Za bránami známeho amerického MITu vznikajú prototypy nabíjateľných batérií. K ich hlavným komponentom patria geneticky modifikované vírusy.

Ženám se vsugerovává, že mamografie jim zachraňuje život. V odborném tisku ale najdete i opačné názory. Na téma, zda rentgenologické vyšetření prsu ženám prospívá, se vedou vášnivé spory. Američtí vědci patnáctiletým pokusem na zhruba 5000 náhodně vybraných ženách ve věku 40 – 65 let získali odpovědi na celou řadu otázek.ˇ

...aneb "rychle a zběsile" v druhohorním podání.

Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.

Po infarktu se hojí poškozený srdeční sval vazivovou jizvou, která často nedovolí srdci podávat plný výkon. Přesto jsou v srdci buňky, z kterých mohou vznikat nové buňky srdeční svaloviny. Tato schopnost se naplno projeví v laboratorních podmínkách, když jsou tzv. kmenové buňky srdce přeneseny do živného roztoku. Vědci netušili, nakolik se uplatňuje schopnost kmenových buněk obnovit srdeční sval v lidském organismu. Tým švédských vědců vedený Jonasem Frisénem ze stockholmského Karolinska Institutet zjistil, že se v srdci buňky průběžně obnovují. Jako důkaz jim posloužily následky testů atomových bomb z období studené války.

Možná to už jenom málokoho překvapí, ale akční střílečky se opět ukázaly jako výborný medikament pro civilizací tak namáhaný zrak.ˇ

Priony známe jako nevhodně poskládané, „zašmodrchané” proteiny, které jsou příčinou nemoci šílených krav a Creutzfeldt–Jakobovy choroby u lidí. Kvasinkám jsou zřejmě prospěšné, neboť jim pomáhají přežít „zlé časy”. Zdá se, že vědci tímto objevem kápli na prospěšnost prionů v měnících se podmínkách životního prostředí a na to, jaký evoluční mechanismus je udržuje ve hře.ˇ

Prístroje sondy PAMELA zaznamenali v horných vrstvách zemskej atmosféry priveľa pozitrónov. Teória tvrdí, že môže ísť aj o stopy po zániku častíc tmavej hmoty.

Pohled na gorilu drtící v čelistech křehké ptačí tělíčko a polykající krvavé kusy masa se naskytl ošetřovatelům jedné americké zoo. Ptáka, který se náhodou zatoulal do ubikace lidoopů, gorila ulovila zcela cíleně. Jak ukazuje studie týmu amerických zoologů, vedených Stevem Rossem z chicagské Lincoln Park Zoo, zveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise American Journal of Primatology, podobné obrázky nejsou v amerických zoologických zahradách žádnou výjimkou.ˇ

Predstavte si tínedžera, ktorý si roky do denníka zaznamenáva svoje sny. A potom sa stane psychológom a povie si, že to, čo sa mu snívalo, nemôže byť náhoda. A začne hľadať štatistické súvislosti...

...a proč to není (zase až tak) důležité.

Gen z řas produkuje v rostlinách protein, který s vysokou účinností zabraňuje šíření viru HIV.ˇ

Pozemské organismy zřejmě nemají jediný společný původ. Život se na naší planetě vyvinul – případně přicestoval z Vesmíru - nejméně dvakrát.ˇ

Čtivě napsaná příručka pro oteplený svět. Kratší než Lomborg a méně nobelovek než Gore. Schválně, kolik popíračů ledových dob překročí svůj stín a pro jednou sáhne po knížce z druhého břehu?

Vědci z Floridy vytvořili zcela jiný itinerář pro život, než na jaký jsme v přírodě zvyklí. Jde o systém kódování, který má třikrát více chemických písmen, než kolik nás učili ve škole při hodinách biologie věnovaných dvojšroubovici DNA.

Voda v plastových láhvích obsahuje významná množství látek s hormonálními účinky. Zjistili to němečtí ekologové Martin Wagner a Jörg Oehlmann z University Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Zdrojem molekul napodobujících efekty pohlavních hormonů jsou většinou plasty, v nichž je pitná voda balena.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

...a proč je to vlastně tak důležité.

Brazilský neurolog Miguel Nicolelis působící na Duke University v americkém Durhamu přináší naději na snazší a šetrnější léčbu pacientů trpících Parkinsonovou chorobou.

Prvé fotosyntetizujúce organizmy sa na Zemi objavili už pred vyše troma miliardami rokov. Fotosyntéza podstatne ovplyvnila smer vývoja života. Nielen tým, že jej vedľajším produktom je kyslík. Umožňuje transformovať slnečnú energiu do biologicky využiteľných energetických zásob. Príroda je, napriek súčasnej technickej vyspelosti, stále inšpirujúcou múzou aj pre mnohé oblasti vedy a výskumu. Na počiatku 21. storočia len hľadáme cesty, ako napodobniť jednu z najbežnejších biochemických reakcií a pomocou umelej fotosyntézy ekologicky skladovať energiu slnečných lúčov v podobe paliva.

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

V říjnu loňského roku se Země srazila s malým asteroidem, který byl objeven pouhých 19 hodin před dopadem. Kosmické těleso explodovalo 37 km nad zemským povrchem. Vědcům se podařilo v súdánské poušti nalézt množství malých meteoritů, pozůstatků této exploze.

Nový anomalokarid s podivným hlavovým štítem sestavený z dávno známých fosílií odhaluje překvapivou diverzitu dávno vymřelých monster z příbuzenstva členovců.

Vědci z Univerzity ve švédské Uppsale a z amerického Harvardu společně vyvinuli nový teoretický model, který vysvětluje, jak proteiny dostatečně rychle nacházejí svůj cíl v DNA, kde se navážou a ovlivňují aktivitu genů.

...aneb jak se "jurský detektiv" stal "otcem" teplokrevnosti dinosaurů.

V roce 2004 se rozšířila světem „ptačí chřipka“. Nakazila miliony kusů drůbeže, několik stovek lidí a zbytku světa nahnala strach z nástupu pandemie srovnatelné se „španělskou chřipkou“ řádící na konci první světové války. Řada zemí reagovala na tuto hrozbu nákupem protivirového léku Tamiflu, který chřipkové viry ničí.

Bethovenova Óda na radost nás naladí optimisticky, Verdiho Requiem nás rozesmutní a při poslechu hudby z filmového hororu nám naskočí husí kůže i bez toho, že bychom viděli hrůzostrašné záběry. Nakolik je tenhle účinek hudby poplatný kultuře, v které jsme vyrostli? A nakolik je nám vrozený?

Ľahký takmer ako vzduch, v určitom smere pevnejší než oceľ, v inom pružnejší než guma, odolný voči tepelným extrémom – to sú výnimočné vlastnosti materiálu, ktorý navyše sa dá zmenou elektrického napätia ovládať podobne ako prirodzený sval. Je však neporovnateľne výkonnejší.

Vyšlo nové číslo internetového bulletinu Svět biotechnologií II. Ročník (2) 2009.

Už nějakou dobu jsou známé určité poznatky o tom, jak krása, váha nebo výška ovlivňují naše platy. Krásní lidé budou při pohovoru mnohem úspěšnější než ti oškliví. Štíhlí lidé budou mít výhodu před těmi silnějšími a vyšší lidé se budou kochat větším úspěchem než ti krátcí. Čím to ale je?ˇ

...aneb paleontologická senzace na den výročí O. C. Marshe.

Myši z laboratoře amerického neurologa Larryho Swansona z University of Southern California kočka nevyděsí. Může za to drobné poškození mozku.ˇ

Včera, 17. marca 2009, o 15:21 nášho stredoeurópskeho času zo severoruského kozmodrómu Pleseck úspešne odštartovala európska sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer).

Zdánlivě nevinná otázka porovnávající produkty běžného křížení s nenáviděnými geneticky modifikovanými organismy může mít nečekanou odpověď a závažné důsledky pro evropskou legislativu.ˇ

Janibacter hoylei , Bacillus isronensis, Bacillus aryabhata.

...aneb druhohorní peklo na Zemi.

A přece se točí…

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Tým vedený Fabriziem Tagliavinim z milánského Instituto Neurologico „Carlo Besta“ vyšetřil čtyřiačtyřicetiletého muže, který už deset let bojuje s neúprosně postupující Alzheimerovou chorobou. Tak brzký nástup choroby naznačuje, že si pacient nese k onemocnění silnou dědičnou dispozici.

Cykly slnečnej aktivity majú svoju 11 ročnú periódu. Medzi návratom k pôvodnej magnetickej polarite uplynie 2 x 11 = 22 rokov. Sú to však len štatistické priemery. Naša hviezda nám aj v tomto ohľade dáva najavo, že sa nemieni prispôsobovať sa našim štatistikám a predpovediam. A tak sa naše predpovede musia prispôsobovať Slnku.

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Archeologové našli v Kazachstánu důkazy o nejstarším známém chovu koní. Tato ušlechtilá zvířata byla využívána pro jízdu i mléko. Zprávu o tom přinesl prestižní vědecký týdeník Science.

....aneb pojednání o lokomočních schopnostech obřího teropoda.

Parazit z kočičích výkalů může stát za nesmyslným lidským jednáním.

Výsledky experimentov na urýchľovači Tevatron vo Fermilabe zamestnávajú viac ako tisíc fyzikov z celého sveta. Po rokoch pátrania sa dvom medzinárodným tímom podarilo zo signáloch detektorov vydolovať ten hľadaný, ktorý experimentálne potvrdzuje existenciu samostatného top kvarku.

Astronómovia identifikovali ten najtesnejší binárny systém dvoch masívnych čiernych dier, ktoré obiehajú okolo spoločného ťažiska s periódou asi 100 rokov. Osud týmto tajomným vesmírnym monštrám pravdepodobne predurčil v ďalekej budúcnosti dramatické vzájomné splynutie.

Začalo to 9. března 2009 večer zpravodajstvím na televizi Prima a pokračovalo to jako přenos prionů všemi českými sdělovacími prostředky, které po Primě papouškovaly: V Česku máme první oběť nákazy „nemocí šílených krav“. „Je to právě potvrzený… Podle kliniky a podle vyšetření,“ řekla reportérům Primy na mikrofon zdravotnice z nemocnice v Teplicích, která si z dobrých důvodů přála zůstat v anonymitě.

Sledováním izotopů uhlíku a dusíku v silném magnetickém poli lze určit tvar i osud bílkovin v buňce.

Podle nového výzkumu středoškolských studentů rozhodně ano. Texty údajně popisující ponižující text mají svádět své nevinné posluchače k sexuálnímu zlobení.ˇ

Kanadští a japonští vědci vyvinuli novou metodu tvorby buněk, které jsou podobné embryonálním kmenovým buňkám. K jejich přípravě neslouží embrya a nepoužívají se modifikované viry. Nový způsob „výroby“ indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPS) by mohl učinit léčbu zraněními a stářím poničených tkání dostupnější.