Nanotrubičky novým zázračným hnojivem?  
Všestranné uhlíkové nanotrubičky se v experimentu s rajčaty ukázaly jako pozoruhodné hnojivo. Nezbývá než doufat, že jejich výzkum nezhatí rostoucí hysterie kolem nanotechnologií.

 

 

Zvětšit obrázek
Nanotrubičky v piksle. Kredit: Shaddack, Wikimedia Commons.

 Uhlíkové nanotrubičky (anglicky carbon nanotubes) jsou podivuhodným dítkem z příbuzenstva fullerenů. Fullereny jsou proslulé svojí strukturou poskládanou z modulů tvořených šesti či pěti atomy uhlíku. Samotné nanotrubičky jsou hodně protažené trubicovité fullereny, jejichž průměr se blíží jednomu nanometru. Jejich délka může být přitom dost neuvěřitelná.

Zvětšit obrázek
Vlevo bez nanotrubiček.
Kredit: ACS Nano.

Odborníci jásají nad jejich obdivuhodnými vlastnostmi, které už teď nacházejí uplatnění v celé škále nanotechnologií a také v elektronice, optice nebo třeba v architektuře. Poměrně překvapivě se na seznamu možných aplikací nanotrubiček nově objevilo i hnojivo.

 

 

Přišli s tím botanička Mariya Khodakovskaya a nanotechnolog Alexandru Biris s týmem kolegů z University of Arkansas v Little Rocku. Už delší dobu sledovali zprávy o tom, že nanoobjekty nějakým záhadným způsobem podporují klíčení semen a růst rostlin. Ve snaze přijít tomu na kloub proto dvojice badatelů z University of Arkansas uspořádala experiment, v němž vystavili 270 semen rajčat médiím obsahujícímu v jednom litru 10 až 40 mikrogramů uhlíkových nanotrubiček. Dalších 90 semen představovalo kontrolní skupinu v růstovém médiu bez nanotrubiček.

 

 

Po třech dnech od zahájení experimentu vyklíčilo v médiích s nanotrubičkami přes 30 procent semen, kdežto z kontrolní skupiny ani jedno. Dvanáctý den pokusu množství semen rajčat vyklíčených v médiích s nanotrubičkami převýšilo 70 procent, zatímco z kontrolní skupiny to bylo pouhých 32 procent. Po čtyřech týdnech byly semenáčky rostoucí v médiu s nanotrubičkami v porovnání s kontrolními semenáčky dvakrát vyšší a vytvořily více než dvojnásobek biomasy a to i přesto, že jejich kořenové systémy byly zhruba stejně rozsáhlé.

 

 

Zvětšit obrázek
Model uhlíkové nanotrubičky. Kredit: WordPress.

Uhlíkové nanotrubičky by podle badatelů měly pronikat obalem semen a tím usnadnit průnik vody, který hraje v klíčení semen stěžejní roli. Khodakovskaya s Birisem plánují sérii dalších experimentů s více druhy rostlin. Vypadá to, že by se zázračné nanotrubičky mohly stát i hnojivem. Výzkum publikovaný v ACS Nano se ale kromě příznivých ohlasů setkal i s kritikou. Alejandro Pérez de Luque z Institute for Sustainable Agriculture ve španělské Córdobě má problém s navrženým mechanismem působení nanotrubiček. Klíčení semen je podle něj příliš komplikované na to, aby ho zásadně urychlilo intenzivnější vsakování vody.

 Energičtější růst semenáčku živených nanotrubičkami by podle něj mohl být vlastně patologickým projevem narušené rovnováhy rostlinných hormonů.

 

 

Z nanotechnologií se bohužel očividně stává další téma technofobních aktivistů, kteří usilovně hledají problémy na každé nové převratné technologii. V jejich rétorice se z takzvaného principu předběžné opatrnosti stává předběžná zbabělost, která může ošklivě zablokovat mnohé slibné směry technologického rozvoje.

 

 

Stejně jako v případě genetických modifikací se teď i kolem nanotechnologií splétá síť mystického strachu, užvaněných sci-fi románů prolnutých s realitou, nedorozumění, nenávisti vůči všemu novému a polopravd, které bohužel ochotně živí i část odborníků. Nanotechnologie je podle nich jednou z hlavních hrozeb pro celé lidstvo. To vše formuje zřetelnou společenskou objednávku ne nepodobnou válce proti drogám. Proto bude v budoucnu nepochybně užitečné důsledně kontrolovat a opakovat veškeré studie testující zdravotní aspekty nanotechnoloií, ať už jejich výsledky budou jakékoliv.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Nanoarchitektura. Kredit: Li et al., University of Cambridge

Nanotechnologie jistě mají nějaká svá rizika. To se nevyhne vůbec žádné lidské technologii. Ale pokud na rozhodujících místech převáží archaický strach z neznámého, tak se připravíme především o veškeré výhody a zisky, které by nám z aplikací nanotechnologií mohly teď a tady plynout. Hrozivě umrtvený výzkum genetických manipulací by měl být dostatečně odstrašujícím příkladem, kdy díky znuděným aktivistům umírají lidé po celém světě hlady z nedostatku vhodných potravin nebo v nemocnicích kvůli nemocem a poruchám, které jsme již dávno mohli zvládat. Pokud by nanotrubičky náhodou opravdu byly zázračným a bezpečným hnojivem, které by se mohlo stát základem nanozemědělství, tak by asi bylo dost škoda na to kvůli panické úzkosti z vědy nepřijít.


Pramen:

Science Daily 5.10. 2009, ACS Nano 3: 3221-3227, Wikipedia (Carbon nanotubes)

Datum: 28.10.2009 07:38
Tisk článku

Související články:

Nápoj s nanokrystaly zlata je slibný v léčbě Parkinsona a roztroušené sklerózy     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2024)
Nové perovskitové LEDky jsou tisíckrát jasnější než organické LEDky     Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2024)
Neuromorfní monstrum DeepSouth bude simulovat výkon lidského mozku     Autor: Stanislav Mihulka (14.12.2023)
DNA nanoroboti mohou „donekonečna“ replikovat sami sebe     Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2023)
Fyzikální exorcismus: Vědci po 67 letech ulovili Pinesova démona     Autor: Stanislav Mihulka (10.08.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz