Astronomové možná vyřešili rozdíl mezi počtem extrémně malých, slabých galaxií v blízkosti Mléčné dráhy, který předpověděli a který skutečně pozorovali.

Nedávno se v médiích objevily zprávy, podle kterých je kamera za 100 tisíc dolarů schopná pořídit ostřejší snímky než Hubbleův kosmický dalekohled. Toto tvrzení tak trochu připomíná reklamní triky telefonních operátorů. Ano, je to možné, ale …

O Saturnově měsíci Iapetus bylo už dříve známo, že je z jedné poloviny bílý a z druhé černý. Když ale před několika dny prolétla ve vzdálenosti jen 1600 km od něj sonda Cassini, odhalila na jeho povrchu mnohem komplikovanější struktury.

Až se za 5 miliard let stane z našeho Slunce rudý obr, planeta Země bude nejspíš touto obří hvězdou pohlcena. I když nyní ji vysvitla malá naděje. Astronomové totiž objevili planetu, jež tuto fázi hvězdného vývoje mateřské hvězdy přežila.

Pokud jsou nové výpočty správné, pak je den na Saturnu o 15 minut kratší.

Hubble a Spitzer spojily síly, aby objevily 9 nejmenších a nejkompaktnějších galaxií, jaké kdy ve vzdáleném vesmíru byly pozorovány. Každá z nově objevených galaxií je 100 až 1000krát menší než naše Mléčná dráha.

Mrtvá, rotující hvězda ohlodává svoji hvězdnou společnici až na objekt menší, než jsou některé planety.

Vyřešená a nevyřešená tajemství.

Hubble Space Telescope pořizuje snímky z nejhlubšího vesmíru, ale některé pozemní dalekohledy mohou nyní dostat „šťastnou“ podporu, která „zjasní“ obraz.

Poté, co přežily obří prachové bouře zuřící po řadu týdnů v atmosféře Rudé planety, oba rovery se opět rozjely ke splnění dalších úkolů. Pro Opportunity nyní konečně nastal čas pro dlouho očekávaný sestup na dno kráterů Victoria.

Rozlili jste někdy v letadle nápoj kvůli turbulenci? Vědci na obou stranách Atlantiku hledají nové způsoby, jak pochopit jev, který existuje nejen v zemské atmosféře, ale i na Saturnově měsíci Titanu. Data ze sondy Cassini/Huygens pomohou i při dalších výzkumech.

Data z HST umožnila dvěma astronomům z Havajské university zjistit, proč některé kvasary září: černá díra ve středu masivní galaxie s malým množstvím vlastního plynu, „spolkne“materiál po srážky s galaxií bohatou na plyn. Slučování dvou galaxií bylo dlouho považované za účinný způsob „krmení“ černé díry v centru galaxie, ale dosud pro takový mechanismus existoval jen nepřímý důkaz.

U tří neutronových hvězd astronomové pozorovali zakřivení časoprostoru, kterou předpověděl Einstein. Přitom použili přístroje na evropských, japonských a amerických rentgenových družicích, aby určili vlastností těchto velmi „hustých“ objektů.

Exploze energetické hvězdy známé jako supernova a zářící jasněji než miliarda Sluncí, umožní vědcům lépe pochopit základní vlastnosti vesmíru. Nyní fyzikové doufají, že nová tajemství odhalí tím, že vytvoří modely supernov v laboratoři.

Čeští vědci odhalili původ kosmického tělesa, které vyhubilo dinosaury.

Astronomové poprvé pozorovali unikající oscilace ve sluneční koróně, známé jako Alfvenovy vlny, které dopravují energii z povrchu Slunce do kosmického prostoru. Od objevu se očekává, že umožní vědcům lépe pochopit základní chování slunečních magnetických polí. To povede k většímu porozumění toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a Sluneční soustavu.

Spitzerova pozorování poprvé poskytují přímý pohled na to, jak voda - základní součást života – začíná svoji vesmírnou cestu na planety.

Jestli před pěti tisíci lety vládli v předdynastickém Egyptě legendární panovníci Irej, Ro či Ka, nebo snad panovník jmenovaný Škorpión, se možná již nikdy nedozvíme. Jisté však je, že na jejich obloze, či obloze jejich předků, zazářila v souhvězdí Labutě hvězda dosahující svým svitem jasu měsíčního srpku. Ale mohlo to být i o nějaký ten tisíc let dříve. Kdo ví, co si tehdy lidé na Zemi pomysleli, když vzhlédli k obloze?

Nepopiratelným pánem prstenců je mezi planetami samozřejmě Saturn. Prstence mají ovšem i další planety a právě letos se pozemšťanům nabízí unikátní možnost sledovat „z profilu“ prstence planety Uran.

Astronomové objevili obrovský prostor o průměru téměř miliardy světelných roků, ve kterém se nenacházejí žádné hvězdy. Zřejmě není náhodou, že tato „díra“ ve vesmíru se polohou shoduje s „chladnou skvrnou“ v mikrovlnném záření kosmického pozadí, zaznamenanou sondou WMAP.

Vědcům se poprvé v historii podařilo detekovat neutrina s nízkou energií vycházející ze Slunce. Jejich existenci předpovídaly modely termonukleárních reakcí probíhajících uvnitř naší mateřské hvězdy, které takto získaly silnou podporu.

Astronomové objevili neutronovou hvězdu, která patří mezi nejbližší objekty svého druhu. Je také zajímavá tím, že se projevuje v rentgenovém oboru spektra a není spojena s žádným pozůstatkem supernovy či hvězdným společníkem. Takových izolovaných neutronových hvězd znají vědci zatím jenom několik.

Astronomové ji znají již více než čtyři století pod přezdívkou „podivuhodná“. A nejnovější objev ukazuje, že tuto přezdívku dostala po právu. Za hvězdou Mira se totiž táhne 13 světelných roků dlouhý ohon, podobný tomu, jaký mívají komety. Dokumentuje historii hvězdy za posledních 30 tisíc let.

Skotští vědci připravují experiment pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA), který má potvrdit nebo vyvrátit teorii, že meteority přenášejí z planety na planetu život. Zda organický materiál „ukrytý“ v meteoritech přežije v drsném prostředí vesmíru i extrémní teploty při průletu atmosférou.

Raketoplán Endeavour se vydal na cestu do vesmíru poprvé po pěti letech, během kterých prodělal rozsáhlou modernizaci. Na palubě veze další část Mezinárodní kosmické stanice, množství zásob a náhradní díly. Členem posádky je i Barbara Morgan, která na svůj let do vesmíru čekala celých 22 let.

Výzkum může objasnit, proč obří černé díry v centrech některých galaxií jsou „nenasytné“, zatímco jiné (např. ta uprostřed naší Mléčné dráhy), dodržují většinu doby půst.

Data získaná sondou Cassini odhalila pravděpodobný původ slaboučkého prstence G. Sonda objevila jasný, prohnutý pás materiálu, který se vyskytuje v blízkosti vnější části Saturnova prstence. Srážkami zde vzniká prach, který se postupně rozptyluje do celého prstence.

Planetu obíhající kolem obří rudé hvězdy objevil tým astronomů vedený Alexem Wolszczanem (v roce 1992 objevil první exoplanetu). Nový objev pomůže astronomům pochopit, jak dopadnou planety v naší Sluneční soustavě až se Slunce stane rudým obrem a jeho povrch bude sahat až k dráze naší Země (asi za 5 miliard let).

Kosmická sonda, která jako bájný pták povstala z popela neúspěšných a zrušených předchůdců, se vydala prozkoumat severní polární oblasti Marsu. Jejím úkolem je mj. zjištění, zda území s výskytem ledu je příznivé pro výskyt mikrobiologického života.

Blížící se maximum tradičního meteorického roje Perseid slibuje pěknou podívanou. Měsíc v novu nebude tentokrát vůbec rušit pozorování meteorů a tak na tmavé a jasné obloze bude možnost spatřit několik desítek meteorů za hodinu.

Arizonská státní univerzita zahájila digitalizaci originálních filmů Měsíce, pořízené při projektech Apollo 4 až Apollo 17. NASA poprvé tyto snímky s vysokým rozlišením zveřejnila a nyní jsou přístupny nejen vědcům, ale i široké veřejnosti.

Astronomové pomocí 10m dalekohledu Keck (Havaj) a Hubble Space Telescope (NASA) objevili u hvězdy HD 15115 nezvykle vypadající prachový disk, který připomíná modrou jehlu („Blue Needle“).

Kolik hvězd dokáže „vytvořit“ planetu? V naší Sluneční soustavě jen jedna - Slunce. Spitzerův nový výzkum ukazuje, že planety se mohou vytvořit v systémech až se čtyřmi hvězdami.

Rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA) objevila v některých kupách galaxií černé díry, které se chovají jako „piraně“.

Zmrzlý povrch Plutonova měsíce je opakovaně pokrýván čerstvou vrstvou krystalického ledu. Ten vytváří voda z nitra tělesa, která v gejzírech prýští z puklin, rychle mrzne a „sněží“ zpět na povrch. Každých 100 000 let je měsíc pokryt kompletně novou vrstvou ledu.

Po 3,5 letech svého působení na planetě se rovery Spirit a Opportunity dostaly do zatím nejobtížnější situace, které musejí čelit.

Extrasolární planety velmi často obíhají kolem hvězd bohatých na kovy. Takové hvězdy mívají až dvakrát vyšší zastoupení kovů než hvězdy bez planet. Astronomové mají před sebou klasický problém typu – co bylo dříve, kuře nebo vejce?

Už je to více než 20 let, co dnes už téměř legendární družice IRAS uskutečnila vůbec první přehlídku oblohy v infračerveném oboru spektra. Nyní na její odkaz navázala japonská AKARI, jejíž data jsou detailnější a přesnější. Vědci mají nyní k dispozici kompletní přehled blízkých galaxií.

Přímá měření sluneční aktivity za posledních 40 let vykazují poněkud překvapivé výsledky. Od poloviny 80. let minulého století je sluneční aktivita na poklesu. Naše mateřská hvězda tak zřejmě není zodpovědná za vzrůstající teploty na Zemi.

Obří prachové bouře, které v současnosti zuří na Marsu, si vynutily omezení činnosti roverů Spirit a Opportunity, které jsou zcela závislé na sluneční energii. Druhý z roverů se přitom v těchto dnech měl pokusit o odvážný sestup na dno kráteru Victoria.

Sonda Cassini poprvé pořídila detailní snímky povrchu Saturnova měsíce Hyperion, včetně spodních částí impaktních kráterů naplněných uhlovodíky. Ukazuje se, že základní „stavební kameny“ nezbytné pro život jsou v naší Sluneční soustavě proti dřívějším předpokladům daleko rozšířenější.

Pomocí největších dostupných dalekohledů astronomové zkoumali prachové a plynné vrstvy měnícího se rudého obra S Orionis (S Ori).

Dvojice kosmických sond, které v minulých letech už splnily své cíle a navštívily dvě různé komety, se nyní dočkala nových úkolů. Kromě pokračujícího průzkumu komet Sluneční soustavy je mezi nimi i pátrání po extrasolárních planetách.

Hubble Space Telescope neodhalil předpokládané množství hvězd v tajemné „vodíkové“ galaxii známé jako VIRGOHI21. Jedná se o zatím jediný známý příklad „temné galaxie“, kdy v mezihvězdném vodíkovém oblaku nebylo „odstartováno“ formování hvězd.

Astronomové poprvé změřili rychlost šíření hmoty po explozích známých jako gama záblesky (GRB) – je vyšší než 99,9997 % rychlosti světla.

Černá díra, nacházející se ve vzdálenosti 13 miliard sv.l. od Země, by mohla poskytnout informace o raném vývoji vesmíru. Objevil ji mezinárodní tým astronomů z Kanady, Francie a USA dalekohledem CFHT na Havaji.

Astronomové využívají jedinečnou oběžnou dráha dalekohledu Spitzer (heliocentrickou) a na základě gravitačních mikročoček a metody tzv. hloubkového vidění mohou určit vzdálenost temných planet, černých děr a „neúspěšných“ hvězd – neviditelných objektů, které se skrývají ve vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů (Trans-atlantic Exoplanet Survey) oznámil objev své třetí exoplanety TrES-3, jejíž rok trvá pouhých 31 pozemských hodin.

Největší a nejplodnější mezinárodní tým „lovců“ cizích planet (mimo naši Sluneční soustavu) oznámil objev 28 nových planet. Počet známých exoplanet tím k dnešnímu vzrostl na 236.

Astronomové z Michiganské university poprvé pořídili snímky povrchu hvězdy podobné Slunci. Použili soustavu 4 dalekohledů CHARA na observatoři Mt. Wilson. Tyto dalekohledy fungují jako interferometr, který má mimořádnou rozlišovací schopnost.