Miroslava Hromadová

Vedoucí pracovníci čínského vesmírného programu obhajovali pravost fotografie měsíčního povrchu, kterou pořídila sonda Čchag E-1. Odmítají kritiku, že se jedná o kopii podobného snímku z americké družice.

Astronomové pomocí rentgenové observatoře Chandra objevili jednu z nejrychlejších hvězd, jakou vůbec kdy pozorovali. Tato „kosmická dělová koule“ postavila před teoretiky otázku, jak vysvětlit tak neobyčejně velkou rychlost.

Spitzer pozoroval u právě se rodící hvězdy – hvězdného embrya L1157, které je zahaleno do černé prachové obálky, rychle rostoucí výtrysk (jet).

Spitzer pozoroval v asi 450 sv.l. vzdáleném systému nazvaném UX Tau A hvězdný zázrak – rychle rostoucí exoplanety u mladé hvězdy. Astronomové jsou přesvědčeni, že centrálnímu Slunci podobná hvězda, jejíž stáří je však pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.

Země a Mars byly pravděpodobně v raném období formování „přikryty izolační vrstvou“, která značně zpomalila chladnutí a tuhnutí obou planet.

Nová pozorování ze Spitzera ukazují, že měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – nejsou ve vesmíru zcela běžné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %.

Hubble zjistil pravdu o trpasličí galaxii, kterou astronomové dlouho považovali za jednu z nejmladších galaxií ve vesmíru. Poslední pozorování ukazují, že galaxie I Zwicky 18 je ve skutečnosti mnohem starší a vzdálenější než se dosud myslelo. Kosmické „nemluvně“ je vlastně galaktickým „dospělákem“.

Astronomové odhalili stovky černých děr ukrývajících se hluboko uvnitř prachových galaxií, které se nacházejí ve vzdálenosti několik miliard světelných roků.

Letošní říjen spojil hned dvě významná výročí dohromady - start první umělé družice Země (1957) a definitivní pojmenování již 100 000. planetky. Proto „si vysloužila“ jméno Astronautica.

Astronomická událost 4. července 2005 – mise Deep Impact a náraz 370kg měděného projektilu do komety Tempel 1 se dostala na přední stránky všech médií. Ale problém očekávaného kráteru a pohledu do komety není dosud vyřešen, proto se připravují nové, „repasované“ mise ke kometě.

Astronomové možná vyřešili rozdíl mezi počtem extrémně malých, slabých galaxií v blízkosti Mléčné dráhy, který předpověděli a který skutečně pozorovali.

Pokud jsou nové výpočty správné, pak je den na Saturnu o 15 minut kratší.

Hubble a Spitzer spojily síly, aby objevily 9 nejmenších a nejkompaktnějších galaxií, jaké kdy ve vzdáleném vesmíru byly pozorovány. Každá z nově objevených galaxií je 100 až 1000krát menší než naše Mléčná dráha.

Mrtvá, rotující hvězda ohlodává svoji hvězdnou společnici až na objekt menší, než jsou některé planety.

Vyřešená a nevyřešená tajemství.

Hubble Space Telescope pořizuje snímky z nejhlubšího vesmíru, ale některé pozemní dalekohledy mohou nyní dostat „šťastnou“ podporu, která „zjasní“ obraz.

Rozlili jste někdy v letadle nápoj kvůli turbulenci? Vědci na obou stranách Atlantiku hledají nové způsoby, jak pochopit jev, který existuje nejen v zemské atmosféře, ale i na Saturnově měsíci Titanu. Data ze sondy Cassini/Huygens pomohou i při dalších výzkumech.

Data z HST umožnila dvěma astronomům z Havajské university zjistit, proč některé kvasary září: černá díra ve středu masivní galaxie s malým množstvím vlastního plynu, „spolkne“materiál po srážky s galaxií bohatou na plyn. Slučování dvou galaxií bylo dlouho považované za účinný způsob „krmení“ černé díry v centru galaxie, ale dosud pro takový mechanismus existoval jen nepřímý důkaz.

U tří neutronových hvězd astronomové pozorovali zakřivení časoprostoru, kterou předpověděl Einstein. Přitom použili přístroje na evropských, japonských a amerických rentgenových družicích, aby určili vlastností těchto velmi „hustých“ objektů.

Exploze energetické hvězdy známé jako supernova a zářící jasněji než miliarda Sluncí, umožní vědcům lépe pochopit základní vlastnosti vesmíru. Nyní fyzikové doufají, že nová tajemství odhalí tím, že vytvoří modely supernov v laboratoři.

Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

Spitzerova pozorování poprvé poskytují přímý pohled na to, jak voda - základní součást života – začíná svoji vesmírnou cestu na planety.

Skotští vědci připravují experiment pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), který má potvrdit nebo vyvrátit teorii, že meteority přenášejí z planety na planetu život. Zda organický materiál „ukrytý“ v meteoritech přežije v drsném prostředí vesmíru i extrémní teploty při průletu atmosférou.

Výzkum může objasnit, proč obří černé díry v centrech některých galaxií jsou „nenasytné“, zatímco jiné (např. ta uprostřed naší Mléčné dráhy), dodržují většinu doby půst.

Planetu obíhající kolem obří rudé hvězdy objevil tým astronomů vedený Alexem Wolszczanem (v roce 1992 objevil první exoplanetu). Nový objev pomůže astronomům pochopit, jak dopadnou planety v naší Sluneční soustavě až se Slunce stane rudým obrem a jeho povrch bude sahat až k dráze naší Země (asi za 5 miliard let).

Dvě ruské miniponorky dopluly pod arktickým ledem v Severním ledovém oceánu až k severnímu pólu. Zde expedice umístila v hloubce 4 200 m na mořské dno kovové (titanové) pouzdro s ruskou vlajkou. Ve středu zprávu oficiálně oznámila ruská tisková agentura Itar-Tass a sdělila, že tato „odvážná a hrdinská“ mise je srovnatelná s „umisťováním vlajky na Měsíc“.

Arizonská státní univerzita zahájila digitalizaci originálních filmů Měsíce, pořízené při projektech Apollo 4 až Apollo 17. NASA poprvé tyto snímky s vysokým rozlišením zveřejnila a nyní jsou přístupny nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.

Astronomové pomocí 10m dalekohledu Keck (Havaj) a Hubble Space Telescope (NASA) objevili u hvězdy HD 15115 nezvykle vypadající prachový disk, který připomíná modrou jehlu („Blue Needle“).

Kolik hvězd dokáže „vytvořit“ planetu? V naší Sluneční soustavě jen jedna - Slunce. Spitzerův nový výzkum ukazuje, že planety se mohou vytvořit v systémech až se čtyřmi hvězdami.

Rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA) objevila v některých kupách galaxií černé díry, které se chovají jako „piraně“.

Sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně spodních částí impaktních kráterů naplněných uhlovodíky. Ukazuje se, že základní „stavební kameny“ nezbytné pro život jsou v naší Sluneční soustavě proti dřívějším předpokladům daleko rozšířenější.

Pomocí největších dostupných dalekohledů astronomové zkoumali prachové a plynné vrstvy měnícího se rudého obra S Orionis (S Ori).

Hubble Space Telescope neodhalil předpokládané množství hvězd v tajemné „vodíkové“ galaxii známé jako VIRGOHI21. Jedná se o zatím jediný známý příklad „temné galaxie“, kdy v mezihvězdném vodíkovém oblaku nebylo „odstartováno“ formování hvězd.

Astronomové poprvé změřili rychlost šíření hmoty po explozích známých jako gama záblesky (GRB) – je vyšší než 99,9997 % rychlosti světla.

Černá díra, nacházející se ve vzdálenosti 13 miliard sv.l. od Země, by mohla poskytnout informace o raném vývoji vesmíru. Objevil ji mezinárodní tým astronomů z Kanady, Francie a USA dalekohledem CFHT na Havaji.

Astronomové využívají jedinečnou oběžnou dráha dalekohledu Spitzer (heliocentrickou) a na základě gravitačních mikročoček a metody tzv. hloubkového vidění mohou určit vzdálenost temných planet, černých děr a „neúspěšných“ hvězd – neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů (Trans-atlantic Exoplanet Survey) oznámil objev své třetí exoplanety TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin.

Největší a nejplodnější mezinárodní tým „lovců“ cizích planet (mimo naši Sluneční soustavu) oznámil objev 28 nových planet. Počet známých exoplanet tím k dnešnímu vzrostl na 236.

Astronomové z Michiganské university poprvé pořídili snímky povrchu hvězdy podobné Slunci. Použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který má mimořádnou rozlišovací schopnost.

Astronomové poprvé pozorovali velmi vzácný, extrémně hmotný a mladý dvojhvězdný systém. Objev se uskutečnil na základě dat z americké družice FUSE (Far Ultraviolet Spectroscopic Explorer) a pozemních dalekohledů.

Za velmi krátký čas Spitzer „vyhrabal“ více než 1000 dosud neznámých trpasličích galaxií v obří galaktické kupě v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Výtrysky hmoty byly objeveny u „neúspěšné hvězdy“ velmi malé hmotnosti – u hnědého trpaslíka. Podobné procesy byly dosud pozorovány jen u mladých hvězd. Vypadá to, že hnědí trpaslíci vznikají podobně jako normální hvězdy, ale poněvadž se výtrysky připravují o velké množství hmoty, stávají se objekty o velikosti Jupiteru.

Saturnův největší prstenec B se nám ze Země jeví jako „pevný“, ale při bližší prohlídce sondou Cassini byly odhaleny pevně „sbalené“ shluky částic, které se neustále mezi sebou srážejí.

Astronomové zjistili, že marťanská půda analyzovaná roverem Spirit je bohatá na silikáty. Jedná se pravděpodobně o nejlepší důkaz, že v minulosti byl Mars mnohem mokřejší než je tomu nyní. Procesy, při nichž se mohou tvořit takto koncentrované usazeniny křemičitanů, vyžaduje přítomnost vody.

Podle posledních teoretických výpočtu se za pouhé 2 miliardy let srazí naše Galaxie s galaxií v Andromedě. Vznikne nová eliptická galaxie - „hvězdná směs“ obou galaxií.

NASA představila nový kosmický dalekohled přezdívaný „James Webb“. Celým jménem - James Webb Space Telescope (JWST) je k vidění před Národním muzeem letectví a kosmonautiky. Vystavený model je ve skutečné velikosti.

Za pomoci Hubblova teleskopu vědci "uviděli" temnou hmotu jako tajemný prstenec v kupě galaxií.

Jádro Slunce ukrývá tajemství vzniku Slunce i planet před 4,6 miliardami let, ale jasný sluneční povrch nám zakrývá pohled do jeho nitra. Nyní po 30 letech hledání astrofyzikové našli na povrchu „stopy“ několik metrů vysokých vln, které by mohly pomoci objasnit tajemství slunečního jádra. Měření ukazují, že jádro rotuje mnohem pomaleji než teoretici předpokládali.

Evropská sonda Venus Express současně zachytila detaily denní i noční atmosféry na Venuši a navíc ještě v různých výškách nad povrchem. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

Vědci na snímcích ze sondy Cassini odhalili mechanismus globální cirkulace Saturnovy atmosféry, vznik tmavších pásů (pruhů) a světlejších oblastí (zón) a princip pohánění jet streamů. A všechno je jinak.