Kamennou kouli nalezli v Návsí dělníci ve výkopu při stavbě obchvatu. Několik let koule ležela v Návsí nedaleko mostu na Rogovci. Na jaře v roce 2024 místostarosta Návsí nechal kouli odvést do sousedního Jablunkova, kde byla umístěna u Amfiteátru Městský les. Na přání obyvatel Návsí, kteří trvali na vrácení koule obci, kde byla nalezena, putovala koule v červenci 2024 zpět do Návsí. V Návsí se kamenná koule nachází vedle kříže v parčíku na ulici Nádražní. Tyto přesuny Wikipedie dosud nezaznamenala a stále kamennou kouli zobrazuje u mostu na Rogovci.
Koule na průměr asi 2 metry a váží přibližně 11 tun. Horninou koule je bukovecký pískovec, jaký se např. nachází v pohraniční obci Bukovec, vzdálené od Návsí přibližně 7 km ve směru na jihovýchod. Bukovecké pískovcové pásmo prochází napříč česko-slovenským pohraničím. Tvrdost podle Mohsovy stupnice bude vyšší než 6 (ostrý nůž udělal v povrchu sotva znatelnou stopu). Hornina obsahuje jen málo uhličitanu vápenatého (desetiprocentní HCl způsobila velmi malé šumění). Nálezy kamenných koulí jsou doloženy i z jiných míst na česko-slovenském pomezí. Na Jablunkovsku jsou známé, ale zachovala se jen koule z Návsí. Dříve jejich nálezy končily jako stavební odpad na skládkách. Možná se některé dostaly jako dekorace na soukromé zahrady.
Podobné kamenné koule jsou známé ze slovenské lokality Megonky (také název Megoňky) v okrese Čadca. Naleziště koulí bylo objeveno při těžbě v lomu v roce 1988. Šlo o desítky kamenných koulí průměru od 30 cm do 2,6 metru. Koule se nacházejí ve stěnách lomu, ale i v okolních lesích. V lomu jsou prázdná lůžka po větších koulích. Jedno po kouli o průměru 5 metrů. Od roku 2003 má lokalita, ležící poblíž česko-slovenské hranice, statut přírodní památky.
Po objevu kamenných koulí v lokalitě Megonky si je lidé nosili domů a ze zvědavosti „co je uvnitř“ koule rozbíjeli. Někteří je dokonce považovali za památku na „návštěvu mimozemšťanů“. Pro vznik koulí nabízí vysvětlení geologie. Pískovcové koule jsou výsledkem kulovité odlučnosti flyšových sedimentů (křída – paleogén až miocén) a jejich výskyt je spojen s pásmem bukoveckých pískovců. Z hlediska geologie se na jejich vzniku podílely procesy diageneze v sedimentech.
Zatímco vznik kamenných koulí lze vysvětlit, pro jejich transport z míst výchozů horniny koulí na místa vzdálená několik kilometrů není jednoznačné vysvětlení. Je vyloučeno, že by je na místa nálezů mohl dopravit kontinentální ledovec. Návsí leží asi 10 km za hranicí maximálního rozšíření kontinentálního ledovce a lokalita Megonky přibližně 21 km.
V místech výchozů bukoveckých pískovců je zásah kontinentálního ledovce vyloučen. Je zde však možnost působení horských ledovců. Na rozdíl od Hrubého Jeseníku, Krkonoš a Šumavy není existence horských ledovců v západní části Západních Karpat (Moravskoslezské Beskydy, Turzovská vrchovina) prokázána. Nejsou zde ledovcové kary. Horské zalednění mohlo mít ale větší rozsah, než bylo dosud doloženo a působení horských ledovců v západní části Západních Karpat nelze vyloučit. Ta myšlenka není nová, dříve se o horských ledovcích v Beskydech uvažovalo. Hledaly se pro ně důkazy. Nálezy velkých balvanů na místech vzdálených několik kilometrů od výchozů jejich hornin by mohly být důkazem o horských ledovcích. Ledovec rozvolnil horniny. Jeho pohyb a odtékající voda mohly zanést balvan na místo jeho nálezu v Návsí.
Zdroje
Wikipedie, hesla Kamenná koule (Návsí), Kamenné koule v Kostarice, Megonky
Eratické balvany „in situ“ na uzemí města Frýdku-Místku
Autor: Aleš Uhlíř (03.03.2008)
Bludný balvan zaznamenaný u Příbora na geologické mapě z roku 1861
Autor: Aleš Uhlíř (13.07.2020)
Neobvyklý bludný balvan z Libhoště
Autor: Aleš Uhlíř (10.08.2020)
P. Josef Slavíček a jeho práce z let 1901 – 1911
Autor: Aleš Uhlíř (06.04.2022)
Unikátní nálezy ledovcových souvků z Ostravska
Autor: Aleš Uhlíř (26.05.2022)
Nejjižnější hranice kontinentálního pleistocenního zalednění v Moravské bráně
Autor: Aleš Uhlíř (19.11.2023)
Hončova hůrka jako bývalá podmořská sopka
Autor: Aleš Uhlíř (05.03.2024)
Znovunalezení bludných balvanů dovezených z Ostravy do Brna v roce 1882
Autor: Aleš Uhlíř (05.09.2024)
Sférolit jako unikátní nález severského souvku v České republice
Autor: Aleš Uhlíř (08.02.2025)
Diskuze: