Miroslava Hromadová

HST pozoroval narození extrémně velké hvězdy v mlhovině Carina (Carina Nebula). Jedná se současně o jeden z největších celkových snímků, které byly Hubblovými kamerami pořízeny. NASA ho uvolnila k 17. výroční vypuštění HST (24. dubna 1990). Snímek zachycuje oblast o velikosti 50 sv.l. s bouřlivou centrální částí mlhoviny, kde se rodí a umírají hvězdy.

Vědci I. Ferreras, P. Saha a S. Burles zmapovali neviditelné – temnou hmotu u 9 galaxií ve vzdálenosti 5 miliard světelných let a navrhli nové teoretické metody hledání této neviditelné části vesmíru.

První 3D snímky Slunce zveřejnila NASA v přímém televizním přenosu na tiskové konferenci dnes dne 23. dubna 2007 v 17.00 SELČ.

Astronomové „rozprostřeli“ kolem extra horkých hvězd žluté „výstražné“ stužky, které označují zóny, které jsou nebezpečné pro planety vznikající u chladnějších hvězd.

Vědci nyní objevili novou technologii, kterou by mohli vyfotografovat vzdálené exoplanety (extrasolární planety) o velikosti Země, jakési „exozemě“.

Americká sonda Mars Global Surveyor (NASA) pracovala u Marsu 4krát déle než se původně plánovalo. Pravděpodobnou příčinou ukončení mise bylo selhání slunečních baterií způsobené řadou událostí, zahrnujících paměť palubní počítače a příkazy z pozemního řídícího střediska.

Vztah měsíce Encelada a jeho mateřské planety Saturna je stejný jako Davida a Goliáše. Malý Enceladus natolik ovlivňuje magnetické pole obřího Saturna, že rotuje pomaleji než samotná planeta. Proto je pro astronomy téměř nemožné změřit u Saturna délku dne.

Observatoř Gemini uvolnila 22. března 2007 pozoruhodné snímky „střel“ vylétávajících z dutých útvarů ve Velké mlhovině M42 v Orionu.

Neobvyklý šestiúhelník (hexagon) vyfotografovala sonda Cassini na severním pólu obří planety Saturn. Z podobných útvarů jsou složeny i včelí plástve nebo zrcadla velkých dalekohledů.

Ve středu uvolnila NASA snímky pořízené sondou Hinode (dříve Solar B). Odhalila tak nečekané detaily procesů na Slunci. Snímky ukázaly, že magnetické pole Slunce je mnohem neklidnější a dynamičtější než se předpokládalo. Takovéto unikátní snímky magnetického pole Slunce zatím nebyly nikdy pořízeny.

Sedm měsíců po překvalifikování má Pluto loajální zastánce. V Novém Mexiku je Pluto stále ještě považováno za planetu.

Astronomové úplně poprvé pozorovali zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem. Potvrdili tak, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km.

Černá díra ve středu Mléčné dráhy může být obrovským kosmickým „částicovým urychlovačem“. Astronomy v roce 2004 překvapil objev gama záření s energiemi desítky biliónů elektronvoltů, které vyzařuje střed naší Galaxie.

Každý, kdo si přivstane, má možnost na ranní obloze v souhvězdí Štíra spatřit pouhým okem bez dalekohledu jasnou novu. To se stává jednou za několik let.

Astronomové z univerzity ve Virginii i dalších institucí zjistili, že Enceladus, šestý největší Saturnův měsíc, je „kosmickým grafitovým umělcem“.

Astrofyzikové objasnili rozdíly v jasnostech supernov typu Ia. Tyto supernovy mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru.

Astronomové poprvé měli možnost „vidět“ nejvyšší vrstvu exoplanetární atmosféry, kterou tvoří velmi horký vodík. Mimořádně žhavá atmosféra exoplanety uniká do vesmíru a tvoří „kometární ohon“. Snímky „horkého Jupitera“ pořídil Hubblův kosmický dalekohled.

Proud zářících hvězdných drahokamů na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, které mohly přispět k formování spirální galaxie.

Družice GLAST má najít důkazy, že temnou hmotu tvoří částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particle). A má tím potvrdit existenci těchto hypotetických částic.

Astronomové vytvořili úžasný obrázek Keplerovy hvězdy. Jedná se o zbytky jedné z nejmladších supernov v naší Galaxie. Snímky pořídila rentgenová družice Chandra (NASA).

Astronomové doposud předpokládali, že prachové disky, v nichž vznikají planety, mohou existovat pouze kolem mladých hvězd v hvězdných „školkách“. Nyní poprvé objevili protoplanetární disk u umírající hvězdy.

Podle nového výzkumu vzácné černé diamanty mohou pocházet z vesmíru. Černé diamanty byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice.

Sovětský letecký a raketový konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov se narodil 12. ledna 1907 (Žitomir, Ukrajina).

Chandra objevila záření, které přišlo od černé díry. Přinesla důkaz o mohutném vzplanutí u centrální černé díry v naší Mléčné dráze.

Britský matematik, teoretický fyzik a astrofyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu 1942. Patří mezi nejvýznamnější a nejpozoruhodnější vědce současnosti.

Jako bájný pták Fénix některé umírající trpasličí galaxie směřují k vlastnímu znovuzrození.

Vědci našli důkaz, že se na Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera naplněná kapalným metanem.

Obří černá díra byla dopadena při činu - americká družice Galex ji zachytila, jak pojídá hvězdy jako „kosmické sušenky“. Bylo to poprvé, kdy astronomové pozorovali celý průběh „krmení“ černé díry - od prvního do téměř posledního sousta.

eteorit Tagish Lake (západní Kanada) obsahuje organické sloučeniny z doby před zformováním planet sluneční soustavy.

Saturn jak ho ještě nikdo nikdy neviděl. Snímky beroucí dech pořídila u Saturna během své mise sonda Cassini-Huygens.

Vědci pomocí satelitu Swift (NASA) objevili u „blízké“ hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou explozí, jaká byla kdy pozorována.

Sonda Mars Global Surveyor pravděpodobně skončila svou mimořádně úspěšnou misi u rudé planety. Byla to nejdéle pracující sonda jaká kdy zkoumala Mars. Ale 2. listopadu 2006 se odmlčela.

Misse Ulysses 17. listopadu 2006 dosáhla další důležitého milníku na svá impozantní cestě mimo rovinu ekliptiky: začala svou třetí pouť nad jižním pólem Slunce.

Hubblův kosmický dalekohled objevil pět supernov (explodujících hvězd) a jejich hostitelské galaxie. Získal důkaz o existenci temné energie a její přítomnosti téměř po celou dobu historie vesmíru.

Ve čtvrtek 19. října 2006 byla vypuštěna první evropská meteorologická družice MetOp (ESA/EUMETSAT).

První detailní snímky binární planetky KW4 odhalily bizarní svět, kde nejvyšší body na povrchu jsou vlastně nejnižšími a kde obě planetky tančí navzájem okolo sebe svázány gravitační silou.

Současná technika dovoluje pozorovat složitou strukturu Saturnovy atmosféry, která pak na snímcích vypadá jako „čínský lampión“.

Malinké černé díry vyhazují hvězdy z Mléčné dráhy a jsou příčinou jejich „hyperrychlostí“.

Objekt z nové skupiny Trpasličích planet, který je znám pod neoficiálním označení Xena, dostal jméno Eris s katalogovým číslem 136199. Eris, který je větší než Pluto, rozpoutal diskuse, které nakonec vedly k sesazení Pluta z kategorie planet.

Hubble pořídil snímky jednoho z nejmenších hvězdným společníků, jaké kdy byly vůbec pozorovány.

Kosmické observatoře Solar Sentinels budou hlídat Slunce. Měly by se stát ochránci před nabitými částicemi, které jsou ze Slunce vyvrhovány do meziplanetárního prostoru.

Barevný pozůstatek náhlé smrti hvězdy

Naše Sluneční soustava máme od nynějška jen 8 „řádných“ planet a stále se zvětšující počet malých těles. Na tom se shodlo 3 000 astronomů a vědců na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze (14. do 25. srpna 2006).

Temná i normální hmota byly od sebe odtrženy při obrovské srážce dvou velkých kup galaxií. Rentgenová observatoř Chandra a pozorování z dalších dalekohledů poskytují přímý důkaz o existenci temné hmoty.

Astronomové, na základě nových pozorování americké sondy Mars Odyssey, zjistili, že každé jaro na Marsu s sebou přináší mohutné výtrysky plynů v oblasti jižní polární čepičky.

Astronomové vyřešili záhadu, která je pronásledovala více než 15 let. Zjistili, že hvězdokupu Quintuplet („Paterčata“) tvoří superhmotné dvojhvězdy, které se blíží ke konci svého života.

Kvasar 3C273 byl sice objeven už v roce 1963, ale nové snímky z kosmických observatoří nás nepřestávají udivovat svými barvami (i když jsou falešné), ale především získanými detaily.

Dne 31. července se zrodila na Slunci malá sluneční skvrna. Vynořila se z nitra Slunce a zmizela během několika hodin. Na Slunci se to stává zcela běžně; obvykle by tak nepatrná sluneční skvrna nestála ani za zmínku. Ale tato byla speciální: byla „obrácená“.

Astronomové stále častěji spojují dva dalekohledy jako interferometr, aby odhalili větší podrobnosti u vzdálených hvězd. Právě observatoř Keck je názornou ukázkou znásobení výkonu, spojí-li se dohromady tři nebo i více dalekohledů.

Voyager 1 zanedlouho překoná další milník v historii výzkumu vesmíru. Ve čtvrtek 17. srpna 2006 proletí jednu z neviditelných hranic sluneční soustavy ve vzdálenosti 100 AU od Slunce (asi 15 miliard km). A stane se tak ve vesmíru nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 2 je s 80 AU asi 6 let pozadu.