Turínské plátno  
Ještě loni mělo jít podle Italů o posmrtný rubáš a důkaz ukřižování Ježíše Krista s otiskem jeho podoby, letos už jen o středověký podvrh.
Představitelé apoštolského stolce: papež Benedikt XVI. (nahoře) a  Svatý Otec František (dole), se modlí před turínským plátnem. Kredit: Catholic Herald (zde) a CNA, Vatican Media (zde).
Představitelé apoštolského stolce: papež Benedikt XVI. (nahoře) a Svatý Otec František (dole), se modlí před turínským plátnem. Kredit: Catholic Herald (zde) a CNA, Vatican Media (zde).

Posmrtný rubáš, do něhož bylo krátce po ukřižování zahaleno Kristovo tělo, je ručně vyrobená lněná textilie s malým podílem bavlny. Tímto přes čtyři metry dlouhém a 110 centimetrů širokém plátnem se honosí italské město Turín. Památka na Spasitele, která z  Jeruzaléma putovala do Edessy (dnes Turecko), odtud do Konstantinopole, ve středověku pak do Francie, aby nakonec našla uložení v Itálii.

 

Prokazatelně se ale zmínky o plátně objevují až v šestnáctém století. Od roku 1578 je uloženo v kapli katedrály sv. Jana Křtitele a jen v době války a na krátkou dobu bylo plátno převezeno do opatství Montevergine. To aby nepřišlo k úhoně při bombardování. K jeho ukrytí byl ale ještě jeden důvod. Toužil po něm esoterikou a okultními vědami posedlý nacistický vůdce Adolf Hitler. Do Turína se vzácnost vrátila v roce 1946 a dnes je artefakt uchováván ve speciálním boxu, v němž je udržována stálá vlhkost a teplota. Jde totiž o jednu z nejsvětějších a nejuctívanějších křesťanských relikvií. Není se co divit, protože  vznik památky je podrobně popsán v  „Knize knih“, což každé takové památce propůjčuje úctu, obdiv i vzbuzuje vášně. Proto se turínské plátno také stalo předlohou mnoha kopií.  Je jich okolo čtyřiceti a jednu z těch nejzdařilejších máme u nás -  na severovýchodě Čech v broumovském klášteře.

 

Cellé Turínské plátno. Foto: Giuseppe Enrie, Volné dílo.
Celé Turínské plátno. Foto: Giuseppe Enrie, Volné dílo.

Jak už to tak chodí, s vědeckým pokrokem jde ruku v ruce i vylepšování metod, kterými se dá zkoumat biologický materiál. Pokrok přinesl i řadu pochybností nad pravostí posmrtného rubáše. Jako první vznesli výhrady fyzikové, přidali se biologové i experti na tkaní historických textilií. Nezávislá radiokarbonová datování provedená na univerzitě v Oxfordu, Arizonské univerzitě a ve Švýcarském federálním technologickém institutu například s 95% jistotou stanovila vznik materiálu, z něhož je rubáš zhotoven, na dobu mezi lety 1260 až 1390.

 

Zhruba totéž tvrdí i Orita Shamira, podle něhož plátno nepochází z časů Ježíše z Nazaretu, protože je utkáno poměrně komplikovanou technikou používanou až ve středověku. „Zboží znalcům“, jak se expertům na látky žertovně přezdívá, jejich dřívější skeptický názor nepřímo potvrdil i nedávný nález tkaniny, která prokazatelně pochází z doby, kdy Kristus žil. Jde o látku zachovanou v hrobě, kterému se dostalo přezdívky „rubášový“. Přesto, že v něm byla pohřbena vysoce postavená osobnost z tehdejší smetánky, byl její rubáš utkán mnohem jednodušeji, než ten, kterému říkáme turínský.

 

Výraz tváře na turínském plátně vynikne po digitálním zpracování. Vlevo pozitiv. Podrobnosti zpracování obrazu zde. (Kredit: Dianelos Georgoudis, Wikipedia)
Výraz tváře na turínském plátně vynikne po digitálním zpracování. Vlevo pozitiv. Podrobnosti zpracování obrazu zde. (Kredit: Dianelos Georgoudis, Wikipedia)

Z celé řady kritických děl se vymyká hodně citovaný loňský článek kolektivu italských vědců vedeného Elvio Carlinem z Institutu krystalografie v italském Bari. Ten pravost turínského plátna (jako skutečného Kristova rubáše) potvrzuje. První autor Carlino tvrdí, že se jeho týmu dokonce podařilo zjistit i to, že smrt nebožtíka byla násilná a že oběť byla před smrtí mučena. Na utrpení osoby, která spočinula v turínském rubáši, ukazují nanočástečky, které ulpěly na vláknech tkaniny. Má jít o pozůstatky krve. Zvláštní struktura, velikost a distribuce částeček ale není typická pro krev vytékající z ran zdravého člověka. Ty na vlákně z plátna vykazují totiž vysoké hladiny kreatininu a feritinu. Kreatinin s titěrnými částečkami oxidu železa má být tím, co svědčí o utrpení osoby, kterou do plátna zahalili. Jádra feritinu s konzistentní vazbou železa na kreatinin jsou oním typickým znakem pro krevní pozůstatky nebožtíků, kteří si prošli „peklem na zemi“ a prodělali mnohočetná vážná trauma. Podle Carlina se tímto jejich objevem nanostruktur uchovaných na rouchu podařilo doložit, že scénář násilí a mučení, jak je popsán v Bibli, se skutečně udál. A tím také má být potvrzena pravost turínské relikvie.

 

Ukřižování Ježíše Krista (Kredit: Robert Campin, volné dílo)
Ukřižování Ježíše Krista (Kredit: Robert Campin, volné dílo)

Ještě před několika dny to díky Italům z Bari dělalo dojem, že by nejsvětější křesťanská relikvie mohla být pravá. Jejich britský kolega to nyní se svým italským parťákem s odstupem pouhého roku pokazili verdiktem: „Je to podvrh“.  A jakoby ani to nestačilo, tak ten loňský Carlinův článek (podporující pravost plátna) se editor s redakční radou časopisu PLOS rozhodl stáhnout. V odůvodnění se uvádí, že použité metody i závěry Carlinova výzkumného týmu se ukázaly být důkladným prozkoumáním nevěrohodné.

Kladení Krista do hrobu, Mistr třeboňského oltáře, okolo 1380. Národní galerie v Praze, volné dílo.
Kladení Krista do hrobu, Mistr třeboňského oltáře, okolo 1380. Národní galerie v Praze, volné dílo.


Článek vyjadřující se skepticky k pravosti turínského plátna uveřejnil koncem minulého měsíce časopis Journal of Forensic Sciences. Podepsáni jsou pod ním  antropolog Matteo Borrini a chemik Luigi Garlaschelli. Jednou z věcí, kterou kritizují a vyvracejí závěry svých italských kolegů uvádějících v časopisu PLOS, je, že trauma osoby je pravé. Toto tvrzení znevážili pomocí obyčejných pokusů s figurantem a barvou. Ukázalo se, že skvrny, které jsou na plátně a které jsou vydávány za otisk krve vytékající z ran, nelze docílit vleže. To, co je k vidění na plátně, například rána po bodnutí kopím, probodnutí rukou hřeby, vytvořily nynější vzor, jen když osoba zabalená do plátna držela barvou, nebo krví nasáklou houbičku ve stoje. V horizontální poloze praménky krve stékající z poraněných dlaní nemohou dát vznik tomu, co je vidět na rubáši. Na něm krev totiž stekla od dlaní směrem dolů, což znamená, že to, co je na plátně, je v rozporu s tím, co je popsáno v Bibli. Podle té mělo dojít k zabalení mrtvého těla a jeho uložení do hrobu. Pro řadu podobných nesrovnalostí nemůže být proto podle Borriniho a Garlaschelliho plátno autentické.

 

Jeden ze snímků, kterým Carlino a kol. podporují pravost plátna. Na vlákně v mikroskopu šipky označují mikročástice rozpoznané jako zbytky krve. Časopis ale celou práci pro nevěrohodnost výsledků nyní stahuje.  Další snímky zde.
Jeden ze snímků, kterým Carlino a kol. podporují pravost plátna. Na vlákně v mikroskopu šipky označují mikročástice rozpoznané jako zbytky krve. Časopis ale celou práci pro nevěrohodnost výsledků nyní stahuje.  Další snímky zde.

Pro Carlinovu partu, která se honosila tím, že mikroskopické analýzy posunula do oblasti atomového rozlišení, čímž se jí mělo podařit potvrdit platnost památky, je poněkud dehonestující, že jejich závěry znevážilo něco, co si může pomocí prostěradla a houbičky ověřit doma každý. Věrohodnosti plátna a závěrům Carlinova týmu nepřidalo ani to, že veškeré své dedukce postavili na výsledcích z milimetrového úlomku jediného vlákna. A že přitom ani nevyloučili možnost kontaminace. Navíc pracovali s materiálem, který jim k analýze dodala společnost Shroud of Turin Education and Research Association Inc. O té se nedá zrovna říci, že by byla institucí nezaujatou. Pravost rubáše je navíc delší dobu na štíru i s okolnostmi Ježíšovy smrti, jak je vylíčena v jiných pramenech. Babylónský i Jeruzalémský Talmud Ješuovu smrt nepopisují jako ukřižování, ale jako oběšení v předvečer Pesachu. Tak jak tuto událost popisuje evangelium, nepotvrzují ani další historické prameny. Tacitus uvádí jen popravu. Flavius zase píše jen o smrti  bratra Ježíše (ukamenováním).

 

Když bylo turínské plátno před osmi lety vystaveno, přišlo se mu poklonit okolo dvou milionů lidí. Modlit se k němu chodí jak prostí věřící, tak ti, co jsou odpovědni za srozumitelnost a čistotu víry. Do jaké míry si plátno udrží přízeň i po zveřejnění článku v Journal of Forensic Sciences se teprve ukáže. Znalci na chování davu prognózují, že hodně bude záležet na tom, zda se relikvii nově s puncem „padělek“ přijde znovu poklonit hlava katolické církve. Podle sázkařů to je ale v brzké době nepravděpodobné. Při jisté dávce štěstí by se ale právě na tom mělo dát slušně vydělat.

 

Literatura

Matteo Borrini et al. A BPA Approach to the Shroud of Turin, Journal of Forensic Sciences (2018). DOI: 10.1111/1556-4029.13867


Elvio Carlino et al. Atomic resolution studies detect new biologic evidences on the Turin Shroud, PLOS ONE (2017). DOI: 10.1371/journal.pone.0180487

Datum: 07.08.2018
Tisk článku

Související články:

Rozpory v knize knih     Autor: Jan Špaček (30.10.2013)
Biblické násilí     Autor: Jan Špaček (03.11.2013)
Zeptejte se svého kněze 10: Rozhovor s Markem Orko Váchou     Autor: Jan Špaček (22.10.2015)
Osel proti náboženství     Autor: Václav Hořejší (03.11.2015)
Dělá náboženství z dětí sobce?     Autor: Josef Pazdera (06.11.2015)



Diskuze:

Retrakce článku

Jan Humplík,2018-08-10 21:26:52

Ačkoliv mě to dost nebaví, musím udělat výjimku a přilít olej do ohně. Nejde tady tolik o turínské plátno, jako o spravedlnost a etiku vědecké práce. Práce Carlino a kol (2017) byla retraktována před pár týdny a to se značně podivným odůvodněním. Autor zdejšího článku se snaží podsunout tvrzení, že kolektiv autorů kolem Carlina, je zaujatý, podává nevěrohodné výsledky a podsouvá do vědeckého pojednání svůj světonázor (což ovšem na rozdíl od článku zde autoři skutečně nedělají).Práce Carlino et al. (2017) nijak nepotvrzuje pravost Turínského plátna v náboženském slova smyslu. Práce pouze tvrdí, že na vlákně odebraném z plátna se nachází krev se specifickou formou kreatininu vznikající téměř výhradně u osob prodělávající těžké trauma se smrtelnými následky. A tvrdí to odůvodněně a na základě zcela exaktní analýzy. Práce byla retraktována nikoliv na základě nevěrohodných výsledků (jak tvrdí článek na OSLU) odhaleného podvrhu či metodického pochybení, ale pouze díky opožděnému názoru ediční rady, která s ročním (!) zpožděním naznala, že závěry práce nejsou dostatečně podložené (nikdo nezveřejnil žádné důkazy ani pochybnosti o špatné metodice či falzifikaci výsledků, nikdo rovněž nepřinesl výsledky odporující závěrům publikace). Například jim vadí formulace typu zobecňující závěry získané z jednoho vlákna na zbytek plátna. Což autoři neměli problém uznat a formulovat závěry jinak, např. formou publikované korekce článku, nebylo jim to však umožněno. Na rozdíl od prokázaných vědeckých podvodů či manipulací s výsledky, kde si autoři obvykle veřejně sypou popel na hlavu, zde žádný z autorů s retrakcí článku nesouhlasil. Autoři sepsali velmi důkladnou odpověď na retrakci, která je k dispozici zde
(http://journals.plos.org/plosone/article/comment?id=10.1371/annotation/1db55bd5-b398-468c-9536-524cb6340480). Práce prošla před publikací recenzním řízením, přes tři recenzenty a žádný z nich nepodal námitky ve smyslu nynější retrakce. Publikaci schválil editor z oboru s H-indexem 34 z prestižního německého pracoviště. Autoři navíc jasně deklarují že jejich vzorek je k dispozici všem kdo by byli ochotni jejich výsledky potvrdit či vyvrátit. Tady nejde tolik o Turínské plátno, jako o spravedlivý přístup k publikacím. Zcela bezskrupulózně se zde ukazuje, že názory 3 odborných recenzentů i editora neznamenají nic, pokud je zde (politická?) objednávka. Pokud by autoři zcela stejným přístupem tvrdili, že na vlákně našli stopy barvy a nikoliv krve, je dost pravděpodobné, že by o retrakci nikdo neuvažoval, byli by slavní v novinách po celém světě a závěry by byly podložené dostatečně. Celé to podkopává důvěryhodnost ediční rady významného vydavatele, jakožto nezaujatého orgánu a poněkud zavání cenzurou.

Odpovědět


Re: Retrakce článku

Josef Hrncirik,2018-08-11 11:06:23

Jaký podíl plochy a hmotnosti z celého rubáše analyzovaný vzorek představoval?

Odpovědět


Re: Re: Retrakce článku

Milan Krnic,2018-08-11 15:58:43

Za prvé je Vám vzorek k dispozici, za druhé i Vy děláte chyby, za třetí kdyby rostly na stromě ryby, nemuseli by chcípat na (relativně) nedostatek kyslíku v největším moravském rybníce, tady nejde o plátno, ale o cenzuru. Pokud jsem tedy Jana správně pochopil.
Není ten olej palmový?

Odpovědět


Re: Re: Re: Retrakce článku

Josef Hrncirik,2018-08-11 21:14:55

Po sypání žhavého popela na hlavu bude aplikován levný kafilerní rybí tuk.
O nánotechnologiích nesmí o rok opožděná redakční rada pochybovati ani v náboženském slova smyslu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Retrakce článku

Milan Krnic,2018-08-11 22:08:38

*nemusely
To se mi ulevilo, že litý olej je rybí (lokální, organic, non-GMO, gluten free, raw).
A těší mě, že jsme Janův komentář pochopili stejně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Retrakce článku

Josef Hrncirik,2018-08-19 14:57:43

Díky vyjevení bratra Jana je možno snadno v Reakci na Retrakci číst, že zkoumané smítko mělo hmotnost cca 0,2 mg a povrch cca 1/10 000 000 z celého Turínského plátna.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Retrakce článku

Josef Hrncirik,2018-08-19 15:04:41

Zachoval se velmi takticky.
Na konci Knihy však jasně Zjevuje, že nepřátelé Slova budou hlasitě skřípat zuby v hořícím asfaltovém jezeru. Ani písmenko nepomine.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Retrakce článku

Vojta Ondříček,2018-08-20 02:48:04

Vrtá mi hlavou otázka, proč nezavolalo nebe samotné zavřas hasiče do milánského dómu, ještě před vypuknutím požáru a jeho lokalizací v epicentru. Bylo by tak zabráněno nenávratnému poničení té nejcennější relikvie, kterou kdy křesťanští kulilové vyrobili.

Vrtání pokračuje otázkou, jestli nebe samotné ten milánský dóm nepodpálilo, aby zničilo ten sprostý falzifikát, ale nedokázalo zabránit svalnatým chlapům v boji s ohněm, pardon v lokalizaci epicentra a tím v záchranně byť začouzených zbytků.

To je moderní hasičská řeč, kdysi hasili hasiči oheň, teď lokalizují epicentrum. Měli by provést další přejmenování, po požárnících, přes hasiče na lokalizátory epicenter. Jak pokrokové.

Odpovědět

Bůhví...

Filip Machala,2018-08-09 09:11:03

Bůhví, jestli vůbec existoval Ježíš Nazaretský, ten, o kterém hovoří evangelium...

Odpovědět


Re: Bůhví...

Josef Hrncirik,2018-08-09 11:39:52

Ví i někdo jiný, jaká je rychlostní konstanta hydrolýzy bílkovin či DNA na posvěcené textilii při cca 20°C a 50% RH?.

Odpovědět


Re: Bůhví...

Vojta Ondříček,2018-08-09 13:09:38

Legendární postavy nemají s realitou moc společného. I náš Jánošík, který bohatým bral a chudým dával, byl jen prachsprostý loupežník.

Odpovědět


Re: Re: Bůhví...

Filip Machala,2018-08-14 09:37:04

Pokud bychom zkoumali pravost např. Jánošíkovy valašky, pak bychom alespoň studovali artefakt vztahující se k osobě, jejíž existence byla dostatečně prokázána. V případě zkoumání Turínského plátna je podstatný rozdíl v tom, že studujeme výtvor, který by měl mít co do činění s osobou, o jejíž existenci nevíme v podstatě nic...

Odpovědět


Re: Re: Re: Bůhví...

,2018-08-14 21:31:22

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bůhví...

Vojta Ondříček,2018-08-14 22:48:47

Smutné, asi trpíte samomluvou při pohledu do zrcadla.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Bůhví...

Filip Machala,2018-08-15 10:26:54

Kde chybí argumenty, nastupují obvykle nadávky... ;)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Bůhví...

Milan Krnic,2018-08-15 19:16:19

Imaginární ("neskutečný") přeci není nadávka. V představách můžete být prakticky cokoli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bůhví...

Vojta Ondříček,2018-08-16 18:40:14

:-)
V této sofistikované nadávce není použito přídavné jméno "neskutečný" jako protiklad přídavného jména "skutečný", nýbrž jako stupňování.

Skutečný, skutečnější, nejskutečnější.
Protože to zní celkem blbě, tak si posloužil zoufalým obratem "neskutečný".
:-))

Odpovědět

kolmý priemet

Martin Smatana,2018-08-08 21:34:39

Som jediný, komu "odtlačok" na plátne pripomína nie skutočný odtlačok 3D objektu, ale len kolmý priemet takmer plochého reliéfu?

Odpovědět


Re: kolmý priemet

Jiří Novák,2018-08-09 23:27:55

Nejste jediný :-) A každý, kdo někdy texturoval nějaký 3D model by s vámi souhlasil.

Odpovědět

Žádný problém

Jaroslav Rosypal,2018-08-08 13:29:35

a dvě mouchy jednou ranou - vyvážet oxid uhličitý ze Země :-)

Odpovědět


Re: Žádný problém

Jaroslav Rosypal,2018-08-08 13:30:54

Pardon - příspěvek měl být u terraformování Marsu.

Odpovědět

Pája Vašků,2018-08-08 09:51:22

Pokud vím, tak Vatikán nikdy neřekl ani netvrdil, že je plátno pravé nebo autentické. Pokládá ho za určitý symbol, ikonickou památku, bez ohledu na jeho "pravost" nebo původ (ve smyslu plátna z ukřižování).

Odpovědět


Re:

Vojta Ondříček,2018-08-08 12:33:15

Velmi rozumné od Vatikánčanů.
Ti by vědeckou expertízou mohli mnoho ztratit a nic získat. Pobožní (někteří) věří, že na tom turínském plátnu je otisk jejich hlavního idola, tak proč těm pobožným kazit radost. Tříletýmu dítěti také nebudu povídat, že dárečky pod stromečkem nejsou od Ježíška, ale od maminky a od tatínka.

Odpovědět


Re:

Z Z,2018-08-10 15:25:43

Ale zase netreba "nadhľad" Vatikánu preceňovať. Aby mali napríklad dosť "zázrakov" na vyhlásenie Karola Wojtylu za svätého, tak bolo za zázrak uznané aj to, že sa vraj niekto uzdravil pozeraním na jeho obrázok v časopise. Trebárs by mohli vyhlásiť, že plátno bolo voľakedy pravé, no potom ho "pokazil" sám Boh, aby skúšal silu viery.

Odpovědět

Ak by to bol padělek

Tomáš Habala,2018-08-08 09:00:04

tak by v prvom rade bolo dobré, keby niekto zopakoval jeho výrobu. Obraz je vytvorený tým, že vo vláknach je narušená molekula celulózy. Odtieň je dosiahnutý zmenou pomeru medzi vláknami s narušenou celulózou a nenarušenou. Toto by bolo treba zopakovať najlepšie metódami z 13. storočia.

Odpovědět


Re: Ak by to bol padělek

Vojta Ondříček,2018-08-08 09:32:15

Jestli je to tak prosté, tak lze v nějaké manufaktuře nechat vyrobit stejné plátno, čapnout nějakého nemytého bezdomovce, svléknou do naha, potřísnit krví a zabalit ho.

Kdysi jsem čet, že se o to už lidé pokoušeli, tedy ne, že by neměli nějakého propoceného a nemytého chlapa, ale zabalením trojrozměrného těla a obličeje do dvourozměrného plátna nelze na vytvořit obraz aniž by došlo k rozdílům k fotografické projekci.

Odpovědět


Re: Re: Ak by to bol padělek

Tomáš Habala,2018-08-08 10:14:34

Napísal som to preto, lebo som videl dokument BBC, kde sa pokúšali vytvoriť takéto plátno, ale ten výsledok nebol nikdy taký, ako Turínske plátno. V prvom rade to bolo vždy len nanesenie nejakého materiálu na plátno - nebola to štrukturálna zmena vlákien ako je to u Turínskeho plátna. V druhom rade, obraz bol vždy deformovaný, hlavne na tvári - nevznikla trojrozmerná projekcia.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ak by to bol padělek

Vojta Ondříček,2018-08-08 12:37:37

Žádná replika nemůže být identická s originálem.
Prý existuje spousta zdařilých padělků MonyLízy od L. da Vinciho. Žádný padělek neodolá vědeckému prozkoumání.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ak by to bol padělek

Pavel Hudecek,2018-08-08 16:23:56

Tak "štrukturálna zmena" by pravděpodobně nastala, kdyby figuranta napatlali tím, čím ho napatlal autor a potom počkali pár století, až mikroorganizmy provedou ty změny.

Odpovědět


Re: Re: Ak by to bol padělek

Pavel Hudecek,2018-08-08 16:20:57

Což je vlastně další důkaz, že je to plagiát. Autor TP prostě zabalil chlapa, výsledek se mu nelíbil, tak obličej opravil, aby vypadal lépe:-)

Odpovědět

Alternativní přístup

Milan Krnic,2018-08-07 21:01:32

Bral bych to homeopaticky. Ježíš je rozptýlen ve všem a tedy stačí se klanět kdykoli, kdekoli, čemukoli.
Plátno bych zkusit vyprat s bikarbonátem, ten by mohl skvrny úspěšně vyčistit, matky z celého světa by se sjížděly podívat na ten bílý zázrak a cestovní ruch by neutrpěl.
Díky za článek.

Odpovědět


Re: Alternativní přístup

Pavel Foltán,2018-08-08 02:23:16

Pane Krnici, kudlanky vás za váš racionální přístup asi nebudou mít moc rády.

Odpovědět


Re: Re: Alternativní přístup

Jan Balaban,2018-08-08 07:13:34

Ale vedecky vzaté - prišli sme o poslednú možnosť získať božiu DNA.

Odpovědět


Re: Re: Re: Alternativní přístup

Milan Krnic,2018-08-08 17:02:49

To by nebyla boží DNA, Ježíš byl člověk, později vyvolený skupinou lidí jako spasitel, protože co v té mizérii, tehdá, než se upnout na světlou budoucnost ... a ta už, už přijde! Každou chvíli tu je.
Zatímco čisťounce čisté prádlo je snem a splněný šťastnou realitou všedního dne každé(ho) hospodyňky a zcela pozemským problémem.
Navíc utrápená(ný) hospodyňka se slabším srdíčkem jako dárkem od Něj zří nebesky čisté prádlo, lup, a je v pánu.
Je to výhodné pro všechny.
Pavle, mě má rád každý, jen ne každý si to uvědomuje :)

Odpovědět


Zírejte na Vizír. Pere čistě dočista skvrny bez porušení božské podstaty látky. Žádejte "Vizír s enzymy a optickými zjasňovači"! Vizír Vám vytře zrak a prohlédnete!! Vstaňte a choďte pro Vizír!!! Množstevní slevy!!!!

Josef Hrncirik,2018-08-09 19:05:13

Odpovědět


Re: Re: Re: Alternativní přístup

Vojta Ondříček,2018-08-09 13:11:20

A naklonovat si ho. Pro každou domácnost jeden bůh.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace