich "spolehlivé" práce jen odrážejí jejich přání (nebo přání sponzorů).

Odpovědět


Antropogenní CO2

Michal Marny,2008-11-11 15:14:21

V článku http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radim-tolasz.php?itemid=2203 a následující diskuzi je uvedeno, že CO2 vzniklý spalováním fosilních paliv má odlišný poměr izotopů 12C a 13C než "čistý" atmosférický CO2. Z měření lze podíl antropogenního CO2 odhadnout na 25%, koncem století to může být přes 50%.

Odpovědět


Antropogenní CO2

Miroslav Konecny,2009-01-06 18:28:22

Podíl antropogenního CO2, který uvádí v reakci pan Marny, se mi nezdá. Proč? Vycházím z publikovaných údajů o emisích CO2 při vulkanické činnosti. Možná jsou údaje špatné, ale pokud ne, nemůže činit antropogenní CO2 25%, ale muselo by to být mnohem méně.

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace