Ketamin původcem mimotělních iluzí  
Pilotní průzkum uživatelů rekreačních substancí potvrzuje, že ketamin často přináší velmi zvláštní mimotělní zkušenost, při které se můžeme pozorovat z poněkud nečekaného nadhledu. Psychiatři si brousí zuby na zajímavý výzkum.

 

Zvětšit obrázek
Nevšední svět ketaminu. Kredit: Flickr, Wired.

Pozoruhodný ketamin přišel na svět v roce 1962, kdy ho vyvinula americká firma Parke-Davis v rámci projektu hledání bezpečnější alternativy k anestetiku PCP, čili fencyklidinu, přezdívanému s černým humorem andělský prach. Ketamin se nejprve prosadil jako anestetikum při bojových operacích, kde se s ním lze setkat dodnes. Používá se i mimo bojiště, jako vcelku bezpečné anestetikum nebo také analgetikum první pomoci pro pacienty s devastujícím zraněním i mnoha jiných situacích. Zároveň je to oblíbené anestetikum i analgetikum ve veterinární medicíně. Často se nasazuje menším zvířatům, jako jsou kočky, psi, králíci nebo laboratorní krysy a také velkým zvířatům, například v roli klíčového anestetika koňské chirurgie.

 

Zvětšit obrázek
Mimotělní zkušenost. Kredit: Minivalley, Wikimedia Commons.

Ketamin je také dnes již klasický rekreační disociativní halucinogen, známý pod přezdívkami jako „K“, „Ket“ nebo „Vitamín K“. Farmakologicky ketamin účinkuje mimo jiné jako antagonista NMDA glutamátového receptoru, takže omezuje jeho činnost a zasahuje tím do složitých her glutamátu, což ve svém důsledku způsobuje spoustu psychotropních efektů. Ve vysokých dávkách také obsazuje mí-opioidní a sigma-opioidní receptory. Počátky rekreačního využití ketaminu lze vystopovat minimálně do roku 1967, vzhledem k jeho intenzivním a náročným účinkům ho ale vyhledávají spíše zkušení psychonauti. Ketamin rozhodně není pro každého. Před rozpoutáním americké Války proti drogám se o působení ketaminu na lidskou psychiku dychtivě zajímali psychiatři a další odborníci a někteří v tom neoficiálně pokračovali i v době drogového temna.

 

Časy se teď mění i pro ketamin. Kanadští badatelé Allan Cheyne z University of Waterloo a Todd Girard s Leanne Wilkins z Ryerson University se ve svém pilotním výzkumu, publikovaném v časopise Consciousness and Cognition (Vědomí a poznání), studovali vztah ketaminu a velmi zvláštních a dosud ne zcela pochopených mimotělních (out-of-body) zážitků. Vycházeli přitom z národních průzkumu užívání rekreačních drog mezi americkými a kanadskými studenty, z nichž 1,6 procenta zmínilo minimálně jedno užití ketaminu. Nejde tedy o výjimečně vzácnou zkušenost. Cheyne a spol. získali celkem 192 online odpovědí od uživatelů ve věku 14 až 48 let, s jejichž pomocí mapovali užívání rekreačních drog, včetně doprovodných prožitků.

 

Zvětšit obrázek
Ketamin pro veterináře. Kredit: Schlonz, Wikimedia Commons.

Mimotělní zkušenost někdy zaznamenaly zhruba tři čtvrtiny respondentů. Ukázalo se, že marihuana, zvláště konzumovaná v jídle, LSD nebo případně extáze mimotělní zážitky vyvolávají, ale děje se to jen zřídka. Naopak užití ketaminu doprovázely mimotělní zkušenosti v 58 procentech případů. Reálné procento je asi ještě vyšší, protože někteří rekreační uživatelé možná zažili opuštění těla s ketaminem, aniž o tom věděli. Taneční pilulky se kupují bez příbalového letáčku a jejich skutečné složení je vždy tak trochu výhra (nebo prohra) v loterii.

 

Zvětšit obrázek
Vzorec ketaminu. Kredit: US National Library of Medicine.

Pokud jde o konkrétní podobu mimotělních prožitků, 42 procent respondentů vidělo své vlastní tělo zvnějšku, 60 procent dotazovaných uživatelů zaznamenalo rychlé pohyby mimo své tělo, směrem nahoru a dolů, létání nebo rotaci. 41 procent lidí mělo vjem vstávání, pohybu rukou či nohou nebo chození kolem místnosti.

 

Dostatečně velká dávka ketaminu, cca 0,25 až 0,5 gramu, obvykle způsobí stav hluboké disociace, čili oddělení od těla a smyslů, přezdívaný K-hole. Ketamin ale pochopitelně není jedinou možností, jak vyvolat mimotělní stavy. Pokud jde o halucinogeny, podobné účinky mívá disociativní halucinogen salvinorin A z divotvorné šalvěje Salvia divinorum nebo třeba psychedelický halucinogen DMT (dimetyltryptamin). Mimotělní zážitky může způsobit i smyslová deprivace, magnetická či elektrická stimulace mozku nebo třeba hluboká meditace. Vzácně se můžeme dostat mimo tělo i neúmyslně, například při extrémní fyzické zátěži, při prožitku blízké smrti nebo i během spánku při velmi živém snění.

 

Zvětšit obrázek
Ketamin krystalizující z 10 ml roztoku. Kredit: Coaster420, Wikimedia Commons.

Olaf Blanke z Swiss Federal Institute of Technology v Lausanne ale právě v ketaminu vidí nadějného kandidáta na výzkum, který by mohl přinést pochopení mechanismů mimotělních zážitků. Rekreační substance, která poskytuje velmi nevšední a často až dost zneklidňující zážitky by se tak mohla stát mocným nástrojem průzkumníků mozku a lovců duševních nemocí.

 

Prameny: Wired Science 28.2. 2011, Consciousness and Cognition online 15.2. 2010, Wikipedia (Ketamine, Out-of-body experience)


 

 

Datum: 02.03.2011 06:59
Tisk článku

Související články:

Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty     Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
I šimpanzi rozeznají zlý úmysl     Autor: Dagmar Gregorová (08.03.2022)
O zlaté rybce     Autor: Dagmar Gregorová (10.01.2022)
Jací vůdci jsou s to zničit společnost?     Autor: Josef Pazdera (04.05.2020)
Po účasti na obědě hrazeném farmaceutickou firmou, lékaři navyšují recepty     Autor: Josef Pazdera (19.02.2020)



Diskuze:

Makulienka Makulienkova,2011-09-19 21:04:27

pavedy? to by sa museli pokusat robit vedu pseudovedeckym sposobom alebo tvrdit ze robia vedu a robili by ju pseudovedeckym sposobom. okultisti vsak zapadnu vedu nerobili. nemas dufam pocit ze vsetko co nie je veda je paveda? lebo ak ano, tak potom sa to da ospravedlnit - zaslepenost a selective thinking su u ludi bezne

Odpovědět

Tak přece jenom!

Jan Kment,2011-03-03 00:32:35

..."astrál" je jakousi realitou, jsoucnem, řečeno filozoficky.
Nakonec je i prostému rozumu jasné, že si to ti okultisté nevymysleli. Prostě jenom tak dlouho trápili svou mysl, až to přišlo. Co z toho pak vyvozovali samosebou nestojí zpravidla za řeč. Ale je dobré vědět, že i tyhle pavědy stojí za studium.

Odpovědět

Díky za přehledný článek o ketaminu

Ivan Kmínek,2011-03-02 09:51:00

Jen bych doplnil jednu zprávu dobrou a jednu špatnou.
Ta dobrá je, že podle některých studií je ketamin docela nadějným prostředkem pro léčbu závislostí (na heroinu a alkoholu, např.) a taky deprese.
Ta špatná je, že sám ketamin poměrně často vyvolává docela silnou psychickou závislost. Podrobně ji popsal už slavný badatel John Lilly v knize Vědec, ale i já osobně znám několik lidí, kteří v tom dost plavou (obvykle poté, co se horko těžko vyhrabali ze závislosti na heroinu a/nebo stimulanciích jako je pervitin.)
Jinak ketamin jsem nezkoušel, a to hlavně proto, že jsem jako typické disociativum nejdřív zkoušel salvinorin A (přesněji řečeno šalvěj divotvornou). Zážitky oddělení "duše od těla" byly pro mě tak nepředstavitelně a nestravitelně bizarní, že už si to nechci v žádné formě zopakovat (účinky klasických halucinogenů jak tryptaminového, tak fenethylaminového typu jsou proti tomu celkem přehledné a banální, protože ať se při nich děje, co se děje, vědomí je stále ještě víceméně lokalizované ve vlastní hlavě:o)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace